Konflikt, nebo diplomacie? Americký prezident Donald Trump stojí před těžkým rozhodnutím. Podle něj vše nasvědčuje tomu, že za útokem na ropná zařízení Saúdské Arábie stojí Írán. V takovém případě by šlo o největší eskalaci napětí mezi Washingtonem a Teheránem od Trumpova nástupu do Bílého domu.
Írán v sobotu potvrdil další ústup od jaderné dohody z roku 2015. Mluvčí íránské organizace pro jadernou energii Behrúz Kamálvandí oznámil, že země bude vyvíjet nové odstředivky určené k urychlení obohacování uranu. Nadále však bude umožňovat inspektorům Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) přístup ke svým jaderným zařízením.
Írán v pátek odstoupí od dalších bodů jaderné dohody z roku 2015, tentokrát od těch, které se týkají vývoje odstředivek používaných k obohacování uranu. V televizním projevu to dnes řekl íránský prezident Hasan Rúhání. Írán letos začal dohodu vypovídat kvůli přístupu Spojených států, které loni od dohody odstoupily a obnovily protiíránské sankce.
Spojené státy zařadily íránského ministra zahraničí Mohammada Džaváda Zarífa na sankční seznam. Na svém webu to oznámilo americké ministerstvo financí, které sankce spravuje. Zaríf podle agentury Reuters uvedl, že USA ho daly na černou listinu, protože představuje hrozbu pro americkou agendu. Íránský prezident Hasan Rúhání chování Spojených států označil za "dětinské", podle amerického republikánského senátora Randa Paula toto rozhodnutí zavírá dveře pro dialog s Teheránem.
Írán v neděli oznámil, že odstupuje od další části mezinárodní smlouvy o jeho jaderném programu z roku 2015 a že během několika hodin začne obohacovat uran nad limit 3,6 procenta, který je v dohodě stanovený.
Evropské země zatím neučinily Teheránu takovou nabídku, aby ho přiměly i nadále plnit podmínky mezinárodní dohody o jaderném programu z roku 2015. Po pátečním jednání ve Vídni to řekl náměstek íránského ministra zahraničí Abbás Arákčí. Dohodu loni vypověděly Spojené státy, které pak vůči Íránu zavedly sankce. Zbylí signatáři se zatím neúspěšně snaží Írán přesvědčit, aby i přesto dohodu dál ctil a přestal s obohacováním uranu na vyšší než povolenou hranici.
Íránská policie provedla za poslední týden razie v restauracích a kavárnách v Teheránu a 547 podniků uzavřela, protože podle ní nedodržují principy islámu. Jedenáct lidí kvůli tomu policie zatkla. S odvoláním na místní média to uvedla televize Al-Džazíra. Íránské úřady také v sobotu vyzvaly obyvatele metropole, aby telefonicky hlásili případy "nemorálního chování".
V dubnu 2016 ve svém prvním velkém projevu k americké zahraniční politice tehdejší republikánský kandidát na prezidenta Donald Trump prohlásil, že jeho země "musí být nepředvídatelná". A jako šéf Bílého domu tuhle taktiku skutečně praktikuje. V přístupu k Íránu ale může vést k válce.
Na letišti poblíž Teheránu v pondělí havarovalo nákladní letadlo s nákladem masa z Kyrgyzstánu. Íránská armáda oznámila, že o život přišlo 15 lidí. Zachránil se pouze jeden člen posádky. Pilotovi se nepodařilo bezpečně přistát za špatného počasí. Armáda sdělila, že letadlo sjelo z přistávací dráhy a narazilo do zdi. Ze záběrů je patrné, že se ocitlo mezi obytnými domy a začalo hořet.
Íránský prezident Hasan Rúhání varoval západní země, že pokud obnovené americké sankce Írán oslabí, hrozí jim teroristické útoky, příliv migrantů i nárůst problémů s drogami. Informují o tom světové agentury.
Vladimír Váchal se do Íránu vydal poprvé v roce 2009 jako 19letý maturant. Dvakrát pobýval v Teheránu několik měsíců jako student perštiny, poslední čtyři roky se do země vrací jako průvodce a překladatel na volné noze. „Lidi se k sobě umí chovat hezky, jasně, že se občas poperou na ulici nebo se pohádají, ale celkově je atmosféra ve společnosti parádní. Každý si každého váží a umí se navzájem respektovat. V Íránu do vás nestrčí jen tak někdo na ulici bez omluvy a nikdo by si nedovolil neodpovědět na pozdrav,“ říká v rozhovoru.
Chameneího projev se konal den před výročím události z roku 1979, kdy íránští studenti přepadli americkou ambasádu v Teheránu a zadrželi desítky rukojmí.
Útočníci se loni zaměřili na parlament a teheránské mauzoleum ajatolláha Chomejního. V Íránu se naposledy konala hromadná poprava v roce 2007.
Muži měli makety sebevražedných vest, samopalů a mačet. Jeden dokonce vjel do obchodu na koni. Někteří zákazníci v panice prchali, jiní si s nimi pořizovali selfíčka.
Íránská policie zatkla v Teheránu už druhou ženu, která si na ulici sundala hidžáb. Další se fotí bez šátku a dávají své snímky na sociální sítě. V této zemi je to přitom nelegální.
Celkově desítky tisíc lidí vyšly do ulic velkých měst v Íránu. Protesty si vyžádaly mrtvé i zraněné, zatčeny byly stovky lidí. Čeká teď Írán změna poměrů? Nebo policie masové demonstrace rozežene? Přinášíme nejdůležitější otázky a odpovědi.
Aby režim nespokojenost lidí z měst přežil, musí se změnit. Zároveň ale nemůže dovolit zpochybňování vlády ajatolláhů.
Protivládní protesty začaly jako projev nespokojenosti s ekonomickou situací v Íránu.
Ministr vnitra vyzval Íránce, aby se zdrželi účasti na shromážděních, která jsou podle něj nelegální.
Írán ve středu zažil další zemětřesení. Jeden člověk zemřel a na šest desítek lidí bylo zraněno. Sdělila to íránská státní agentura IRNA. Zemětřesení o síle 4,2 Richterovy stupnice postihlo oblast západně od Teheránu. Většina zraněných už opustila nemocnici. Jejich zranění byla lehká a způsobili si je zejména tím, jak se snažili v panice opustit budovy. Jediná oběť zemřela na následky infarktu. V Íránu jde už o několikáté zemětřesení v krátké době za sebou. Naposledy zasáhly otřesy o síle 5,2 stupně jihovýchodní provincii Kermán a cítit byly až v Teheránu. Vyžádaly si dva mrtvé a několik desítek zraněných. Írán leží nad několika liniemi seizmických zlomů, zemětřesení jsou tam proto častá.
