Celkem 73 humanitárních organizací, které pomáhají se situací v Sýrii, přerušilo spolupráci s OSN. V otevřeném dopise adresovaném Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) uvedly, že jim vadí zásahy vlády syrského prezidenta Bašára Asada do rozdělování pomoci v obléhaných oblastech.
Radikálním imámům, rekrutům bojovníků pro válku v Sýrii či navrátilcům ze Sýrie hrozí v Německu přísné tresty. Vláda a soudy nechtějí dopustit další buňky, jakou byla ta, která se podílela na útocích v New Yorku a Washingtonu před patnácti lety.
Palestinský vůdce Mahmúd Abbás jako tajný agent Sovětského svazu v Damašku. Informaci, která má podle izraelské veřejnoprávní televize pocházet z britského Mitrochinova archivu, výslovně popřel Abbásův mluvčí Nabíl abú Rudajná. Podle něj jde o pomlouvačnou kampaň, která má za cíl zhatit ruské plány na uspořádání mírových jednání o situaci v oblasti.
119 signatářských zemí úmluvy o kazetové munici ostře odsoudilo používání těchto zbraní v Sýrii a Jemenu. Všechny zbytky kazetových bomb mají být odstraněny do roku 2030. Smlouva zakazuje používání, výrobu, skladování a přesuny kazetové munice, jejíž zbytky v posledních 50 letech zřejmě zabily či zmrzačily po celém světě více než 50 000 lidí.
Osmdesát zraněných, dva mrtví. To je podle agentruy AP bilance posledního útoku chemickými zbraněmi, k němuž podle protirežimních aktivistů došlo v úterý v severosyrském Aleppu. Nejde přitom o ojedinělou záležitost. Používání chemických zbraní se neštítí ani armáda prezidenta Bašára Asada, ani islamisté.
Do syrského města Džarábulus se vrátila skupina 292 obyvatel, kteří před válkou utekli do sousedního Turecka. Syrská opozice s pomocí Ankary nedávno vybojovala město nad islamisty. Jde o první návrat civilistů do oblasti od tureckého vpádu na sever Sýrie, uvedla agentura Reuters. V Turecku se nyní nachází okolo tří milionů syrských uprchlíků. "Formální návrat začal právě dnes. K podobné operaci dochází vůbec poprvé," uvedl mluvčí úřadu guvernéra turecké provincie Gaziantep, která leží přímo naproti Džarábulusu. Do města se podle něj budou postupně vracet i další Syřané.
Vztahy mezi Saúdskou Arábií a Íránem se zhoršují. Odlišné větve islámu mění mezinárodní politiku obou zemí. Sunnitští Saúdové podporují povstalce v Sýrii, zatímco šíitský Írán podporuje prezidenta Bašára Asada. Íránci kritizují špatnou organizaci každoroční muslimské pouti do Mekky a saúdskoarabský duchovní vůdce označil íránské vůdce, že nejsou muslimové.
Syrská armáda Bašára Asada čelí novému obvinění z použití barelových bomb s chlorem. Údajný útok na část syrského Aleppa, kterou ovládá opozice, způsobil desítky případů dušení. Video zveřejnila skupina Syrské civilní obrany. Na záběrech záchranářů má být vidět pomoc, kterou poskytují dětem a dospělým. Polévají je vodou a nabízejí kyslíkové masky. Z vrtulníků byly podle Syrské civilní obrany svrženy čtyři bomby. Zprávu nelze nezávisle ověřit. Vyšetřování vedené OSN v srpnu ukázalo, že vláda prezidenta Bašára Asada použila chlor v nejméně dvou případech. Damašek ovšem používání chemických zbraní dlouhodobě odmítá.
Syrská armáda čelí novému obvinění z použití barelových bomb s chlorem. Podle dobrovolníků, na něž se odvolává server BBC, bylo při úterním útoku na obléhané Aleppo zraněno 80 lidí. Z vrtulníků byly podle Syrské civilní obrany svrženy čtyři bomby. Zprávu nelze nezávisle ověřit. Vyšetřování vedené OSN v srpnu ukázalo, že vláda prezidenta Bašára Asada použila chlor v nejméně dvou případech. Damašek ovšem používání chemických zbraní dlouhodobě odmítá.
K atentátům se přihlásili ozbrojenci z hnutí Islámský stát. Útoky se staly téměř ve stejnou dobu během ranní špičky.
Prezidenti Ruska a Spojených států Vladimir Putin a Barack Obama se v pondělí ráno SELČ sešli na dvoustranné schůzce na okraji summitu G20 v čínském Chang-čou. Předpokládá se, že na pořadu jednání je situace v Sýrii a na Ukrajině. Přítomni jsou i ministři zahraničí obou zemí Sergej Lavrov a John Kerry, kteří předtím jednali sami. K očekávané dohodě o zastavení bojů v Sýrii ale nedospěli.
Ministři zahraničí USA a Ruska John Kerry a Sergej Lavrov, kteří se setkali na okraj summitu skupiny G20 v Číně, nedospěli k dohodě o zastavení bojů v Sýrii. Podle amerického ministerstva zahraničí rozdíly v postojích stran přetrvávají, informují světové tiskové agentury. V neděli přitom náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov prohlásil, že dohoda je blízko. O možném termínu jejího uzavření se ale nezmínil. Podle dřívějšího prohlášení Johna Kerryho stále zbývá dokončit řadu technických záležitostí. Na okraj summitu, který v pondělí končí v čínském Chang-čou, by se kvůli Sýrii měli sejít i ruský prezident Vladimir Putin a americký prezident Barack Obama.
Tureckým silám a povstaleckým jednotkám podporovaným Ankarou se v neděli podařilo na severu Sýrie dobýt poslední pozici organizace Islámský stát (IS) u turecké hranice. S odvoláním na tureckou agenturu Anadolu o tom informovala agentura Reuters. Vytlačení radikálů z IS od turecké hranice bylo jedním z hlavních cílů nedávné turecké intervence do Sýrie. Pás území na syrsko-tureckém pomezí tak nyní ovládají buď kurdské milice nebo Turecko a jednotky jím podporované. Zatímco Kurdové mají pod kontrolou území od severovýchodní provincie Hasaká zhruba po řeku Eufrat a také okolí města Afrín, Turecko nebo jím podporovaní bojovníci nyní ovládají oblast mezi městy Azáz a Džarábulus.
Chystaná dohoda podle Reuters předpokládá, že Rusko zabrání syrské armádě bombardovat povstalce a že USA budou s Moskvou koordinovat boj proti Al-Káidě.
Turecká armáda podnikla další vpád do pohraničních oblastí na severu Sýrie, oznámila agentura Reuters s tím, že nynější útok se odehrává v oblasti syrské obce Ar-Raj. Turecká agentura Dogan informovala o palbě tureckých houfnic na pozice radikální organizace Islámský stát (IS). Turecké tanky pronikly na syrské území z jižní provincie Kilis v oblasti turecké pohraniční vesnice Çobanbey. Ta se v uplynulých letech stala opakovaným dějištěm bojů mezi IS a syrskými protivládními jednotkami. Tureckem podporované opoziční oddíly, které jsou součástí Syrské svobodné armády (FSA), podle Reuters ohlásily, že převzaly kontrolu nad další severosyrskou obcí u hranic s Tureckem.
Islámští radikálové z IS se přihlásili ke čtvrtečnímu útoku v kodaňské čtvrti Christiania. Incident se stal v noci na čtvrtek při policejním zátahu proti obchodníkům s hašišem. Při pokusu o zadržení pětadvacetiletého delikventa útočník náhle vytáhl pistoli a začal pálit. Střelec zasáhl jednoho z policistů do hlavy, druhého do nohy. Do nohy postřelil také jednoho turistu. Ráno jej policisté vypátrali. Při zatýkání na policisty znovu střílel, ti ale palbu opětovali a muže postřelili. Útočník v nemocnici svým zraněním podlehl.
Při dvoudenním bombardování pozic kurdských separatistů na jihovýchodě Turecka zemřelo podle turecké armády 27 bojovníků zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). V pátek se armáda také střetla na syrských hranicích se Syřany protestujícími proti stavbě dělící zdi. Zraněno bylo na třicet lidí.
Bývalí spolužáci dnes jednapadesátiletého Syřana Ahmada Alrazzouka se složili, aby mu pomohli. Jejich tehdejší kamarád z pražské vysoké školy musel kvůli válce opustit syrskou vesnici, kde žil i s rodinou, a utéct do Libanonu, kde nemůže sehnat práci. Nyní se jeho bývalí spolužáci snaží, aby on i jeho rodina dostali vízum do Česka. "Nějaké uprchlíky stejně budeme muset přijmout. Budou procházet prověrkami, školením z českých reálií. Tady máme chlapa, který nosí zmijovku, české reálie i češtinu zná a je vysokoškolák," argumentují.
Z Česka loni odcestovalo sedm lidí do Sýrie se záměrem připojit se k teroristickým organizacím, jako je Islámský stát (IS). Tito lidé byli z islámského světa a v tuzemsku pobývali krátkodobě. Jejich návrat do EU by představoval vážnou bezpečnostní hrozbu kvůli možné účasti na teroristických útocích. Ve výroční zprávě za loňský rok to uvedla Bezpečnostní informační služba (BIS). Sympatizantů radikálního islámu v ČR zaznamenala BIS jen několik, většinou psychicky labilních anebo nemocných.
V Česku loni podle Bezpečnostní informační služby nejvýznamněji působily zpravodajské služby Ruska a Číny. Čínské zájmy se soustředily na rozšiřování vlivu v české politice a ekonomice. Rusko loni vedlo hlavně informační válku související s ukrajinskou a syrskou krizí, zpravodajci také vyvíjeli úsilí dostat se k dotacím prostřednictvím nastrčených osob. Uvedla to Bezpečnostní informační služba (BIS), která dnes zveřejnila výroční zprávu o činnosti za rok 2015.
