Tisíce vojáků a stovky vozidel, letadel a raket se předvedly v Pekingu při masivní ukázce vojenské síly, kterou Čína uspořádala při příležitosti 70. výročí svého vzniku. Prezident Si Ťin-pching ve slavnostním projevu prohlásil, že nic nemůže ohrozit postavení Číny ve světě a pokrok čínského lidu. Vláda Tchaj-wanu odsoudila čínskou "diktaturu", zatímco v Hongkongu pokračují protesty.
Čínu v posledních týdnech rozsvítila rudá barva. Je k vidění na autobusech, billboardech i obřích vlajkách. Prvního července si tato nejlidnatější země světa připomíná 100 let od založení komunistické strany. Ta je základním stavebním kamenem režimu, který vůči obyvatelům stále více přitvrzuje: soustavně utlačuje křesťany, muslimské Ujgury nebo zakazuje "škodlivé" webové stránky.
Peking se chystá na velkolepé oslavy. Mají být největší v historii Číny. V úterý 1. října si tato asijská země připomíná 70. výročí založení Čínské lidové republiky. A přijímá přísná opatření, která zajistí nerušený průběh oslav. Továrny i restaurace musely omezit provoz a nad oblastí nesmí létat ani holubi.
Možná to tak nevypadá, ale projekt Sinopsis má pro čínské soudruhy větší pochopení než celá Tvrdíkova Smíšená komora.
Dramatické záběry policejní brutality a zoufalého odporu demonstrantů šokují celý svět. Nejvíc ale deprimují pamětníky dob, kdy ostrovní město patřilo k nejcivilizovanějším místům planety.
Památný 21. srpen vyvolává u pamětníků traumatické vzpomínky. Letos je dokonce někteří z nich ventilovali do otevřených dopisů, jež varují před opakováním tragédie z roku 1968, tentokrát v Hongkongu. Na jeho hranicích s ČLR se již šikují vojska čínské Lidově osvobozené armády, dříve známé též jako armáda Rudá.
Dánsko je uražené a ve Spojených státech nevědí, co si mají o svém prezidentovi myslet. Byl to vtip, kouřová clona nebo chtěl dát Donald Trump dalším světovým mocnostem na vědomí, že Amerika chce dominovat oblasti Arktidy? Americká média a analytici si už ze strany Trumpa zvykli na překvapení. Jeho nápad, že by od Dánska mohl koupit Grónsko, ale všem znovu vyrazil dech.
Příměří, uzavřené na summitu G20 v Ósace na konci června, nevydrželo dlouho. Obchodní válka mezi USA a Čínou se znovu rozjela. Čínská centrální banka tento týden devalvovala měnu jüan, aby podpořila export a americký prezident Donald Trump chce od začátku září uvalit nová desetiprocentní cla na čínský dovoz v hodnotě 300 miliard dolarů ročně.
Největší sympatie si ze zahraničních osobností veřejného života získala u Čechů slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, pozitivně ji hodnotí 71 procent lidí. Následuje papež František s 63 procenty kladných hlasů. Naopak nejméně populární je čínský prezident Si Ťin-pching a za ním předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Vyplynulo to z červnového průzkumu agentury STEM.
Čínská ekonomika zpomalila nejvíce za sedmadvacet let. Ve druhém čtvrtletí letošního roku rostla meziročně o 6,2 procenta. Do recese a krize má sice daleko, ale podle analytiků se ukazuje, že obchodní spory se Spojenými státy a cla, která na čínské zboří uvalil americký prezident Donald Trump, začínají mít negativní dopad na nejlidnatější zemi světa.
Komunistická strana Číny vštěpuje Číňanům, že bez ní se země rozpadne nebo bude slabá. A v tomto přesvědčování je docela úspěšná, říká v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz přední světový sinolog, Australan Gerry Groot z univerzity v Adelaide. Autor uznávané knihy o Komunistické straně Číny navštívil Prahu na pozvání organizace Sinopsis a Orientálního ústavu Akademie věd ČR. Groot také popisuje, že současná obchodní válka s USA režimu pomáhá ve vytváření obrazu Spojených států jako mocnosti, která Číně nepřeje úspěch.
Americký prezident Donald Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching se dnes domluvili, že obnoví jednání o vzájemné obchodní dohodě, která má vyřešit celní válku. Šéf Bílého domu označil pozorně sledovanou schůzku za excelentní, obě země jsou podle něj teď opět "na správné cestě".
Schůzka prezidentů Ruska a Spojených států bývá obvykle vrcholem mezinárodních summitů, poutajících největší pozornost. Tentokrát tomu ale v japonské Ósace tak není. Americký prezident Donald Trump jednal ve čtvrtek s ruským protějškem Vladimirem Putinem, ale byl to jen jakýsi předkrm před hlavní událostí.
Hlavy států do Severní Koreje, nejizolovanější země světa, běžně nejezdí. Nyní výjimku udělala Čína. I její prezidenti ale přijíždějí do Pchjongjangu zřídka, naposledy se to stalo v roce 2005.
Až tři miliony lidí z jedenáctimilionové populace Ujgurů, muslimů žijících v západočínské provincii Sin-ťiang, by mohly z vůle Pekingu skončit v převýchovných táborech. Podle bojovnice za práva Ujgurů Rushan Abbasové není důvodem jen jejich náboženství, ale také přírodní bohatství a strategické umístění provincie, přes kterou chce čínský prezident Si Ťin-pching vést novou Hedvábnou stezku. "Západní státy musí porozumět tomu, co je v sázce, když se zapojí do Pásu a stezky: genocida, životy a budoucnost více než 11 milionů lidí," řekla v rozhovoru pro Aktuálně.cz jednapadesátiletá Ujgurka, která již třicet let žije ve Spojených státech.
Čínský komunistický režim se chce víc zaměřit na mladou generaci. Mladí Číňané by se nově mohli povinně učit politickou výchovu už od základní školy. Roste tak tlak na učitele, kteří mají své žáky víc kontrolovat.
Pro českého premiéra Babiše musí být bolestné a ponižující pozorovat, co prezident Zeman v Číně provádí, jak nás znovu a znovu zrazuje.
Český prezident Miloš Zeman zakončil svou pátou návštěvu Číny. V asijské zemi se mimo jiné účastnil konference o novodobé Hedvábné stezce, sešel se i s ředitelem technologické firmy Huawei nebo vedením Bank of China. Na pětidenní pracovní cestě ho doprovázeli podnikatelé, hokejista Jaromír Jágr nebo miliardář Pavel Tykač. V pondělí se Zeman vrátí zpátky do Česka. Podívejte se, jak jeho návštěva vypadala.
V těchto dnech před 30 lety se na pekingském náměstí Nebeského klidu vyostřily studentské demonstrace požadující svobodu a demokracii. Dramatické události skončily v noci na 4. června 1989 masakrem, při kterém zemřely tisíce protestujících. V rozhovoru pro deník Aktuálně.cz na vypjaté dny vzpomíná tehdejší studentský vůdce Čou Feng-suo. "Jeden z mých nejlepších kamarádů přišel o obě nohy, když se snažil zachránit studentku, kterou zasáhl jedovatý plyn," popisuje.
Prezident Miloš Zeman příletem do Pekingu zahájil pátou návštěvu Číny. Ve čtvrtek se setká například se zástupci vedení Bank of China a společnosti CITIC. Během schůzek by podle prezidentova kancléře Vratislava Mynáře měla být podepsána memoranda o miliardových čínských investicích. Večer se Zeman zúčastní recepce na české ambasádě, na které bude zahájena oslava 70. výročí navázání česko-čínských diplomatických styků.
