Na podlaze provizorní polní nemocnice, stojící nedaleko východoukrajinského města Časiv Jar, leží krví prosáklé armádní boty. Nad tělem jejich majitele je tým zdravotníků, kteří se pod rouškou noci snaží stabilizovat jeho stav. "Jsme tu ve dne, v noci,” říká v reportáži agentury Reuters ukrajinský anesteziolog.
Jediným přijatelným výsledkem války na Ukrajině je prohra Ruska, říká v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz renomovaný historik Serhii Plokhy, který působí na americké Harvardově univerzitě.
Rusové za minulé úterý zaznamenali jeden z rekordních počtů denních ztrát. Podle analytika Andrewa Perpetua ukrajinské síly poškodily nebo zničily více než sto ruských vozidel. Většinu úderů obstaraly drony, kterým se okupanti nezvládají bránit. Důvodem mohou být podle amerického serveru Forbes nefunkční rušičky.
Ukrajinský vojenský analytik Myhajlo Samus v rozhovoru pro HN tvrdil, že se ukrajinská armáda může pokusit o ofenzivu. Nebude ji ale ohlašovat předem a jejím cílem bude Krym. Moskva se nyní snaží připravit obranu klíčového Kerčského mostu, který okupovaný ukrajinský poloostrov spojuje s pevninským Ruskem.
Němci se rozhodli podpořit Ukrajinu další zbraní. Dodají jí tank protivzdušné obrany "Frankenstein". Nové bojové vozidlo, které má sestřelovat zejména ruské bezpilotní letouny, vzniklo spojením osvědčeného, ale už zastaralého tanku a nového moderního systému.
Nedávný útok ukrajinského dronu zřejmě poškodil jednu, možná dvě vzácné ruské neviditelné stíhačky na letecké základně hluboko v týlu ruského území. Tento úder poukázal na problém ruského vojenského letectva.
Zranění ukrajinských vojáků v Doněcké oblasti za poslední půlrok z 90 procent způsobily ruské bezpilotní letouny. Pro ukrajinský deník Kyiv Independent to uvedl zdravotník Oleksij, který ošetřuje vojáky na stabilizačním stanovišti poblíž frontové linie u strategického města Časiv Jar. U Avdijivky vojáci čelí především klouzavým bombám.
Každá válka má pravidla, na Ukrajině se ale pomalu mění. Za raketovými útoky se tam podle všeho objevuje i práce kolaborantů, kteří dávají ruské straně záminky - a to končí i smrtí civilistů. "Poslední cesta mi připomněla začátek invaze. Pocítila jsem výbuchy v samotném městě. S tím počítáte, když jste na frontě, ale ve městech to nebývá," říká po návratu z Charkova zpravodajka ČT Darja Stomatová.
Z vystudované právničky se stala herní vývojářkou. Šéfka designérů v pražské pobočce mezinárodní společnosti Wargaming Alexandra Lehenčenková má za sebou více než osm let zkušeností v oblasti herního vývoje. Kvůli válce musela před více než dvěma lety opustit svůj domov na Ukrajině a přestěhovat se do Česka. "Vytváření her nám dalo sílu vydržet a pokračovat v naší práci," vypráví.
Moskva údajně během války přišla o bojové vybavení v hodnotě 60 miliard dolarů (zhruba 1,4 bilionu korun). Zjištění, které vychází z údajů zveřejněných ukrajinskou armádou i dat serveru Forbes, ruské ministerstvo obrany z logických důvodů nepotvrdilo. Novináři ze serveru Newsweek v souvislosti s daty zmapovali zásahy Kyjeva, v jejichž důsledku Moskva utrpěla zásadní ztráty.
Putin podle ukrajinské vojenské rozvědky zuří kvůli útoku, který měl vyřadit nejméně dvě supermoderní ruské stíhačky Su-57. Chlouba ruského letectva utrpěla poškození na území vojenského letiště Achtubinsk, stovky kilometrů od frontové linie. Ztráta na straně Kremlu vyvolala otázky ohledně účinnosti tamní protivzdušné obrany.
Ukrajinští bojovníci na frontové linii dál usilují o oslabení armády okupantů, která se pokouší o postup v severovýchodní části Charkovské oblasti. Reportér Rádia Svobodná Evropa Marjan Kušnir přiblížil pozadí bojů z pohledu ukrajinské 42. samostatné mechanizované brigády. Členové jednotky používají k likvidaci nepřátelské techniky minomety a drony.
Spojené státy zrušily zákaz poskytovat americké zbraně a výcvik brigádě Azov, ukrajinské elitní jednotce s kontroverzní minulostí. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na úterní sdělení amerického ministerstva zahraničí. "Pro Ameriku je situace na Ukrajině jen nástroj k pošpinění Ruska. Koketují i s neonacisty," vyjádřil se k situaci mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Plukovnice americké armády Rosanna Clementeová potvrdila, že Ukrajina na začátku roku použila jeden z amerických raketových systémů Patriot k sestřelení ruského letounu včasné výstrahy a velení A-50. Ten sloužil jako vzdušné velitelské středisko. Pro ruské letectvo jde o jednu z největších jednorázových ztrát od začátku invaze.
Ruský prezident Vladimir Putin opakovaně vyhrožuje útoky na země západní Evropy. Podle novináře Ondřeje Soukupa z Českého rozhlasu jsou obavy legitimní, "Prezident Putin nedávno na tiskové konferenci prohlásil, že Kreml zvažuje útoky na citlivé cíle v západních zemích, a to není legrace. Beru to velmi vážně," říká.
Balíček vojenské podpory pro Ukrajinu ve výši 61 miliard dolarů, který Američané schválili v dubnu po šestiměsíčním zpoždění, začal armádě okupované země přinášet výsledky. Využití balistických střel ATACMS, schopných zasáhnout cíl na vzdálenost až 300 kilometrů, umožnilo Kyjevu významně udeřit na okupovaný Krym. Ten má být podle odborníků jednou z aktuálně největších slabin Ruska.
“Bráníme celou Evropu, protože tenhle ha*zl by se na Ukrajině nikdy nezastavil,” říká směrem k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi v reportáži agentury Reuters velitel čety palebné podpory Roman, který na Ukrajině bojuje už od začátku invaze. “Napadl by i další evropská města, například v Pobaltí,” vysvětluje s tím, že část Západního světa stále nechápe, že Ukrajinci brání celou Evropou.
Ukrajinci, kteří stojí proti mnohonásobné přesile ruských vojáků, se začínají potýkat s nedostatkem mužů schopných boje. Od začátku ruské invaze tvořili páteř armády hlavně čtyřicátníci, tedy starší muži a vojáci, a podle politologa z FSV UK Jana Šíra i skuteční patrioti. "Ti, co měli vůli bojovat, už na frontě jsou. Teď musí Ukrajinci verbovat i ty, co bojovat nutně nechtěli," říká ve Spotlightu.
Americký historik Tymothy Snyder srovnává aktuální situaci na Ukrajině s rokem 1938 v Československu. “Kdyby Češi tehdy vzdorovali nacistickému Německu, nebyla by druhá světová válka. Když se Ukrajina vzdá, přesuneme se do roku 1939. Ukrajina nám pomáhá prodloužit rok 1938,” řekl v polovině května na konferenci Lennart Meri v Tallinnu.
Ukrajinci se stále potýkají s nedostatkem munice, který se snaží řešit česká muniční iniciativa, k níž se připojila řada dalších zemí. Poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar v rozhovoru pro ruskojazyčnou redakci Current Time uvedl, že první zásoby by měla napadená země dostat nejpozději v červnu. "Brutalita ruské armády se nesmí dostat do střední Evropy," říká.
