Přežití Ukrajiny jako suverénního státu zůstává podle starosty hlavního města nejisté. Vitalij Kličko v době, kdy Kyjev čelí jedné z nejkrutějších zim od začátku ruské plnohodnotné invaze, mluví otevřeně o tom, že budoucnost země není samozřejmostí. V situaci, kdy ruské útoky míří na energetickou infrastrukturu a miliony lidí zůstávají bez tepla, vody či elektřiny, nabývají jeho slova na váze.
Vesnice Sedanka leží kdesi na Dálném východě tisíce kilometrů od Moskvy i od fronty na Ukrajině. Přesto se jí válka bolestně dotýká. Z 67 místních mužů jich bylo 39 nasazeno do bojů a téměř polovina z nich je dnes mrtvá či pohřešovaná. Zchátralá ves také čeká na slíbené ocenění od úřadů a na pomoc.
Stav konfliktu na Ukrajině podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany napovídá tomu, že Rusko se spokojí s tím, čeho dosáhlo. Podoba konfliktu, který nyní sledujeme, je podle něj udržovací, nikoliv opotřebovávací. Petráš to řekl ČTK, v rozhovoru zhodnotil čtyři roky konfliktu na Ukrajině.
Ruskou armádou podle svědectví vojáků i válečných blogerů otřásá rozsáhlé vydírání a korupce. Vojáci mají podle těchto zdrojů platit v přepočtu statisíce korun, aby se vyhnuli nasazení na frontě, jinak jim hrozí přeřazení do nejnebezpečnějších bojů. Někteří velitelé jsou zároveň obviňováni z rozkrádání vojenského vybavení, které si pak vojáci musí pořizovat za vlastní peníze.
Navzdory sankcím do Ruska stále proudí klíčové suroviny z Evropy. Investigace serveru The Kyiv Independent odhalila síť firem, které Moskvě dodávají glycerin na výrobu výbušnin i aditiva pro vojenskou techniku. Stopy vedou k ruské rozvědce GRU i k tajné službě FSB. Evropské úřady přitom tyto obchody často přehlížejí kvůli mezerám v pravidlech, která vývoz glycerinu zatím neomezují.
Ukrajinská ekonomika čelí za války těžké situaci. Velké množství ekonomicky aktivních lidí v důsledku ruské agrese zemřelo, bylo zraněno nebo odešlo do zahraničí. Statisíce mužů slouží v armádě. Hrubý domácí produkt země sice roste, ale většinu „ekonomické fronty“ dnes hájí ženy, říká Anna Krysjuková, prezidentka Woman Bussiness Clubu Ukrajiny.
Ukrajině se od minulé středy podařilo dobýt zpět asi 201 kilometrů čtverečních Ruskem okupovaného území. Vyplývá to z analýzy údajů Institutu pro studium války (ISW). Pokud jsou tato data správná, jedná se o nejrychlejší ukrajinský postup od protiofenzivy v červnu 2023. Podle analytiků k tomu přispělo vypnutí systému Starlink pro ruskou armádu.
Ministr obrany Jaromír Zůna se vyhýbá setkání s ukrajinským protějškem Mychajlem Fedorovem. Podle týdeníku Respekt Ukrajinci už čtyřikrát neformálně zjišťovali, zda se mohou sejít na akci, které se budou oba účastnit. Češi ale nikdy neprojevili zájem.
Jen pár dnů zbývalo do letošního čtvrtého výročí zahájení ruské války proti Ukrajině, když na pražském Břevnově křepčili „folkloristi“ napojení na prokremelský motorkářský gang Noční vlci či donské kozáky bojující proti Ukrajincům. Plesu se v sobotu 7. února zúčastnili i zástupci sankcionovaného Ruského domu v čele s jeho vedoucím Igorem Girenkem. Deník Aktuálně.cz popisuje vazby mezi nimi.
Valerij Zalužnyj, považovaný za hlavního politického rivala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, poprvé otevřeně promluvil o rozkolu s hlavou státu i o pozadí svého pádu z čela armády. V rozhovoru pro agenturu AP mimo jiné popsal zátah bezpečnostních složek v jeho kyjevské kanceláři i příčiny neúspěšné protiofenzivy v roce 2023.
Ukrajinci budou mít dál možnost získat zvláštní dlouhodobý pobyt. A to i navzdory nesouhlasu vládního hnutí SPD. To se nedá nic dělat, řekl novinářům šéf SPD Tomio Okamura, když bylo jasné, že ho koaliční partneři přehlasují. Podle něj ovšem ke zpřísnění nakonec dojde.
Bezpečnostní konference v Mnichově ukázala hlubokou proměnu světa. Zatímco USA pod vedením Donalda Trumpa mění kurz, evropští lídři varují, že starý řád skončil. Naděje na rychlý mír na Ukrajině slábnou a Kyjev marně žádá o pevné bezpečnostní záruky. Podle informací listu The Kyiv Independent vládne mezi spojenci spíše skepse než optimismus.
Nedostatek raket protivzdušné obrany nutí Kyjev hledat levnější řešení. Ukrajinská armáda proto pracuje na nasazení laserového děla, která má levně a efektivně čelit masovým útokům ruských sebevražedných dronů.
Boj s chladem a tmou – tak se dá popsat každodenní život v ukrajinské metropoli Kyjev. Ukrajinská studentka medicíny Anna Tymošenková popisuje těžkou situaci, které však místní podle jejích slov navzdory zimě a zničené Darnycké tepelné elektrárně odmítají podlehnout. Pomoc přichází od státu, neziskových organizací i ze zahraničí, obnova rozsáhlých elektráren je ale podle expertů obtížná.
Policii se postupně daří rozkrývat podvody se sociálními dávkami pro ukrajinské uprchlíky. Vysoký úředník ministerstva práce deníku Aktuálně.cz řekl, že klíčové opatření, které může efektivně bránit tomu, že peníze proudí tam, kam mají, se státu zatím nedaří zavést. A ukázal na policii.
Loňské rozsáhlé cvičení Severoatlantické aliance v Estonsku odhalilo nepřipravenost západních jednotek na realitu moderního bojiště. Ukrajinci, kteří při manévrech sehráli roli nepřítele, je pomocí dronů opakovaně „drtili“, zatímco alianční síly nedokázaly účinně reagovat.
„Teď jsme na Donbase, pracujeme tam, ve směru Slovjansk plníme bojové úkoly,“ popisuje v rozhovoru pro deník Aktuálně ukrajinský bojovník a bývalý politik Stepan Barna. Mluví také o životě v chronickém stresu i o tom, proč by Češi měli být Ukrajině vděční.
Probíhající válka dopadá i na ruskou společnost. Tou neprostupuje víra ve vítězství, ale hluboká úzkost, alespoň to tvrdí Andres Vosman, bývalý šéf analýz estonské zahraniční rozvědky (EFIS). Kreml v čele s Vladimirem Putinem se podle něj děsí návratů radikalizovaných vojáků z fronty, zároveň varoval, že Rusko technologicky upadá a stává se pouhým „přívěskem“ čínské ekonomiky.
Válka si kromě životů vybírá i finanční daň. Ukrajinský dluh raketově roste, na konci loňského roku překročil hranici 213 miliard dolarů. To je skoro 100 procent HDP země. I přesto, že dluh dosahuje kritické hranice, analytici upozorňují, že realita je méně hrozivá, než se na první pohled zdá.
Ruští školáci se v rámci nového předmětu Základy vnitřní bezpečnosti a obrany naučí, jak sestavovat a ovládat drony, informovala na konci ledna agentura RIA Novosti s odvoláním na ruské vládní dokumenty. Podobné iniciativy v poslední době vznikají i na Západě.
