Ať se žáci cítí jako doma v obýváku, radí Vlastimil Ondra, ředitel Základní školy Josefa Bublíka v Bánově. V malé obci, deset kilometrů od slovenských hranic, se snaží vyučování neustále modernizovat a co nejvíce zapojovat žáky. Při prezidentských volbách tu právě žáci navrhli hlasování o hlavě státu si vyzkoušet. Ve škole to přitom není ojedinělé, což oceňují i rodiče.
Objíždějí svět s filmovým kroužkem, vyhrávají folklorní soutěže, a když přijdou prezidentské volby, chtějí o nich ve škole diskutovat s učiteli. Žákům ze Základní školy Josefa Bublíka v Bánově se věnuje ředitel Vlastimil Ondra, ve třídách i mimo ně. "Tak si vlastně představuji školu. Aby se žáci cítili jako doma v kuchyni nebo obýváku a přitom se mimoděk učili," prohlašuje.
Informací už je tolik, že jim nikdo nerozumí. Učitele, kteří to dokázali, nikdo neposlouchá a nad vším visí stín apokalypsy. Hra Po škole A studia Rubín vykresluje svět bez pedagogů a ptá se, zda společnosti hrozí, že zcela přijde o rozum. Aktuálně.cz hledalo odpověď na katedře občanské výchovy a filozofie Pedagogické fakulty UK. Právě tady se budoucí učitelé učí, jak v měnícím se světě obstát.
Je jí pouhých deset let. Přesto Varvara Galkinová skončila v evidenci komise pro mladistvé a pod přísným dohledem ruských úřadů. Žákyně páté třídy školy v Nekrasovce v Moskvě se jim znelíbila hned z několika důvodů. Na profilové fotce na sociálních sítích měla symbol na podporu Ukrajiny, psala si se spolužáky o válce a nenavštěvovala výuku o vlastenectví.
Socioložka Anna Durnová vydala knihu, ve které školákům zábavně přibližuje principy demokracie a sociálního státu, ale i dezinformací a populismu. Když budou rodiče s dětmi o politice mluvit, budou podle ní mladí lidé více chodit k volbám a veřejně se angažovat. V rozhovoru rozebírá také prezidentskou kampaň a vysvětluje, proč není radno podceňovat videa s vánočkou nebo fotky ve flanelové košili.
V příštích deseti letech odejde do důchodu zhruba třicet procent učitelů mateřských škol. Často v nich pracují starší učitelé a ty mladé práce s nejmenšími dětmi tolik neláká. Zároveň se ředitelé potýkají s odchody učitelek na mateřskou dovolenou. Česká školní inspekce varuje, že v budoucnu může být nedostatek učitelů ve školkách vážný problém.
Válka na Ukrajině, pokračující ekonomická krize a volba nového prezidenta jsou jen některé z událostí, které zarámují rok 2023. Podle expertů bude plný nejistot a změn. "Musíme zapracovat na tom, abychom se jako společnost stali v dnešním nejistém světě odolnější," říká pro Aktuálně.cz socioložka Marie Jelínková.
Trh práce se výrazně mění. Některé profese se stávají minulostí, o jiné je naopak stále větší zájem. Řada zaměstnavatelů už teď nemůže najít na volné místo vhodného člověka. Podle expertů trh práce zachrání legislativní změny, přenastavený systém vzdělávání a opomíjené skupiny starších lidí a rodičů s malými dětmi. Adaptovat se budou muset školy, firmy i samotní zaměstnanci.
Zavést pozici provázejících učitelů, kteří by na startu kariéry pomáhali začínajícím kolegům, má projednávaná novela zákona. Takzvaní mentoři by měli připravit budoucí pedagogy na to, jak to skutečně chodí ve škole, a zabránit tomu, aby podlehli frustraci a po krátké době ze školství odcházeli. Zakotvení v zákoně má pro provázející učitele zajistit jasná pravidla i peníze.
„Po ředitelích škol se chce, aby jim vyšly účty a aby dobře vysoutěžili parkety v tělocvičně. Nezbývá pak pozornost na to, co je klíčové - učení žáků a vedení pedagogů,” popisuje situaci Petr Hopfinger, manažer vzdělávacích programů v organizaci Učitel naživo. „Český ředitel je bývalý učitel, málokdy má nějaké manažerské zkušenosti. Kurzem za 10 tisíc z něj lídra neuděláte,” dodává.
Poslanci budou v pátek řešit, zda nechat učit lidi s vysokoškolským diplomem, kteří nevystudovali pedagogickou fakultu. Změnu má přinést novela zákona o pedagogických pracovnících. Zaznívá však kritika, že ředitelé budou upřednostňovat nekvalifikované uchazeče. Podle ministerstva školství je však potřeba dát ředitelům důvěru, že si vyberou toho vhodnějšího uchazeče.
Nejhorší scénáře z dob pandemie covidu se podle České školní inspekce nenaplnily. Výuka na dálku neměla vliv na zvládnutí výuky češtiny nebo matematiky, větším problémem je prohlubování rozdílů mezi školami. Ukázalo to zjišťování výsledků žáků pátých a devátých tříd základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií. Proběhlo na jaře, zapojilo se do něj téměř 300 tisíc žáků.
Česko a Ukrajina uzavřely dohodu o spolupráci ve vzdělávání. Jejím cílem je mimo jiné sjednotit postup ve výchově a výuce. Pro ukrajinské školáky se například omezí online výuka z ukrajinských škol. Sdělili to ministr školství Vladimír Balaš a jeho ukrajinský protějšek Serhij Škarlet, kteří smlouvu podepsali. Týká se všech stupňů vzdělávání.
Syndromem vyhoření se v posledním roce cítila ohrožena asi čtvrtina učitelů základních škol. Zhruba třetina pedagogů byla někdy ze své práce vyčerpaná, přesto je ale většina (93 procent) se svým zaměstnáním spokojená. Vyplývá to z dotazníkového průzkumu Mapa školy, který v minulém školním roce udělala společnost Scio. Průzkumu se zúčastnilo 2600 učitelů z 90 základních škol v Česku.
Až dvojnásobně vyšší účet za energie očekávají letos české školy oproti loňskému roku. Masivní zdražování elektřiny i tepla vede ředitele k hledání způsobů, jak co nejvíce ušetřit. Na pražském Jarově například vzniká energeticky soběstačná škola, jinde mění plynovou kotelnu za vytápění na štěpku. Pomůže také zastropování cen, které začne platit od ledna.
Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) chce umožnit obejít přijímací řízení. Vstupenkou na střední školu by podle něj mohly být testy v deváté třídě, na základě kterých by si školy studenty mohly vybírat.
Až dvě třetiny doktorandů své studium nedokončí. Česko tak přichází o mladé vědce a vědkyně, kteří často odcházejí kvůli nízkým stipendiím nebo nekvalitnímu vedení školitelů. Přestože se studium doktorátu bere jako plný úvazek, kvůli nedostatku peněz od školy si studenti přivydělávají na brigádách. Ministerstvo slibuje, že situaci zlepší.
