Uprchlíci stále přecházejí z Itálie do Rakouska, i když v menším počtu než loni, říkají místní obyvatelé v Brennerském průsmyku. Rakouská hrozba vybudování bariér či dokonce plotu vyvolala odpor Itálie. Vídeň se obává, že v létě uprchlíků z Libye přibude. Plot nebo zeď tu neroste. Zatím.
Nové střety mezi uprchlíky a policií vypukly ve středu večer v provizorním táboře u severořecké obce Idomeni na hranici s Makedonií. Pořádkové síly použily slzný plyn, když se běženci pokusili pohnout nákladním vagonem na železničním hraničním přechodu. Uprchlíci odpověděli házením kamenů, informovala řecká média. Situace v táboře, kde setrvává asi 9 tisíc lidí, zůstává napjatá od uzavření hranice s Makedonií počátkem března. Uprchlíci stále doufají, že se otevře. Na protest proti jejímu uzavření už dva měsíce blokují železniční přechod. Řecký rozhlas odhadl škody způsobené řeckým podnikatelům blokádou této železniční trasy na více než šest milionů eur (asi 162 milionů Kč).
V rozhovoru pro francouzský katolický deník La Croix papež připustil, že otevírat hranice uprchlíkům nelze zcela bez rozumu. Soužití křesťanů a muslimů je podle jeho názoru možné. "Je pravda, že myšlenka dobývání náleží k duchu islámu, ale stejně tak by se dal interpretovat závěr Matoušova evangelia, když Ježíš vysílá své učedníky ke všem národům," řekl František. Podle papeže je nutné se ptát, kde jsou příčiny migrace.
Devítiletý Murád, jeho bratr a matka padli v srpnu 2014 poblíž iráckého Sindžáru do rukou Islámského státu. Reportér agentury Reuters je našel v uprchlickém táboře poblíž severoiráckého města Dohúku. Útěk z domu, který patřil islámskému radikálovi, přišel rodinu na 24 000 dolarů. Přesto stále nemá vyhráno. Murád je těžce traumatizovaný: jen zřídka se směje, má problémy udržet oční kontakt a pořád si hraje se svými prsty.
Sicilští prokurátoři doručili soudu shledat vinným sedmadvacetiletého Tunisana Muhammada Alího Málika, považovaného za kapitána lodi, která se loni v dubnu potopila s více než osmi stovkami uprchlíků. Zachránit se podařilo jen 28 lidí, většina těl se stále nachází v trupu potopené lodi. Prokurátoři pro kapitána navrhli trest 18 let vězení.
Členové Rady bezpečnosti OSN se shodli na tom, že je třeba zrušit embargo na dovoz zbraní do občanskou válkou zmítané Libye, které trvá už pět let. Vláda národní jednoty by je měla použít v boji proti teroristické organizaci Islámský stát. Problém je ovšem v tom, že ovládá jen malou část území a netěší se velké podpoře. Dodávky zbraní by tak mohly vést jen k dalšímu kolu vleklého konfliktu a vyprodukovat tím tak ještě více uprchlíků, kteří stále připlouvají k italským břehům.
Oscarová herečka a zvláštní vyslankyně OSN varuje před postupem států v případě uprchlické krize. Zároveň je znepokojena postojem některých politiků, kteří prosazují izolaci Ameriky vůči lidem muslimského vyznání. "Pokud je dům vašeho souseda v plamenech, nejste v bezpečí, když jen zamknete své dveře. Izolacionismus není řešení," řekla Angelina Jolie v rozhovoru pro BBC.
Zhruba dvě desítky ze 149 asyrských křesťanů, jimž koncem loňského roku poskytlo azyl Slovensko, se vrátily zpátky do Iráku. Agentura SITA napsala, že důvodem návratu je odlišnost kultury a stesk po domově. "Při rozhodování o návratu celých rodin hrála roli skutečnost, že rodiny drží pospolu. To znamená, že když se jeden člen či hlava rodiny rozhodne, že se chce vrátit, odejde zpět celá rodina." Podle Denníku N se běžencům na Slovensku narodily dvě děti. Ty starší se připravovaly na školní docházku, dospělí pokračovali v kurzech slovenštiny a dobrovolníci jim hledali práci. Na čtyři desítky Iráčanů odjely v uplynulých týdnech i z Česka.
Ředitel přijímacího střediska pro uprchlíky ve Finsku musel odstoupit z funkce. Jariho Sillantieho odvolal Červený kříž, který tím reagoval na stížnosti žadatelů o azyl. Těm se nelíbilo, že po dvacáté hodině nebylo k dispozici žádné jídlo a že nesměli do kuchyně, aby si sami uvařili. Také tvrdili, že musí platit tři eura, aby si mohli zahrát fotbal, a až deset euro za oblečení darované Červeným křížem. Do Finska přišlo přes 30 tisíc běženců, dvě třetiny žádostí o azyl se však země chystá odmítnout.
Do Evropy přišlo v roce 2015 žádat o azyl dvakrát tolik lidí než v předchodzím roce. Podle Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky je ale migrační krize globálním problémem, který se uzavíráním hranic nevyřeší. Na světě je přes 60 milionů vysídlených osob a mezi nimi je i spousta dětí. Pouhé jedno procento uprchlíků bylo v loňském roce přesídleno do některé z bezpečných zemí. Pokud se o tohle břemeno nebude podílet více států, hrozí podle Filippa Grandiho, že pomoc uprchlíkům naprosto selže.
Mezinárodní humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF) v otevřeném dopise kritizuje Evropskou unii za její uprchlickou dohodu s Tureckem, protože ohrožuje právo lidí žádat o azyl a péči o běžence přesouvá na bedra Ankary. "Tato dohoda vysílá celému světu špatný signál: země se mohou vykoupit z povinnosti poskytnout azyl. Pokud toto chování budou opakovat další státy, status 'uprchlíka' přestane existovat," tvrdí šéfka MSF Joanne Liu. "Je druhá světová válka už tak vzdálená, že si vy - evropské státy - nepamatujete základní lidskou potřebu utéct před násilím?"
Německá policie loni zaznamenala 6,3 milionu trestných činů, o čtvrt milionu víc než v roce 2014. Zvýšení lze podle policie připsat migrační krizi, neboť výrazně přibylo trestných činů spojených s nedovoleným vstupem do země. Počet násilných trestných činů se naopak meziročně snížil, uvedl v aktuálním vydání týdeník Der Spiegel s odvoláním na policejní zdroje. Počet nedovolených vstupů do země a počet případů manipulace s osobními doklady se meziročně zvýšil o 170 procent. Klesá naopak počet násilných trestných činů. Policie loni zaznamenala 2116 vražd, o 63 méně než v roce 2014. Počet případů sexuálního násilí se snížil o 320 na 7000.
V rozhodování šestnácti iráckých křesťanů přebývajících v Brně, zda zůstat v Česku, mohl hrát důležitou roli úředník ministerstva vnitra. Deník Aktuálně.cz zjistil, že skupinu uprchlíků, které do země přivedla nadace Generace 21, neočekávaně navštívil jen několik dní před jejich odjezdem. Podle dobrovolníků odjezd Iráčanů uspíšil – poradil jim, jak se vzdát českého azylu. Spolupracovníci Generace 21 návštěvu úředníka z odboru azylové a migrační politiky považují za neprofesionální. S uprchlíky se totiž setkal v citlivé době, kdy se rozhodovali, jestli v Brně zůstat. Ministerstvo vnitra však oponuje, že o schůzku požádali sami Iráčané a že úředník jen dělal, co po něm uprchlíci žádali.
Sýrie, Libanon nebo Ukrajina jsou jen příklady oblastí, ve kterých vypukla humanitární krize. Pomoc, která je do těchto zemí distribuována, se však zdaleka nedostane ke každému. Z průzkumu organizace Help Age vyplývá, že senioři, kteří žijí často sami a trpí nemocemi, o ní buď vůbec nevědí, nebo nejsou schopni se k ní dostat. Přestože jsou nejvíce ohroženou skupinou obyvatel, stojí na okraji pozornosti.
Pražský arcibiskup podle komentátora britského listu The Idependent ponižuje muslimy, zatímco papežovo úsilí v migrační krizi zesměšňuje tvrzením, že jde o pouhá gesta. Kritizoval také údajná slova českého primase na adresu papeže, který prý na rozdíl od jeho předchůdců Jana Pavla II. a Benedikta XVI. dostatečně nechápe situaci v Evropě, neboť pochází z Latinské Ameriky. Terčem kardinálova "posměchu" se podle komentátora stala i německá kancléřka Angela Merkelová.
Nedaleko kanceláře volebního obvodu kancléřky Angely Merkelové v severoněmeckém Stralsundu se dnes ráno našla prasečí hlava s hanlivým nápisem. Uvedla to tamní policie. Zabité prase už se přitom našlo i v únoru na místě budoucí mešity v saském Lipsku. Islám považuje prasata za nečistá zvířata a zapovídá jejich konzumaci. Zvířecí hlavu našla dnes brzy ráno policie během své hlídky. Co přesně na ní bylo napsáno, ale odmítla sdělit. Urážka byla prý namířená proti kancléřce Merkelové. Policisté už zahájili vyšetřování kvůli urážce předsedkyně vlády, ale i kvůli porušení zákona o odstraňování zvířecích těl.
Německá vláda očekává, že na řešení uprchlické krize do konce roku 2020 vynaloží 93,6 miliardy eur (2,5 bilionu Kč). Informoval o tom web časopisu Der Spiegel, který se odvolává na návrh spolkového ministerstva financí. To má plán projednat s 16 německými spolkovými zeměmi. Výše výdajů, která pravděpodobné posílí obavy z dopadů uprchlické krize hlavně kvůli rostoucí protiimigračním náladám mezi obyvatelstvem, zahrnuje mimo jiné náklady na ubytování a integraci uprchlíků. Od loňského léta dorazilo do Německa zhruba 1,1 milionu uprchlíků zejména ze Sýrie, kde zuří občanská válka. Úřady odhadují, že za letošek přibude v Německu na 600 000 migrantů.
Německý Spolkový sněm v pátek schválil zařazení Maroka, Alžírska a Tuniska mezi takzvané bezpečné země. Jejich občané tak budou mít jen velmi malou šanci dostat azyl. Spíše téměř žádnou. S šestnácti africkými státy chystá Evropská unie podobnou dohodu o navracení běženců, jako má s Tureckem.
Vojtěch Filip vede KSČM jedenáct let a na sobotním sjezdu chce funkci obhájit na další čtyři roky. Poprvé ale nemá vítězství jisté, šanci má podle hlasů ze strany i jeho vyzyvatel, pražský komunista Josef Skála. Filip je přesto optimistický - voliči se podle něj v posledních volbách spálili, když volili nová hnutí, a budou se poohlížet po stabilní alternativě. Máme potenciál až 30 procent, říká Filip v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Čínský výtvarník Aj Wej-wej přijel do Pásma Gazy v rámci natáčení dokumentu o uprchlících z Blízkého východu. Do pásma, které je uzavřeno izraelskou blokádou, vstoupil podle agentury AP s desetičlenným doprovodem. V minulosti svými aktivitami poukazoval na situaci uprchlíků v Řecku. Připravovaný film bude pojednávat o milionech Syřanů, kteří uprchli před válkou do okolních zemí nebo se vydali do Evropy. Aj Wej-wej do filmu zařadil i palestinské uprchlíky, protože právě oni představují "nejdelší historii" přesidlování. Tvůrčí skupina čínského výtvarníka dokument natáčela v Jordánsku, Turecku, Řecku a dalších zemích, jimiž prošli syrští uprchlíci. Film čínského umělce má jít do kin příští rok.
