Ačkoli je Chorvatsko jednou z nejoblíbenějších turistických destinací, dovolené u moře nejsou tím jediným, co Čechy se státem pojí. Ve vnitrozemí se nachází lázeňské město Daruvar, v němž se více než pětina obyvatel hlásí k české národnosti. Češtinu zde člověk uslyší nejen na ulicích a v kavárnách, ale také na úřadech a ve školách. Nejstarší z nich nedávno oslavila sto let.
Herec a režisér Jiří Mádl v rozhovoru pro Aktuálně.cz mluvil pro něj netypicky o vzdělávání. Zapojil se totiž do kampaně Měníme osnovy, která si klade za cíl rodičům a učitelům vysvětlovat, proč a jak reformovat výuku.
O nástrahách, které přináší online prostředí, se mluví roky. Často se s nimi setkávají i nejmenší děti, a to ještě dříve, než jim kdokoli sdělí, jak internet používat bezpečně. Program Internetoví úžasňáci se to snaží změnit. Školí učitele, aby pak ve svých hodinách mohli interaktivními způsoby vysvětlovat dětem, jak si poradit s hackery či kyberšikanou. Dosud se dostal k téměř 80 tisícům žáků.
Většina dětí ukrajinských uprchlíků už navštěvuje české školy. Přicházet začaly loni koncem zimy, kdy jejich zemi napadlo Rusko. V zapojování do vzdělávacího systému může jít Česko příkladem, přesto děti trápí slabá znalost češtiny, kvůli které je spolužáci mezi sebe neberou. Základní škola Kamenná stezka v Kutné Hoře se musela vypořádat s tím, že má pětinu žáků právě z Ukrajiny. A nejen z ní.
Začínal jako technický výzkumník, schopnost jít za svým a věřit týmu si osvojil na basketbalových palubovkách. Stejně jako přesvědčení, že pracovat s mladými znamená dát jim prostor a nebát se o ně opřít. Radko Sáblík je ředitelem Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia, exporadcem hned dvou ministrů školství a především pedagogem, který se snaží posunout české školství do 21. století.
Matematika patří u maturitních zkoušek k tomu nejobávanějšímu. Z obvyklých předmětů u ní pravidelně neuspěje největší procento žáků. Přesto se najdou tací, kteří si dobrovolně vyberou těžší variantu testu z matematiky. Deset žáků letos zvládlo tuto verzi bez jediné chyby. Někteří z nich ale přiznávají, že jim naopak dělal problém český jazyk.
Tereza, Natálie a Oldřich patří mezi skupinu studentů, kteří se loni rozhodli přibližovat svým vrstevníkům politické dění a přenášet ho do škol. Loni v prosinci začínali debatou pěti kandidátů na prezidenta a pokračovali vůbec prvním rozhovorem, ve kterém vystupoval nový prezident Petr Pavel společně se svou manželkou Evou. Nyní studenti přichází se zcela novým projektem.
Konference FutureEdu už tři roky usiluje o vytvoření vize českého vzdělávacího systému sdílením příkladů dobré praxe, pořádáním debat s profesionály z oboru, ale i diskuzí o trendech ve vzdělávání. Letošní ročník, který se uskuteční v úterý 19. září, se zaměří na význam prolínání formálního i neformálního vzdělávání.
Žáky neučí jen učitelé ve školách, ale také každodenní život, který může mít na vytváření jejich osobnosti mnohem větší vliv než vědomosti získané v lavici. Odborníci tomu říkají informální učení. "Klíčem je uvědomit si, že k němu dochází a je pro studenty zásadní. I proto s ním musí pracovat také učitelé," říká ředitel britské Liverpool College Hans van Mourik Broekman.
Diskriminace romských dětí v přístupu ke vzdělání se v posledních letech v Evropské unii zhoršila. Na plenárním zasedání Evropského parlamentu to řekla eurokomisařka pro soudržnost a reformy Elisa Ferreiraová. Odpovídala tím na dotaz slovenského europoslance Petera Polláka, který unijním institucím vytkl, že se otázce dost nevěnují.
Plýtváme potenciálem žáků. A to nejen těch mimořádně nadaných. Projevuje se to například v narůstajícím počtu dětí, které nezvládnou dokončit ani základní vzdělání. V celorepublikovém průměru to jsou tři procenta populačního ročníku, ale například v Ústeckém kraji je to kolem osmi procent. Je to nejen společenský, ale také ekonomický problém, který může Česko v budoucnu stát hodně peněz.
České školy se mění. V některých už vyučování vůbec nevypadá tak, jak si na něj pamatují rodiče dnešních školáků. Pohled na moderní a inovativní výuku nabídne od středy divákům České televize desetidílný pořád Jak se dělá dobrá škola. Dokumentární cyklus vznikl jako protiklad k oceňovanému seriálu Ochránce s Lukášem Vaculíkem, který upozorňoval na problémy ve školském systému.
Na základních a středních školách dnes začíná nový školní rok. Do lavic usedne přes milion žáků základních škol a téměř půl milionu studentů středních škol. Prezident Pavel navštívil prvňáčky na Sokolovsku a řekl jim, že důležité není být nejlepší, ale nejlepší, jak to jde. Ministr školství s premiérem představí návrh na lepší systém přijímacích zkoušek na střední školy.
Sexuální výchova na některých školách přestává být jen o antikoncepci a přenosu pohlavních chorob. Učitelé s dětmi probírají i rizikové chování na internetu a konsensuální styk. Pomáhají jim metodiky třeba od organizace Konsent. Deník Aktuálně.cz nabízí žákům v letním kvízovém speciálu Chytrého Česka možnost otestovat své znalosti.
Rozpočet pro vysoké školy příští rok oproti letošku neklesne. Nižší nebudou ani výdaje ze státního rozpočtu určené na vědu a výzkum. Učitelé budou jedinou profesní skupinou státních zaměstnanců, která bude mít v příštím roce vyšší platy, zvýší se jim v průměru asi o 3000 korun. Na jednání sněmovního školského výboru to ve středu řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
Zbývá poslední týden prázdnin. Hana Košťálová, ředitelka vzdělávacího projektu Pomáháme školám k úspěchu, popisuje, jak by rodiče měli nejlépe tento čas využít, aby připravili prvňáky i starší děti na začátek školního roku. "Nemá už moc cenu dohánět čtení pohádek a zpívání písniček," říká Košťálová. Teď je lepší zaměřit se na vytváření slavnostní atmosféry a pravidelnější režim.
Zatímco více než polovina středoškoláků v Evropské unii navštěvuje školy zaměřené na všeobecné vzdělávání, v Česku je to jen třetina. Ministerstvo školství proto navrhuje, aby vzniklo více lyceí. Slibuje si od nich, že lépe uspokojí poptávku žáků a připraví je na vysokoškolské studium. Některé kraje chystají nové třídy otevřít už v příštím školním roce.
