Reklama
Reklama

SSSR


Vladimir Putin a Donald Trump
Vladimir Putin a Donald Trump
Vladimir Putin a Donald Trump

Rusko a USA jednají o nové smlouvě o likvidaci raket, řekl Trump. Chce zapojit i Čínu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že případná nová dohoda o jaderných raketách by měla zahrnovat Rusko a Čínu. Šéf Bílého domu se tak vyjádřil poté, co Spojené státy v pátek formálně opustily smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), kterou uzavřely s Ruskem v roce 1987 a která výrazně omezovala jaderné arzenály obou zemí. Washington vinil Moskvu, že dohodu porušuje. Rusko takové obvinění odmítá.

Celou dobu jsem v gulagu nebyla, přiznala Sosnarová. A prozradila, o čem roky mlčela
Celou dobu jsem v gulagu nebyla, přiznala Sosnarová. A prozradila, o čem roky mlčela
Celou dobu jsem v gulagu nebyla, přiznala Sosnarová. A prozradila, o čem roky mlčela

Celou dobu jsem v gulagu nebyla, přiznala Sosnarová. A prozradila, o čem roky mlčela

V gulagu jsem devatenáct let nestrávila, tři roky jsme byly v pracovním lágru. To jsem neřekla, myslela jsem, že je lágr jako lágr, tvrdí Věra Sosnarová, která si podle historika Adama Hradilka z velké části vymyslela svůj příběh o letech strávených v gulagu. Nižně-Tagilský závod, ve kterém pracovala, podle ní vyráběl vojenský materiál. Nikdy jsem to nesměla prozradit, vyráběly se tam tanky, žádné radiátory, říká dnes, přiznává ale, že pro svá tvrzení nemá žádný důkaz. Jen jsem pracovala, nikoho jsem neokradla. Proč mám na konci života trpět, ptá se Sosnarová.

Fotogalerie / WWII. / 75 let od bitvy u Kurska / Wikipedia /  29
Fotogalerie / WWII. / 75 let od bitvy u Kurska / Wikipedia /  29
Fotogalerie / WWII. / 75 let od bitvy u Kurska / Wikipedia /  29

Největší tanková bitva všech dob u Prochorovky je mýtus, sovětská legenda, píše web

Největší tanková bitva druhé světové války i všech dob, která se odehrála 12. července 1943 u středoruské vesnice Prochorovka, je ve skutečnosti sovětský mýtus a asi nejvíce zažitá válečná legenda. Tvrdí to podle serveru Newsru.com série článků, která se v předvečer výročí objevila v západním i ruském tisku, včetně státní tiskové agentury RIA Novosti. I ruské ministerstvo obrany a generální štáb připustily, že Rudá armáda u Prochorovky utrpěla mnohem vyšší ztráty než nepřítel. Ale tato epizoda nic nezměnila na celkovém vyznění bitvy u Kurska jako sovětského vítězství.

Reklama
Foto: Toto jsou opravdoví hrdinové Černobylu. Srovnáváme seriál a skutečnost
Foto: Toto jsou opravdoví hrdinové Černobylu. Srovnáváme seriál a skutečnost
Foto: Toto jsou opravdoví hrdinové Černobylu. Srovnáváme seriál a skutečnost

Jaká je cena lží? "Černobylský vědec" vzdoroval aroganci mocných, zabil ho pocit viny

Byla slunečná dubnová sobota roku 1986 a sovětský chemik Valerij Legasov se rozhodoval, jestli víkendový den stráví se svou manželkou, nebo dá přednost pracovním povinnostem. Nakonec zvolil druhou možnost. Zavolal si řidiče a odjel do sídla Ministerstva středního strojírenství. Pod tento resort spadal i Kurčatovův institut, ve kterém byl zaměstnaný.

Foto: Toto jsou opravdoví hrdinové Černobylu. Srovnáváme seriál a skutečnost
Foto: Toto jsou opravdoví hrdinové Černobylu. Srovnáváme seriál a skutečnost
Foto: Toto jsou opravdoví hrdinové Černobylu. Srovnáváme seriál a skutečnost

Ozářené maso poslali do celého SSSR. Děly se šílené věci, říká vyšetřovatel Černobylu

Byl jedním z prvních, kdo pochopili, co se v roce 1986 stalo v jaderné elektrárně Černobyl. Fyzik a vynálezce Jurij Voroněžcev tehdy žil v běloruském městě Homel na východě země, na území, kam tehdy vítr odnesl velkou část radioaktivního spadu poté, co čtvrtý reaktor elektrárny vybuchl. Mladý pracovník běloruské akademie věd tehdy stačil varovat své příbuzné a přátele. Později se Voroněžcev stal tajemníkem vyšetřovací komise sovětského parlamentu, její výsledky však skončily ve stoupě spolu s rozpadem SSSR. Zájem o černobylskou tragédii nyní oživil stejnojmenný seriál stanice HBO. "Atmosféra nebo interiéry jsou neuvěřitelně přesné," pochvaluje si Voroněžcev v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.

věra čáslavská
věra čáslavská
věra čáslavská

Obrazem: Životní příběh sportovní legendy. Gymnastce Věře Čáslavské by bylo 80 let

Věra Čáslavská je se sedmi olympijskými zlatými medailemi nejúspěšnější českou sportovkyní všech dob. Odmítla však odvolat svůj podpis pod manifestem Dva tisíce slov a nikdy se nesmířila se sovětskou okupací v roce 1968, za normalizace ji vyloučili z veřejného života. Po pádu totality se do něj vrátila, ale znovu se stáhla po rodinné tragédii v roce 1993. Čáslavská by dnes oslavila 80. narozeniny.

Reklama
Foto: Psí miska i sklenice na pivo. Podívejte se na moderní stavby kazašské Astany
Foto: Psí miska i sklenice na pivo. Podívejte se na moderní stavby kazašské Astany
Foto: Psí miska i sklenice na pivo. Podívejte se na moderní stavby kazašské Astany

Foto: Psí miska i sklenice na pivo. Podívejte se na moderní stavby kazašské Astany

Kazašské hlavní město už několik let nese jméno bývalého prezidenta Nursultana Nazarbajeva. Z Astany se stal Nur-Sultan. Exprezident nechal budovy města navrhnout předními světovými architekty. Díky příjmům z ropy a zemního plynu zde vyrostly moderní skleněné mrakodrapy i další futuristické stavby. Zbytek země ale dál zůstává velmi chudý.

Foto: Zoufalí lidé se uchýlili ke kanibalismu. Ukrajinský hladomor měl zůstat utajen
Foto: Zoufalí lidé se uchýlili ke kanibalismu. Ukrajinský hladomor měl zůstat utajen
Foto: Zoufalí lidé se uchýlili ke kanibalismu. Ukrajinský hladomor měl zůstat utajen

Foto: Zoufalí lidé se uchýlili ke kanibalismu. Ukrajinský hladomor měl zůstat utajen

Každý rok na konci listopadu si Ukrajina připomíná památku obětí hladomoru z roku 1932, který představoval jednu z nejhorších genocid 20. století. Katastrofu podle historiků uměle vyvolal Stalinův režim a zahynuly při ní miliony lidí. Tíživou minulost se Sověti snažili utajit. Letos ukrajinské ministerstvo zahraničí vyzvalo mezinárodní společenství, aby hladomor uznalo za genocidu.

Reklama
Jednorázové užití / Fotogalerie / Sovětská válka v Afghánistánu pohledem mudžáhidínů / AMRC
Jednorázové užití / Fotogalerie / Sovětská válka v Afghánistánu pohledem mudžáhidínů / AMRC
Jednorázové užití / Fotogalerie / Sovětská válka v Afghánistánu pohledem mudžáhidínů / AMRC

Než vznikl Tálibán. Hrdí mudžahedíni přiváděli Sověty k šílenství, boje sami vyfotili

Ještě předtím, než vzniklo radikální hnutí Tálibán, které se v létě 2021 opět dostalo v Afghánistánu k moci, v zemi zuřila jiná krvavá válka. Sověti se od roku 1979 násilím snažili udržet u moci tamní špatně přijímanou komunistickou vládu. Povstalci, takzvaní mudžahedíni, ale byli nezdolní. Válka trvala skoro 10 let, odsun sovětských vojsk začal 15. května 1988, tedy před 35 lety.

Prezident USA Donald Trump při projevu o stavu unie
Prezident USA Donald Trump při projevu o stavu unie
Prezident USA Donald Trump při projevu o stavu unie

Socialismus tady nechceme, burcuje Trump. Spojenými státy obchází strašidlo Venezuely

Sovětský svaz je mrtev, Castrův režim na Kubě je už jen stínem bývalé rudé slávy. Jak tedy kapitalistickou společnost vystrašit, abyste ji varovali před nebezpečím reálného socialismu? Donald Trump to na začátku své kampaně před prezidentskými volbami v roce 2020 zkouší s Venezuelou. A jeho republikáni evidentně věří, že je to velmi silná karta v nadcházejícím boji o Bílý dům.

Reklama
Jednorázové užití / Fotogalerie / Tak v roce 1988 vypadalo děsivé zemětřesení v Armenii / Profimedia
Jednorázové užití / Fotogalerie / Tak v roce 1988 vypadalo děsivé zemětřesení v Armenii / Profimedia
Jednorázové užití / Fotogalerie / Tak v roce 1988 vypadalo děsivé zemětřesení v Armenii / Profimedia

Zemětřesení v Arménii bylo tak ničivé, že Sovětský svaz sáhl k nevídanému kroku

Jak byla polovina Arménie srovnána se zemí během 30 sekund - je název jednoho z dokumentů o ničivém zemětřesení, které zemi postihlo v prosinci 1988. A nejlépe shrnuje děsivou zkázu, která postihla jednu z nejmenších republik Sovětského svazu. Dopady byly tak ničivé, že SSSR sáhlo k dosud nevídanému kroku - poprvé požádalo o pomoc západní země, dokonce přímo USA.

Balada o pilotovi - dovnitř
Balada o pilotovi - dovnitř
Balada o pilotovi - dovnitř

Jiří Stránský: Co se do Balady o pilotovi nevešlo a jak zahynul milionář z RAF

Loňský rozhovor Karla Hvížďaly se spisovatelem Jiřím Stránským, který zemřel ve středu 29. května 2019 ve věku 87 let. Věnuje se především televiznímu filmu Balada o pilotovi, natočenému podle Stránského knižní předlohy a odvysílanému Českou televizí v listopadu 2018. Jiří Stránský ve své novele popsal skutečný příběh svého tchána Karla Balíka, pilota RAF, který zahynul za nejasných okolností při havárii na ruzyňském letišti v roce 1946. Tou dobou už komunisté pod patronací sovětských "poradců" infiltrovali rozhodující složky moci včetně armády. Jiří Stránský v rozhovoru s Karlem Hvížďalou mluví o historických souvislostech příběhu a o tom, jaký byl osud jeho postav.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama