


Babiš maká v obytňáku, generála Pavla nevidíme, Fiala na Hrad by znamenal konec vlády
Bývalý premiér nedávno napsal: „ANO by se mělo pomalu, ale jistě začít porozhlížet po někom, kdo po mně převezme post předsedy.“ Už se vidí na Hradě a v Lánech.



Bývalý premiér nedávno napsal: „ANO by se mělo pomalu, ale jistě začít porozhlížet po někom, kdo po mně převezme post předsedy.“ Už se vidí na Hradě a v Lánech.



Když předloni na podzim čeští senátoři navštívili Tchaj-wan a čínská firma v reakci na to zrušila objednávku 11 klavírů české značky Petrof, málokoho to zasáhlo tak jako Maysing Yangovou. Někdejší tchajwanská diplomatka a členka tamní nadace pro demokracii se rozhodla Čechům pomoct. Pro pražské Rudolfinum zakoupila luxusní klavírní křídlo Petrof, které tu tento týden představí.



Co Zemana symbolizuje? Zátarasy na Hradě, jež mají bránit útoku teroristů či kdovíkoho na prezidenta. Sám se stal opevněním proti svobodě, opevněním proti občanské společnosti, zátarasem proti pravdě.



Putinova válka proti svobodné Ukrajině nám připomněla, proč jsme před čtvrt stoletím měli jasno, že musíme být v NATO. Vláda Petra Fialy teď českou zahraniční politiku vrací na tento čitelný základ. Nechceme-li být znovu možnou kořistí Ruska, musíme být aktivním spolutvůrcem světa Západu.



Koalice Spolu se na kandidátovi dohodne nejpozději v září. Pozdě. Obžalovaný Babiš, Babiš ex-KSČ a ex-StB, se spokojeně směje. Dostává spoustu prostoru.



Při loučení s dámou, díky níž dnes Česko žije v bezpečí, je třeba pamatovat i na to, čeho se vždy bála. Na tupou přizpůsobivost a nezájem myslet. A na to, co z obojího pramení.



Václav Havel ji kdysi nazval nejvlivnější ženou světa. Madeleine Albrightová ve věku 84 let ve středu zemřela. Srdcem a původem Češka se stala první ženou v úřadu amerického ministra zahraničí. “Každou neděli jsme si telefonovali a povídali si. Byla to velká žena a báječná kamarádka,” vzpomíná na ni její blízký přítel a nynější ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský.



„Zemanův obrat vůči Rusku je momentální, nemohl udělat nic jiného než říct, že se mýlil. V roce 2014 byl v reakci na anexi Krymu také velmi tvrdý, ale za několik týdnů se to obrátilo,” upozorňuje politolog Lubomír Kopeček, autor knihy Hodný, zlý a ošklivý? Havel, Klaus, Zeman: Paralelní životopisy. „Václav Havel vnímal Rusko jako nebezpečí, jeho snahou bylo dotáhnout Česko do NATO,” říká.



Vladimír Mareček byl příslušníkem StB, jehož úkolem bylo monitorovat takzvané nepřátele socialistického zřízení. Jinými slovy šikanoval disidenty, kteří stáli proti komunistické diktatuře. Jednoho z nich se mu z tehdejšího Československa podařilo systematickým nátlakem vypudit. Podle zjištění Aktuálně.cz za to skončil Mareček ve vězení. Dostal pět a půl roku. Nejvyšší soud zamítl jeho dovolání.



Diskuse o poměrech v devadesátých letech minulého století má podle psychologa Daniela Štrobla pro českou společnost nemalý očistný efekt. "Právě toho si na hraném seriálu České televize i dokumentárním cyklu Polosvět, které tuto polemiku rozproudily, cením nejvíce," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.



Svižné tempo i humor slibuje nová inscenace hry Ztížená možnost soustředění od bývalého prezidenta Václava Havla, kterou uvede činohra brněnského Národního divadla. Výrazné kostýmy a scénografie odpovídají době vzniku, tedy druhé polovině 60. let minulého století.



Pokud má liberální demokracie přežít, pak se budou muset zásadně, od základu změnit trendy české politiky. Nejen to, zásadní proměnou (metanoií) bude muset postupně projít celá česká společnost.



Premiér pronesl silný, velmi otevřený projev. Z babišovských vylhaných oblak jsme dopadli tvrdě na zem. Ale díky tomu snad máme šanci věci změnit k lepšímu.



Když před deseti lety přišla zpráva, že Václav Havel zemřel, hudebník Michael Kocáb se zrovna chystal jet k němu na Hrádeček. Jako jeho blízký přítel pak organizoval Havlův soukromý pohřeb. Právě to mu pomohlo se se ztrátou vyrovnat. "Havel byl neuvěřitelně kreativní osoba. Ještě teď mi probíhá hlavou, co říkal a jak to myslel. Mám pocit, že nezemřel," říká Kocáb v rozhovoru pro Aktuálně.cz



Připomeňte si Václava Havla pomocí patnácti střípků z jeho života, od dětství a studií, přes jeho role spisovatele, dramatika, disidenta, symbol revoluce, prezidenta či režiséra. Víte, jak se mu říkalo ve skautu? A jak zpočátku říkal on Václavu Klausovi? Co mu šlo za řemeslo či jak se stal náčelníkem brazilských indiánů?



Ladislav Špaček působil na začátku 90. let jako šéf domácího zpravodajství Československé televize. Zde si ho Václav Havel roku 1992 vybral jako svého mluvčího. Tím zůstal až do konce Havlova prezidenství v roce 2003. "Chtěli jsme nově vzniklou Českou republiku světu ukazovat jako důležitou součást euroatlantického společenství. Náš největší vývozní artikl byl Václav Havel," říká v rozhovoru.



Žijeme v epoše obrazů. Do paměti se vrývá především to, co jsme viděli. Když přemítáme, jak se kdo propsal do dějin a osudů, jsou to zejména vizuální vjemy, co dnes symbolizuje jeho velikost či malost, sílu či slabost, vliv či bezvýznamnost, vznešenost či ubohost, lidskost či sobectví. I pro mě se jedním z klíčů k pochopení osobnosti prvního českého prezidenta stala trojice fotografií.



Petr Pithart byl poslední český premiér, který dokončil mandát během federace. Byl i posledním předsedou Senátu za KDU-ČSL. A byl také blízkým Václava Havla, s nímž úzce spolupracoval během sametové revoluce. Pithart v rozhovoru pro Aktuálně.cz vzpomíná nejen na Havlovy kvality, jež z něj udělaly lídra disentu, ale také na to, jak prezidenta musel s přáteli přemlouvat k poslední kandidatuře.



První projev Václava Havla z balkonu Melantrichu během masových demonstrací v listopadu 1989 připomíná pamětní deska, která byla odhalena na budově Melantrichu na Václavském náměstí v Praze. Deska s gravírováním připomínajícím mřížoví balkonu na Melantrichu a s Havlovým podpisem včetně srdce visí u vstupu do hotelu v budově, která sloužila jako tribuna řečníkům sametové revoluce.



Václav Havel byl nejen symbolem boje za svobodu a demokracii, ale i světově respektovanou osobností, jež vždy stála na straně slabých a utlačovaných. I jako hlava státu se snažil být liberálním občanem a nechtěl se nechat svázat tíhou dějinotvorné role, i když ne vždycky se mu to dařilo. Připomeňte si zlomové okamžiky jeho života v grafice, kterou jsme poprvé publikovali k 10. výročí jeho úmrtí.