Na Kypr dorazila zhruba stovka uprchlíků původem zřejmě ze Sýrie. Jedná se o první skupinu migrantů, kteří na ostrov připluli v letošním roce. Podle kyperských úřadů jsou všichni migranti v dobrém zdravotním stavu a byli převezeni do záchytného centra Kokkinotrimithia nedaleko metropole Nikósie.
Mezinárodní koalice chce dokončit obklíčení třistatisícové Rakky, která je hlavní baštou Islámského státu. V sobotu proto zahájila další fázi vojenské operace pozemních jednotek, které podporují i letecké síly. Mezinárodní koalice se snaží radikály zcela izolovat. "Operace byla zahájená za stoupající podpory sil mezinárodní koalice (vedené USA) našim postupujícím jednotkám, a to formou letecké podpory nebo pomocí (pozemních) speciálních jednotek na bojišti," uvedly v prohlášení Demokratické síly Sýrie (SDF), které sdružují místní skupiny bojující proti Islámskému státu a vznikly v roce 2015 na popud USA.
V Německu momentálně vědí o zhruba 570 lidech, kteří by mohli chystat atentát a jsou bezpečnostní hrozbou. Asi 90 z nich je právě ve vazbě. Podle německých kriminalistů se země musí připravit na růst těchto čísel i kvůli méně častým vojenským úspěchům islamistů v Sýrii nebo Iráku. Lidé, kteří tam odešli bojovat po boku džihádistů, se totiž čím dál více vracejí zpátky do Německa.
Letecké údery zasáhly v noci na středu kanceláře syrského Červeného půlměsíce (Červený kříž v muslimském světě) ve městě Idlib na severu země. Několik lidí bylo zraněno a nálety způsobily rozsáhlé škody, uvedli opoziční aktivisté ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci v zemi sleduje z Británie. Mezi zraněnými je také ředitel místní pobočky Červeného půlměsíce. Podle SOHR není jasné, které letectvo mělo úder na svědomí, ani zda letouny vzlétly ze Sýrie nebo mimo její území, proti povstalcům v provincii Idlib často zasahují ruská či syrská letadla. Od nového roku ale v oblasti útočí také americké letouny, jejichž terčem jsou radikálové zejména z Fronty dobytí Sýrie.
Dvacetiletý Brit odletěl do Sýrie bojovat s teroristy z Islámského státu. Připojil se jako dobrovolník ke kurdským milicím a zapojil se do bojů o město Rakka. Podle britského serveru BBC spolu s dalšími čtyřmi Kurdy byl Ryan Lock loni v prosinci obklíčen. Než aby ho bojovníci Islámského státu zajali, spáchal podle serveru sebevraždu. Lock je tak třetím Britem, který přišel o život v bojích po boku Kurdů a proti Islámskému státu.
OSN obnovila leteckou humanitární pomoc do východosyrské provincie Dajr az-Zaur. Tu před dvěma týdny přerušila kvůli těžkým bojům nedaleko stejnojmenného města. O tamní letiště bojovala syrská armáda a její spojenci proti radikálům z teroristické organizace Islámský stát. Islamisté se v lednu zmocnili oblasti, do níž zásilky dopadají. Nově ale pro ně byla vyhrazena jiná zóna, což umožnilo pomoc obnovit. Letecké zásobování této části Sýrie, která je pozemními trasami nedostupná, zahájil Světový program pro výživu loni v dubnu. Od té doby tam shodil přes 170 humanitárních zásilek.
Americký prezident Donald Trump zakázal například Syřanům nebo Iráčanům vstup do Spojených států. Využil k tomu exekutivní příkaz, který podle amerických médií ani nekonzultoval s odborníky. Následovala vlna kritiky. Koho všeho se zákaz týká? Odkdy vstoupí v platnost? A co jsou ony exekutivní příkazy, které Trump v poslední době často využívá? Přečtěte si nejdůležitější otázky a odpovědi.
Ne Spojené státy, ale Evropa je příkladem pro zbytek světa. Obyvatelé starého kontinentu to ale nechtějí vidět, tvrdí významný francouzský ekonom Jacques Attali. Z oslabení EU by podle něj těžili nový americký prezident Donald Trump i Moskva. Unie proto musí pokračovat v posilování svých struktur, hrozbu může odvrátit plánovaná Evropská obranná unie, myslí si Attali. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu poskytl vlivný francouzský ekonom rozhovor serveru EurActiv. Jeho znění přetiskujeme ve vlastním překladu a částečně zkrácený.
Pozastavení vstupu lidí ze zemí spojovaných s terorismem do USA, které v pátek nařídil prezident Donald Trump, by mohlo terorismus, proti němuž je namířeno, spíše podpořit. Domnívají se tak republikánští senátoři John McCain a Lindsey Graham. Podle nich by se exekutivní příkaz mohl naopak obrátit v neprospěch Spojených států.
O ochranu těch práv britských příslušníků, která jsou v ohrožení kvůli Trumpově exekutivnímu příkazu namířeného vůči muslimům, se mají postarat ministr zahraničí Boris Johnson a ministryně vnitra Amber Ruddová. Britská premiérka Theresa Mayová požaduje, aby se oba ministři obrátili na své americké protějšky. Podle BBC už Johnson i Ruddová začali situaci řešit.
Francouzské, britské, ale i další světové aerolinky odmítají přepravit pasažéry ze zemí, kterých se týká dočasný vstup na území USA. Zprávy o pasažérech mířících do Spojených států, kteří se nedostali do letadel, přicházejí mimo jiné z Frankfurtu nad Mohanem, Amsterdamu, Káhiry, Bejrútu a dalších měst. Na letišti ve Frankfurtu zůstalo v sobotu večer přibližně 20 cestujících v tranzitním prostoru.
Americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin se v telefonickém rozhovoru shodli na tom, že chtějí obnovit obchodní a hospodářské styky obou zemí. S Angelou Merkelovou si americký prezident potvrdil zásadní význam Severoatlantické aliance pro transatlantické vztahy. Francouzský prezident zase Trumpa v telefonátu varoval před americkým protekcionismem. A odmítl zrušení protiruských sankcí.
Armádní jednotky syrského prezidenta Bašára Asada ovládly údolí Barada, kontrolované doposud povstalci. Nachází se zde hlavní zdroj vody pro hlavní město Damašek. Na předání strategického území se dohodli politici v Damašku s rebely, kteří nejsou součástí dohod o příměří v zemi. Poškozený zdroj vody chce vláda opravit. Z jeho poškození obviňovala povstalci, ti naopak tvrdili, že soustavu poničilo bombardování ze strany vládních sil.
Americký prezident Donald Trump dalším exekutivním příkazem na 120 dní pozastavil program USA pro přijímání uprchlíků. Syrským migrantům pak až do odvolání zakázal vstup na půdu Spojených států. Exekutivní příkaz má USA ochránit před lidmi ze zemí, s nimiž jsou spojeny obavy z terorismu. Výbor americko-islámských vztahů ho za rozhodnutí bude žalovat.
Evropská unie zvažuje, že proud uprchlíků mířících na starý kontinent zkusí zastavit zřízením uprchlických táborů v Libyi a v okolních zemích. Jen do Itálie loni přes Středozemní moře připlulo 181 tisíc lidí. Devadesát procent z nich nastoupilo na loď právě v Libyi. Tábory by měla řídit agentura OSN pro uprchlíky UNHCR nebo Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). O omezení migrace bude jednat summit šéfů zemí Evropské unie, kteří se sejdou příští týden na Maltě.
Mírové rozhovory o řešení krize v Sýrii, svolané pod záštitou OSN na 8. února do Ženevy, byly odloženy na konec února. V pátek to podle agentury Reuters oznámil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Důvod ale neuvedl. Termín jednání ve Švýcarsku byl přitom stanoven již před koncem loňského roku. Ženevské schůzce, která se věnuje politickému řešení války v Sýrii, předcházelo v minulých dnech setkání v kazašské metropoli Astaně. Zde se Rusko, Turecko a Írán dohodly na tom, jak sledovat porušování příměří, které v Sýrii od 30. prosince platí.
Za vůbec první čin, který se odehrál v Německu ve jménu teroristické organizace Islámský stát, si šestnáctiletá Safie S. odsedí šest let ve vězení. Safie minulý rok v únoru sledovala dva policisty na hlavním nádraží v Hannoveru a jednoho z nich vážně zranila nožem. Při vyšetřování policie zjistila, že má dívka vazby na radikální islamisty.
Belgická policie ve středu při ranních domovních prohlídkách, podniknutých na osmi místech v Bruselu v rámci protiteroristické operace, zadržela sedm lidí. Po výsleších je večer všechny propustila. Uvedla to agentura Belga. Podle komuniké prokuratury se žádné výbušniny ani zbraně nenašly. Zadrženi byli členové jedné rodiny radikálních muslimů v Molenbeeku. Jiný příslušník této rodiny odešel do Sýrie bojovat po boku radikálů takzvaného Islámského státu a nyní se podle vyšetřovatelů možná vrátil do Belgie. Policie tohoto muže nenašla a připouští, že možná v Sýrii zahynul, jak tvrdí jeho rodina, upřesnila Belga.
Turecký prezident Recep Erdogan se loni usmířil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a tiše přebírá styl jeho režimu. V zemi se dostávají lidé do vazby i za to, co sdílejí na sociálních sítích. Tamní parlament nově Erdoganovi schválil uspořádání referenda o výrazném rozšíření prezidentských pravomocí. Kladný výsledek lidového hlasování je přitom téměř jistý. Turecký prezident tak může díky změnám vládnout až do roku 2029 a systém jeho kontroly je čím dál slabší.
Na pomezí provincií Idlib a Aleppo na severu Sýrie se v úterý rozpoutaly boje mezi několika povstaleckými skupinami. Podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci sleduje z Británie, boje začaly brzy rány a pokračovaly ještě odpoledne. O život při nich přišla pětičlenná rodina. V bojích se střetli nejprve členové Fronty dobytí Sýrie - bývalé fronty An-Nusra napojené na teroristickou síť Al-Káida - a povstalecké skupiny Džajš al-Mudžáhidín. Fronta dobytí Sýrie podle SOHR viní tuto skupinu, že poskytovala informace o jejích pozicích koalici, která bojuje proti radikálům. K bojům se připojila také skupina Ahrár aš-Šám která má silné zastoupení v Idlibu.
