Publicista Štěpán Černoušek shromažďuje informace o utrpení Čechoslováků v sovětských lágrech. Při takzvaném stalinském Velkém teroru z let 1937 a 1938 bylo zavražděno přes 1300 Čechů. "Jde o nové a neprobádané téma," popisuje Černoušek, předseda sdružení Gulag.cz i české pobočky ruské organizace Memorial. Rozhovorem deník Aktuálně.cz zakončuje seriál Češi a Velký teror.
Hokejová sborná skončila na domácím turnaji Channel One Cup v rámci seriálu Euro Hockey Tour druhá, ale za hranicemi Ruska spíš než její výkony rezonovaly dresy, v nichž hráči nastupovali. Retro uniformy z dob Sovětského svazu leckoho pobouřily, u legend českého, potažmo československého hokeje však našly pochopení.
Nikdo se v Rusku nezastává lidí a jejich práv déle než legendární nevládní sdružení, u jehož zrodu stál jaderný fyzik Andrej Sacharov. Teď však organizaci zvoní hrana. Putinův režim utahuje smyčku a pokouší se ji zničit. Ti, kteří pomáhají, dnes potřebují pomoc. Evropa jim ji dluží. Už proto, že se Memorial přes třicet let nepřestává snažit prosazovat i v Rusku její hodnoty.
Spolupracovnice českého vynálezce polarografie Jaroslava Heyrovského a talentovaná ruská vědkyně Jevgenija Varasovová studovala v Praze. Pak se ale i s manželem vrátila do Sovětského svazu, krátce před takzvaným Velkým terorem. Varasovovou zastřelili jako údajnou německou špionku v červnu 1938, manžel Jevgenij Vasilijev skončil v gulagu.
Jde o jednu ze starších fotografií Jaroslava Heyrovského. Lze ji vidět i v článku - vynálezce polarografie sedí uprostřed svého vědeckého týmu. O tři dekády později se stal prvním československým laureátem Nobelovy ceny. Jedinou ženou na snímku je Jevgenija Nikolajevna Varasovová, ruská vědkyně, která přijela studovat do Prahy. Po návratu do Sovětského svazu zemřela po vykonstruovaném procesu.
Prezident Vladimir Putin opět zalitoval rozpadu Sovětského svazu. "Byl to rozpad historického Ruska pod názvem Sovětský svaz," řekl Putin o události staré třicet let v dokumentu Rusko. Nové dějiny. Ten odvysílala v neděli státní televize.
Každý Polák si pamatuje, co dělal ráno v neděli 13. prosince 1981, když generál Wojciech Jaruzelski vyhlásil výjimečný stav a opoziční hnutí Solidarita se ocitlo mimo zákon. Zemi ochromil na rok a půl.
Bratislavský rodák Karel Köcher byl jediným agentem východního bloku, který pronikl do americké CIA. Pravděpodobně byl navíc jediným zahraničním špionem, jemuž se to podařilo. Absolvent matfyzu nastoupil na jedno z jejích nejtajnějších oddělení v roce 1973. Za jak dlouho došlo k jeho odhalení? A jak se poté vyhnul trestu? Sledujte šestý díl série o českých tajných službách Stíny.
Dosud téměř neprobádanou kapitolou z historie československých legií v Rusku jsou osudy legionářů, kteří v této zemi zůstali. Badatelé organizace Gulag.cz odhadují, že jich bylo kolem 2000. Mnoho z nich skončilo kvůli svému původu na popravišti anebo zahynuli v gulagu. Jedním z nich byl i Tomáš Hájek.
V socialistickém Československu nikdo nepotřeboval vysvětlit, kdo byl ruský básník a propagátor revoluce Vladimir Majakovskij. Gymnazisté se museli zpaměti učit jeho poezii, jejíž rozbor patřil k základním maturitním otázkám.
Obdivovatelka tehdy již nežijícího Josifa Vissarionoviče Stalina v roce 1962 pozoruje, jak sovětská moc drtí její dceru i dělnickou stávku. Nový film ruského režiséra Andreje Končalovského nazvaný Drazí soudruzi! vloni získal zvláštní cenu poroty na benátském festivalu, až teď ho promítají česká kina.
Sovětským svazem se koncem 30. let minulého století přelila vlna státního teroru proti vlastním občanům. Oběťmi byli i lidé "podezřelých" národností, včetně Čechů. V sibiřském Kolpaševu nedaleko Tomsku v roce 1938 vyšetřovatelé sovětské tajné služby NKVD nechali popravit 10 lidí. Čechů, kteří byli jen pět let předtím vyhnáni jako kulaci z úrodného Kavkazu do drsné Sibiře.
Češi, kteří v 19. století přesídlili do carského Ruska, šli za lepším životem. Chtěli si polepšit, což se jim i podařilo. Ale ne na dlouho. Jelikož časem zbohatli a byli Češi, museli se ve 30. letech minulého století během stalinského Velkého teroru přestěhovat do nehostinné Sibiře. Zde pak čelili vykonstruovaným procesům, které vyústily až ve smrt. Je to i příběh rodiny Kučerových.
Zatímco nové stanice pražského metra působí moderně a minimalisticky, podzemní dráhy v mnoha postsovětských metropolích cestující vezmou na výlet do starých časů. Stanice v Moskvě, Petrohradě či Charkově zdobí mozaiky, budovatelská sousoší i křišťálové lustry, takže si v nich lidé připadají jako v palácích. Podívejte se, jak vypadají metra z éry Sovětského svazu.
"Prchajíce před kapitalistickým vykořisťováním a nezaměstnaností, přijeli před třinácti lety do Sovětského svazu pracující Němci a Češi. Na půdě poskytnuté sovětskou vládou založili kolektivní hospodářství Reflektor," vypráví filmový týdeník z roku 1938. Veselí rolníci v něm obdělávají pole a ženy krmí vypasenou drůbež. Jak se ale později ukázalo, realita byla o poznání méně idylická.
Lákali je na úrodná pole a ovocem obsypané stromy. Přes šest set Čechoslováků ale skončilo v drsných podmínkách ve stepích Sovětského svazu. Přesto zde vybudovali mlýn, sklady obilí, rybníky a traktorovou stanici. V roce 1937 začal kolchoz vyvážet obilí a masné a mléčné výrobky do tamějšího regionálního centra. Nahlédněte do životů těchto lidí.
30. října 1961, tedy téměř přesně před 60 lety, Sovětský svaz odpálil nejničivější atomovou zbraň v dějinách. Záběry z její exploze zveřejnily ruské úřady teprve před rokem. Sovětská vodíková puma s přezdívkou Car-bomba svou silou šokovala a vedla k regulaci jaderného zbrojení.
Závody v jaderném zbrojení mezi Spojenými státy a Sovětským svazem se staly jedním ze symbolů studené války. Zatímco Američané sázeli na zdokonalování menších a přesnějších zbraní, Sověti konstruovali větší a silnější. Výsledkem jejich snažení byla takzvaná Car-bomba, otestovaná 30. října 1961, tedy před 61 lety. Jedná se o nejničivější atomovou zbraň, jakou kdy lidstvo odpálilo.
Bratři Karel a Anton Šilhaví odešli do Sovětského svazu žít a pracovat, stali se ale obětí Stalinova velkého teroru. V rámci takzvané německé operace nechal sovětský diktátor mezi lety 1937 a 1938 internovat občany mnoha národností, které považoval za nepřátelské.
V zimě, když mukly hnali v sovětském gulagu do práce, bývalo i -50 stupňů. Kdo padl, zůstal ležet, pomoci se nedočkal. Mezi nimi i Čech Karel Šilhavý. Měl kurděje, vstát nedokázal. A tak ho nechali v tundře. Ležel tam tři dny. Pak vyplivl všechny zuby, postavil se a došel do tábora. Litevský vězeň, jinak zubní technik, mu udělal železné zuby. "Táta měl tedy železný úsměv," říká jeho dcera Irena.
