Německá policie v pondělí zadržela syrské bratry ve věku 39, 41, 44 a 51 let, které podezírá z napojení na teroristickou organizaci Al-Káida. Přinejmenším dva z nich podezírá, že jako členové organizace Fronta dobytí Sýrie vyháněli z území pod její kontrolou obyvatele loajální syrskému režimu a rabovali jejich domy.
Soud se dvěma Čechy, kteří byli loni zatčeni v Turecku, byl v pondělí odročen na 2. srpna. Oznámilo to české ministerstvo zahraničí. Jde už o druhé odročení soudního jednání, jehož začátek byl stanoven na 10. května. Markéta Všelichová a Miroslav Farkas byli zadrženi loni v listopadu na turecké hranici. Čelí obvinění z členství v kurdských milicích YPG, které bojují v Sýrii a jež Ankara řadí k teroristickým organizacím. Češi ale tvrdí, že jsou humanitární aktivisté a že mířili do Iráku, kde chtěli zřídit polní nemocnici. Podle tureckého tisku dvojici hrozí až několikaletý trest vězení.
V Rakce se brání útokům Syrských demokratických sil přibližně 4 tisíce bojovníků Islámského státu. Očekává se tuhý odpor, nájezdy sebevražedných atentátníků a palba odstřelovačů v úzkých ulicích centra města. Rakka je ale menší než irácký Mosul, o který se bojuje už sedm měsíců.
Povstaleckým jednotkám se podařilo dobýt další část syrského města Rakka, které je v Sýrii poslední baštou teroristického hnutí Islámský stát. Boje o Rakku ale ještě budou dlouhé a obtížné. Humanitární organizace tento týden opět upozornily na těžký úděl civilistů. Podle Dětského fondu OSN (UNICEF) boje o Rakku ohrožují na životě více než 40 tisíc dětí. Fond vyzval všechny strany konfliktu, aby umožnily civilistům bezpečný odchod.
Americký pilot na jihu Sýrie sestřelil bojový bezpilotní letoun, který zaútočil na zahraniční vojenské poradce z koalice zemí vedených Spojenými státy. S odvoláním na vojenské zdroje o tom informoval list The Wall Street Journal s tím, že je to vůbec první případ bezpilotního útoku na zahraniční koaliční síly v Sýrii. Incident, při kterém nebyl nikdo zraněn, se odehrál ve čtvrtek. Americká armáda zjišťuje, kterému ze spojenců režimu syrského prezidenta Bašára Asada dálkově řízený letoun patřil. Podle analytiků je pravděpodobné, že aparát vyslal Írán, který již bezpilotní stroj k útoku v Sýrii použil v únoru 2016.
Mezinárodní koalice, která v Sýrii a Iráku bojuje proti tzv. Islámskému státu, spustila útok na hlavní město této teroristické organizace: Rakku. Bojovníci už zahájili Operaci hněv, která má město vymanit z kontroly radikálních islamistů. Boje ale budou náročné a dlouhé. Islámský stát se v Rakce opevnil a k útokům používá malé bezpilotní drony. "Bude to podobné jako v Mosulu," říká mluvčí protiteroristické organizace Ryan Dillon.
V době, kdy existuje program Google Earth, velké množství satelitních fotografií a mobilní telefony, je pro vlády a armády těžší v lokálních válkách něco popírat nebo zamlčovat. Síť investigativních reportérů a digitálních analytiků z organizace Bellingcat je jejich velmi zdatným protivníkem. Z veřejně dostupných zdrojů monitoruje ruské zapojení do války na Ukrajině, ruské i americké bombardování Sýrie nebo boje v Iráku. Její analytik Christiaan Triebert v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje styl vedení války v Sýrii i to, jak roste vliv islamistů v řadách syrských povstalců.
Saúdská Arábie, Egypt, Bahrajn, Spojené arabské emiráty a o pár hodin později také Jemen, Maledivy a východolibyjská vláda v pondělí oznámily, že přerušují diplomatické vztahy s Katarem. Ve středu se přidalo i Jordánsko a Mauritánie. Vzápětí došlo i k přerušení pozemního, leteckého a námořního spojení. Co vedlo arabské státy k tomuto razantnímu kroku? Jaké jsou nejdůležitější otázky a odpovědi této krize?
Britská policie potvrdila jméno posledního teroristy, který se podílel na sobotním útoku v centru Londýna. Je jím 22letý Ital Youssef Zaghba. Italští policisté ho zadrželi už v roce 2016, kdy se snažil dostat do Sýrie. Britská policie ho ale nevyšetřovala. V pondělí byla známá jména i ostatních dvou atentátníků z Londýna. Jedním z nich byl 27letý Brit pákistánského původu Khuram Butt, o kterého se už dříve zajímaly tajné služby. Druhý útočník, 30letý Rašíd Radván, měl marocké i libyjské občanství. Během útoku zabili celkem sedm lidí.
Arabsko-kurdské povstalecké jednotky v Sýrii zahájily s podporou Spojených států útok na město Rakka. To je baštou teroristické organizace Islámský stát. Jak v úterý informovala agentura Reuters, Syrské demokratické síly (SDF) vedou dvojí ofenzivu ze severu a východu. Pádem Rakky by islamisté i po ztrátě iráckého Mosulu přišli o svůj poslední zásadní opěrný bod v regionu. Americká armáda se na pozemním útoku na Rakku přímo nepodílí. Povstalce ale zásobuje zbraněmi, zajišťuje jim podle potřeby logistické zázemí a hlavně je se svými regionálním spojenci podporuje vojenským letectvem. Na operaci se nepodílí Rusko ani síly vládnoucího režimu syrského prezidenta Bašára Asada.
V pátek začaly boje o město Rakka, hlavní baštu takzvaného Islámského státu. Oznámil to turecký premiér Binali Yildirim. "Operace Rakka, plánovaná dlouho dopředu, začala v pozdních hodinách 2. června. Spojené státy poskytly (Turecku) před spuštěním této operace nezbytné informace v této věci," řekl Yildirim. Turecký prezident Erdogan upozornil USA, že Turecko se nebude podílet na operaci osvobození Rakky po boku kurdských milicí YPG, které sice Spojené státy hojně podporují, Ankara je však považuje za separatisty.
Ztráta Mosulu, jehož většinu již irácká armáda osvobodila, bude znamenat velkou ránu prestiži Islámského státu. Stejně jako ztráta mosulské mešity, v níž se džihádisté právě opevňují a ve které v roce 2014 islamistický vůdce Abú Bakr al-Bagdádí vyhlásil vznik chalífátu.
Při americkém leteckém útoku na východě Sýrie zahynul zakladatel agentury Amak, kterou teroristé z Islámského státu používají ke komunikaci se světem. Smrt Rajana Mišála oznámil na Facebooku jeho bratr. Při útoku na východosyrské město Majádín podle něj zahynula i Mišálova dcera. Na Majádín ve východosyrské provincii Dajr az-Zaur, který ovládá Islámský stát, zaútočila koalice vedené Spojenými státy minulý pátek. Při útoku podle exilové Syrské organizace pro lidská práva zahynulo nejméně 80 členů rodin islamistických bojovníků, včetně 33 dětí.
Německé úřady přezkoumají až 100 000 žádostí o azyl, které v minulosti schválily. Uvedla to ve středu německá veřejnoprávní televize ARD. Jde hlavně o žádosti Syřanů, Afghánců a Iráčanů. Na možné problémy se přišlo v důsledku kauzy kolem německého vojáka Franca A., který chtěl zřejmě spáchat teroristický útok. Pravicový radikál Franco je nyní spolu s dalším vojákem ve vazbě. Podle vyšetřovatelů chtěl svůj atentát později svalit na běžence, a tak se nechal na konci roku 2015 v Německu registrovat jako syrský uprchlík. Úřady ale jeho podvod a dvojí život neodhalily. Přezkoumají se proto desítky tisíc žádostí z posledních dvou let, které se týkají hlavně mužů ve věku 18 až 40 let.
Dobrovolně jsme se nabídli vzít tisíc sto uprchlíků. Nevzali. Česká vláda nedrží slovo a dělá z toho přednost, chytrost. Jedná krátkozrace, hloupě.
Ruské námořnictvo odpálilo z plavidel ve Středomoří čtyři střely s plochou dráhou letu. Zaútočilo jimi na bojovníky teroristické organizace Islámský stát (IS) v Sýrii. Oznámilo to ve středu ruské ministerstvo obrany. Dodalo, že o ruské operaci bylo předem informováno velení USA, Turecka a Izraele. Čtyři střely typu Kalibr odpálila fregata Admiral Essen a ponorka Krasnodar, plavící se ve východním Středomoří. Ponorka podle ministerstva odpalovala střely ponořená. Cílem byly kryty IS s jeho bojovníky a těžkými zbraněmi východně od historického města Palmýra. Rusko se zapojilo do bojů v Sýrii předloni na podzim poskytnutím vzdušné podpory silám prezidenta Bašára Asada, svému spojenci v Damašku.
Finský dárce věnoval Dětskému fondu OSN (UNICEF) šest milionů eur (téměř 159 milionů korun), což je nejvyšší částka, jakou kdy organizaci poslal soukromý donátor. Informovala o tom podle agentury AP mluvčí finského výboru UNICEF Kirsi Haruová. Dárce si přeje zůstat v anonymitě. Mluvčí uvedla, že dárce se rozhodl organizaci věnovat peníze poté, co ho dojaly fotografie a zprávy vykreslující strašlivé životní podmínky lidí v Sýrii. Haruová potvrdila, že zhruba dva miliony eur z daru budou směřovat právě do Sýrie, zatímco 1,5 milionu půjde na pomoc dětem ve Vietnamu a v Bolívii. Zbytek je určen na všeobecné humanitární účely.
Spojené státy začaly rozdělovat zbraně mezi kurdské bojovníky v Sýrii, kteří pomáhají dobýt město Rakka ovládané teroristickou organizací Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele. Krok schválil prezident Donald Trump navzdory nesouhlasu amerického spojence Turecka, které Kurdy označuje za teroristy. Distribuce zbraní začala podle zdroje agentury v posledních 24 hodinách. Bílý dům oznámil záměr vyzbrojit syrské Kurdy v první polovině května, což Ankara vzápětí označila za nepřijatelné.
Dojem, který zanechal americký prezident Donald Trump po své první návštěvě v Evropě, shrnula německá kancléřka Angela Merkelová. Evropa by se měla připravit, že se o sebe bude muset postarat sama. Podle profesora Daniela Hamiltona, který působil v administrativě prezidenta Billa Clintona a v současnosti vede Centrum transatlantických vztahů na Johns Hopkins University ve Washingtonu, jsou však evropské obavy z Trumpa přehnané. Kroky prezidenta Trumpa jsou a podle profesora Hamiltona nadále budou výsledkem pnutí a přetlačování mezi jeho divokým temperamentem a jeho okolím, které může jeho politiku zklidňovat.
Filipínská armáda bojuje už týden s islamisty, kteří obsadili převážně muslimské město na jižním ostrově Mindanao. Tamní úřady se obávají, že v zemi vzniká nová buňka této teroristické organizace. Boje se svou intenzitou liší od dosavadních konfliktů na Filipínách a mezi islamisty bylo podle prezidenta Rodriga Duterteho i několik cizinců. Odborníci varují, že Islámský stát se pokusí vytvořit novou baštu v jihovýchodní Asii poté, co mu slábnou pozice v Sýrii a Iráku na Blízkém východě.
