Šest mrtvých a více než 760 zraněných si v Turecku a v Sýrii vyžádalo pondělní zemětřesení o síle 6,4 stupně. Na základě aktualizované bilance o tom informovaly agentury Reuters a DPA. Otřesy půdy zasáhly oblast 14 dní poté, co mohutné zemětřesení zabilo na jihu Turecka a severu Sýrie přes 47 000 lidí.
Při pondělním zemětřesení v Turecku a Sýrii zemřelo přes dvacet tisíc lidí, tisíce dalších utrpěly zranění. Mnoho lidí nemá střechu nad hlavou, jídlo ani pitnou vodu. Právě tyto základní potřeby se jim snaží zajistit i české humanitární organizace, kterým Češi dosud poslali přes 66 milionů korun, nejvíce Člověku v tísni.
Zemětřesení v Turecku a Sýrii si dosud vyžádalo přes jednadvacet tisíc mrtvých. Nejméně statisíce lidí přišly o své domovy. Na místo míří humanitární pomoc z celého světa. Jak a proč ke katastrofě došlo, vysvětluje Jan Burjánek, seizmolog z Geofyzikálního ústavu Akademie věd. "Oblast je poměrně hodně zastavěná. Přišlo mi, že tam byly problémy v návrhu staveb," vysvětluje expert vysoký počet obětí.
"Nejhorší zemětřesení od roku 1939", jak ho nazval turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, v pondělí ráno zasáhlo Turecko a Sýrii. Přírodní neštěstí, které si vyžádalo v obou zemích nejméně 11 tisíc obětí, po sobě zanechalo také škody na stovky let starých kulturních památkách. Podívejte se na fotografie, které srovnávají, jak vypadal například hrad v Gaziantepu před zemětřesením a po něm.
Po pondělním zemětřesení zůstala pod troskami v syrském Aleppu uvězněná i těhotná žena. Pod sutinami, kde strávila více než 24 hodin, nakonec porodila a vzápětí zemřela. Záchranářům se pak novorozence ještě s pupeční šňůrou podařilo vyprostit živého. Záběry z jeho záchrany se rozšířily po sociálních sítích a staly se symbolem neúnavných záchranářských prací po katastrofě.
Přes 300 tisíc civilistů zahynulo, více než šest milionů lidí uprchlo za hranice země a dalších zhruba sedm milionů muselo opustit svůj domov. Občanská válka, která začala v roce 2011, zdevastovala Sýrii a přeživší teď čelí další katastrofě. Silnému zemětřesení.
Uprostřed noci z neděle na pondělí, zatímco většina lidí spala, zasáhlo východní Turecko a severní Sýrii jedno z nejsilnějších zemětřesení v regionu za poslední století. Během pár okamžiků se zhroutily obytné domy i nemocnice, zemřely tisíce lidí. V oblasti také v nuzných podmínkách přebývají tisíce uprchlíků, kteří utekli před válkou.
Na pomoc po zemětřesení odletělo do Turecka z Prahy a Ostravy 68 členů speciálního týmu hasičů pro vyhledávání v sutinách. S sebou vezou desítky tun materiálu. Podrobnosti o nasazení se dozví po příletu od tureckých kolegů. Mandát mise je zatím stanoven na deset dní. Charita a Člověk v tísni vyhlásily sbírky.
Ničivé pondělní zemětřesení v Turecku a Sýrii si už vyžádalo více než 30 tisíc lidských životů. Turecko oznámilo v neděli 29 605 mrtvých, v Sýrii zemětřesení podle poslední aktualizované bilance nepřežilo více než 3500 lidí. I šest dní po otřesech záchranáři v troskách měst nacházeli přeživší. Události kolem neštěstí sledujeme v online reportáži.
Počet obětí po zemětřesení o síle 7,8 stupně, které zasáhlo Turecko a Sýrii, vzrostl na více než 300 mrtvých. Další stovky lidí utrpěly zranění. Uvádějí to tiskové agentury s odvoláním na místní úřady, podle kterých jde o provizorní bilanci, která pravděpodobně strmě poroste. Prioritou je nyní vyprostit lidi zasypané sutinami, poničeny jsou v obou zemích desítky budov.
Zatímco Rusové během pravoslavných Vánoc i přes slib příměří ostřelovali ukrajinskou infrastrukturu, volal si nový izraelský ministr zahraničí Eli Cohen se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Dvojice probírala dobré vztahy obou států a rozhovor nebyl konfliktní. Kyjev, který od začátku ruské invaze židovský stát prosí o zbraně, chování nové vlády pobouřilo.
Turecko v noci na neděli podniklo letecké útoky na cíle na severu Sýrie a Iráku. Podle aktuální informace Syrské organizace pro lidská práva při nich zahynulo nejméně 31 lidí. Většina z nich jsou kurdští bojovníci a syrští vojáci. Údery jsou reakcí Ankary na teroristický útok v Istanbulu z minulého víkendu, který turecká vláda připisuje kurdským radikálům. Kurdové zapojení do činu odmítají.
Na Donbasu a v Záporoží se teď krom jiného hraje také o budoucnost Sýrie a Izraele.
Minulý týden policie zadržela 12 tisíc migrantů a 125 převaděčů. Kvůli zhoršené situaci vláda zavedla kontroly na hranicích se Slovenskem. Analytik z Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček v rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdí, že Češi Syřany vnímají hůře než Ukrajince, protože jim je dění na Blízkém východě vzdálené. Bezpečnostní riziko podle něj ale syrští uprchlíci představují.
„Když místní viděli skupinu mladých lidí, jak jdou v tmavém oblečení a s kapucemi na hlavách, tak to nepůsobilo dobrým dojmem. Migranti jsou v cizím prostředí a stejně tak, jako mají strach místní, mají ho i oni. K žádným potyčkám nebo nárůstu kriminality nedošlo,” říká Kamil Macek, starosta obce Brumov-Bylnice ležící u hranic se Slovenskem.
Pražské hlavní nádraží už několik měsíců kromě svého původního účelu slouží i jako noclehárna pro uprchlíky. Ty z Ukrajiny vystřídali Syřané, kteří se do Česka dostávají především z Turecka. Většina z nich zde zůstat nechce a plánuje pokračovat dál na západ. Přesto jich Českem prochází tolik, že se vláda kvůli nim rozhodla zavést kontroly na hranicích se Slovenskem.
