Chorvatský Tovarnik zaplavili běženci. Uprchlická krize tu ale odhalila i něco, na co může být Evropa pyšná: obrovské nasazení, s nímž běžencům pomáhají dobrovolníci, včetně těch z Česka. Ukázala i jinou věc: že země, z níž v minulých letech utíkali obyvatelé před válkou, může být ostatním státům EU v lecčems příkladem. Reportáž zvláštního zpravodaje Aktuálně.cz Lukáše Prchala z Chorvatska.
Uprchlíkům především z Blízkého východu pomáhají na cestě do Evropy dva nástroje: mobilní telefon a Facebook. Na facebookových stránkách v arabštině si uprchlíci zjišťují důležité informace již před samotnou cestou. Sdílí mezi sebou například ceny a poplatky, které musí zaplatit, telefonní čísla na převozníky, ale i další informace, jako například časové rozvrhy odjezdu lodí nebo varování před nebezpečím, které je během cesty může potkat. Kromě nalezení svých nejbližších se migranti snaží také nalézt odpovědi na své pragmatické dotazy týkající se Německa a Rakouska.
Členové extremistických skupin v provincii Idlib postříleli 56 vojáků a zhruba dalších 40 zajali. K útoku došlo na letecké základně, které se islamisté zmocnili ve středu. Šlo o poslední baštu režimu prezidenta Bašára Asada v této oblasti.
Nejméně 26 lidí údajně v pátek zahynulo při náletech syrské armády na pozice radikálů z organizace Islámský stát (IS) ve městě Palmýra. Podle agentury Reuters to oznámili syrští ochránci lidských práv, kteří situaci monitorují z Londýna. Letectvo na město, které IS obsadil v květnu, podniklo v pátek minimálně 25 náletů. Mezi mrtvými je 12 členů Islámského státu, sdělila Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Islámský stát v Palmýře bohaté na archeologické památky zničil od května dva největší chrámy a mnohé památky vyplenil.
O nasazení Rusů v Sýrii se doposud jen spekulovalo. Nyní čtyři vojáci z povolání vylíčili, jak měli být i s novou technikou posláni do občanskou válkou zmítané země. "Řekli nám, že tam bude vedro, abychom nezapomínali na hygienu, že nesmíme opouštět prostor základny. Instruovali nás, jak se chovat v zajetí a při výslechu."
S postupující uprchlickou krizí přibývá Čechů, kteří chtějí běžencům pomoci. Někteří z nich kvůli nim dokonce riskují i vězení. Online deník Aktuálně.cz mluvil s mužem, který vezl z Prahy do Budapešti humanitární pomoc a na zpáteční cestu přibral šestici Syřanů, z toho dvě děti. Zdarma je pak převezl z Maďarska do Česka, aby jim zkrátil cestu do Německa.
Evropa musí chránit vnější hranici Schengenu, zdůrazňuje premiér Bohuslav Sobotka. Evropské země by podle něj nyní měly využít zimní "oddechový čas" k vybudování infrastruktury a takzvaných hotspotů na hranicích, kde by se uprchlíci mohli registrovat. Na hotspoty je Sobotka ochoten poslat peníze ze státního rozpočtu a chce, aby se zapojily i ostatní země Unie. Sobotka nevidí přínos v tom, že by migranti pomohli zaplnit volná pracovní místa. Ta chce nejdříve obsadit nezaměstnanými Čechy, případně Ukrajinci. Řekl to v rozhovoru pro zítřejší Hospodářské noviny.
Odvrací Rusko pozornost od svého podílu na válce na Ukrajině? Sociální sítě i média začaly propírat kremelskou vojenskou pomoc režimu syrského prezidenta Bašára Asada. Moskva přiznala, že Damašku poskytuje vojenskou asistenci, zvěsti o budování letecké základny ale popírá. Důkazy, že by přímo v Sýrii bojovali Rusové, rovněž neexistují, ačkoliv se internet hemží jejich fotografiemi.
Velká část uprchlíků končí svoji dlouhou cestu do Německa na hranici mezi Salcburkem a Freilassingem. Na nádražích čekají stovky běženců na odjezdy vlaků. Za mostem rozdělujícím obě země policisté zastavují auta. Uprchlíci tu už ale vozidly nejezdí - chodí tudy pěšky.
Výcvik syrských rebelů nenaplnil očekávané cíle Spojených států, řekl v kongresu americký generál Lloyd Austin. V programu je nyní asi 100 až 120 povstalců. Mnozí uchazeči ale byli vyloučeni při výběru jako nevhodní. Problémová je podmínka výcviku, že rebelové budou bojovat výhradně proti radikálům a nikoli proti režimu prezidenta Bašára Asada.
Mezi 38 mrtvými je podle Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR) i 14 dětí. Režim prezidenta Bašára Asada ztrácí v boji proti rebelům pevnou půdu pod nohama, pomoc mu poskytuje i Rusko. Americký ministr obrany John Kerry vyzval svůj protějšek Sergeje Lavrova, aby vysvětlil posilování ruské vojenské angažovanosti v Sýrii.
Australské letouny se vůbec poprvé zúčastnily náletů na pozice Islámského státu v Sýrii. Tři letecké údery se podle vlády uskutečnily v pondělí a jejich cílem byl obrněný transportér islamistů a sběrné místo, kde radikálové shromažďují surovou ropu. Australané jsou součástí mezinárodní koalice, jejímž cílem je oslabit džihádisty, od loňského roku. Doposud se ale na vojenských operacích podíleli jen v Iráku.
Do Pasova poblíž německo-rakouské hranice se sjíždějí policisté z celé země. Po obnovení hraničních kontrol hlídkují s dalekohledy na dálnici i menších přechodech na vedlejších silnicích. Nasazeni jsou samozřejmě též na zdejším vlakovém nádraží. Po Gevgeliji v Makedonii a budapešťském Keleti je pasovská železniční stanice další, na jejíchž peronech a v čekárnách se odehrává uprchlická krize. S tím rozdílem, že tudy migranti pouze neprojíždějí. Po strastiplné cestě jsou totiž v cíli.
Po útocích ve dvou syrských městech Halab a Hasaká je 26 lidí mrtvých a více než sto zraněno. Několik z nich má zranění velmi těžká. K atentánu na obě místa, který ovládají kurdové a vládní jednotky, se přihlásili radikálové z hnutí Islámský stát. Boje si od roku 2011 vyžádaly už více než 250 000 obětí.
Francouzské letecké údery proti ozbrojencům z hnutí Islámský stát v Sýrii budou nezbytné, prohlásil dnes francouzský prezident. François Hollande nálety připustil již před týdnem, kdy rovněž oznámil, že francouzské letouny začnou provádět průzkumné lety nad syrským územím, což se již stalo. "Jsme součástí koalice (proti Islámskému státu) v Iráku," uvedl Hollande na dnešní tiskové konferenci se svým nigerijským protějškem Muhammadem Buharim. "Zahájili jsme (v Sýrii) průzkumné lety, které nám měly umožnit zvážit letecké údery, jestliže to bude nezbytné a v Sýrii to bude nezbytné," dodal francouzský vůdce.
U rakouského hraničního Nickelsdorfu čekají uprchlíci na spoje, které je převezou přes Rakousko dál do Německa. Vídeň na hranice posílá 2200 vojáků. Napjatá je i situace na rakousko-německém pomezí. Hraniční kontroly paralyzovaly dopravu na všech důležitých dopravních tepnách.
Michal Pavlásek potkal v Makedonii stovky běženců, hlavně ze Sýrie. Popsali mu, jak a proč utíkají do Evropy. V rozhovoru líčí i to, jak někteří Makedonci na proud uprchlíků hbitě zareagovali. Prodávají migrantům cigarety nebo sim karty s mezinárodním voláním. "Potraviny jsou předražené, voda taky, nabíjení mobilů stojí dvě eura," líčí.
Dění kolem uprchlické krize v Evropě sledujeme v online reportáži.
Moskva je dlouhodobým spojencem Asadova režimu. Podle ruských médií dodává Asadově armádě lehké zbraně, kamiony a obrněné transportéry. Do Sýrie nyní vypravila vojenská nákladní letadla s veškerým materiálem nutným ke stavbě stanového tábora pro více než 1000 uprchlíků.
Místní úřady odhadují, že jich letos požádá o azyl 12 000. Opuštěné děti nejčastěji ve věku 14 až 16 let přicházejí z konfliktních zón na Blízkém východě a v Africe. Převaděči je převážejí na lodích, v autobusech nebo ukryté ve vlacích. Mnoho z nich ale musí velkou část cesty podniknout pěšky. Rodiče je do Švédska posílají samotné, aby tam mohly začít lepší život.
