


Na řešení otázky běženců se musejí podílet všichni, zopakovala Merkelová
V rozhovoru v televizi ARD Merkelová řekla, že je třeba najít v rámci EU společné řešení pro všechny a že každá z členských zemí unie musí splnit svůj díl.



V rozhovoru v televizi ARD Merkelová řekla, že je třeba najít v rámci EU společné řešení pro všechny a že každá z členských zemí unie musí splnit svůj díl.



Ministr vnitra Milan Chovanec oznámil, že Česko do konce letošního roku nepřijme žádné uprchlíky z Turecka. Podle něj není zřejmé, co se v Turecku přesně stalo, jestli se jednalo o převrat nebo kontrapřevrat. Ministr v České televizi také dodal, že pokud by selhala dohoda mezi Evropskou unií a Tureckem, která se týkala uprchlíků, může se dát další migrační vlna do pohybu. Podle něj ale není možné přistoupit na požadavek Turků a zrušit jim vízovou povinnost, protože nesplnili podmínky, které jim EU dala.



Do Německa by letos mělo přijít maximálně 300 000 uprchlíků, očekává šéf spolkového úřadu pro migraci Frank-Juergen Wiese. Pokud by dorazili do země ve větším počtu, úřady by byly zahlcené. Podle Wieseho bude začlenění nově příchozích cizinců na pracovní trh drahé a časově náročné, sedmdesát procent migrantů je podle něho schopno práce a bude pobírat sociální dávky během doby, co si bude hledat zaměstnání.



Silnice na západě Ukrajiny lemují billboardy s varováním, že za pašování cigaret do Rumunska hrozí až sedm let vězení. Podobná upozornění jsou také poblíž hranic s Polskem či Maďarskem. Navzdory loňskému incidentu v zakarpatském Mukačevu, při němž při vyřizování účtů mezi pašeráckými gangy zemřelo několik lidí, ilegální byznys v pohraničí dál vzkvétá. Poslední dobou se ve velkém pašují i zbraně, drogy a převádějí se migranti.



Premiér Bohuslav Sobotka zhodnotil čtvrteční návštěvu německé kancléřky Angely Merkelové v Praze. Německá média psala, že se jí nepodařilo české politiky přesvědčit v otázce migrace. Podle Sobotky to ale ani v plánu kancléřky nebylo a ani nemohla očekávat, že by se jí něco takového povedlo. Podle něj kancléřka přijela diskutovat především o změnách, které Unii čekají v souvislosti s odchodem Velké Británie, a o společných česko-německých projektech. Podle Pavla Bělobrádka, který s Merkelovou diskutoval hlavně o vědě a výzkumu, byly čtvrteční demonstrace kvůli malému počtu účastníků spíše zklamáním.



Německé ministerstvo vnitra mělo loni v září připraven plán, jak zabránit uprchlíkům ve vstupu do země. Jeho realizace byla na spadnutí, kancléřka Angela Merkelová ale rozhodla jinak. Týdeník Der Spiegel s odvoláním na zdroje ze spolkové vlády po roce rekonstruuje události, které vedly k příchodu statisíců běženců do Německa.



Do Prahy dorazila německá kancléřka Angela Merkelová. Ve Strakově akademii se setkala s premiérem Bohuslavem Sobotkou, na tiskové konferenci oba pochválili česko-německé vztahy, přestože mezi zeměmi panují rozpory především v názoru na migrační krizi. "Rozdílný názor je principem EU. Je potřeba ho pojmenovat, říct ho a hledat společné řešení," řekla kancléřka. Po jednání odjela Merkelová na návštěvu ČVUT, odkud zamířila na Hrad. Setkala se tam s prezidentem Milošem Zemanem a ministry Babišem a Zaorálkem. Schůzka trvala pouhou hodinu. Merkelovou ale v Česku nevítají jen politici. Na příjezd se přichystali i příznivci a odpůrci německé politiky, kteří se od odpoledne scházel na demonstracích.



V srbských lesích u bulharských hranic zastřelil v noci na dnešek jeden z lovců zvěře mladého afghánského migranta. Informovalo o tom dnes srbské ministerstvo obrany bez upřesnění, zda se případ vyšetřuje jako nešťastná událost nebo podezření z úmyslného činu. Ministerstvo sdělilo, že v souvislosti s případem byl zadržen jeden ze čtyř lovců, kteří byli na místě. Kromě nich se tam nacházelo šest migrantů, z nichž jeden byl postřelen do břicha. "Doktoři záchranné služby po příjezdu už mohli jen konstatovat smrt 20letého afghánského občana," uvádí se v prohlášení pro média.



Pro severočeskou policii pracuje jako externí překladatel z arabštiny Libanonec Walid Mreihil. Na začátku letošního roku na něho prostřednictvím české advokátní kanceláře podali trestní oznámení pro podvod iráčtí uprchlíci, kteří mu za příslib rychlého propuštění z uprchlického tábora, takzvané detence, zaplatili nejméně 2550 eur (skoro 70 tisíc korun). V táboře si ale navzdory tomu pobyli půl roku, jeden byl dokonce deportován zpět do Iráku. Policie nyní i přesto, že existuje doklad o zaslání peněz i záznam telefonních hovorů bratra jednoho z uprchlíků s tlumočníkem, případ odložila.



Počet mrtvých ve Středozemním moři oproti loňsku výrazně narostl. Pašeráci navíc mění strategii. Častěji pouští na vlny několik přeplněných vratkých lodí najednou, což ztěžuje případné záchranné akce. "Neukazují absolutně žádný zájem o blahobyt lidí, kteří jim za jejich služby platí. Do lodí, které se nehodí na moře, cpou stále více a více lidí, aby zvýšili své zisky," uvedl šéf berlínského analytického centra Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) Frank Laczko.



Český premiér navrhuje, aby byla postavena armáda EU. Kolik dá vojáků? Kolik stíhaček? Kolik peněz? To nesdělil. Plácnutí do vody.



Švýcarsku prý hrozí, že se stane novou tranzitní cestou pro běžence, kteří se snaží dostat do Německa. Napsal to nedělník Neue Zürcher Zeitung am Sonntag, který tvrdí, že od počátku roku se přes Švýcarsko do Německa pokusilo proniknout 3385 lidí - o 40 procent víc než za stejné období předchozího roku. Německo proto zpřísnilo kontroly na hranicích se Švýcarskem a posílilo je o 90 členů hraniční stráže a 40 spolkových policistů. Důvody, proč se ze Švýcarska může stát běženecká trasa, jsou dva - uzavření balkánské trasy a švýcarská praxe, při níž jsou všichni běženci, kteří se do Švýcarska dostanou z Itálie, z kapacitních důvodů dopraveni přes Basilej a Kreuzlingen na německou hranici.



"Liberalizace vízového styku musí přijít ještě před koncem letošního roku, rok 2017 není přijatelný," řekl v rozhovoru pro německý deník Die Welt turecký velvyslanec v Německu Selim Yenel. Pohrozil, že pokud Turci bezvízový styk nezískají, Ankara přestane plnit březnovou dohodu s EU o společném řešení migrační krize. "V takovém případě bychom neposílali do Evropy autobusem miliony uprchlíků, jak si někteří představují. Přestali bychom ale přijímat zpátky syrské uprchlíky z EU," řekl velvyslanec. Ankara podle něj také očekává brzký vstup do Unie, a to do roku 2023.



Skala Sikaminias leží na severu řeckého ostrova Lesbos. Nastálo tu žije jen pár lidí. Pro mnohé běžence putující přes Egejské moře se ale víska stala branou do Evropské unie. "Viděli jsme hodně lidí umírat," vzpomíná na loňskou uprchlickou vlnu rybář Stratis Valamios. Dnes už prakticky ustala. Oranžové vesty, které ještě nedávno lemovaly bílé pobřeží, zmizely. Turisté se přesto ale nevrátili. Někteří zřejmě ze strachu, jiní si místo spojují s lidským zoufalstvím. Místní hotely a restaurace zejí prázdnotou.



Uprchlíci do Německa nepřinesli islamistický terorismus, problém s těmito extremisty má země už mnoho let. Na předvolebním shromáždění své Křesťanskodemokratické unie ve městě Neustrelitz to řekla kancléřka Angela Merkelová. Podle ní také k Německu patří i islám, dokud je vyznáván v souladu s ústavou. Formy islámu, které odmítají německou ústavu a například popírají rovnoprávnost mužů a žen, ale podle ní nemají v zemi místo. Merkelová připustila, že existují snahy získat běžence pro věc islamistů. "Fenomén islamistického terorismu, Islámského státu (IS), není jevem, který k nám přišel s uprchlíky," řekla však. IS podle ní dělá Německu problémy už řadu let a byl patrný už před migrační krizí.



Desítky uprchlíků z Iráku, které zpovídala Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), přiznaly, že si život v Evropě idealizovaly. Na základě ústních informací, které kolovaly doma, si vysnili nereálné představy. "Hlavními důvody jejich zklamání a frustrace byla délka a nepředvídatelnost azylového řízení a dále životní podmínky, které se odvíjely od přijímacího systému v cílové zemi," uvedla IOM ve své nové zprávě. V českých médiích se o Iráčanech v posledních měsících mluvilo zejména v souvislosti se skupinou běženců, kteří byli dopraveni do Česka, ale později odešli do Německa.



Uhýbat při návštěvě německé kancléřky v Praze před tématem migrace, uprchlíků, je nesmysl. Chybí nám sebevědomí, sebejistota.



Neznámí útočníci zranili dva 17leté syrské uprchlíky ve městě Querfurt východně od německého Lipska. Podle agentury DPA to sdělila německá policie. Oba migranti utrpěli zranění na hlavě a na horní části těla, čelili také slovním urážkám. Napadení uprchlíci šli večer pěšky po ulici, když vedle nich zastavilo auto s útočníky. Policie nyní vyšetřuje incident jako politicky motivované násilí. Fyzické útoky na migranty nejsou v Německu až tak častým jevem, na rozdíl od žhářských útoků na ubytovny.



Austrálie souhlasila, že uzavře dlouhodobě kritizované detenční centrum pro uprchlíky na Papui-Nové Guineji. Po jednání s australským ministrem pro migraci to oznámil papuánský premiér Peter O'Neill. Spory kolem uprchlického tábora se vlečou už měsíce. V dubnu papuánský nejvyšší soud rozhodl, že zařízení na ostrově Manus je protiústavní. Momentálně v něm pobývá zhruba 900 běženců. Austrálie dlouhodobě odmítá pouštět uprchlíky na své území a posílá je na vedlejší ostrovy – na dalších pět set jich je v Nauru, kde na jaře došlo k několika pokusům o sebevraždu.



V Jižní Koreji propustili z vazby skupinu 13 severokorejských uprchlíků. Dvanáct žen a jeden muž přišlo do Jižní Koreje v dubnu z Číny, kde pracovali v severokorejské restauraci. Soul to označil za největší hromadný útěk Severokorejců za několik let, ale Pchjongjang hovoří o únosu, za nímž stáli jihokorejští agenti. Uprchlíci jsou většinou po výslechu umístěni na tři měsíce do státních středisek, kde se seznamují se způsobem života v Jižní Koreji. Tato skupina byla podle BBC držena ve vazbě déle než ostatní, protože Pchjongjang podle jihokorejské tajné služby případ zneužíval k propagandě. Severokorejci překročili hranici s platnými pasy 6. dubna. Pracovali v čínské provincii Če-ťiang.