Americká armáda vyřadila Turecko z mechanismu, který umožňuje koordinaci letectva ve vzdušném prostoru nad severovýchodní Sýrií. Informoval o tom turecký tisk. Turecké ministerstvo obrany oznámilo, že ukončilo přípravy vojenské operace proti syrským Kurdům, kteří žijí právě v této části Sýrie.
V Limburgu na západě Německa v pondělí vpodvečer najel syrský občan ukradeným kamionem do skupiny aut. Devět lidí, včetně Syřana, přitom utrpělo lehká zranění. Motiv činu, po němž je podle starosty město v nejistotě, je zatím nejasný. Úřady nemají indicie, že by šlo o teroristický čin, i když o něm už ráno s odvoláním na bezpečnostní složky hovořila veřejnoprávní televize ZDF.
Američané odcházejí, Turci přicházejí. Spojené státy v pondělí začaly stahovat svých zhruba tisíc vojáků ze Sýrie v očekávání turecké invaze.
Bílý dům podle agentury AP v neděli potvrdil, že Turecko brzy podnikne vojenskou operaci na severu Sýrie. Tisková mluvčí Stephanie Grishamová uvedla, že americké jednotky ofenzivu nepodpoří a ani se jí nezúčastní a nebudou se již vyskytovat v bezprostřední blízkosti oblasti. Krátce po tomto oznámení se začaly americké jednotky ze severu Sýrie stahovat.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v sobotu prohlásil, že Ankara podnikne pozemní a vzdušnou operaci v Sýrii východně od Eufratu, kde Turecko a USA ještě nezřídily plánovanou bezpečnou zónu. Uvedla to agentura Reuters.
Sýrie žádá okamžité stažení všech cizích sil ze svého území. Syrský ministr zahraničí Valíd Mualim v sobotu na všeobecné rozpravě 74. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku řekl, že pokud cizí vojska neodejdou, Damašek si vyhrazuje právo zasáhnout. Přítomnost amerických a tureckých sil v Sýrii Mualim označil za protiprávní a žádal jejich odchod.
Rada bezpečnosti OSN zamítla obě rezoluce, které vyzývaly k příměří v provincii Idlíb na severozápadě Sýrie. První rezoluci požadující klid zbraní připravenou Německem, Belgií a Kuvajtem vetovalo Rusko, proti se postavila i Čína. Moskva a Peking potom daly hlasovat o svém vlastním návrhu na příměří, který však povoloval vojenské útoky na teroristické skupiny, ani ten dostatečnou podporu nezískal.
Když v březnu Spojené státy a jimi podporovaná arabsko-kurdská koalice SDF oznámily definitivní porážku Islámského státu (IS) v Sýrii, vyvstala otázka, jak naložit s některými radikály a jejich rodinami. Část z nich, převážně dětí, se začala shlukovat v uprchlickém táboře al-Húl. Panují obavy, že by právě na tomto místě mohla vyrůst nová generace stoupenců IS.
Íránský tanker Adrian Darya 1, který je předmětem diplomatické roztržky mezi Teheránem a Západem, se podle satelitních snímků patrně nachází u syrského přístavu Tartús. Uvedla to agentura AP. Plavidlo ještě pod původním označením Grace 1 v červenci u Gibraltaru zadrželo britské námořnictvo kvůli podezření, že veze ropu do Sýrie, což zakazují sankce Evropské unie.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve čtvrtek pohrozil, že umožní syrským uprchlíkům opustit Turecko a odcestovat do Evropy, pokud nebude v severní Sýrii brzy ustavena takzvaná bezpečnostní zóna. Tam chce prezident z Turecka přemístit milion syrských běženců. Erdogan o možném otevření hranic hovořil v projevu ke své vládnoucí Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP).
Nejméně 40 radikálů přišlo o život při náletu v provincii Idlib na severozápadě Sýrie. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na exilovou Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR), která získává zprávy od svých informátorů v Sýrii. Útok se odehrál nedlouho poté, co bylo v oblasti vyhlášeno příměří. Za náletem stojí Američané, oznámilo následně americké velení. Jeho oběťmi jsou podle všeho vysoce postavení velitelé místních džihádistických skupin. "Cílem bylo setkání vůdců džihadistických skupin Hurás al-Dín a Ansár al-Tauhíd a vůdců dalších extremistických skupin, které jsou na ně napojené. Schůzka se konala ve výcvikovém středisku," řekl AFP šéf SOHR Ramí Abdar Rahmán.
Americké ministerstvo financí umístilo na černou listinu íránský tanker Adrian Darya 1, který je předmětem diplomatické roztržky mezi Washingtonem a Teheránem. Uvalilo rovněž sankce na kapitána tohoto plavidla, informovala agentura Reuters. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo následně uvedl, že USA mají spolehlivou informaci, že tanker míří do Sýrie. Agentura nicméně napsala, že podle údajů společnosti Refinitiv měl být cílem tankeru turecký přístav Iskendurun. Později byl ale cíl lodě změněn a nyní oficiálně není známý.
Milice syrských Kurdů YPG stáhne své bojovníky a těžkou techniku z pásma na hranici mezi Sýrii a Tureckem, a to v rámci dohody, kterou vyjednaly Spojené státy a Turecko. S odvoláním na úterní sdělení představitele YPG o tom informovala agentura Reuters.
Dva izraelské drony brzy ráno havarovaly na jižním předměstí Bejrútu, které je baštou radikálního hnutí Hizballáh. Incident odsoudil libanonský premiér Saad Harírí, podle kterého se drony dají považovat za otevřený útok na svrchovanost Libanonu. Izraelská letadla v sobotu večer zároveň udeřila poblíž syrské metropole Damašku na íránské síly. Íránská armáda trvá na tom, že žádné z jejich cílů zasaženy nebyly, podle organizace monitorující situaci v Sýrii ale při útoku zemřeli tři lidé. Informovaly o tom agentury AP a Reuters.
Soud v Drážďanech poslal mladého Syřana na 9,5 roku do vězení za loňské ubodání 35letého Němce v Chemnitzu (Saské Kamenici). Proti verdiktu je možné se odvolat. Případ ve městě nedaleko českých hranic vyvolal rozsáhlé demonstrace, kterých se ve velkém účastnili i pravicoví radikálové, a měl také politické dopady.
Íránský tanker, který byl zadržován na Gibraltaru, vyplul v noci na pondělí od britského území na jihu Pyrenejského poloostrova. Informaci potvrdil íránský velvyslanec v Británii Hamíd Bajídínedžád na instagramu. Tanker Adrian Darya-1 (bývalý Grace 1) s íránskou ropou byl zadržován více než šest týdnů.
Turecko zahájí na severu Sýrie operaci východně od řeky Eufrat. Podle agentury Reuters to dnes oznámil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Dodal, že už o svém plánu informoval Rusko i USA. Ankara má na severu Sýrie své vojáky už několik let, ale zatím jen západně od Eufratu. Cílem operace je vytlačit od jižní hranice země kurdské povstalce, které Turecko označuje za hrozbu pro svou bezpečnost.
V amerických tajných službách (DNI) dojde brzy k obměně šéfa. Mezi jejich bývalými i současnými příslušníky to ale vyvolává obavy, že jejich zpravodajská zjištění mohou být politicky manipulována a překrucována. Dosavadního šéfa DNI Dana Coatse, který tajné služby hájil i proti postojům a výrokům prezidenta Donalda Trumpa, vystřídá nezkušený republikánský kongresman John Ratcliffe. Podle kritiků navíc nejspíš zcela loajální vůči Trumpovi.
Není to soupeř, je to úhlavní nepřítel, definoval před pěti roky Vladimir Putin NATO. Turecko, jeden z klíčových členů aliance, teď ale přes odpor ostatních nakupuje strategické zbraně právě v Moskvě. Přesto by bylo chybou vnímat jeho rozhodnutí jen jako „zradu“.
