Německo odmítá na svých hranicích do země vpustit daleko více migrantů než vloni. Roste také počet deportací neúspěšných žadatelů o azyl. S odvoláním na údaje spolkové vlády o tom v úterý informoval list Neue Osnabrücker Zeitung.
Turecký prezident míří do Moskvy. Jeho cesta je víc než jen zdvořilostní: má ukázat, že Ankara může zhoršující se vztahy se Západem vyvážit partnerstvím s Moskvou. O radikální obrat v turecké politice přesto nepůjde. Shrnujeme důvody proč.
Velkou povstaleckou ofenzivu zřejmě umožnilo sjednocení sil, které nastalo poté, co se islamistická skupina Fronta al-Nusrá přejmenovala na Džabhat Fatah aš-Šám (Fronta dobytí Sýrie) a oficiálně se odstřihla od Al-Káidy. Koridorem ale zatím nemohou do východního Aleppa proudit potraviny. Je příliš úzký.
Velká Británie se stala novým domovem pro 126 000 běženců a podle tamního Červeného kříže v ní loni požádalo o azyl 40 000 lidí. Britští školáci se teď učí, jaké je to přijít o domov. Podle materiálů, které vypracoval Dětský fond OSN. "Chceme, aby pochopili, že každý člověk je lidská bytost a že všichni jsou si rovni a měli by pomáhat jeden druhému," vysvětluje v reportáži Reuters učitelka Teri-Louise O’Brienová.
Ruský bezpilotní letoun se 17. července dostal asi čtyři kilometry do izraelského vzdušného prostoru. Izraelská protivzdušná obrana se ho bez úspěchu pokusila třikrát zastavit. Nejdříve vypálením dvou střel Patriot a potom rakety typu vzduch-vzduch z letadla. Bezpilotní stroj se potom vrátil do Sýrie. Rusové nyní přiznali, že se letadlo do izraelského prostoru dostalo vinou lidské chyby.
Letecký útok na nemocnici v v severozápadní Sýrii si vyžádal deset mrtvých včetně několika dětí. Oblast bombarduje syrské letectvo a jeho ruský spojenec. Není tak zřejmé, kdo je za útok odpovědný
"Můj kamarád se zeptal na Francii a oni se začali smát. Ale opravdu vážně smát, až z toho měli slzy v očích. Řekli: O Francii strach neměj," vzpomíná Harry Sarfo na loňské setkání s jedním z džihádistů, kteří se v Sýrii starali o nováčky v řadách Islámského státu. Mladík z Brém, který si nyní kvůli terorismu odpykává v německém vězení tříletý trest, popsal zákulisí teroristické organizace.
Arabské a kurdské oddíly porazily radikály z Islámského státu (IS) v severosyrském městě Manbidž. O strategicky položené město ležící poblíž turecké hranice se bojovalo měsíce. O úspěchu povstaleckých skupin informovala exilová organizace syrských ochránců lidských práv (SOHR). IS přes Manbidž, který leží v provincii Aleppo, dopravoval ke svým oddílům a do svého sídla ve městě Rakka posily a také materiál.
USA od loňského října přijaly už 8000 syrských uprchlíků. Prezident Obama slíbil přijmout do konce letošního roku ze Sýrie 10 000 lidí. Obamovy plány na přijetí syrských uprchlíků kritizují členové Republikánské strany a jejich odpor ještě zesílil po nedávných teroristických útocích v Evropě. Podle kritiků nemají americké úřady dostatek prostředků na to, aby vystavily syrské uprchlíky náležité kontrole a předešly infiltraci teroristů. Podle Bílého domu trvá proces prověřování uprchlíků 12 až 18 měsíců. Jeho součástí jsou osobní pohovory a kontrola životopisných a biometrických údajů. Přednost mají osoby v těžké životní situaci, například osamělé matky s dětmi a nemocní.
Islamističtí vrahové z německých měst Ansbach a Würzburg se zřejmě radili se členy takzvaného Islámského státu v Saúdské Arábii. Informoval o tom v pátek web týdeníku Der Spiegel. Podle agentury DPA vyšetřovatelé zatím jen potvrdili, že oba muži krátce před útoky patrně obdrželi pokyny z Blízkého východu.
Americký prezident Barack Obama uvedl, že nedůvěřuje Rusku, pokud jde o vojenskou spolupráci s USA s cílem ukončit občanskou válku v Sýrii. Na čtvrteční tiskové konferenci v Pentagonu, kde jednal o boji s Islámským státem, rovněž zkritizoval Moskvu za pokračující podporu syrským vládním jednotkám, které podnikají útoky na opoziční síly a obléhají rozsáhlé zalidněné oblasti, jako je například město Aleppo.
Před rokem začala největší uprchlická krize v Evropě od vypuknutí druhé světové války. Na kontinent přišel skoro milion běženců z převážně muslimských zemí. V Evropské unii vzrostly xenofobní tendence a posílily krajně pravicové strany. "Nálada je velmi špatná a politici místo toho, aby společnost spojovali, ji rozdělují," hodnotí migrační krizi s odstupem dvanácti měsíců Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům. V rozhovoru pro deník Aktuálně.cz říká, že kvóty na přerozdělování běženců jsou nutností. "Naše solidarita není splněna tím, že někam pošleme dvacet policistů se psem," kritizuje české politiky.
Poprvé v historii her se klání zúčastní olympijský tým uprchlíků. Tvoří ho dva syrští plavci, pět běžců z Jižního Súdánu, dva konžští judisté a jeden etiopský maratonec. Činovníci olympijského výboru a OSN chtějí, aby tito borci posílili hrdost uprchlíků a jejich naději, že i oni se mohou dostat z absolutního dna. Tábory plné běženců vzkazují do Ria: "Jste pro nás moc důležití, držíme vám palce!"
Rebelové v neděli spustili útok na jižním okraji kdysi nejlidnatějšího syrského města, o jehož kontrolu bojují s vládními jednotkami. Největší boje se odehrávají okolo strategické čtvrti Ramúsah. Postup rebelů ale tvrdě brzdí nálety syrských a ruských letadel. Útoky povstalců navíc opětují. V Aleppu a Sarákipu, který je od něj vzdálen asi 50 kilometrů, tento týden údajně došlo i ke dvěma chemickým útokům.
Evropský komisař pro digitální ekonomiku a společnost Günther Oettinger kritizoval vyjádření prezidenta Miloše Zemana k přijímání migrantů v České republice. Zeman svými výroky oslabuje Evropu, řekl eurokomisař v rozhovoru s německým rádiem ffn. Podle Oettingera se naopak musíme sami sebe ptát, jestli nemůžeme pro statisíce obklíčených Syřanů v Halabu udělat víc.
Řím spustil novou kampaň. Má odradit migranty od nebezpečné cesty do Evropy. Kampaň poběží hlavně na sociálních sítích, jako je třeba Facebook nebo Twitter, a také v tamních rádiích. Vystupují v ní lidé, kteří popisují hrůzy během své cesty na starý kontinent.
Čechovi, který chtěl odejít do Sýrie, aby se přidal k Islámskému státu, hrozí až 12 let vězení za zločin účasti na organizované zločinecké skupině. Od poloviny července je ve vazbě, toto rozhodnutí nyní musí potvrdit, nebo zrušit plzeňský krajský soud. Podle místopředsedkyně okresního soudu Simony Kubouškové byla důvodem vazby obava z pokračování trestné činnosti a z útěku. Nadále probíhá vyšetřování, kauza je v přípravném řízení, obžaloba však zatím nebyla podána.
Ruská armáda přišla v Sýrii o další stroj. Jak oznámilo ministerstvo obrany, protivládní povstalci sestřelili v provincii Idlíb helikoptéru Mi-8. Podle ruské agentury Interfax byli na palubě tři členové posádky a dva důstojníci. Všichni zemřeli. Ministerstvo oznámilo, že vrtulník Mi-8 byl sestřelen, když se účastnil humanitární operace v Aleppu a vracel se na základnu ruské armády v Sýrii.
Jsou tomu čtyři roky, co síly povstalecké Syrské svobodné armády (FSA) pronikly do Aleppa. Dnes zbyly z kdysi největšího syrského města rozvaliny. Boje mezi rebely a armádou prezidenta Bašára Asada neustávají, statisíce lidí kvůli nedostatku jídla či léků strádají. Damašek nyní s Rusy oznámil humanitární akci a otevřel koridory pro ty, kteří chtějí město opustit.
Policie vyšetřuje případ prvního Čecha, který se chtěl podle ní přidat k teroristům organizace Islámský stát. Muž je ve vazbě, hrozí mu trest vězení od tří do dvanácti let. Zadržen byl letos v lednu v Turecku na jednom z tamních mezinárodních letišť. Podle dostupných informací nebyl muž součástí větší skupiny dalších lidí. Píše to týdeník Respekt ve svém pondělním čísle.
