Uprchlíci, kteří páchají trestné činy, by měli být automaticky vyhoštěni z Evropské unie, je přesvědčen premiér Bohuslav Sobotka. V páteční tiskové zprávě zdůraznil také nutnost integrace uprchlíků. Sobotkovo prohlášení přichází v době, kdy Německo řeší dopady násilností během silvestrovské noci. Zejména v Kolíně nad Rýnem podle svědků muži přistěhovaleckého původu hromadně sexuálně napadali ženy.
Strana Svobodných zalovila v cílové skupině lidových myslivců. A jiné události týdne.
Díky lokalizaci mobilů ukradených ženám se podařilo vypátrat 31 podezřelých. Celkem 18 z nich jsou žadatelé o azyl. Kvůli zamlčování informací o původu podezřelých byl v pátek odvolán policejní prezident Wolfgang Albers. Podobné útoky jako v Německu hlásí ze silvestrovské noci také Finsko, Švédsko, Rakousko a Švýcarsko. Žádná spojitost s německými útoky ale zatím není známá. Belgie na události reagovala přípravou kurzů chování k ženám, které začnou v utečeneckých táborech příští týden.
Reakce Německa na sexuální obtěžování žen musí být tvrdá: vyhoštění. Nepřijatelné bylo i tutlání silvestrovských útoků.
Policie nebyla na silvestrovské útoky v Německu připravená, neubránil by se ani zkušený bojovník, tvrdí instruktor sebeobrany z FTVS Jaroslav Stich. Podle jeho kolegy Radima Pavelky by se měly ženy pokusit působit autoritativně, častější byly přitom prý útoky na ty, které mají rozpuštěné vlasy a sukně.
Slovensko finančně nepřispěje do žádných fondů, které mají pomoci řešit migrační krizi. Premiér Robert Fico oznámil, že Bratislava chce dávat peníze jen na ochranu Schengenu. Zopakoval, že země odmítá povinné uprchlické kvóty, a nově i to, že Slovensko nebude přijímat běžence ani dobrovolně. "Neuděláme žádné rozhodnutí, které by vedlo k možnosti vzniku ucelené muslimské komunity na Slovensku," řekl. Jeho slova vyvolala odmítavou reakci Islámské nadace na Slovensku, která se v médiích vyjadřuje k otázkám spjatým s islámem.
Humanitární organizace Lékaři bez hranic (MSF) po osmi měsících ukončila pátrací a záchrannou misi ve Středozemním moři. Její lodě zachránily život celkem 20 129 lidem. Během zimy se snížil počet běženců, ale situace se může v příštích měsících velmi rychle změnit. MSF proto vyzývá EU a její členské státy, aby v roce 2016 zajistily adekvátní zdroje pro záchranu lidí ve Středozemním moři a zabránily tak novým tragédiím. U břehů Evropy se podle oficiálních čísel utopilo, nebo je nezvěstných 3711 mužů, žen a dětí. Skutečná čísla ale mohou být pravděpodobně mnohem vyšší.
Sexuální obtěžování žen na Silvestra v Kolíně nad Rýnem a Hamburku oživuje nepřijatelný princip kolektivní viny.
Útvar pro odhalování organizovaného zločinu vyšetřuje i předvánoční útok na Sobotkův twitterový účet. Detaily však policisté odmítají sdělit s tím, že vyšetřování je na začátku. Státní zástupce připustil, že podobné případy se jen velmi obtížně vyšetřují a dopadnout viníka není snadné. Hackeři, kteří nabourali Sobotkovu privátní e-mailovou schránku [email protected], zveřejnili vybranou elektronickou korespondenci na extremistickém webu White Media. Komunikace se týká migrace, dřívějších koaličních jednání, prezidentské kampaně, výběru ředitele Českého rozhlasu, situace kolem české ropy v německých skladech, ale třeba také Sobotkovy osobní hypotéky.
Na sociálních sítích se objevila lživá informace o tom, že na Rychnovsku imigranti znásilnili dvě malá děvčata. Rychnovští policisté nyní šetří, kdo za zveřejněním lživé informace stojí. Šíření poplašné zprávy o imigrantech se na Facebooku neobjevilo poprvé.
Turecká policie našla na dvou různých místech pobřeží Egejského moře těla 34 migrantů. Mezi oběťmi podle ní byly i tři děti. Při pokusu dostat se na řecký ostrov Lesbos se patrně převrhly dva čluny, které uprchlíky převážely. Dvacet čtyři těl bylo objeveno v okrese Ayvalik, zatímco deset dalších bylo nalezeno v okrese Dikili, sdělil agentuře Reuters činitel z místního velitelství tureckého četnictva. Dvanáct lidí se v moři a na pobřeží v okrese Ayvalik podařilo zachránit. Podle zástupce pobřežních hlídek pátrají po případných přeživších v moři tři záchranné lodě a také vrtulník. Podle mezinárodních organizací příliv uprchlíků na řecké ostrovy i navzdory nepříznivému zimnímu počasí neutichá.
Norsko chce do členských států EU vrátit až 5000 běženců, kteří loni do této skandinávské země přišli. Prohlásila to norská premiérka Erna Solbergová s tím, že Oslo bude jednat na základě takzvaného dublinského systému. Ten stanovuje, že odpovědným státem za azylové řízení je ten, do kterého běženec jako první vstoupí. Norsko na konci loňského roku oznámilo, že zpřísní své azylové zákony, které mají z tohoto skandinávského království učinit jednu ze zemí s nejpřísnějšími azylovými podmínkami v Evropě. Mimo jiné uvedlo, že nebude vpouštět do země uprchlíky bez schengenských víz, pokud z evropské zóny volného pohybu (Schengenu) přicházejí.
Podle prezidenta Miloše Zemana řídí příliv uprchlíků Muslimské bratrstvo. Organizace chce podle něj postupně ovládnout Evropu. Hlava státu to řekla v rozhovoru pro Český rozhlas, kam se živě vrátila po více než roční pauze. Naposledy ze Zemanových úst zaznělo několik sprostých slov. Tentokrát se bez nich prezident obešel.
V souvislosti s migrační krizí Česká republika posílá do Řecka humanitární pomoc za více než čtyři miliony korun. Skupina hasičů v polovině týdne vyrazí na jih balkánského poloostrova, aby do Centrálního skladu humanitární pomoci dodala stovky lehátek, dek, spacáků a dalšího vybavení. Řecko je již pátou zemí, do které Česko v souvislosti s uprchlickou krizí posílá humanitární pomoc.
Ve Švédsku začal platit zákon, který nařizuje dopravcům kontrolovat totožnost všech lidí, kteří míří do skandinávské země, a to pod hrozbou pokuty až 50 000 švédských korun. Důvodem je příliv uprchlíků, kterých země během loňska přijala na 160 000. Jen pár hodin poté Dánsko oznámilo, že zavede kontroly na hranicích s Německem.
Soustavné bombardování, tlak kurdských sil i irácké armády a rovněž ekonomické vyčerpání příští rok Islámský stát oslabí. Zejména v Iráku, kde lze očekávat, že Kurdové a iráčtí vojáci uštědří IS několik porážek. V důsledku dohody mezi EU a Tureckem o lepší ostraze pobřeží Egejského moře a také kvůli opatřením Unie na jejích vnějších hranicích uprchlíků patrně příští rok o něco ubude, ale stále půjde o statisíce lidí.
Bavorský premiér Horst Seehofer (CSU) tvrdí, že Německo by mělo přijímat maximálně 200 tisíc uprchlíků ročně. Podle něj je tento počet zvládnutelný a země je dokáže integrovat. Seehofer se rovněž obává, že letos do Německa přijde ještě více běženců než loni. "Hlavním cílem pro rok 2016 musí být omezení počtu přistěhovalců. Od tohoto cíle jsme v současnosti velmi vzdáleni," řekl.
Slovenský prezident odsoudil ve svém novoročním projevu spojování terorismu s uprchlickou krizí. Podle něj jde o politickou manipulaci. Varoval také před šířením strachu a extremismu. Prezidentovi odpůrci založili před několika dny na Facebooku událost pod názvem Ignorování projevu prezidenta Kisky. Výzvu však brzy ovládli vtipálci, kteří ji zesměšnili. Autoři proto událost brzy stáhli. "Dobrý den, bude se to dát někde ignorovat i před velkoplošnými obrazovkami na náměstích, například v Bratislavě? Přece jen na náměstí je úplně jiná atmosféra, než když sedíš doma před vypnutým televizorem a ignoruješ," ptal se organizátorů jeden z vtipálků.
Jsme vtaženi do evropského a světového dění. Stojíme mezi Východem a Západem. Snad nezačneme couvat.
Německo podle deníku zpřísní prověřování žadatelů o azyl ze Sýrie, Iráku a Eritreje, pro které dosud platily zjednodušené podmínky řízení. Německé úřady tak opět od Syřanů, Iráčanů a Eritrejců budou chtít znát podrobnosti o jejich minulosti, vzdělání či cestě, kterou do Německa podnikli.
