Evakuaci dalších čtyř míst žádají šíitští spojenci vládnoucího režimu v Sýrii. Evakuace Aleppa byla v pátek přerušena kvůli palbě, kterou šíité spustili, aby si vynutili evakuaci měst Fúa a Kafrája, nyní požadavek rozšířili o města Madájá a Zabadání, kde je v obklíčení několik desítek tišíc lidí.
Této válečné reportérce je pouhých sedm let a nebojí se referovat o katastrofální situaci ve východním Aleppu přímo z centra bojů. Jmenuje se Bana Al Abed a má tu smůlu, že v oblasti bydlí. S každodenním pokrýváním dění jí pomáhá matka Fátima, která je hlavní autorkou tweetů, Bana je zase hlavní hvězdou videoreportáží. Jejich očité svědectví o utrpení civilistů nejsou po chuti hned několika stranám konfliktu, proto se obě ženy snaží zdiskreditovat, popřípadě přesvědčit veřejnost, že se jedná o podvrh. Britský vojenský analytik však prostudoval geolokace, satelitní snímky a další dostupné materiály a potvrdil, že Bana a Fatima nelžou.
Evakuace z východního Aleppa se pozastavila "na neurčito". Do té doby ale stihlo odjet 9500 lidí, hlásí Moskva. Na pomoc přijely autobusy, sanitky a mimořádně také nákladní a osobní auta. Evakuaci doprovázelo několik střetů. Většina evakuovaných směřuje do severovýchodní Sýrie, kde jsou pro ně připravené tábory, které pojmou asi 30 tisíc civilistů. Turecko také nabízí pomoc pro dalších 10 tisíc z nich.
Japonsko se snaží postoupit při řešení otázky sporných Kurilských ostrovů, a tak ruský prezident Vladimir Putin po dlouhých jedenácti letech přijel na oficiální návštěvu do Tokia. Spolu s japonským premiérem Šinzóem Abem se shodli na spuštění společných ekonomických aktivit na ostrovech. Přelom ohledně teritoriálních sporů ale jednání na japonské půdě nepřineslo.
Podle Moskvy bylo ze syrského Aleppa evakuováno už 9500 lidí, zhruba polovinu tvoří povstalci. A tím akci považuje za ukončenou. Naopak turecký ministr zahraničí uvedl, že evakuace je jen zablokovaná. Podle agentury Reuters za problémy zřejmě stojí radikálové z Al-Káidy, kteří se do dohody o evakuaci nezapojili. Do západní části Aleppa má podle vyslance OSN pro Sýrii Staffana de Mistury odejít zhruba 40 tisíc civilistů, dalších 10 tisíc lidí se pak má přesunout do Idlíbu.
Michal Pavlásek loni strávil několik týdnů s uprchlíky na Balkáně. S běženci absolvoval část jejich cesty Řeckem, Makedonií a Srbskem – až do Maďarska. Po roce se s nimi setkává znovu. Přijíždí za nimi do míst, kde žijí teď. Do Nizozemska, Belgie, Švédska, Rakouska – a hlavně do Německa. Splnilo se Syřanům a Iráčanům to, co si od Evropy slibovali? Našli v ní to, co hledali? Aktuálně.cz přináší portréty lidí, kteří odešli z domova, aniž by tušili, kde jejich cesta skončí.
Připustit si vlastní odpovědnost? Možná bychom potom neodmítali nabídnout pomoc utečencům, na kterých hledáme jen to špatné.
Ze syrského města Aleppo poletí do Česka na léčení sedm tamních dětí. Do země by měly dorazit na začátku roku 2017. Vybere je humanitární organizace Syrský arabský červený půlměsíc, působící přímo v Aleppu. Město se stalo symbolem syrské občanské války, za poslední čtyři roky v něm zahynuly tisíce lidí. Většinu města nyní kontroluje armáda, věrná prezidentu Bašáru Asadovi. Ve východním Aleppu, donedávna kontrolovaném povstalci, ale stále panuje obří humanitární krize.
Povstalci, jejich rodiny a civilisté mají opustit poslední enklávu ve východním Aleppu. Rusko slíbilo všem bezpečný odchod. Syrská armáda uzavírá vojenskou operaci na východě města.
Konečné dobytí Aleppa je už jen otázkou dnů. Nebude to však znamenat, že skončila i syrská občanská válka – záleží, jak se zachovají zahraniční spojenci jednotlivých válčících stran. Saúdská Arábie, Katar a další země Perského zálivu pravděpodobně zesílí dodávky zbraní a financí sunnitským islamistickým radikálům válčícím proti Asadovi. Na straně Asada zůstane šíitský Írán a Rusko, jeho klíčový spojenec. Zatím ale není jasné, jak zareagují na dobytí města Spojené státy.
Boje v kdysi nejlidnatějším syrském městě Aleppu končí. Armáda prezidenta Bašára Asada obsadila podle posledních zpráv všechny důležité čtvrti východní části města, která byla čtyři roky významnou základnou syrských protivládních povstalců. S nimi tam žily desetitisíce civilistů, kteří nyní čekají na evakuaci. Porážka povstalců dělá tečku za krvavou a brutální občanskou válkou. Obyvatelé východního Aleppa žili několik posledních měsíců v nepopsatelných hrůzách. Řada z nich zůstane dlouho zapsaná v paměti nejen Syřanů, ale taky lidí na Západě.
Povstalci ve východním Aleppu téměř kapitulovali, mají v rukou jen pět procent města. Turecko vyjednalo s Ruskem dohodu, která by umožnila evakuovat ozbrojené rebely, jejich rodiny a civilisty. Dosud však evakuace nezačala a znovu jsou z ulic hlášeny těžké boje. Masivní bombardování připravilo v posledních dnech o život mnoho lidí, podle svědků těla obětí zůstávají ležet na ulicích a zraněným nemá kdo pomoci.
Dohodnutá evakuace obyvatel východní části zničeného Aleppa ještě nezačala, ačkoliv byl její začátek naplánovaný na 4:00 SEČ. Rebelové z prostojů obvinili šíitské milice bojující po boku vládních sil. Není vyloučeno, že první odjezdy z města začnou až ve čtvrtek. Podle Reuters obyvatelé města spalují osobní věci, které si s sebou nemohou odvézt. Panují také obavy, že vojáci začnou rabovat.
Syrská armáda v úterý ohlásila, že dobyla téměř celé území ve východní části Aleppa, které ještě nedávno ovládali povstalci. Bitva o nejstarší a největší syrské město se tak chýlí ke konci. V Aleppu žily před válkou téměř 2 miliony obyvatel. Jeho starověká část byla v roce 1986 zapsána na seznam světového dědictví UNESCO. Intenzivní boje a nálety ale živoucí město proměnily v peklo, ze kterého utíkají poslední obyvatelé.
Syrská armáda se svými spojenci a ruskou pomocí po čtyřech letech bojů dobyla východní Aleppo, ovládané opozicí. Na místě už jen doznívají poslední boje. Ovládnutí východní části metropole je jedním z největších triumfů Asadova režimu od začátku války. Podívejte se v naší grafice na vývoj bitvy o Aleppo a některá důležitá fakta.
Server BBC s odvoláním na OSN uvedl, že syrské provládní jednotky v Aleppu procházejí domy. Na místě prý zabily už desítky lidí. Organizace má údajně k dispozici spolehlivé důkazy, podle nichž bylo "na místě" zastřeleno nejméně 82 civilistů. Mezi oběťmi jsou i ženy a děti. Povstalci v Aleppu přišli už takřka o veškeré území, které ve východní části města kontrolovali. Podle zpráv z pondělí už povstalci drží pouze jedno malé území. Na místě stále zůstávají tisíce lidí a čelí bombardování.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek v úterý jedná s tureckými špičkami nejen o vzájemných vztazích, ale především o osudu Markéty Všelichové a Miroslava Farkase – dvou Čechů, které Turci zadrželi v půli listopadu na hranicích se Sýrií. Ti jsou kvůli vazbám na kurdské milice YPG obviněni z "členství v ozbrojené teroristické organizaci", za což jim hrozí vysoké tresty. Podle mluvčí Černínského paláce Michaely Lagronové bude Zaorálek usilovat o to, aby byli oba propuštěni a dostali se zpět do České republiky.
Novým generálním tajemníkem OSN se prvního ledna příštího roku stane 67letý António Guterres. Bývalý portugalský premiér má desetiletou zkušenost z čela úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky a bojovat za práva běženců hodlá i v budoucnu. Žádným aktivistou, jak se obávalo Rusko a Čína, však být nechce. Hovoří o sobě jako o pokorném diplomatovi, který bude stavět mosty a zprostředkovávat řešení palčivých konfliktů.
Papež František v pondělním dopise syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi odsoudil terorismus a vyzval k zintenzivnění úsilí o obnovení míru v Sýrii od všech zúčastněných stran. Podle tiskové agentury SANA papež vyjádřil solidaritu syrskému lidu. Papež se válce v Sýrii a zejména bojům v Halabu na severu země věnoval také při nedělní mši na Svatopetrském náměstí před zhruba 20 000 věřícími. "Bohužel jsme si už přivykli na válku a zmar, ale nesmíme zapomenout, že Sýrie je zemí oplývající dějinami, kulturou a vírou. Nemůžeme připustit, aby to zničila válka, která je směsicí zvůle a lživosti. Vyzývám všechny, aby se zasadili o přijetí civilizovaného rozhodnutí," řekl František.
Evropská unie nerozšíří sankce vůči syrskému režimu. "Prioritou je ochrana civilistů všude v Sýrii, v této chvíli ale především v Aleppu," prohlásila šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. "Situace (v Sýrii) není pozitivní a povzbuzující, mohu-li použít eufemismus. Ke konci války bude potřeba politický proces, sdílení moci v Damašku," uvedla. EU je jednotná v otázce nutnosti humanitární pomoci lidem v Sýrii, ovšem stále není možný přístup do východní části Aleppa.
