Pěti a půl roku vězení potrestal Krajský soud v Plzni šestatřicetiletého Tomáše Čermáka z Holýšova na Plzeňsku za podporu a propagaci terorismu. Podle soudu se loni ve videu na Facebooku vymezoval vůči novele pandemického zákona a podněcoval diváky, aby i za použití násilí zabránili jejímu projednání a přijetí. Vyzýval také k převzetí moci. U soudu se hájil tím, že si neuvědomil důsledky.
U Nejvyššího soudu se podle zjištění Aktuálně.cz po 17 letech uzavřel jeden z prvních velkých případů dotačního podvodu v Česku. Hlavnímu strůjci kauzy potvrdil pět let vězení. Viník žádal prominutí trestu kvůli tomu, že se kauza neúměrně táhla. Trest po takové době podle něj ztrácí smysl. Nejvyšší soud však uvedl, že si za průtahy mohl pachatel zčásti sám.
Nejvyšší správní soud se zabývá kauzou prominutí trestu za neoprávněnou dotaci pro firmu bývalého šéfa prezidentské kanceláře Vratislava Mynáře. Společnost při podání žádosti o podporu podváděla. Soud první instance proto zrušil verdikt ministerstva financí, jež firmě evropské peníze neodebralo. Úřad podřízený financím i Mynářova společnost se proti rozsudku brání.
Podněcovač Patrik Tušl si ve vězení odpyká celkem 15 měsíců vězení. Souhrnný trest mu potvrdil odvolací senát. Tušl totiž telefonicky vydíral ženu, která spravovala facebookovou skupinu namířenou proti dezinformátorům, a vyhrožoval strážníkovi, který po něm v autobuse vyžadoval nošení respirátoru. V trestu je zahrnuté i mužovo předchozí odsouzení za nenávistné výroky o Ukrajincích.
Maďarský zaměstnanec si u Soudního dvora EU stěžoval, že má málo povinného odpočinku mezi směnami v zaměstnání. A protože soud rozhodl v jeho prospěch, má český zákoník práce problém. Podobně jako ten maďarský totiž jasně nerozlišuje délku denní a týdenní doby odpočinku mezi směnami. Pokud tedy nedojde k "opravě" normy, měli by mít nově čeští zaměstnanci o 11 hodin delší volno.
Bývalý ředitel dotačního úřadu Regionálního operačního programu Severozápad Petr Kušnierz u soudu v Litoměřicích upravil původní výpověď. Dosud v pozici spolupracujícího obviněného a později obžalovaného v kauze údajných podvodů s evropskými dotacemi uváděl, že byly vytipované projekty, které měly dotaci dostat. Nyní tvrdí, že po něm kauzu chtěla policie i žalobce a zločinecká skupina neexistuje.
Učení Konopné církve, která v Česku marně usilovala o registraci, nelze považovat za náboženské vyznání. Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost Dušana Dvořáka, jenž vystupoval jako zmocněnec přípravného výboru. Registraci církve zamítlo ministerstvo kultury, přípravný výbor neuspěl ani se žalobou k Městskému soudu v Praze. Nejvyšší správní soud zpřístupnil své rozhodnutí na úřední desce.
U právníka a dlouholetého poradce bývalého prezidenta Václava Klause Pavla Hasenkopfa zasahovala policie. Původně ho šla jen požádat o součinnost. Ale setkání se vyvinulo ve fyzickou konfrontaci, po níž hlídka předvedla Hasenkopfa v poutech na policejní služebnu. Podle právníka se policisté vůči němu dopustili nezákonného zásahu.
Desítky tisíc lidí v sobotu protestovaly v Tel Avivu a dalších izraelských městech proti kontroverzní reformě soudnictví. Podle zpravodajského webu The Jerusalem Post policie zadržela čtyři lidi, když se stovky demonstrantů pokusily zastavit provoz na klíčové dálnici ve městě.
Za popírání katyňského masakru Obvodní soud pro Prahu 7 potrestal bývalého místopředsedu KSČM Josefa Skálu osmiměsíční podmínkou se zkušební dobou na pět let. Dalším dvěma obžalovaným - Vladimíru Kapalovi a Juraji Václavíkovi - uložil stejné podmíněné tresty. Obžaloba tvrdí, že muži na kanálu YouTube zpochybňovali, že katyňský masakr spáchali Sověti. Verdikt není pravomocný.
Obvodní soud pro Prahu 1 začal ve čtvrtek projednávat případ pořadatele protivládních demonstrací Ladislava Vrabela, který je obžalovaný ze šíření poplašné zprávy. Koncem loňského listopadu v jednom z mnoha svých videí mluvil o tom, že podle něj chce česká vláda zaútočit na Rusko jadernými hlavicemi. Soud Vrabela vyslechl, ale verdikt nevynesl, jednání odročil na konec dubna.
Bývalý vlivný příslušník rozvědky Martin Uher podle státního zástupce spáchal ve službě podvod. Při plnění úkolů vylákal z Úřadu pro zahraniční styky a informace, jak se rozvědka oficiálně nazývá, pod údajně falešnou záminkou přes tři miliony korun. Vyplývá to z obžaloby, se kterou se Aktuálně.cz seznámilo. Rozvědka chce po svém bývalém příslušníkovi peníze zpět.
