Vědci z Oxfordu zjistili, že souvislost mezi užíváním digitálních přístrojů a kvalitou spánku u dětí je zanedbatelnější, než si doposud mysleli. Dětskému spánku mnohem více škodí nedodržování běžných činností před spaním nebo nepravidelný čas, kdy chodí spát. Nová studie odkazuje na výsledky staršího výzkumu, který se zabýval působením záření z monitorů na dospělé oko.
Denní světlo nastavuje naše vnitřní hodiny, s letním časem bychom celou zimu vstávali do tmy, upozorňuje fyzioložka a biochemička Helena Illnerová. Podobně jako další vědci tvrdí, že pro člověka je standardní čas lepší než ten letní, protože hlavně v zimě je dříve vidět. Ranní světlo je pro lidi kruciální, většina z nás jsou večerní typy a máme tendenci se zpožďovat, a je to právě ranní světlo, které způsobuje, že se předběhneme a žijeme přesně ve formátu 24 hodin, vysvětluje Illnerová.
Výrobci dělají, co trh žádá, a trh žádá hodně světla, na jeho negativní účinky nikdo nekouká, tvrdí světelný technik Hynek Medřický. Dlouhodobě se zabývá vlivem tzv. modrého světla na člověka. Škodlivé začíná být ve chvíli, kdy se chystáme jít spát a kdy by měla stoupat hladina hormonu melatoninu, který je důležitý pro správný průběh regeneračních procesů v těle, vysvětluje. Lidé by podle něj měli přestat sledovat televizi nebo monitor počítače 90 minut před tím, než si jdou lehnout.
Britská společnost na výrobu matrací Simba a platforma pro lidi pracující na volné noze Airtasker shání kandidáty na práci snů. Jejich úkolem bude zaznamenávání spacích návyků, za což dostanou zaplaceno v přepočtu více než 17 tisíc korun. Kromě toho dostanou také pohodlnou matraci a chytré hodinky Fitbit, které budou sledovat jejich veškerou denní aktivitu. Výrobce se chce dozvědět, jaký vliv má životní styl lidí na jejich spánkové návyky. Zájemci se můžou přihlásit přes web Airtasker a k přihlášce musí přiložit vtipný osobní příběh související se spánkem. Týkat se může třeba zaspání v ranním spoji MHD nebo chrápání na důležité poradě.
Ačkoliv spaní se psem nemá velký vliv na kvalitu odpočinku, lidský partner v posteli je stejně nejlepší. Tak zní závěr studie americké Kliniky Mayo. Ta nedávno zkoumala efektivitu spánku, když jsou poblíž lidí jejich domácí mazlíčci.
Ranní ptáčata se těší lepší postavě a mají ukázněné stravovací návyky. Naopak ti, co ponocují, mají sklon k přejídání. Navíc se méně věnují sportovním činnostem. Tvrdí to vědci z Alabamské univerzity ve své studii, kterou publikovali v časopisu Obesity. Tento závěr prokázali na vzorku 1854 mužů a žen ve věku od pětadvaceti do čtyřiasedmdesáti let
Vychytávka dvou maminek z Polska usnadní uspávání dětí. Whisbear je plyšový medvídek, který vydává zvuk fénu. Vynalézavé ženy totiž přišly na to, že fén jejich děti uspává. Aby s ním nemusely stát každý večer u postele, vymyslely hračku, která práci odvede za vás.
Vědci sledovali dva volně žijící slony v botswanském národním parku. Zjistili, že spí dvakrát kratší čas než sloni v zoo. Sny se sledovaným slonům zdály každé tři až čtyři dny.
Studenti robotiky z nizozemského Delftu vytvořili polštář, který má zlepšit kvalitu spánku. Somnox je stále prototyp a zatím se neví, kdy se dostane do prodeje.
Nová americká studie zjistila, že delší čas strávený pohledem na displej mobilu, zvláště pak v době, kdy je čas jít spát, je spojen s narušením spánkových vzorců. To mimo jiné znamená, že trvá déle, než se dotyčnému podaří usnout. Modré světlo má na mozek takový účinek, který odpovídá varovnému signálu. Svou roli tudíž může sehrávat i přílišné zahlcení mozku obsahem sociálních sítí, internetových stránek či e-mailů.
Jde o frustrujícím způsobem běžný scénář. Snadno usnete v době, kdy si večer jdete lehnout, jen abyste se vzbudili ve dvě nebo ve tři hodiny ráno. A až po půl hodině nebo ještě víc zírání do stropu se vám konečně znovu povede usnout. Tato nespavost uprostřed noci se občas stane prakticky každému. Podle lékařů jde o běžnou reakci odpovídající na stres, napsal list The Wall Street Journal. Ovšem pro značný počet lidí se tento problém může změnit na chronickou poruchu. Vlastně je tento druh nespavosti úplně nejběžnější - ještě častější než problémy s usínáním.
Ženy v Česku mají méně volného času než muži. Muži sice odpracují víc hodin v zaměstnání než ženy, ty se ale zas mnohem víc starají o domácnost, děti a příbuzné. Ukázal to první ročník výzkumu o proměnách společnosti, jehož výsledky v pondělí představili autoři ze sociologického ústavu Akademie věd ČR. Zkoumali loni situaci více než 8000 lidí nad 18 let - studentů, rodičů dětí, svobodných i seniorů.
V noci na neděli začne letní čas. Ve 02:00 si lidé musejí posunout hodinky o hodinu dopředu, sobotní noc tak bude o 60 minut kratší. Letní čas potrvá zhruba sedm měsíců a skončí 29. října. Motivací pro zavedení zimního a letního času byly energetické úspory během světových válek. Stále ale existují snahy ho zrušit. Vědci totiž upozorňují, že změna času je pro lidské tělo nepřirozená. Podle nich se tím rozbíjí vnitřní sehraný biorytmus. To u citlivějších jedinců provází únava, ospalost a dezorientace, jež vedou ke krizovým situacím. Vyrovnat se se změnou dá tělu zabrat, může to trvat i více než týden.
Se zrychlujícím se životním tempem čím dál méně lidí dosáhne na doporučovanou hranici osmi hodin spánku denně. Spánkovými poruchami trpí podle odborníků každý třetí člověk. S krátkým nebo nepravidelným spánkem ale roste riziko nádorových onemocnění, infarktu, obezity, cukrovky či depresí. Navíc narůstá také počet dětí a dospívajících, kteří mají problémy se spánkem, řešením by mělo být nastavení správného režimu rodiči. Kapacity spánkových laboratoří podle lékařů přestávají stačit náporu pacientů.
V neděli 25. října ve tři ráno v noci končí letní čas. Přechod na ten zimní sice přináší ráno hodinu spánku navíc, má i svá rizika. Společnost je totiž nastavena na tzv. skřivany, tedy "ranní ptáčata". Sovy, tedy lidé, jejichž tělo potřebuje pozdě usínat a pozdě vstávat, tak musejí fungovat i v době, kdy na to jejich tělo není připraveno. "Zimní čas připravuje sovy o potřebnou dobu strávenou na přirozeném světle, což může přinést psychologické problémy, a sova si může ještě více připadat odtržená od společnosti," říká Denisa Janečková, vedoucí pracovní skupiny pro spánkové zvyklosti Národního ústavu duševního zdraví.
Strach, úzkost, neschopnost nebo trapnost. To jsou nejčastější motivy nočních můr. Špatné sny nemusejí být podle odborníků vždy škodlivé, mohou se stát účinnou pomůckou v psychoterapii. "Mysl se jimi snaží dostat do rovnováhy. Je to způsob, jak se můžeme vyrovnat s emočně nabitými zkušenostmi, které jsme dostatečně nezpracovali v bdělém stavu," tvrdí psycholog Jan Honzík. Specialistka na výklad tarotových karet zase doporučuje nočním děsům se postavit a ve snu si vyhledat osobu či předmět, kterého se dotyčný obává.
Britský psychoterapeut napsal knihu, která pomáhá dětem klidně a hlavně rychle usnout. Rodiče si ji nemohou vynachválit a stal se z ní bestseller.
Spánek kratší než šest hodin a spánek delší než devět hodin u dospělého člověka zvyšuje mortalitu, říká expert na poruchy spánku Peter Šóš. Chronickou nespavostí trpí podle něj dvacet procent populace
Dříve byla nespavost chápána jako porucha, nemoc. Dnes se pro mnoho lidí stala životním stylem. Rychlá doba jim neumožňuje vypnout. Mobil ani sebe.
Zdravotní stav Bobbi Brown se zhoršuje. Podle lékařů má nevratně poškozený mozek.
