"Opravdu bylo třeba něco udělat a my ekonomové na to upozorňujeme už dlouhou dobu, bohužel se někde trochu zapomnělo na lidi, kterým jsme měli spíš pomáhat," říká ekonomka Klára Kalíšková o vládním konsolidačním balíčku, který navrhuje změny některých daní, omezení slev na manžela či manželku, zrušení školkovného i zvyšování sociálních odvodů. Co to bude znamenat pro rodiny? A kdo škrty nepocítí?
“V současné době si můžeme představit stát jako vykrmeného otesánka, který je tučný, ale dole mu nějaké svaly ještě zůstaly, a my potřebujeme ten tuk spálit. Potřebujeme rozpohybovat stát, najít ty orgány, které jsou přetěžované, a ulevit jim,” říká hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Podle ní bude pro vládu velmi těžké najít 70 miliard korun potřebných úspor. Kde je hledat?
Rostoucí inflace a zadlužování státu, to jsou podle exministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a bývalého premiéra Vladimíra Špidly (ČSSD) největší nepřátelé Česka. “Vláda musí razantně snižovat výdaje,” vyzývá Kalousek. Podle Špidly se stát rozhodně neobejde bez zvyšování některých daní. Kde by měla vláda škrtat a proč je progresivní daň dobrý nápad? A je správné přidávat důchodcům a matkám?
Bez nepopulárních opatření se penzijní systém nepodaří udržet. Zachránit nás mohou děti, které se ale musí začít rodit takzvaně ve velkém, tvrdí Filip Pertold, ekonom a poradce ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky. "Demografická změna začne za 12 až 15 let ukousávat zdroje. Do důchodu přijdou silné ročníky a slabé zůstanou na trhu práce," varuje. Co s tím?
