Snad žádnou státní návštěvu na nejvyšší úrovni se nepodařilo přichystat tak rychle jako příjezd tibetského duchovního dalajlamy v roce 1990. Tehdy čerstvě zvolený prezident Václav Havel v novoročním projevu vyslovil přání, že by v Praze rád, "byť na jeden jediný den", přivítal papeže Jana Pavla II. a dalajlamu. Tibetský mnich dorazil už 2. února, papež o dva měsíce později.
Kardinál Duka o mariánském sloupu na Staroměstském náměstí: „Ta společnost je natolik rozdělená, že ten sloup tam stojí, aby řekl, kam jsme se až dostali.“ Podivný symbol.
Miloš Vystrčil představuje menšinu. Menšinu mezi našimi politiky, menšinu v Česku, menšinu zřejmě i v ODS. Ale smysl jeho cesty a jeho prozření je obrovský. Dává naději.
Nejdřív tmu proříznou záblesky ohně. Pak kužel světla zamíří na kytaristu Keitha Richardse, který v modrých džínech a růžové bundě vyběhne, kopne do vzduchu a spustí úvodní akordy skladby Start Me Up. Hned za ním sprintuje zpěvák Mick Jagger v červeném kabátu. Je po půl desáté večer, přesně před 30 lety, a na strahovském stadionu začínají hrát britští Rolling Stones.
Životopisný snímek Havel vyvolal v médiích i mezi historiky diskusi o tom, jak ve filmu pracovat s moderními českými dějinami. První pokus přenést na stříbrná plátna Havlův příběh podle kritiků trpí přílišnou zkratkovitostí a vytrhává Havla z dobového společenského kontextu. Pozadí některých klíčových událostí, které se ve filmu náznakem objevují, přibližuje v rozhovoru spisovatel Pavel Kosatík.
Návštěvnost českých kin zdaleka nedosahuje loňských čísel. Důvodem je pandemie koronaviru, kvůli níž kina na čas přestala hrát. Ani po uvolnění opatření se lidé do biografů nehrnou, bojí se obavy z nákazy. Mnoha příznivcům mainstreamových žánrů zase chybí akční filmy nebo sci-fi, hollywoodská produkce je utlumená. Vstupenky přitom tvoří až 70 procent příjmů kin.
Bořením a obnovováním starých pomníků jen ukazujeme, jak prázdný je náš aktuální český panteon. Měli bychom stavět nové sochy. Jenže komu?
Do kin právě vstoupil životopisný film Havel mapující disidentská léta prvního českého prezidenta. Jak dlouho strávil Václav Havel po svém prvním uvěznění za mřížemi? A jaká událost ho přiměla sepsat Chartu 77? Vyzkoušejte si, jak dobře ikonu světové politiky i literatury znáte.
S výtvarníky Barborou Šlapetovou a Lukášem Rittsteinem o cestách za kmenem lidojedů, touze po civilizaci a plastových výrobcích z Číny.
V době, kdy se ve světě strhávaly sochy politiků, vstupil do českých kin film o Václavu Havlovi. Drama nazvané jednoduše Havel však nejznámějšímu československému disidentovi a prvnímu polistopadovému prezidentovi žádný mramorově neživotný pomník nestaví ani ho neboří. Česká televize ho zvolila pro připomínku výročí srpnové okupace.
Skromný a neustále pochybující disident a jeho nesmlouvavě upřímná a kritická životní partnerka. Tak v novém životopisném filmu Havel působí Václav Havel a jeho první žena Olga. Viktor Dvořák a Aňa Geislerová, kteří si je zahráli, v rozhovoru pro Aktuálně.cz ukazují, že mají s historickými postavami mnoho společných rysů. Geislerová dovede být ostrá jako Olga a Dvořák zase smířlivější jako Havel.
Životopisné drama Havel má ambice sbírat ceny. Jde o snímek hollywoodského střihu, ale v něčem typicky český, malý, tvrdí filmový kritik Kamil Fila.
První návštěvu 14. dalajlamy v tehdejším Československu připomene výstava fotografií Stanislava Doležala, která začne tento pátek v pražském prostoru Tibet Open House. Nejvyšší tibetský duchovní v únoru 1990 přijel do Prahy na pozvání prezidenta Václava Havla, jenž se stal prezidentem krátce předtím, 29. prosince 1989.
Naposledy se rozhlédl kolem, protože „nikde nesvítí hvězdy tak jasně jako v Tibetu“. Pak v převleku, s puškou přes rameno a bez brýlí, aby ho nepoznali, jedné březnové noci vyklouzl z Lhasy a se skupinkou nejvěrnějších se vydal na dvoutýdenní útěk vysokohorským průsmykem Himálají.
Narodil se 6. července 1935 jako Lhamo Döndub do chudé rolnické rodiny v hornatém Tibetu. Za svůj život prchal před vojáky komunistické Číny, našel azyl v Indii a poté procestoval celý svět. Mnohokrát byl také v Česku, kam jezdil na pozvání svého přítele Václava Havla. Podívejte se na momentky ze života čtrnáctého dalajlamy.
Vdova po bývalém prezidentovi Václavu Havlovi narazila s plánem postavit poblíž proslulé chaty na Hrádečku hotelový komplex s muzeem. Tamní úřad její záměr zamítl s tím, že pozemky jsou v přírodní oblasti, která je chráněná. Vedení obce uvedlo, že chce ponechat chatu místem důstojné vzpomínky na Havla, nežli aby tam fungoval turistický resort.
Ředitel Agrobanky mi řekl, že se nemusím bát, že se takhle starají i o jiné strany a jiné politiky. Od první vteřiny jsem věděl, že je to pokus o úplatek, líčí bývalý premiér Petr Pithart, jak mu Jan Král v roce 1991 nabídl milion korun. Neustále nabývám a zase ztrácím naději, vidím sílu inteligentních a pracovitých lidí. Vidím ale i spoustu pitomců, kteří o ničem nepřemýšlejí, říká.
Předseda Senátu se snaží, abychom byli znovu sami sebou, suverénní zemí, která si nenechá diktovat ani autoritářem Putinem, ani komunistou Si Ťin-pchingem. Zároveň dělá skutečnou ekonomickou diplomacii.
V roce, kdy Západ strhává pomníky koloniálních osobností a z USA se šíří myšlenky hnutí Black Lives Matter, do Prahy přijede významný kritik kolonialismu a živoucí důkaz, kolik zmůže jediný černý hlas. Wole Soyinka, který se roku 1986 stal prvním africkým držitelem Nobelovy ceny za literaturu, bude hostem podzimního Festivalu spisovatelů Praha.
„Jsem vytrvalostní typ, žádný sprinter,“ říká Jiří Černý. Přestože mluví o sportu, totéž platí o jeho celoživotní novinářské činnosti. 64 let poté, co napsal první článek o muzice, se nejznámější a nejstarší stále činný český hudební kritik dočkal mimořádného uznání. V sobotu večer byl uveden do Síně slávy cen Anděl.
