V Turecku začal soudní proces se dvěma syrskými převáděči, kteří prý mají na svědomí život několika uprchlíků včetně tříletého Syřana Ajlana Kurdího, jehož fotografie se stala symbolem zbytečného umírání na cestě přes moře do Evropy. Převáděčům Muvafakovi Abašovi a Ásimovi Farhadovi hrozí až 35 let vězení. Jsou obviněni z převáděčství a z neopatrnosti, která loni v září způsobila smrt pasažérům člunu.
Severoatlantická aliance vysílá do boje proti pašerákům do Egejského moře vlastní lodě, oznámil americký ministr obrany Ashton Carter. Cílem námořní mise bude monitorovat příliv migrantů a mařit pašování lidí. "Existuje zločinecký syndikát, který zneužívá tyto ubohé lidi. Jedná se organizovanou pašeráckou operaci. Když se na to zaměříme, může to mít ohromný humanitární dopad," vysvětlil Carter. Běžence bude Aliance podle ministra Martina Stropnického vracet do Turecka. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nedlouho před ním pohrozil EU, že by "mohl přijít okamžik, kdy země otevře migrantům brány do Evropy".
Pokud budou mít ruské letectvo a syrské jednotky ještě tři týdny času, umožní jim to upevnit kontrolu nad Aleppem a opozici zasadí těžkou ránu, která bude znamenat velký zlom ve válce ve prospěch Asadova režimu. Události připomínají tvrdé boje v ukrajinském Debalceve v době minských jednání a podpisu příměří.
V Sýrii je 46 měst v obležení, ve kterých dohromady hladoví více než milion lidí. Vyplývá to ze zprávy vydané nezávislou organizací Siege Watch. Situace se navíc - i kvůli neúspěchu mírových rozhovorů v Ženevě - stále horší. Zásoby dokonce docházejí i v Madáji, do které pomoc vyslaly mezinárodní organizace teprve před měsícem. Od té doby mělo ve městě údajně zemřít už 16 lidí. Z toho důvodu, že OSN situaci podcenila a pomoc přišla pozdě.Totéž hrozí obyvatelům Aleppa.
Pokud by měl na severu Sýrie a Iráku vzniknout velký kurdský stát, Turecko to nepřipustí. Tam jsou hranice jeho tolerance. Turkolog Petr Kučera v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že dříve si rozsáhlou tureckou invazi do Sýrie nedovedl představit, teď už si ale tak jistý není. Podle něj ale vidí nepřítele spíš Rusové v Turcích než naopak.
Turečtí vojáci zadrželi v úterý večer na hranici se Sýrií skupinu 34 lidí s 15 kilogramy výbušnin a čtyřmi vestami používanými sebevražednými útočníky. Podle agentury Reuters to ve středu oznámila turecká armáda. Skupina složená ze čtyř mužů, deseti žen a 20 dětí byla zadržena v okrese Oguzeli v jihovýchodní provincii Gaziantep při vstupu na turecké území z oblasti ovládané organizací Islámský stát. Turecko se za poslední rok stalo cílem několika sebevražedných útoků, které si vyžádaly desítky mrtvých, včetně zahraničních turistů. Vina za ně je kladena na vrub takzvanému Islámskému státu, který se hlásí i k odpovědnosti za masakry v dalších zemích, například ve Francii.
Mladý manželský pár se začátkem února nechal vyfotografovat ve zcela zničeném syrském městě Homs. Bombami zdemolované domy a všudypřítomný prach mají být ve svatebním albu věčnou připomínkou toho, že láska překoná i válku.
Kritika, která se snesla na českou vládu po výměně Čechů zadržených v Libanonu za muže podezřelého z terorismu, je podle experta Adama Dolnika jednostranná. Dolnik, poradce týmu americké FBI pro vyjednávání o přežití rukojmí a expert na boj s terorismem, naopak tvrdí, že s únosci a teroristy se vyjednává vždycky a vyjednávají s nimi všichni. "Vyjednávání neznamená, že jste předem připraven splnit požadavky únosců. Stát má přece zodpovědnost za své občany a musí pro jejich záchranu podniknout maximum," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Alí Fajád měl klíčovou roli při cestě pěti Čechů do Libanonu. Z jeho peněz, které poskytl svému advokátovi, se hradily letenky a další výdaje. Domů se unesená pětice dostala před několika dny - po téměř osmi měsících -, a to poté, co se dohodla výměna právě za Fajáda. Kvůli tomu se spekuluje o tom, zda jeho advokát další čtyři Čechy do Libanonu nevylákal, aby mohli být poté vyměněni právě za Fajáda.
Lotyšsko nastavilo tak nepříznivé podmínky pro potenciální žadatele o azyl, že téměř nikdo z uprchlíků do Lotyšska nezamíří. Lotyšské vládě se tak podaří vyhnout se přijímání běženců na základě kvót. Kromě toho, že migrantům nabízejí příliš skromné sociální dávky, uplatňují také přísné jazykové zákony. V případě nedostatečné znalosti jazyka hrozí dokonce pokuta.
Před vládní ofenzívou a ruskými bombami utíkají tisíce Syřanů k turecké hranici nebo na území syrských Kurdů. "Je to déšť bomb," popsal jeden ze svědků.
Z podílu na smrti americké humanitární pracovnice Kayly Muellerové byla v USA obviněna vdova po vysokém představiteli Islámského státu Iráčanovi Abú Sajjáfovi, Umm Sajjáfová. Kayla Muellerová byla zabita před rokem, když byla v Sýrii zajata jako rukojmí. Do Sýrie se Muellerová vydala v roce 2012, aby pomáhala v tamních uprchlických táborech. V srpnu 2013 byla ale v Halabu zajata bojovníky IS, když odcházela z nemocnice organizace Lékaři bez hranic.
Útočník podle vyšetřovatelů přijel na invalidním vozíku, aby se vyhnul důkladnější kontrole. Výbušninu měl v laptopu. Záznam z kamer ukázal, že mu ho přinesl jeden ze zaměstnanců letiště. Exploze roztrhla trup letounu a terorista vypadl ven, piloti však dokázali přistát. Bomba byla zřejmě určena pro let Turkish Airlines do Istanbulu.
Režim syrského prezidenta Bašára Asada uplatňuje vůči svým nepřátelům "politiku vyhlazování". V jejím důsledku byly umučeny tisíce lidí, vyplývá z nové zprávy Rady OSN pro lidská práva. Nelidského zacházení s vězni se ale podle ní nedopouští jen vláda, nýbrž i povstalci. Zpráva se odvolává na rozhovory se stovkami očitých svědků a monitoruje období od začátku protivládních protestů v roce 2011. Dokument zmiňuje mučení zajatců, kteří umírali na následky bití, nedostatek jídla, vody nebo lékařské péče. Desetitisíce lidí jsou podle odhadů stále v zajetí.
Ruská tajná služba FSB v Jekatěrinburgu na Urale zadržela sedm členů radikální organizace Islámský stát (IS), kteří chystali sérii atentátů. FSB uvedla, že skupinu složenou z občanů Ruska a středoasijských států řídil člen IS, který přicestoval z Turecka. Její členové se s podomácku vyrobenými bombami údajně chystali podniknout teroristické útoky "na území Moskvy, Petrohradu a Sverdlovské oblasti", jejímž správním střediskem je právě Jekatěrinburg. Po spáchání atentátů se zadržení chystali uprchnout do Sýrie, kde chtěli válčit v řadách IS, uvedla kontrarozvědka. Její agenti při domovních prohlídkách u zadržených našli trhaviny, roznětky, střelné zbraně, granáty i extremistickou literaturu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že Turecko je připraveno přijmout desetitisíce syrských uprchlíků z Halabu. Učiní tak ale pouze v případě, že tito lidé nebudou mít jinou možnost. Syrští vzbouřenci se v druhém největším syrském městě dostaly do obklíčení vládních vojsk a mnoho civilistů teď prchá směrem k tureckým hranicím.
Německá policie provedla razii u dvou běženců, které podezřívá z příslušnosti k teroristické organizaci. K zásahu došlo nedaleko Mohuče na západě země. Jeden ze dvojice uprchlíků se prý chtěl v minulosti stát v Sýrii sebevražedným atentátníkem u radikálního hnutí Islámský stát, kde pak sloužil jako jeden z velitelů. Podle policie žádné konkrétní riziko Německu údajně nehrozilo.
Ministři zahraničí zemí Evropské unie vyzvali Turecko, aby respektovalo své mezinárodní závazky a přijalo tisíce syrských uprchlíků, kteří jsou zablokováni na turecké hranici. Po schůzce s unijními kolegy v Amsterodamu turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu podle agentury AFP ujistil, že pro Turecko stále platí "politika otevřených hranic" pro uprchlíky. Neupřesnil ale, kdy Turci vpustí Syřany, kteří se nyní tlačí u tureckého hraničního přechodu. Přechod Öncüpinar je stále uzavřen tisícovkám Syřanů, kteří sem utekli před ofenzivou jednotek syrské vlády. Některé členské státy chtějí pomoci například i Makedonii zastavovat uprchlíky na její jižní hranici.
Turecká armáda je teoreticky druhá nejsilnější v NATO, ale sotva schopná rychle provést velkou pozemní operaci v zahraničí, píše deník Zaman. Část sil je vázaná na východě země boji se separatisty z PKK. Ruská intervence, pomáhající syrskému prezidentovi Asadovi, Turkům vadí, ale zřejmě nepovede k válce mezi oběma zeměmi.
Ruské nálety v oblasti Aleppa na severu Sýrie mají za následek mohutný exodus. Desítky tisíc lidí míří k tureckým hranicím. Hovoří se až o 70 000 uprchlíků, dalších 300 000 může být ve městě izolováno poté, co vládní síly odstřihly zásobovací trasy rebelů. Nad severem Sýrie mezitím získává kontrolu prezident Bašár Asad a protivládní povstalci ztrácí po téměř čtyřech letech kontrolu nad velkou částí Aleppa.
