Nově zvolený kanadský premiér Justin Trudeau informoval Baracka Obamu, že šest kanadských bombardérů CF-18 Hornet stáhne do jara příštího roku. Bašár Asad se v úterý sešel v Kremlu s Vladimirem Putinem.
Rusko se zapojilo do války v Sýrii na straně režimu Bašára Asada. Poskytuje leteckou podporu armádě proti rebelům. Podívejte se, jaké zbraně nasadilo nebo má na syrském území k dispozici.
Informaci zveřejnila agentura Reuters.
Kvůli ofenzivě syrských jednotek loajálních režimu prezidenta Bašára Asada, které ze vzduchu podporuje ruské letectvo, už z regionu jižně od Aleppa uteklo údajně okolo 70 000 lidí. Podle šéfa Svazu syrských lékařských organizací Zajdúna Zuábího se některé vesnice zcela vylidnily. "Ostřelování je neúprosné. Obloha byla plná stíhaček a také helikoptér. Lidé byli příšerně vyděšení. Byli vyděšení k smrti,“ uvedl Zuábí. Rusko tvrdí, že bojuje proti teroristům - zejména Islámskému státu. Kritikové ale namítají, že mnohé z cílů ruských náletů neovládají islámští radikálové, nýbrž opozice brojící proti prezidentu Asadovi. Při ruském bombardování už podle aktivistů zemřelo na 370 lidí.
Většina lidí, kteří žijí v uprchlickém táboře Nowruz na severu Sýrie, se sem dostala loni pěšky z hor Sindžáru v severním Iráku. Islámský stát je připravil o majetek i příbuzné. "Zemřelo mi dítě, syn, hlady. Moje žena byla těhotná, když jsme sem přišli, vzali ji tady do nemocnice, aby porodila, ale po pár dnech tam zemřela kvůli předchozímu vyčerpání," vypráví čtyřicetiletý tesař Chalíd Sulejman Chalaf. V budoucnost v Iráku či Sýrii už nevěří. Touží po jediném: dostat sebe a své čtyři zbývající děti do Evropy. Reportáž Aktuálně.cz ze syrského tábora, kde žijí vyhnaní jezídové.
Od července využilo možnosti blokovat pasy svým dětem jen málo rodičů. Ministryně vnitra je však přesvědčena, že opatření pomáhá bojovat s teroristickou hrozbou, která je podle ní pro Británii "ohromná". Úřady odhadují, že v posledních letech odcestovalo pomáhat džihádistům do Sýrie a Iráku nejméně 700 Britů.
Intervence v Sýrii je zároveň obranou Ruska proti extremismu a islamismu, shodují se ve vyjádřeních pro Aktuálně.cz arabista Dmitrij Mikulskij z Institutu orientálních studií ruské akademie věd v Moskvě a Andrej Kortunov, generální ředitel Ruské rady pro zahraniční politiku. Islámský stát je podle Mikulského pro Rusko větší hrozbou než pro USA - kvůli geografické blízkosti a také s ohledem na situaci na ruském Severním Kavkazu. Kortunov nevidí velké rozdíly mezi jednotlivými povstaleckými skupinami. Islámský stát a jiní rebelové se podle něj ideologicky shodují, byť mají jiné cíle.
Do pomoci uprchlíkům se výrazně začínají zapojovat české církve. Diakonie Českobratrské církve evangelické uspořádala veřejnou sbírku na pomoc rodině syrských křesťanů z Damašku. Za měsíc dárci poslali přes 117 tisíc korun. Čtyřčlenná rodina do Česka dorazí už na konci října. Stranou nezůstává ani římskokatolická charita. Na svém webu spustila databázi dobrovolnické pomoci, která už sdružuje čtyři stovky lidí. Do pomoci běžencům se kromě církevních neziskových organizací zapojují také duchovní.
Rusové vypálili minulý týden své rakety z lodí v Kaspickém moři. Střely přeletěly západní část Íránu a zasáhly cíle v 1500 kilometrů vzdálené Sýrii. Cathay Pacific či Air France proto přestaly létat přes Írán a Kaspické moře. České aerolinie podle jejich mluvčího Daniela Šabíka nelétají ani nad Sýrií, ani nad Íránem.
Oblečení s prezidentem Vladimirem Putinem je v Rusku už běžným artiklem, zapojení ruského letectva do války v Sýrii ale přineslo na trh novinku. V centru Moskvy je v "military" obchodě s oděvy a suvenýry k mání tričko s nápisem "Podpoř Asada!". Podle prodejce jde o příležitost "ukázat solidaritu v boji s islámským extremismem".
V pátek turecká bojová letadla sestřelila neidentifikovaný bezpilotní letoun, který pronikl do tureckého vzdušného prostoru v blízkosti syrských hranic. "Kdyby to bylo pilotované vojenské letadlo, udělali bychom totéž," prohlásil dnes turecký premiér Ahmet Davutoglu.
Turecko dostane finanční pomoc určenou na provoz uprchlických táborů a na to, aby lépe bránilo uprchlíkům v cestě do Řecka s pašeráky. Má jít až o tři miliardy dolarů. Cílem je zlepšit život hlavně syrských běženců v tureckých táborech natolik, aby neodcházeli do Evropy. V Turecku jsou nyní více než dva miliony Syřanů a 300 tisíc Iráčanů. Evropští lídři chtějí, aby bylo možné uprchlíky ze zemí EU do Turecka vracet. Syrští uprchlíci by měli na základě dohody mít možnost v Turecku legálně pracovat. Dosud tomu tak není. EU slíbila Ankaře obnovení vstupních rozhovorů o členství v osmadvacítce. Turci mají naději na cestování do zemí EU bez víz v roce 2017.
Za prvních devět měsíců roku policie v Česku zadržela 7201 migrantů. Letošní číslo už překonalo počet zadržených za celý minulý rok, kdy šlo o méně než pět tisíc běženců. Policie odhalila také celkem 150 převaděčů, většina byli řidiči převážející občany Sýrie, Afghánistánu, Pákistánu, Iráku a Kosova. Téměř čtyřnásobně se zvýšil i počet žadatelů o azyl. Syrských občanů, kteří chtějí v Česku zůstat, je ale zatím jen o 11 více než před rokem.
Stroj přeletěl syrskou hranici. Není jasné, komu patří.
Pět až sedm tisíc. Tolik lidí bojuje podle ruského prezidenta Vladimira Putina v řadách džihádistické organizace Islámský stát. Doposud přitom ruské tajné služby hovořily o 2500 lidech. Postup ruských vojáků v Sýrii prezident označil za "působivý". Představitelé postsovětských států se proto v kazašské Astaně dohodli na společné ochraně na vnějších hranicích, a to až do roku 2020.
Operace v Sýrii může mít pro Rusko dalekosáhlé následky. Moskva riskuje, že si proti sobě popudí nejen vlivné blízkovýchodní hráče, ale i svou muslimskou populaci. Syrský konflikt totiž není jen občanskou válkou, je to zároveň střet dvou islámských proudů – sunnitů a šíitů. Rusko, kde se většina muslimů hlásí k sunnitskému islámu, si zahrává s ohněm, když se postavilo za Asadovy šíity, varují experti. Ostře vnímá konflikt v Sýrii zejména ruská muslimská mládež. "Od začátku konfliktu v Sýrii si přejí, aby se Asad vzdal moci," upozorňuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz Ruslan Kurbanov, vědecký pracovník Ústavu orientalistiky Ruské akademie věd a Svobodné univerzity v Bruselu.
Norsko se chce dohodnout s Ruskem, aby část uprchlíků, kteří přešli hranici za polárním kruhem, přijalo zpět. Podle vlády v Oslu je Rusko bezpečnou zemí. Cesta přes Rusko je časově náročná, ale bezpečnější než plavba přes Středozemní moře. Norsko letos očekává až padesát tisíc žádostí o azyl. Kabinet kvůli tomu musí sáhnout do státního ropného fondu, kam se pro budoucnost ukládá část peněz utržená za export ropy. Ve vládní koalici je přitom i Pokroková strana, která chce přistěhovalectví omezit.
Ke třem syrským rodinám, které do Česka dorazily v pondělí, přibudou do konce roku další dvě. V rámci projektu MEDEVAC se zde budou léčit jejich děti. První malé pacienty přijme motolská nemocnice, děti trpí srdečními vadami či svalovou dystrofií.
Ústavně-právní výbor navrhl do novely služebního zákona vložit výjimku pro diplomaty, kteří překročí hranici 70 let věku. Podle stávající úpravy, která se nelíbí především prezidentu Miloši Zemanovi, musí skončit. Zeman chce, aby svůj úřad nemusela opustit velvyslankyně v Sýrii Eva Filipi, podmínka se týká také velvyslankyně na Slovensku Livie Klausové. Úprava ovšem nebude platit zpětně, proto zatím není jasné, zda se bude dvojice diplomatek týkat.
Syrští rebelové smazávají ruskou leteckou převahu napadáním vládních pozemních jednotek protitankovými zbraněmi. Dodávky se po ruském vstupu do války zrychlily. I přes masivní ruskou leteckou podporu tak armáda postupuje zatím pomalu. Podle informací agentury Reuters se ale chystá spolu s tisícovkami elitních íránských vojáků a také ozbrojenců Hizballáhu zahájit velkou ofenzívu na největší syrské město Aleppo. Jeho východní část mají v rukou povstalci, západní Asadův režim.
