Afghánský ministr obrany Abdulláh Habíbí a náčelník generálního štábu Kadam Šáh Šahím podali v pondělí demisi. Prezident Ašraf Ghaní ji od obou přijal. Podle prezidentova mluvčího je důvodem jejich rezignace páteční útok Tálibánu u Mazáre Šarífu, při kterém zahynulo 140 afghánských vojáků. Do Kábulu v pondělí také nečekaně přicestoval americký ministr obrany James Mattis.
Osmnáctiletý Palestinec s nožem napadl na jedné z rušných turistických tříd Tel Avivu čtyři Izraelce a způsobil jim lehčí zranění. Policie útočníka zadržela, zranění byli převezeni k ošetření do nemocnice, napsaly zahraniční agentury. Byl to teroristický útok, řekl agentuře AP policejní mluvčí Micky Rosenfeld. Útočník byl identifikován jako Palestinec ze Západního břehu Jordánu. Po zadržení byl předán k výslechu tajné službě Šin Bet.
Afghánští ozbrojenci v pátek zaútočili na afghánskou vojenskou základnu, kde napadli mešitu a vojenskou jídelnu. Zabito bylo více než 50 afghánských vojáků, uvedla agentura AFP, která citovala mluvčího americké armády v Kábulu. Podle tohoto zdroje do incidentu, který se odehrál nedaleko města Mazáre Šaríf, nebyly bezprostředně zapojeny zahraniční koaliční síly vedené Američany. Útok trval několik hodin a skončil vpodvečer, dodal mluvčí, který si nepřál uvést jméno. Povstalci zaútočili na základnu v uniformách afghánské armády. K útoku se přihlásil afghánský Taliban. Podle sdělení afghánské armády při útoku ozbrojenců zahynulo osm afghánských vojáků a jedenáct utrpělo zranění.
Nejméně tři lidé přišli v pátek o život během přestřelky v podatelně ruské tajné služby FSB v Chabarovsku na Dálném východě u hranic s Čínou. Při incidentu zemřel jeden pracovník FSB, jeden ze dvou návštěvníků a také útočník. Druhý návštěvník vyvázl se zraněním. Uvedla to agentura TASS s odvoláním na FSB. Tajná služba podle agentury Interfax identifikovala útočníka jako osmnáctiletého mladíka, který patřil k neonacistické skupině. "V 17:02 místního času (8:02 SELČ) do podatelny správy FSB pro Chabarovský kraj vstoupil neznámý muž. Aniž by přešel k bezpečnostní kontrole, začal střílet po lidech nacházejících se v místnosti," vylíčil nejmenovaný pracovník tiskového oddělení FSB.
Krátce po půl deváté večer na skupinu hlídkujících policistů na pařížské třídě Champs-Elysées začal pálit atentátník. Jednoho zabil a dva další vážně zranil. Jiní policisté palbu opětovali a zneškodnili ho. Přestože policie zatím k identitě útočníka mlčí, francouzská média už stačila jeho tvář odhalit. Podle zatím nepotvrzených informací za útokem stojí devětatřicetiletý Francouz Karim Cheurfi, který podle tisku “nenávidí policisty”. Policie prý Cheurfiho krátce zadržela ke konci letošního února. Tehdy se podle médií pokusil sehnat zbraně, aby mohl “zabíjet policisty”.
Ruské ministerstvo vnitra v pátek zbavilo občanství Ruské federace útočníka z petrohradského metra Akbaržona Džalilova, jeho otce a také bratry, kteří atentát zorganizovali. Počet mrtvých z petrohradského atentátu mezitím stoupl na 16, v nemocnici podlehla vážným zraněním sedmapadesátiletá žena.
Jeden policista přišel ve čtvrtek večer o život a další dva byli těžce raněni při střelbě na bulváru Champs-Élysées v Paříži. Pachatelem byl devětatřicetiletý Karim Cheurfi, oznámil francouzský prokurátor. V jeho autě se našly další sřelná zbraně, dokumenty o Islámském státu a korán. K útoku se přihlásil Islámský stát. Policisté nyní pátrají po druhém podezřelém, který by mohl být komplicem útočníka. Podle listu Le Parisien jde o Belgičana.
Muž, kterého egyptské úřady podezírají z podílu na předvelikonočních útocích na koptské kostely, se přihlásil na policii. Jmenuje se Mahmúd Muhammad Alí Hasan a byl odveden na velitelství egyptské národní bezpečnosti. S odkazem na státní zpravodajskou agenturu Mena o tom ve čtvrtek informoval britský web BBC. Útoky si 9. dubna vyžádaly nejméně 45 životů. Přihlásila se k nim teroristická organizace Islámský stát (IS). Radikálové o Květné neděli zaútočili na koptský kostel v Tantě a o několik hodin později na koptský kostel v Alexandrii, kde v tu dobu sloužil mši sám patriarcha koptské církve Tavadros II. Pár dní poté úřady identifikovaly dva atentátníky, kteří se vyhodili do povětří.
Syrská média informovala o obnovení evakuace obyvatel z obležených oblastí Sýrie. Ze dvou šíitských obcí Fúa a Kafrája v provincii Idlib, dlouhodobě obléhaných odpůrci režimu, vyjelo ve středu na 45 autobusů s asi 3000 lidmi. Evakuace, která začala už minulý týden, byla pozastavena kvůli sobotnímu útoku na evakuační konvoj v provincii Aleppo. Zemřelo při něm na 126 lidí včetně 60 dětí.
Policisté ve Francii v úterý ráno zadrželi dva lidi podezřelé z přípravy atentátu. Zaútočit chtěli údajně během francouzských prezidentských voleb. Informovala o tom televizní stanice BFMTV. Oba muže ve věku 23 a 29 let policie registrovala jako radikalizované osoby.
Podle prvních zpráv v Mosulu zaútočili radikálové z Islámského státu (IS). Ti podle agentury AP použili v noci raketu nesoucí chlor při útoku na čtvrť Anbár v západním Mosulu. Sedm vojáků mělo dýchací obtíže a bylo třeba je ošetřit v polní nemocnici.
Nejméně 100 mrtvých a řadu zraněných si v sobotu vyžádala exploze, která zasáhla evakuační konvoj s šíity na předměstí syrského Aleppa. Uvedly to vládní i opoziční zdroje. Podle exilové organizace ochránců lidských práv SOHR i podle syrských vládních zdrojů explodovalo auto naložené výbušninami. Zasažen byl konvoj s desítkami autobusů, které přepravují většinou šíitské obyvatele dvou evakuovaných vesnic. V Sýrii se evakuují civilisté i opoziční bojovníci ze čtyřech obléhaných měst a vesnic. Výměna se ale zablokovala, protože povstalci z jednoho města nedostali záruku, že jim bude umožněn bezpečný odchod. Podle SOHR i syrské televize byl proces evakuace v sobotu večer obnoven.
Berlínský list Tagesspiegel informoval, že dostal e-mail, v němž se k útoku v Dortmundu hlásí extrémní pravice. Autor e-mailu se v textu odvolává na Adolfa Hitlera a napadá politiku multikulturalismu. Útok v Dortmundu byl podle něj "posledním varováním". Pisatel kromě jiného oznámil na 22. dubna další útok, při němž "poteče krev". "Oddíl Kolín je připraven," dodal. Hrozba je dle všeho adresovaná účastníkům protestu, který se má ten den konat v Kolíně nad Rýnem proti celoněmeckému sjezdu pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD). "Musíme všechno brát vážně, protože po dortmundských pachatelích nemáme žádné stopy," citoval Tagesspiegel zdroj z bezpečnostních kruhů.
Testy provedené na obětech chemického útoku v Sýrii z minulého týdne prokázaly, že byly zasaženy nervovým plynem sarinem. Oznámil to v úterý turecký ministr zdravotnictví Recep Akdag. Útok se stal v syrské provincii Idlib, která je na hranici s Tureckem. Několik desítek přiotrávených lidí bylo převezeno k lékařskému ošetření do Turecka. Turečtí patologové také provedli pitvu u třech mrtvých obětí. Ministr řekl, že ve vzorcích krve a moči obětí, které byly vystaveny působení plynu, našli isopropylmethylfosfonát, což je metabolit sarinu, uvedla agentura Anadolu. Při útoku zemřelo přes 80 lidí a kolem čtyř set jich bylo zraněno. Útok se připisuje syrské armádě, která to ale popírá.
Nejméně čtyři zraněné, z toho jednoho těžce, si v úterý vyžádal výbuch ve městě Diyarbakir na jihovýchodě Turecka. To obývají hlavně menšinoví Kurdové. Podle tureckého ministra vnitra Süleymana Soylua se exploze ozvala v dílnách vedle policejního velitelství. Podle televize CNN Türk tam dělníci opravovali jedno obrněné vozidlo. Výbuch zřejmě způsobil plyn použitý při svařování. Exploze byla natolik silná, že byla slyšet po celém městě. Způsobila, že se zřítil strop dílny, poškozeny byly i fasády okolních domů. Neštěstí se stalo pouhých pět dnů před referendem o posílení pravomocí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a vyvolalo obavy z možného teroristického útoku.
Egyptští policisté v přestřelce zabili sedm lidí, kteří byli zřejmě členy tzv. Islámského státu. Policie je zastihla při schůzce, na které se podle ministerstva vnitra připravoval další útok na egyptské křesťany, informovala agentura Reuters. Na místě se našly zbraně, munice a publikace Islámského státu. Při dvou atentátech na koptské kostely, spáchaných radikály v neděli, zahynulo přes 40 lidí. Následně vláda schválila v zemi výjimečný stav. Ten má bezpečnostním složkám umožnit rychlejší zásahy proti podezřelým. V Asijútu je podle Reuters početná křesťanská komunita.
Spojené státy tento útok podnikly proto, aby si získaly zpátky respekt. Chemický útok byl testem pozice USA, ty odpověděly a teď je na tahu režim Bašára Asada, říká bezpečnostní expert Tomáš Pojar. Dodává, že kdyby Asada nepodporovaly Rusko a Írán, už by nevládl a možná by byl po smrti.
Útok je pro Rusko signálem, že jim nepůjde Donald Trump na ruku, tvrdí novinář Ondřej Soukup. Ruské akce v Sýrii mají podle něj jediný cíl, a to udžet Asada u moci, protože pro Moskvu je jediným spojencem na Blízkém východě.
Údaje o materiálních škodách na syrské základně po americkém leteckém útoku se liší. Ruská státní televize uvedla, že bylo zničeno devět letadel, ale hlavní ranvej je relativně v pořádku. Podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) americké nálety základnu téměř úplně zničily.
Útok je sice porušením mezinárodního práva, ale USA jsou jedinou zemí, která k tomu má odvahu, říká novinář Daniel Anýž. Kdyby to prý USA nedělaly, jenom bychom čekali, kdy a kde budou zase použity chemické zbraně. Červená čára podle něj někde ležet musí.
