Neobyčejný večer vznikl středečním spojením České filharmonie, dirigenta Jakuba Hrůši a klavíristy Piotra Anderszewského. Chytře sestavený program, který se v Dvořákově síni Rudolfina opakuje ještě dnes a v pátek, umožňoval nacházet styčné body a paralely napříč skladbami.
Koncert České filharmonie, která pod taktovkou šéfdirigenta Semjona Byčkova vystoupí tento pátek v pražském Rudolfinu, bude od půl osmé večer živě vysílat prestižní francouzský televizní kanál Mezzo Live HD.
Nejvíce nominací na ceny Český lev získala tragikomedie Vlastníci režiséra Jiřího Havelky. Film odehrávající se na schůzi spolumajitelů domu může získat 12 sošek. O jednu nominaci méně má Nabarvené ptáče režiséra Václava Marhoula, sledující drsný osud židovského chlapce za druhé světové války.
Až barokní orchestr Collegium 1704 na silvestrovském koncertu okouzlí pražské Rudolfinum italskými áriemi, uzavře rok, který byl pro toto těleso plný událostí – hudebních i jiných.
Talentovaný klavírista Lukáš Vondráček, který před třemi roky jako první Čech vyhrál prestižní klavírní soutěž královny Alžběty v Bruselu, vystoupí tuto sobotu 14. prosince v pražském Rudolfinu.
Několikaminutovými ovacemi vestoje skončil koncert České studentské filharmonie ke Dni studentstva a 30. výročí listopadové revoluce v pražském Rudolfinu. Vedle filharmoniků si ovace vysloužili za slova o svobodě i exprezident Německa Joachim Gauck a někdejší český premiér a předseda Senátu Petr Pithart. Podle obou politiků je za demokracii potřeba dál bojovat a nepodléhat vábení populistů.
Antonio Vivaldi se stal součástí světové popkultury. Notorické melodie jeho Čtvera ročních dob, dokola hraného také pražským turistům, jsou podobně známé jako Mozartova Malá noční hudba nebo Beethovenova Devátá. Zato Vivaldiho operní tvorba obecně známá není.
Osmačtyřicetiletý moskevský rodák Jevgenij Kissin je umělec s aurou génia. Jeho hra uchvacuje až nelidskou dokonalostí. Fenomenálnímu umělci, intelektuálovi, v poslední době také skladateli a básníkovi jsou běžné praktické záležitosti možná poněkud vzdálené, o to více jej však tíží geopolitická situace.
Hovoří tiše, s formulacemi si dává načas a z jeho vystupování čiší skromnost. Jeho cíle jsou však ty nejvyšší a ve všem, co dělá, jde do hloubky. Jan Bartoš platí za výjimečného pianistu a nepřehlédnutelný je jako organizátor.
Už je to 27 let, co v Praze naposledy účinkoval Marc-André Hamelin. Město se za tu dobu změnilo k nepoznání a teď se snad změní i to, co si s ním kanadský klavírista spojuje.
Že spojení popové hudby se symfonickým orchestrem vždy nevyjde, dokázalo třeba pražské vystoupení zpěváka George Michaela v roce 2011. Doprovod získal na jiných barvách, ale program ztratil říz a energii z nahrávek či běžných koncertů. Přesně to se včera stalo i Jankovi Ledeckému.
Sledovat saxofonistu a flétnistu Charlese Lloyda, což se nadcházející čtvrtek v pražském Rudolfinu poštěstí návštěvníkům festivalu Struny podzimu, je vždy zážitek.
Teprve šestadvacetiletá italská klavíristka Beatrice Rana už dosáhla renomé a úspěchů, o jakých si mohou nechat zdát interpreti o desítky let starší. Je za tím spousta dřiny a také osobitý pohled, jak vysvětluje interpretka, jejíž vystoupení 17. listopadu v pražském Rudolfinu zahájí letošní Klavírní festival Rudolfa Firkušného.
Boris Giltburg, který v pátek vystoupí na festivalu Dvořákova Praha, nenaplňuje běžné představy o interpretovi klasické hudby. A to už od chvíle, kdy mu bylo pět. V takovém věku ambiciózní rodiče zpravidla pobízejí děti, aby se naučily hrát na nástroj. U Giltburga to bylo naopak: vlastní matku musel přesvědčovat, aby ho pustila ke klavíru.
Ani dvě nesporné hvězdy – mladá a velezkušená – nedokázaly udělat ze včerejšího zahajovacího večera festivalu klasické hudby Dvořákova Praha mimořádnou událost.
Pro Kiana Soltaniho, který je jednou z nejmladších hvězd letošního ročníku festivalu klasické hudby Dvořákova Praha, je překračování žánrů a hranic samozřejmé.
Klasická hudba nemá ve španělské kultuře kdovíjak významné postavení a Jaime Martín je první, kdo to potvrdí. "V našich dějinách je to dluh," přitakává španělský dirigent a flétnista. "Například jsme neměli žádnou osobnost ve své době srovnatelnou s Brahmsem."
Oblečení jako postavy, které vloni hráli v českých filmech, předávali herečky a herci ceny Český lev. Nejvíc jich v pražském Rudolfinu v sobotu večer získala road movie Všechno bude režiséra Olma Omerzua, hlavní sošky za herectví obdrželi Jenovéfa Boková a Karel Dobrý. Za průběhem večera se ohlíží obsáhlá fotogalerie.
Filmem roku 2018 se na cenách Český lev nestalo historické drama Toman ani lyrický Hastrman, nýbrž road movie Všechno bude. V pražském Rudolfinu její autoři v čele s režisérem Olmem Omerzuem převzali šest sošek včetně těch hlavních za režii a snímek roku. Čtyři ocenění má Hastrman, po jednom pak Čertí brko, Domestik, Chvilky, Hmyz a dokument King Skate.
„Vedle úžasného smyslu pro řád, který jsem načerpal z hudby, jsem také pochopil hodnotu nesmyslu,“ prohlásil jednou rakousko-britský klavírista Alfred Brendel.
