Clint Eastwood se chystá natočit další snímek o hrdinech všedního dne. Celovečerní film bude pojednávat o třech mladých Američanech, kteří v srpnu 2015 zabránili teroristickému útoku ve vlaku z Amsterdamu do Paříže. Předlohou se stala kniha tří z pěti aktérů tohoto hrdinského činu.
Podle některých zdrojů může být bilance obětí dosud nejkrvavějšího útoku na armádní základnu v Afghánistánu ještě vyšší. Ozbrojenci zaútočili v pátek na základnu nedaleko severoafghánského města Mazáre Šaríf v uniformách afghánské armády.
Soud Rady Evropy rozhodl, že ruská vláda musí vyplatit zhruba 400 lidí, kteří na Rusko podali žalobu v souvislosti s krvavým incidentem v Severní Osetii. V roce 2004 tam skupina teroristů obsadila školu a držela na 1200 rukojmích. Při zásahu bezpečnostních složek zemřelo 334 lidí včetně víc než 180 dětí. Podle některých pozůstalých byl policejní zásah proveden neprofesionálně. Štrasburský soud pro lidská práva dal pozůstalým za pravdu, že byla vážně porušena evropská konvence o ochraně lidských práv a základních svobod. Ruský stát podle soudu chyboval i tím, že teroristickému útoku nezabránil, přestože měl o hrozbě k dispozici informace.
Turci odsouhlasili v nedělním referendu těsnou většinou změnu ústavy. Ta výrazně posílí pravomoci dosavadního prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Může navíc zůstat u moci až do roku 2029. Americký prezident Donald Trump Erdoganovi pogratuloval. Evropští lídři jsou naopak skeptičtí. O co v referendu konkrétně šlo? Jaké byly reakce opozice a mezinárodních pozorovatelů? A v jaké atmosféře Turci hlasovali? Odpovědi na nejdůležitější otázky najdete v našem přehledu.
Svědci zachytili momenty po útoku ve Stockholmu. Nákladní automobil najel v pátek odpoledne do skupiny chodců před nákupním centrem ve švédské metropoli. Policie hlásí několik mrtvých a zraněných. Podle premiéra šlo o teroristický útok.
Čeští turisté, kteří vyrazí letos na dovolenou do Chorvatska, se musí připravit na kolony na hranicích. Už tento pátek vstupuje v platnost přísnější opatření - na jeho základě se budou provádět systematické kontroly všech, kteří odjíždějí nebo přijíždějí do schengenského prostoru. A tedy i občanů Evropské unie. Prvním testem budou Velikonoce, kdy se očekává první velký nápor turistů.
Při explozi uvnitř petrohradského metra zemřelo nejméně čtrnáct lidí a dalších 45 je zraněných. Na záběrech můžete sledovat situaci krátce po výbuchu. Je na nich slyšet řev lidí volajících o pomoc, ale i velká solidarita dalších cestujících, kteří se snažili zraněným lidem pomáhat ze zničených vagónů ven.
Pondělní útok v petrohradském metru šokoval celý svět. Sebevražedný atentátník se odpálil v jednom z vagónů mezi stanicemi metra Technologický institut a Senné náměstí. Cestující na mobil zachytili otřesné záběry krátce po výbuchu. Podívejte se na souhrnnou videoreportáž.
Lejlá Imretová se před pár lety rozhodla vrátit z Německa do svého rodného města Cizre v Turecku. V šestadvaceti letech se stala jeho starostkou. Poté co znovu vypukly boje mezi tureckou armádou a kurdskými povstalci, byla Imretová zbavena funkce starostky tohoto kurdského města a čelí obžalobě z podněcování nenávisti a podpory terorismu. V dokumentu Dil Lejlá líčí německá režisérka Asli Özarslanová Lejlin příběh na pozadí komplikovaného vztahu Kurdů a tureckého státu.
Italská policie rozbila islamistickou buňku v Benátkách, jejíž členové údajně plánovali teroristický útok. Ve čtvrtek v tomto městě policisté zadrželi čtyři občany Kosova, kteří dlouhodobě žijí v Itálii, informovala agentura APA. Z telefonních odposlechů vyplývá, že údajní teroristé, mezi nimi i jeden nezletilý, chtěli zřejmě provést sebevražedný atentát. Během pátrání, do kterého se zapojili odborníci na boj s terorismem a mafií, se uskutečnilo dvanáct domovních prohlídek v Benátkách a ve městě Treviso.
Sám považuji za velké překvapení, že Londýn od července 2005 nezažil velký teroristický útok, Londýňané sami s podobným útokem počítají, v řádu minut se například najelo na speciální režim, který se podobá téměř válečnému stavu, popisuje dění v Británii po útocích v Londýně zpravodaj Českého rozhlasu Jiří Hošek a dodává, že britský parlament je veřejné místo, které je i v době zasedání přístupné veřejnosti. Velká Británie prý nebude po útocích měnit svůj přístup k migraci. V Londýně údajně funguje řada skrytých bezpečnostních opatření, které v minulosti mohly zamezit jiným teroristickým útokům.
Narodil se ve Velké Británii před 52 lety jako Adrien Russell. Jeho trestní rejstřík je plný činů, za které se dostal do vězení. Tam přestoupil k islámu a změnil si jméno na Khalid Masood. Vystupoval i pod různými falešnými jmény a kolem jeho pravé identity stále panují nejasnosti. Některé zdroje z jeho blízkosti ho popisují jako "milého chlapa" a otce od rodiny. Kolik však měl dětí, se neví. V centru Londýna zabil čtyři lidi a na pět desítek jich zranil.
Kamera natočila incident, při kterém útočník na Westminsterském mostě zabil a zranil několik lidí. Na záběrech je vidět šedý vůz projíždějící vysokou rychlostí kolem ostatních aut. Video také zachytilo moment, kdy žena spadla do řeky Temže. Zatím není jisté, jestli záměrně skočila, nebo ji auto srazilo. Záchranáři ženu z řeky vytáhli, se zraněním skončila v nemocnici.
V době teroristického útoku v Londýně se zastavila nejnavštěvovanější turistická atrakce ve městě - Londýnské oko. V kabinách na nějakou dobu uvázli turisté, kteří se na dramatickou situaci ve městě dívali shora. Záběry na vystrašené turisty přinesla televize Sky.
Libanonská televize Al-Manár informuje o nejméně 40 obětech. Syrská státní tisková agentura SANA útok připsala teroristům. Útoky mířily podle Exilové organizace syrských ochránců lidských práv na šíitské poutníky. Tento teroristický čin odsoudilo irácké ministerstvo zahraničí i humanitární představitel OSN v Sýrii Alí Zatárí.
Německá policie v neděli oznámila, že ukončila velkou operaci, spuštěnou o sobotní noci po obdržení informací o možné hrozbě útoku v Offenburgu na jihozápadě země. Jeden ze zadržených mužů byl již propuštěn, druhého policie stále vyslýchá. Ještě předtím policie na celou sobotu nechala uzavřít obchodní středisko v západoněmeckém Essenu kvůli varování od zpravodajských složek před bezprostřední bezpečnostní hrozbou.
Stockholmské předměstí Rinkeby zažilo v pondělí večer pouliční nepokoje. Výtržníci, z nichž někteří měli na obličeji masku, během večera zapálili nejméně sedm aut. Došlo i na rabování obchodů. Jeden policista vystřelil na útočníky, kteří házeli na strážce zákona kameny. Nikoho ale nezasáhl. Už předtím, v sobotu americký prezident Donald Trump mluvil o pátečním teroristickém útoku ve Švédsku, ke kterému ale podle švédských úřadů nedošlo. Co se tedy skutečně ve Švédsku děje?
Turecko obvinilo kurdskou separatistickou stranu PKK, že stojí za pátečním atentátem v jihotureckém městě Viranşehir. S odvoláním na guvernéra provincie Sanliurfa, kde k útoku došlo, o tom informovala agentura Reuters. Exploze nastražené bomby ve vozidle zabila dva lidi a dalších 17 zranila. Úřady už kvůli útoku zatkly 26 lidí. "Myslíme si, že ten atentát spáchala teroristická organizace PKK," řekl oznámil guvernér provincie Güngör Azim Tuna. Mezi zatčenými je rovněž majitel auta, které bylo k útoku použito, píše agentura AP. Výbuch blízko ubytovny pro soudce a prokurátory připravil ve městě Viranşehir o život i desetiletého chlapce. Bomba byla ve večerních hodinách odpálena na dálku.
Němečtí policisté v noci na čtvrtek zadrželi dva islámské radikály. Podle agentury DPA policie oznámila, že důvodem byla bezprostřední hrozba teroristického útoku. Odmítla ale sdělit, jaký útok muži plánovali. Göttingenský policejní prezident pouze řekl, že vyšetřovatelé získávali v posledních dnech tolik poznatků o bezprostřední hrozbě, že bylo nutné okamžitě zasáhnout. Dvojice, kterou zadrželi v dolnosaském Göttingenu, pochází z Alžírska a Nigérie. Policie o obou mužích už delší dobu věděla, že se hlásí k radikální větvi salafistického islámu. Součástí zátahu byly i razie v jedenácti objektech v Göttingenu a také v jednom domě na severu Hesenska.
Turecká policie pozatýkala během víkendu kolem 400 lidí kvůli podezření z napojení na teroristickou organizaci Islámský stát. Tyto zásahy zintenzívnila po sérii ničivých atentátů, které otřásly Istanbulem a dalšími městy v posledních dvou letech. Zároveň ale v zemi pod vlivem loňského puče sílí i zátahy vůči jakýmkoli kritikům režimu tureckého prezidenta Erdogana. Ten na jaře chystá referendum o dalším posílení svých pravomocí a taky prodloužení svého mandátu. "Pokud mu změna ústavy projde, bude to už diktatura," říká v první části rozhovoru pro Aktuálně.cz česká politoložka Lucie Tungul, která žije dlouhodobě v Istanbulu.
