


Německo letos odpojilo šest černouhelných elektráren. Třetinu energie už má z obnovitelných zdrojů
Z černého a hnědého uhlí letos Německo získalo 37 procent elektrické energie, zatímco ještě před rokem to bylo 40,3 procenta.



Z černého a hnědého uhlí letos Německo získalo 37 procent elektrické energie, zatímco ještě před rokem to bylo 40,3 procenta.



Česká republika nemusí vyplácet třem německým investorům a firmě JSW Solar půl miliardy korun za zavedení solární daně, rozhodl arbitrážní soud v Ženevě.



Společnost American Green má v plánu koupit opuštěnou vesničku v Kalifornii, ve které chce začít pěstovat konopí a otevřít několik podniků na zpracování a prodej této rostliny. Rekreační užívání marihuany je totiž v tomto západoamerickém státě od loňského roku legální. Za vesnici, ve které momentálně žije šest obyvatel, plánuje firma zaplatit zhruba 5 milionů dolarů (110 milionů korun).



Česká republika se bude na světové výstavě Expo 2020 v Dubaji prezentovat unikátním systémem, který dokáže za pomoci solární energie produkovat vodu ze vzduchu. Mechanismus by mohl pomoct regionům, které nedostatek vody sužuje. Koncept české výstavy schválila vláda.



Mrzí mě, že moje Sluneční město ještě nikdo nepřekonal, developeři se bojí neznámého, říká urbanista indického původu Ashok Bhalotra, který naplánoval v Holandsku největší obytnou čtvrť na světě, která vyrobí tolik energie, kolik jí sama spotřebuje. Stavět zelená města podle něj není jen hezké, v budoucnu bude prý nejvíce lidí opouštět domovy právě kvůli klimatu. Když se Sluneční město stavělo, nechtěl být dogmatický a upřednostnit solární panely před pohodlím obyvatel. Nejdůležitější pro něj bylo, aby lidé svou novou čtvrť milovali



Azrak, uprchlický tábor v Jordánsku, má solární elektrárnu. Obnovitelný zdroj poskytuje elektřinu pro 20 000 syrských uprchlíků. Azrak je druhým největším táborem v zemi a funguje od roku 2014. Jeho obyvatelé žili více než 2 roky bez spolehlivého přístupu k elektřině. Projekt solární elektrárny byl financován z kampaně Zářivější život pro uprchlíky, kterou inicioval nadační fond IKEA.



Německý dodavatel zařízení pro výrobu solární energie SolarWorld se rozhodl vyhlásit platební neschopnost. Cena akcií podniku se dnes v reakci na tuto zprávu propadla o zhruba 80 procent, píše agentura Reuters. SolarWorld o záměru vyhlásit platební neschopnost informoval ve středeční zprávě pro akciovou burzu. Společnost zaměstnává zhruba 3000 lidí a v minulosti byla největším výrobcem solárních panelů v Evropě. Dostala se však pod tlak kvůli levné konkurenci z Číny. "Je to hořký krok pro SolarWorld, jeho vedení i zaměstnance a také pro celý solární průmysl v Německu," uvedl generální ředitel podniku Frank Asbeck, kdysi označovaný jako "sluneční král".



Martin Shenar byl původně vydavatel lifestylových časopisů. Pak je ale prodal a v roce 2009 se pustil do solárního byznysu. Od podnikatelů z Českolipska koupil projekty slunečních elektráren i s pozemky a vložil je do tří svých firem nazvaných eEnergy Ralsko, eEnergy Ralsko-Kuřivody a eEnergy Hodonín. Ty následně prodal za stovky milionů korun polostátnímu podniku ČEZ, uvedl Radiožurnál.



Sluneční elektrárny Saša-Sun a Zdeněk-Sun, které vlastní rodina Zdeňka Zemka, nedostanou zpět licence na provoz, a budou se tak zřejmě muset definitivně vypnout. Rozhodl o tom Nejvyšší správní soud, když zamítl kasační stížnosti obou elektráren a také Energetického regulačního úřadu proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně, který jim licence loni v květnu odebral. Došel totiž k tomu, že obě elektrárny je získaly podvodem - v době jejich udělení totiž ještě nebyly hotové a neměly tak nárok na zvýhodněné výkupní ceny elektřiny. Kvůli licencím na obě elektrárny již soud nepravomocně poslal do vězení šéfku regulačního úřadu Alenu Vitáskovou i sourozence Zemkovy.



Energetický regulační úřad začal pracovat na druhém pokusu o zavedení nových tarifů. Nejdříve se dotknou těch, kteří si elektřinu sami vyrábí. Těm energie podraží. Podle distributorů je současný systém, kdy se platí podle odebrané elektřiny, nespravedlivý.



Od roku 2009 ceny solární elektřiny klesly o 62 procent a zlevňování bude podle agentury Bloomberg dál pokračovat. Za pozitivním vývojem je výrazný pokrok technologií. Rychlost, jakou ceny sluneční energie klesnou pod cenu energie z uhlí, se ale v jednotlivých zemích liší.



Jak to vlastně Miloš Zeman myslel, když říkal, že solární lobby tu má silné zastání?



Výrobci takzvané zelené energie se tak i v roce 2017 dočkají několika desítek miliard korun. Stát příští rok poskytne na podporu elektřiny a tepla ze státního rozpočtu 26,2 miliardy korun.



Vzhledem k rozsahu rozhodnutí nelze v tuto chvíli předjímat, kolik času si vyžádá jeho analýza, uvedla předsedkyně ERÚ Alena Vitásková. Zatím tak není jisté, zda nový verdikt ohledně regulované ceny elektřiny stihne vydat ještě do konce letošního roku.



Evropská komise vydá povolení týkající se podpory většině obnovitelných zdrojů energie (OZE) v Česku 28. listopadu. Provozovatelé OZE by na základě toho měli během příštího roku získat přes 40 miliard korun. Uvedlo to ministerstvo průmyslu a obchodu. Schválením podmiňoval výplatu peněz Energetický regulační úřad (ERÚ). Kvůli chybějící notifikaci od Evropské komise odmítal ERÚ podporu řadu měsíců vypsat již loni. Podporu vypsal až na základě nařízení vlády těsně před koncem roku. "Dokud nemáme notifikaci v ruce, tak se pro nás nic nemění. To, že notifikace někdy budou, jsme už slyšeli mockrát," řekl dnes mluvčí ERÚ Vladimír Černý.



Policie obvinila dva manažery polostátní společnosti ČEZ a revizního technika kvůli solární elektrárně Čekanice nedaleko Tábora. Podle ČRo se dopustili podvodu, když v roce 2009 prohlásili elektrárnu za dokončenou, přestože nebyla. Podvodem prý stát připravili o 270 milionů Kč. "Vedeme trestní stíháni tří osob v souvislosti s licenčním řízením na FVE Čekanice," řekl policejní mluvčí Jaroslav Ibehej. Podle ČRo obvinili detektivové dva tehdejší jednatele ČEZ Obnovitelné zdroje Oldřicha Kožušníka a Libora Kičmera. Oba podle policie věděli, že elektrárna není hotová, a přesto požádali o licenci. Elektrárnu bylo nutné dokončit do konce roku, protože výkupní ceny elektřiny pak měly klesnout.



Tokio - V Japonsku zřejmě letos zbankrotuje rekordní počet firem aktivních v oblasti produkce elektřiny ze sluneční energie. Důvodem je pokles vládních dotací, který má negativní dopad na zisky firem a odrazuje od nových vstupů do odvětví. Uvedla to výzkumná společnost Tokyo Shoko Research, která se specializuje na údaje o bankrotech. Za prvních šest měsíců roku zbankrotovalo 31 firem aktivních v oblasti solárních elektráren. To bylo o 24 procent více než ve stejném období loni. Pokud bude toto tempo pokračovat, překoná počet bankrotů loňských 54 firem, i když tempo růstu bankrotů zpomalí z téměř 50 procent.



Energetický regulační úřad neměl licence vůbec vydat, protože elektrárny ještě nebyly dokončené. Majitelé ale pospíchali, aby stihli lepší podmínky do konce roku 2010.



Až osmiletým vězením soud potrestal lidi figurující v kauze solární elektrárny v Prostějově-Vrahovicích. Čtyři odsoudil nepodmíněně, pátý dostal podmínku. Celkovou potenciální škodu vyčíslila obžaloba na 63 milionů korun, skutečně způsobenou na téměř 8,5 milionu korun. Obžalovaní vinu v minulosti popřeli. Nejpřísnější trest soud uložil šéfovi dodavatelské firmy Zdeňku Svobodovi, jenž figuroval také v procesu kvůli elektrárně v Držovicích na Prostějovsku a který už je ve vězení.



Začátek hlavního líčení v kauze podvodu se solární elektrárnou byl o týden odložen. Požádala o to obhájkyně Marka Klimeše. O odročení požádala ze zdravotních důvodů svého klienta. Kromě Klimeše se před soudem zpovídají z podvodu a zneužití pravomoci úřední osoby podnikatel Daniel Exner, Tomáš Goldmann a úřednice borovanského stavebního úřadu Tamara Hlávková. Obžaloba viní čtveřici z toho, že pro elektrárnu vznikly nepravdivé revizní zprávy. Společnosti E.ON vznikla podle obžaloby škoda osm milionů korun, celková škoda včetně odvodu solární daně za léta 2011 až 2013 dosáhla téměř 44 milionů Kč.