Případ Wonka vzkazuje: Lidský život tady má cenu jednoho laciného vysavače
Velmi pozdní a velmi tragikomické odškodnění za smrt v komunistickém kriminálu ukazuje jediné: naši neschopnost podívat se minulosti do tváře.
Totalita
Vláda nás okrádá o svobodu pohybu. Jsme Česko i EU, covid-19 to nesmí zničit
Znovu a znovu si opakujme, že jsme země Evropské unie, a trvejme na tom proti Zemanovi a proti Babišovi a proti Prymulovi a proti Hamáčkovi i dalším omezovačům.
Hrůza: Lidé mysleli, že bez komunistů nemůžeme žít. Doufám, že se totalita nevrátí
Michal Hrůza vydal nové album Světlo do tmy. V době, kdy zažíval šikanu na vojenském gymnáziu, pro něj byly světlem písně Karla Kryla, po maturitě zase příchod sametové revoluce. Když se v 90. letech dlouho nemohl prosadit jako muzikant, svítila mu na jeho cestě víra. Jako světlo, které může stmelit rozdělenou společnost, zase vnímá lásku. "Bez ní nedokážeme druhým porozumět," říká v rozhovoru.
Kajícná doznání k nespáchaným zločinům. To byl monstrproces se Slánským a spol.
V únoru 1948 patřili mezi strůjce nástupu bolševické moci v Československu, o čtyři roky později, na konci listopadu 1952, se stali oběťmi justičních vražd a represí, u jejichž zrodu původně stáli. V grafice přinášíme výňatky z výslechů i poslední slova obžalovaných v čele s Rudolfem Slánským v rámci zinscenovaného procesu. K absurdním sebemrskačským přiznáním byli často domláceni u výslechů.
Zemřel "zbrojíř" bratří Mašínů Vladimír Hradec. Komunisté ho věznili přes deset let
Ve věku 88 let ve čtvrtek zemřel Vladimír Hradec, který v 50. letech minulého století spolupracoval s protikomunistickou odbojovou skupinou bratří Mašínů. Do plánů skupiny zasvěcen nebyl a do jejích akcí se přímo nezapojoval, za ukrývání zbraní byl ale odsouzen do vězení, ve kterém strávil deset let.
Tragédie sochaře Švece: Věděl, že Stalinův pomník ho zničí, tvrdí Radok
Národní divadlo v Brně má novou operu. Jmenuje se Monument a jejím smutným hrdinou je autor obludného Stalinova pomníku, sochař Otakar Švec. Příznačné je, že jeho jméno přitom ani jednou nezazní. Dílo vzniklo v režii Davida Radoka, který byl hostem podcastu Na dotek. Podívejte se na krátkou ukázku z rozhovoru.
17. listopad způsobil rozklad moci a stereotyp režimu, vyplývá z knihy Pavla Žáčka
Materiálové studie o činnosti československých bezpečnostních složek v listopadu 1989 zahrnul historik a od roku 2017 poslanec za ODS Pavel Žáček do nedávno vydané knihy Jakešovo gestapo. Představuje důležitý zdroj poznatků a s dalšími klíčovými prameny, na jejichž publikaci se nezřídka rovněž podílel padesátiletý Žáček, tvoří nepřehlédnutelný dokumentační monument.
Pucholt: Bál jsem se, že mě budou vydírat. Dnes vládne chamtivost, sílu mají peníze
Totalita potřebuje vydírat lidi. Tátu taky vydírali, odnesl to, byl z něj nádeník na celý život a nás nepustili ke vzdělání, ale když jsme dostali rozum, byli jsme mu vděční, říká lékař Vladimír Pucholt. Než emigroval, proslavil se v Československu jako herec. Když se na toho kluka koukám, je to jiný živočich. O herecké kariéře jsem nikomu neříkal, popisuje. Včera převzal Cenu Vladislava Vančury.
Deset hrdinů. Jiří Sozanský pro Obecní dům připravil výstavu s dokumentárním přesahem
„Říká se, že v Česku není hrdinství na pořadu dne, to je ale jenom teze,“ říká umělec Jiří Sozanský, autor monumentálního projektu Amnézie, jehož výtvarnou část nyní vystavuje Obecní dům v Praze. Zhruba šedesát velkých expresivních obrazů vystihuje osud devíti statečných mužů a jedné ženy, kteří se postavili totalitě. Přehlídka potrvá do 17. ledna 2020.
StB mi vyhrožovala, že ochrnu a zemřu. Co udělal Höschl, je svinstvo, tvrdí Le Fay
Cyril Höschl byl tak sprostý, že donášel na svoje přátele. Ti lidé mu v zoufalství svěřili svoje problémy, nechápu, jak to mohl udělat, říká režisérka a někdejší disidentka Monika Le Fay na adresu známého psychiatra. Ten na žádost o rozhovor nereagoval. Je legitimní se o tom bavit, Höschl je veřejně činný člověk. I já jsem ve 20 letech věděla, že si s StB nesmím zahrávat, vyhrožovali mi, dodává.
Pánek: Média často jen papouškují, co plácne Ovčáček. Nálepkování jsme podcenili
Část lidí zažívá úzkost a nejistotu z toho, jak se svět překotně mění, a snadněji naslouchá populistům a silným lídrům s jednoduchými hesly. Je to nebezpečné, myslí si ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek. Po revoluci jsme se hnali za byznysem a konzumem. Představa, že každý je zodpovědný jen za svůj úspěch, je ale pitomá, říká v rozhovoru, který jsme natočili ve spolupráci s Festivalem svobody.
Nemáme dvě Česka, dělení na lidi z vesnic a pražskou kavárnu je klišé, tvrdí Lindner
Stavění otevřené Prahy, která volí osvíceně, proti Sudetům, které volí jen populisty, nemám rád. Sami populisté, jako třeba náš prezident, s tím pak rádi pracují, říká redaktor Respektu Tomáš Lindner, který pochází ze sudetoněmecké rodiny z Krušných hor. Nejzásadnějším problémem je, že odchází tolik mladých lidí pryč, upozorňuje v rozhovoru, který jsme natočili ve spolupráci s Festivalem svobody.
Totalita se podílela na devastaci architektury. Ale za Thermal buďme rádi, říká Kropp
Karlovy Vary mohou být na hotel hrdé, tahle architektura, která vznikla v totalitě, má svoje kvality. Bazén Thermalu je jedinečný, ale je strašně smutné, že nefunguje, míní městský architekt Petr Kropp. Vědomí, že veřejný prostor je důležitý, je čím dál větší, říká v rozhovoru, který jsme natočili v rámci Sametového speciálu v Karlových Varech ve spolupráci s Festivalem svobody.
Myšička: Musíme mluvit o vlastním provinění z dob komunismu, ale nikoho nepranýřujme
Herec Martin Myšička coby příslušník generace Husákových dětí vyrůstal v normalizační atmosféře. Ta přispěla k tomu, že se o politiku v době dospívání příliš nezajímal. Sametová revoluce mu ale, jak říká, otevřela oči, a tak se k ní o 30 let moudřejší vrací v rozhovoru pro Aktuálně.cz i v seriálu Bez vědomí, který 17. listopadu uvede HBO. Vyjadřuje se ale i k otázkám, které společností hýbou dnes.
Dusilová: Nechci, aby syn zažíval šedivé dětství a buzeraci jako já. Věřím ve svobodu
Lidé po revoluci očekávali, že jim nový systém přinese blahobyt a jistotu. Ale spoléhat se na to, že za vás někdo převezme život a vyřeší problémy, úplně nefunguje, míní zpěvačka Lenka Dusilová. Jednodušší je mlčet a nic neříkat, já mám ale tuhle zemi ráda a záleží mi na ní, říká v rozhovoru, který vznikl v rámci Sametového speciálu v Karlových Varech ve spolupráci s Festivalem svobody.
Už 30 let jsme svobodní, historii nám tu ale vykládají Grospič se Semelovou
Četba denního tisku dnes připomíná spíš listování některým z historických periodik: Otazníky nad smrtí Jana Masaryka. Hádka o maršála Koněva. Sovětská okupace jako dopravní nehoda… Až se člověk ptá, jestli od pádu komunismu už opravdu uplynuly tři dekády. Proč se vlastně pořád motáme v kruhu?
Glosa - Nechcete totáč? Zaveďte StB, vedoucí úlohu KSČM a vraťte Stalina na Letnou
Podle šimůnkologiky by se pro další generace měly zachovat třeba fronty na klozetpapír či banány, výjezdní doložky při cestě na Západ a kádrové profily. Dokonce by bylo fajn zachovat StB, která by členy nové generace občas zmáčkla a seřezala, vyhodila ze studií či z práce, aby věděli, zač je toho loket. A Lidové milice.
Křičel, že ho zabijí. A pak ho přivezli v rakvi. Drama na Valašsku zažila jako dítě
Už je jich jen pár. Zažili mučení, zažili tajné zatčení, zažili hrůzu, jakou si nedovedeme představit. Až tady jejich vzpomínky nebudou, bude pro nás všechny obtížnější uvěřit, že se to vůbec stalo. Sledujte další dil seriálu Poslední svědek. Za část archivních materiálů děkujeme Moravskému zemskému muzeu Brno a Občanskému sdružení Paměť.
Elektřina byla nejhorší, úplně mě zkřivila. Odbojář zažil nejkrutější mučení StB
Už je jich jen pár. Zažili mučení, zažili tajné zatčení, zažili hrůzu, jakou si nedovedeme představit. Až tady jejich vzpomínky nebudou, bude pro nás všechny obtížnější uvěřit, že se to vůbec stalo. Sledujte další dil seriálu Poslední svědek. Za část archivních materiálů děkujeme Moravskému zemskému muzeu Brno a Občanskému sdružení Paměť.
Seriál: Jak se samizdatový zločinec ocitl na 17 let v Bezpečnostní informační službě
"Chtěli jsme žít svůj vlastní život a ne podle většiny. Podle toho, že se něco má," vysvětluje jeden z představitelů undergroundu František "Čuňas" Stárek své tehdejší a vlastně i dnešní postoje. Z kriminálu byl propuštěn 26. listopadu 1989 a ihned se zapojil do ustavování Občanského fóra. V seriálu Tváře vzoru ´89 přinášíme vzpomínky těch, kteří vzdorovali komunistické totalitě.