Vladimir Putin vydal rozkaz, aby se část ruských jednotek stáhla ze Sýrie. Rusko ale Sýrii neopouští. Ponechá si tam leteckou základnu a i nadále bude Damašku dodávat zbraně. V exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz to uvedl místopředseda zahraničního výboru ruské Státní dumy Alexandr Romanovič. Podle něj je důležité, že Rusko do konfliktu včas zasáhlo a nyní - v pravou chvíli - syrské bojiště opouští.
Vytvořením Federace severní Sýrie Kurdové reagují na to, že nebyli pozváni k syrským mírovým rozhovorům. Ustavení federálního systému v kurdských oblastech na severu Sýrie odhlasovali zástupci tří kurdských regionů ve čtvrtek. Vláda v Damašku to označila za nelegální.
Ruským pilotům, kteří bombardovali se svými letouny Su-34 cíle v Sýrii, se dostalo při návratu uvítání jako hrdinům. Dav lidí na základně Buturlinovka je za zvuků sovětských vojenských melodií vyhazoval do vzduchu. Duchovní uspořádali procesí s pravoslavnými ikonami. Vše se odehrálo jen den poté, co prezident Vladimir Putin nařídil ukončení hlavních operací v Sýrii. Nicméně k úplnému stažení z této občanskou válkou ztrápené země se Rusko nechystá. Zbylé jednotky nadále zůstávají v přímořském městě Tartu a na letecké základně v Latákíji. V zemi, kde Kreml podporoval v bojích syrského prezidenta Bašára Asada, nechává Moskva i svůj vyspělý obranný systém S-400.
Den po nečekaném oznámení prezidenta Vladimira Putina začalo Rusko stahovat své armádní vybavení ze Sýrie. Západní diplomaté krok opatrně vítají. Zároveň ale spekulují, zda Putinovi dochází trpělivost se syrským prezidentem Bašárem Asadem a tímto krokem se na něj snaží vyvinout nátlak. Spojené státy o chystaném Putinově kroku nevěděly. I Washington ale v posledních týdnech vykazuje změnu taktiky. Namísto výlučných náletů na majetek a "vojenské" objekty teroristické organizace se USA začaly více zaměřovat na dopadávání konkrétních islamistických lídrů. V Ženevě byla v pondělí po více než dvou letech obnovena syrská mírová jednání.
Ruská armáda začala stahovat své vybavení ze Sýrie, jak v pondělí rozkázal prezident Vladimir Putin. Podle něj už vojáci v zemi splnili své úkoly. "Technici na letecké základně začali připravovat letadla na dlouhý přelet na domácí letiště v Ruské federaci. Nakládá se vybavení a technický materiál," uvedlo ministerstvo obrany. Do Ruska se má vrátit velká část leteckých sil nasazených v Sýrii.
Dneškem vstupuje Sýrie do šestého roku války. Masové demonstrace za demokratizaci režimu Bašára Asada postupně nahradila regulérní občanská válka provládních jednotek a roztříštěné opozice. Za patové situace v Radě bezpečnosti OSN na moci postupně získaly radikální skupiny, mnohdy financované zahraničními aktéry. Konflikt se přeměnil v sektářské vraždění. Rozlehlá území v Sýrii a Iráku dnes kontrolují džihádisté. USA, Rusko a další státy spustily nálety. Ze Sýrie prchly miliony lidí.
Syrský lékař Ahmed (jméno je z bezpečnostních důvodů změněno) žije na damašském předměstí Ghúta. Pracuje v místní klinice. Organizaci Lékaři bez hranic popsal, jak žije a pracuje během války, která Sýrii ničí už celých pět let. Ahmedova klinika byla mnohokrát zasažena, jednou téměř zničena - a zase znovu vystavěna. Pacienti se do ní ale mnohdy bojí chodit. Právě větší zdravotnická zařízení si totiž bojující strany často berou na mušku. Aktuálně.cz přináší v nezkrácené verzi lékařovo svědectví.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil stažení „podstatné části“ ruských vojenských sil ze Sýrie. Zásah podle něj do značné míry dosáhl svých cílů. Stahování by mělo začít v úterý, Rusko by zároveň mělo posílit svou roli v mírovém procesu. Putin to prohlásil při setkání s ministry zahraničí Sergejem Lavrovem a obrany Sergejem Šojguem. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že hlava státu už telefonicky informovala syrského prezidenta Bašára Asada. Putinovo rozhodnutí přišlo uprostřed mírových rozhovorů probíhajících v Ženevě. Zvláštní vyslanec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura řekl, že tyto rozhovory jsou „okamžikem pravdy".
Počet obětí nedělního bombového útoku v Ankaře stoupl na 37. Dalších sedm desítek zraněných lidí je stále v nemocnicích, stav 15 z nich je kritický. Ministr vnitra Efkan Ala uvedl, že explozi v centru metropole způsobil automobil naložený výbušninami. Úřady z činu podezřívají separatisty ze zakázané Strany kurdských pracujících (PKK). Zástupci PKK nicméně ještě v neděli atentát odsoudili. Mohutný výbuch otřásl čtvrtí Kizilay v neděli večer. Premiér Ahmet Davutoglu uvedl, že zadrženo bylo 11 lidí.
Ministři zahraničí v Paříži vyzvali k dodržení příměří v Sýrii a pokračování distribuce humanitární pomoci. Šéf americké diplomacie John Kerry obvinil syrskou vládu, že svými výroky zveřejněnými před zahájením ženevských jednání tyto rozhovory ohrozila. V sobotu podmínky Damašku vyjmenoval syrský ministr zahraničí Valíd Mualim.
Islamistická fronta An-Nusra, která se hlásí k Al-Káidě, v noci na neděli obsadila posty oponentů syrské vlády, kteří podporují Západ a dodržují příměří. Do rukou fronty zřejmě padly i protitankové rakety poskytnuté spojenci. Radikálové z organizace Islámský stát (IS) se mezitím v Iráku podle armády stáhli z Rutby. Město leží v provincii Anbár, kterou IS obsadil v roce 2014.
Většina ze zhruba dvaceti iráckých uprchlíků, kteří příští týden přiletí do Česka, zůstane v Praze. Zbytek se přesune za rodinami, které už k nám dorazily dříve. Ve skupině bude okolo deseti dětí. Integraci v Praze bude garantovat Armáda spásy, spolupracovat má s dobrovolníky z řady pražských farností a sborů. Dospělí jsou ve většině vysokoškolsky vzdělaní a mluví dobře anglicky. Dobrovolníci by jim měli pomoci s integrací, pohlídají děti nebo zajistí doprovod k lékaři. Církve nabídly pomoc už dříve, k přijetí uprchlíků je vyzval také papež František loni v září.
Západní státy evidují desetitisíce uprchlíků ze Sýrie či Afghánistánu, kteří volí raději nelegální přežívání na ulici nebo v provizorním ubytování, které si sami najdou, než aby se vrátili do své vlasti. Jen ve Švédsku úřady ztratily přehled o pohybu více než 7000 lidí. Německá spolková vláda potvrdila, že nemá dohled nad asi 130 000 lidmi, kteří nedorazili na přidělené ubytovny. Velkou část z nich tvoří osamocené děti, které se navíc snadno stávají kořistí organizovaných gangů, jsou nuceny k tvrdé dětské práci nebo sexuálně zneužívány.
Syrská opozice oznámila, že se zúčastní mírových rozhovorů s vládou, které začnou v pondělí v Ženevě. Šance dosáhnout dohody s režimem v Damašku nejsou ale podle ní nijak velké, uvedla ve svém prohlášení opoziční vyjednávací komise (HNC). Ta se při jednáních soustředí na vytvoření dočasné vlády a bude trvat na zachování syrské územní celistvosti. Zmocněnec OSN Staffan de Mistura očekává, že jednání potrvají deset dní. V Sýrii začalo před dvěma týdny platit příměří mezi opozicí a vládou. Klid zbraní se nevztahuje na radikály z hnutí Islámský stát a Fronty An-Nusra.
Omar Šíšání byl nejvyšším velitelem operací Islámského státu, de facto náčelníkem generálního štábu organizace. Zřejmě je po americkém náletu těžce zraněn. Vymyslel taktiku, kterou IS nyní při ofenzívách používá. Jde o prolamování obranných linií pomocí takzvaných vozidlových bomb. Nákladních automobilů nebo cisteren naplněných výbušninami a řízených sebevražednými útočníky.
Muž byl zadržený už minulý měsíc, nyní informaci potvrdily irácké zpravodajské zdroje. Zadržený Iráčan je vysoce postavený představitel islamistů, který se na chemické zbraně specializoval už za dob Saddáma Husajna. Jde o první z úspěchů amerického tažení proti bojovníkům IS. Operace se uskutečnila na severu země poblíž města Tal Afar.
Turecko má podle připravované dohody s Evropskou unií přijímat všechny migranty, kteří nelegálně překročí hranici do Řecka. Ti už nebudou mít šanci dostat se do systému, který by jim mohl zaručit přesídlení do jedné z evropských zemí na základě kvót. Přesídlování z Turecka ale většina z nich stejně nevěří. Raději budou hledat nové cesty, jak se do Evropy dostat na vlastní pěst.
Lidé v syrském Aleppu si díky křehkému příměří mohou vyzkoušet, jaké je to žít "v takřka normálním městě". Méně bojů, méně ostřelování. Do ulic se dokonce vrátily i protivládní demonstrace, které před více než pěti lety odstartovaly povstání, které přerostlo v občanskou válku. Aleppo je od poloviny roku 2012 rozdělené do několika částí, podle toho, kdo kontroluje kterou čtvrť. Ani zde ale nynější příměří neplatí stoprocentně. A lidé mají strach, že brzy skončí úplně.
Do Evropy přišlo za poslední tři roky skoro půl milionu Syřanů. Německá režisérka Caroline Reuckerová na festivalu Jeden svět v dokumentárním filmu Amál ukazuje, co někteří z nich mají za sebou. A s čím se musejí vyrovnávat i v Německu. Zemi, která je uprchlíkům nakloněna jako žádná jiná.
Česká republika je připravena přijmout syrské uprchlíky přímo z Turecka, řekl novinářům premiér Bohuslav Sobotka. Česko by tak mohlo naplnit část stávajících kvót určených pro přesun uprchlíků v rámci Evropské unie. Jejich navýšení Česko nadále odmítá. S návrhem na výměnu "jeden za jednoho" přišlo Turecko na pondělním summitu se zeměmi Evropské unie v Bruselu.
