Otevření náruče komunistické Číně neprošlo v členské zemi EU a NATO společenskou diskusí. Prostě „se“ jednoho dne rozhodlo, že Krteček se obejme s pandou.
Na bezpečnost čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, který do Česka dorazí během Velikonoc, budou dohlížet stovky policistů. Hlavně v Praze a Středočeském kraji proto musí lidé počítat s uzavírkami či třeba výlukami MHD nebo s tím, že se uzavřou některé památky. Oproti třeba návštěvě Baracka Obamy v roce 2009 bude však v akci řádově méně policistů.
Ve Sněmovně se týden před příjezdem čínského prezidenta Si Ťin-pchinga konal seminář na téma Zkušenosti pro řízení a rozvoj státu. Jeho účastníci se dozvěděli například to, že Čína efektivně brání světový mír nebo že pod vedením komunistické strany země vzkvétá a úspěšně buduje novou společnost. Proti semináři pod záštitou předsedy Sněmovny Jana Hamáčka a čínské velvyslankyně Ma Kche-čching neúspěšně protestovala bývalá předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS).
„Samozřejmě si musíme ujasnit nějaké body a především ošetřit, aby se neopakovaly chyby minulé.“ (Praha, 2016.)
Kdo stojí za skupinkou Číňanů, která si na podporu delegace čínského prezidenta zabrala takřka půlku Prahy, je stále nejasné. Původně byla pod akcemi podepsána Česko-čínská komora. Ta o tom ale neměla ani tušení, a když se od pořadatelství distancovala a o záboru ulic informovaly Hospodářské noviny a Aktuálně.cz, magistrát jméno organizátora opravil na Česko-čínskou obchodní asociaci. Úředník změnu vysvětluje tím, že se původně spletla tlumočnice. K hromadnému vítání čínského prezidenta se nehlásí ani další spolek - Smíšená komora česko-čínské vzájemné spolupráce exministra Jaroslava Tvrdíka.
Skupinka Číňanů si jménem Česko-čínské obchodní komory zamluvila takřka půlku Prahy pro sešlosti na podporu čínského prezidenta, který má na konci března přijet na návštěvu Česka. Komora o tom ale nic neví a odmítá, že by něco pořádala. K organizaci akcí se nezná ani konkurenční sdružení Jaroslava Tvrdíka.
Čínský prezident Si Ťin-pching by měl do České republiky přicestovat 28. března. Termín však zatím ještě nebyl oficiálně potvrzen. Prezident Zeman ho jako vůbec první hlavu státu pozve na zámek v Lánech. V rozhovoru pro Parlamentní listy rovněž prezident odmítl úvahu premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) o tom, že pokud by Česko vystoupilo z Evropské unie, ocitlo by se ve sféře vlivu Ruska. Podle Zemana to není možné, jelikož je ČR členem NATO.
OSN naléhá na účastníky blížícího se klimatického summitu v Paříži, aby došli k vzájemné dohodě. Podle úřadu OSN pro snižování rizik katastrof si za posledních dvacet let vyžádaly meteorologické katastrofy více než 600 tisíc lidských životů. Účast na summitu přislíbil i americký a čínský prezident. Jejich země mají na svědomí 45 procent celkových emisí oxidu uhličitého ve světě. Přesto se na ně dosavadní Kjótský protokol o snižování emisí nevztahoval. Nová klimatická dohoda si klade za cíl udržet globální oteplování na maximu dvou stupňů Celsia.
V Singapuru dojde v sobotu k historické schůzce. Čínský prezident Si Ťin-pching se tam setká se svým protějškem z Tchaj-wanu - Ma Jing-ťiouem. Půjde o historicky vůbec první setkání vůdců obou zemí od roku 1949, kdy po prohrané občanské válce prchla z pevninské Číny na ostrov kuomingtangská vláda a zbytky jejích vojsk. Schůzka přichází v politicky citlivé době na Tchaj-wanu. Nástupce Ma Jing-ťioua má být zvolen 16. ledna. O prezidentově cestě má jednat tchajwanská vláda s vedením parlamentu a vůdci politických stran.
Pentagon uvedl, že nejde o jednorázovou akci. Další budou následovat. USS Lassen vplula do pásma dvanácti námořních mil od útesů, kde jsou Číňané. Mezinárodní konvence právě tuto vzdálenost od pobřeží jednotlivých zemí považuje za nedotknutelnou. Američané ovšem v tomto případě souostroví nepovažují za čínské území a zónu dvanácti mil za čínské teritoriální vody. Agentura Reuters předpovídá, že čínské námořnictvo samozřejmě nebude po amerických plavidlech střílet, ale může se je pokusit zablokovat.
Británie a Čína během nynější státní návštěvy čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ve Spojeném království podepsaly smlouvy v hodnotě okolo 40 miliard liber (1,48 bilionu korun). Po schůzce s hlavou čínského státu to oznámil britský premiér David Cameron. Oba politici na společné tiskové konferenci mimo jiné potvrdili, že čínská státní společnost China General Nuclear investuje šest miliard liber (přes 220 miliard korun) do výstavby nové jaderné elektrárny Hinkley Point C v Británii.
Pobyt českého prezidenta ve slavném newyorském hotelu má v sobě jistou symboliku - současně s ním v něm během své návštěvy USA nocuje též čínský prezident Si Ťin-pching. Naopak americká hlava státu Barack Obama ve Waldorf Astorii bydlet odmítla. Podle amerických médií se bál, že by ho v něm Číňané mohli odposlouchávat.
Co Miloše Zemana táhne k diktátorům, jako je Ilham Alijev, prezident Ázerbájdžánu? Proč se nesnaží vyniknout na Západě? Zřejmě nemá jinou volbu. Chybí mu minulost, v níž by vzdoroval přesile jako třeba Lech Wałęsa. A nedokázal se vypracovat jako kancléřka Angela Merkelová. Musí se tedy lišit jinak. K naší škodě.
Do českých lázní by v budoucnu mohlo jezdit i tisíce čínských dětí. Dohodli se na tom prezident Miloš Zeman se svým čínským protějškem v Pekingu.
Miloš Zeman pozval čínského prezidenta do Prahy, Si Ťin-pching nabídku přijal. Měl by se tak stát prvním čínským prezidentem, který Česko navštíví.
Komentář Martina Fendrycha: Miloš Zeman se na Tchien-an-men klaněl čínským tankům a komunistům. Je mu úplně fuk, že jsou v Číně stále dál pošlapávána lidská práva, nyní s větší silou.
Ukázce čínské bojové techniky přihlížel Miloš Zeman jako jediná hlava státu z Evropské unie.
Peking se připravuje na velkolepou vojenskou přehlídku u příležitosti 70. výročí japonské kapitulace. Předvede moderní zbraně, sdělí světu "jsme bohatí a silní." Na náměstí, kde tanky v roce 1989 krvavě potlačily demonstrace. I z tohoto důvodu bude Miloš Zeman v Pekingu jedinou hlavou státu z Evropské unie.
Kromě obhájců lidských práv se zaměřila čínská policie i na řadu aktivistů. Podle úřadů se jedná o kriminální skupinu, která narušuje veřejný pořádek.
Jedním z hostů letošního festivalu v Glastonbury bude i tibetský duchovní vůdce dalajlama. Organizátoři se kvůli tomu stali terčem kritiky ze strany Číny.
