Hlavy států a delegace z více než dvou desítek asijských a blízkovýchodních zemí se v neděli sejdou v čínském přístavním městě Tchien-ťin, aby zahájily výroční dvoudenní summit Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO). Toto regionální bezpečnostní uskupení založily Čína a Rusko spolu se čtyřmi středoasijskými zeměmi v roce 2001, později se k němu připojily Írán, Pákistán, Indie a Bělorusko.
Přátelství bez hranic, které navenek deklarují Vladimir Putin a Si Ťin-pching, své hranice přece jen našlo. Rusko se už vícekrát pokoušelo přimět čínské výrobce nákladních aut k dodržování tamních bezpečnostních norem, teď ale přistoupilo k rozhodným činům. Čtyřem značkám zakázalo prodej problematických modelů, někteří komentátoři v tom vidí snahu ochránit domácí výrobce.
Čína využívá svého dominantního postavení na trhu se vzácnými zeminami a vyžaduje detailní informace o obchodních partnerech ze Západu. Firmy bijí na poplach kvůli rostoucím obavám ze zneužití dat a ztráty obchodních tajemství.
Oficiálně Rusko hlásá spolupráci s Čínou. Neoficiálně Moskva považuje Peking za nepřítele, který vznáší územní nároky na ruský Dálný východ. Uvedl to deník The New York Times s odvoláním na uniklý dokument ruské tajné služby FSB.
Americký prezident Donald Trump zřejmě sní o návratu k mocenskému uspořádání světa podle starého modelu – jedno území, jedna velmoc. Podle analýzy deníku The New York Times usiluje o tiché rozdělení světa mezi Spojené státy, Rusko a Čínu. Inspiraci hledá u historických impérií i u autoritářských vůdců současnosti.
V Moskvě se uskutečnila vojenská přehlídka k oslavám 80. výročí Dne vítězství. Lidé, kteří se přišli podívat, byli nadšení, komentuje událost přímo z ruské metropole spolupracovník Aktuálně.cz Jiří Just. "Skutečně je to vyvrcholení oslav konce války, takže lidé si to užívají."
V době, kdy se obchodní napětí mezi Čínou a Spojenými státy přiostřilo, čínští vývozci hledají způsoby, jak se vyhnout tvrdým clům, která na ně uvalil Donald Trump. Východiskem se pro některé stává přesun zboží přes třetí země, jako je Malajsie, Vietnam či Jižní Korea, odkud se pak výrobky exportují dále do USA, často s pozměněnými informacemi o jejich skutečném původu.
Baterie do elektroaut, zdravotnické přístroje, zbraně i iPhony. To vše a ještě mnohem víc potřebuje pro svou výrobu Čínu. Zkraje dubna Peking v reakci na nová americká cla omezil prodej sedmi kovů vzácných zemin do USA. Výrobci musí nyní žádat o vývozní licence, zatím nejde o přímý zákaz. Přesto tento výpadek v dodávkách obtížně nahraditelných surovin ohrožuje obranyschopnost USA, varují experti.
V posledních dnech by se na základě celé řady vyjádření americké administrativy a vyjednávání o míru na Ukrajině klidně mohlo zdát, že prezident USA Donald Trump momentálně chová větší respekt k Rusku než k Evropě. Podle analytiků jsou z toho zmateni i Číňané, kteří jsou všeobecně považováni za ruské přátele a americké nepřátele.
Donald Trump po návratu do Bílého domu začal úřadovat velmi zostra. Jeho nová "celní" politika vzala za své a státy jako Mexiko, Kanada nebo Čína musejí počítat s radikálním zvýšením celních poplatků. "Trump na několik stran rozehrál velmi náročnou hru. Sází na celní politiku 19. století, takže je otázka, jestli to bude fungovat i v tom našem," hodnotí kroky USA sinolog Sinopsisu Martin Hála.
Čínský prezident Si Ťin-pching ubezpečil v novoročním poselství Vladimira Putina, že jejich země postupují "ruku v ruce". Podle končícího ministra zahraničí USA ale nastala situace, kdy Si ruskému prezidentovi ruku podat nehodlal.
Zvolený americký prezident Donald Trump pozval čínského prezidenta Si Ťin-pchinga na svou prezidentskou inauguraci v lednu příštího roku. S odvoláním na několik nejmenovaných zdrojů to uvedla stanice CBS. Podle ní zatím není jasné, zda čínský vůdce pozvání přijme. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve čtvrtek podle státní agentury TASS řekl, že ruský prezident Vladimir Putin žádné pozvání nedostal.
Před lety se slovenský premiér Robert Fico snažil o budování ekonomických vztahů s Čínou. Když se však nic nedělo, z náklonnosti k asijské velmoci "vystřízlivěl". Nyní je znovu v Pekingu a doufá v navázání spolupráce. "Částečně to dělá na truc liberálnější části spektra, což hrálo roli i u českého prezidenta Miloše Zemana," hodnotí analytik Filip Šebok.
Za ruským prezidentem Vladimirem Putinem přijeli zástupci třiceti států, kteří si s hlavou země, která v roce 2022 nařídila invazi do sousední Ukrajiny, třásli rukou nebo se s ní objímali. Putin tím podle analytiků dokazuje, že ho západní sankce neuvrhly do izolace.
Špičkový čínský ekonom Ču Cheng-pcheng z vládní expertní skupiny údajně zmizel poté, co v soukromé diskusní skupině na síti WeChat kritizoval ekonomiku a patrně i prezidenta Si Ťin-pchinga. Napsal to britský server The Guardian. Americký list The Wall Street Journal s odvoláním na anonymní zdroje uvedl, že pětapadesátiletého experta úřady následně v dubnu zadržely a vyšetřovaly.
Za poslední rok má Čína nového ministra obrany i zahraničí nebo generála jaderných sil. Ti původní, většinou vybraní přímo prezidentem Si Ťin-pchingem, zmizeli z veřejnosti bez vysvětlení, stejně jako se na scéně objevily jejich náhrady. "Čistky jako za Stalina" podle tchajwanského admirála ve výslužbě Lee Hsi-mina naznačují, že čínský prezident nevěří svým podřízeným.
Špatnou situaci ruského Gazpromu, který je kvůli evropským sankcím v nejhorší ztrátě za poslední čtvrtstoletí, měl vyřešit plynovod do Číny. Přestože to před pár měsíci vypadalo, že je dohoda na spadnutí, dnes je jasné, že stavba v následujících letech nevznikne. Peking si údajně klade nesplnitelné podmínky a Rusko na něj nemá páky, líčí pro Aktuálně.cz sinolog David Gardáš.
Orbánova cesta do Kyjeva, Moskvy a Pekingu je v jednom poučná. Ukázala, jak plané jsou řeči o míru a o vyjednávání s Putinem. Těsně po ní následovalo vybombardování dětské nemocnice v Kyjevě.
Klíč k ukončení ruské agrese na Ukrajině drží v ruce Čína. Pro agenturu Bloomberg to alespoň tvrdil finský prezident Alexander Stubb. Rostoucí závislost na asijské velmoci je pro Rusko, které se potýká s tvrdými hospodářskými sankcemi ze strany Západu, ohromná.
Čínský prezident Si Ťin-pching v doprovodu armádní kapely a mávajících dětí v Číně vřele přivítal šéfa Kremlu Vladimira Putina. Oba politici si po návštěvě potřásli rukou, a dokonce se krátce objali. Washington v diplomatické reakci varoval Peking, že "nemůže mít všechno". Zahraniční média o setkání píší hlavně v souvislostí s tím, že vztah mezi Putinem a Si Ťin-pchingem dostal nový náboj.
