Ve Střední průmyslové škole v Třebíči napadl ve středu dopoledne šestnáctiletý student nožem pracovnici školy. Lehce ji zranil. Mladíka policie zajistila. Nikomu dalšímu se nic nestalo, uvedla policejní mluvčí Dana Čírtková.
Tak velkou stávku učitelů Česko ještě nezažilo. K protestu se v pondělí 27. listopadu podle odhadu odborů připojí minimálně polovina mateřských, základních a středních škol. Většina z nich zavře úplně, některé omezí výuku. Stávka má podporu také části rodičů. Jejím hlavním důvodem je obava ze snížení kvality vzdělávání a snížení platů kuchařkám a dalším nepedagogickým pracovníkům.
České školy se chystají v pondělí 27. listopadu stávkovat, některé se zcela uzavřou. Chtějí tím upozornit na riziko ohrožení kvality vzdělávání i fungování škol kvůli nedostatku peněz. Kolik škol se zapojí a mají si rodiče brát kvůli stávce volno nebo zajišťovat dětem hlídání? Aktuálně.cz shrnuje nejdůležitější otázky a odpovědi.
Začínal jako technický výzkumník, schopnost jít za svým a věřit týmu si osvojil na basketbalových palubovkách. Stejně jako přesvědčení, že pracovat s mladými znamená dát jim prostor a nebát se o ně opřít. Radko Sáblík je ředitelem Smíchovské střední průmyslové školy a gymnázia, exporadcem hned dvou ministrů školství a především pedagogem, který se snaží posunout české školství do 21. století.
Loňský školní rok byl pro deváťáky a jejich rodiče frustrující. Dostat se na střední školu bylo více než jindy obtížné, kvůli silnému populačnímu ročníku. Spousta dětí neprošla prvním kolem přijímaček a natlačila se na druhé kolo tam, kde ho školy vypsaly. Kolik žáků se nakonec nikam nedostalo, ministerstvo zatím neví. Ohlasy však naznačují, že situace byla o poznání méně dramatická, než se zdálo.
Každý druhý žák v prvním ročníku učiliště je finančně negramotný. O moc lépe na tom není ani se čtením a matematikou, odhalil průzkum České školní inspekce. Přitom právě učni začínají po škole pracovat nejdříve a stávají se z nich živnostníci. Nastartovat změnu a výuku na učilištích posunout k všeobecnějšímu vzdělání proto plánuje náměstek ministra školství Jiří Nantl z ODS.
Zatímco více než polovina středoškoláků v Evropské unii navštěvuje školy zaměřené na všeobecné vzdělávání, v Česku je to jen třetina. Ministerstvo školství proto navrhuje, aby vzniklo více lyceí. Slibuje si od nich, že lépe uspokojí poptávku žáků a připraví je na vysokoškolské studium. Některé kraje chystají nové třídy otevřít už v příštím školním roce.
Výbornou úroveň ve finanční gramotnosti dosahuje třetina žáků prvních ročníků středních škol, téměř každý pátý středoškolák je ale finančně negramotný. Nejslabšího výsledku studenti dosáhli v oblastech týkajících se každodenní činnosti jako bezpečného chování při placení nebo hospodaření domácnosti. Množství informací o penězích u žáků ovlivňuje zejména rodina, zjistila Česká školní inspekce.
Ve škole učil rok, pak na dvanáct let pedagogickou kariéru vyměnil za dráhu fitness trenéra. Tam si Roman Göttlicher uvědomil, že se stále cítí být učitelem. Nastoupil jako dějepisář na střední odbornou školu ve Frýdku-Místku. Žáky učí hlavně moderní dějiny a nejenže dává známky on jim, ale i sám od žáků dostává vysvědčení. Nyní získal cenu pro nejinspirativnějšího učitele Global Teacher Prize.
Školský odbor pražského magistrátu konzultuje se středními školami zvyšování kapacity tříd na maximálních 34 žáků a tam, kde je to možné, o něj školy žádají. Na dnešním jednání zastupitelů Prahy to řekl radní města pro školství Antonín Klecanda (STAN).
Bezradní rodiče hledají pro své děti místa na střední škole. Pokud v prvním kole neuspěli ve svém městě, neváhají je mnohdy zapsat i na stovky kilometrů vzdálené gymnázium. Druhé kolo přijímaček vyhlašují školy s volnými místy. Naději v něm vidí například uchazeči z Prahy, kde byl v prvních kolech velký přetlak.
Střední školy v Praze letos v naprosté většině nevyužily možnosti navýšit počet studentů, jak je k tomu vyzvala na Twitteru hygienická služba. O výjimku z hygienických požadavků požádaly letos dvě ze 187 pražských středních škol, uvedl mluvčí Hygienické stanice Hlavního města Prahy Zbyněk Boublík.
Opravovat vitráže v kostele, být maskérem ve Státní opeře nebo zdobit fasády zámků. Střední škola uměleckořemeslná v Praze se pyšní obory, které nikde jinde v Česku nevyučují. Podle ředitele Radka Coufala je profese štukatéra či pozlacovače stále v kurzu. "Dokud tu budou historické památky, řemeslné obory mají smysl, i když se na ně přihlásí dva studenti ročně," říká Coufal.
Orientujete se v pravopisu, psaní čárek či dílech světových autorů? Vyzkoušejte si letošní maturitní didaktický test z českého jazyka a literatury. Aktuálně.cz připravilo krátkou ukázku testů upravenou do formy vědomostního kvízu.
Počet žáků devátých tříd základních škol, kteří pociťují obavy z přijímacích zkoušek na střední školy, meziročně stoupl z loňských 76,5 procenta na aktuálních 81 procent. Více než desetina respondentů si nyní myslí, že se nedostanou na školu, kam podali přihlášku. Vyplývá to z průzkumu organizace Než zazvoní, kterého se letos v březnu zúčastnilo 6534 žáků devátého ročníku ze 134 základních škol.
V Česku žije zhruba 120 tisíc dospívajících, kteří se narodili v roce 2008. Velká část z nich se nyní hlásí na střední školu či gymnázium. A jelikož jejich ročník je mimořádně silný - více dětí se v posledních 28 letech nenarodilo, čelí velké konkurenci. Dostat se na vybraný maturitní obor, případně gymnázium je těžší než pro jejich předchůdce. Data navíc ukazují, že situace se nezlepší.
