Ukrajina může brzy čelit kritickému nedostatku dělostřelecké munice potřebné k obraně proti ruským útokům. Navzdory tomu vojáci bojující proti okupantům tvrdí, že naději na vítězství jim situace nevzala. "Dřív nebo později si vezmeme území zpět," říká šéf dělostřelců z 43. brigády.
Skoro tři pětiny Rusů nedokážou říct, jakých cílů ruský prezident Vladimir Putin na Ukrajině dosáhl, uvedl dnes server The Moscow Times s odvoláním na průzkum, podniknutý společností RussianField před dnešním Putinovým vystoupením o stavu země.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ostře zkritizoval v OSN ruského zástupce v Radě bezpečnosti Vasilije Něbenzju. Ten ve svém vystoupení tvrdil, že na Ukrajině jde pouze o zástupný konflikt, jehož cílem je poštvat Západ proti Moskvě. "Taková demagogie není hodna stálého člena Rady bezpečnosti," oponoval mu Sikorski.
Pomáhat se vyplácí dnes i zítra. Nikdy nevíme, kdy budeme pomoc potřebovat my.
Ruská invaze trvá už dva roky. Neustálé údery armády Vladimira Putina za sebou zanechaly zcela zdevastovaná ukrajinská města. Z míst, kde žily desítky tisíc lidí, zbyly jen trosky. Na okupovaném území Kreml prosazuje rusifikaci a zahlazuje stopy po válečné zkáze, kterou zachycují syrové fotky.
Ukrajina za dva roky, kdy se brání ruské vojenské agresi, potopila nebo vážně poškodila přibližně dvě desítky ruských válečných lodí. Na svém webu to píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RF), které ruské námořní ztráty označuje jako mimořádné. Jde podle něj o třetinu ruské Černomořské flotily. A působí je podle něj země, která v současné době nemá vlastní námořnictvo s flotilou lodí.
V únoru 1984 vypukla v Sarajevu zimní olympiáda, na níž uspěli i českoslovenští sportovci. Město v tehdejší Jugoslávii díky roli pořadatele ožilo a dostalo nový lesk. Olympijský restart však o několik let později zhatilo obléhání Sarajeva, které město změnilo k nepoznání.
Zatímco se blíží druhé výročí invaze na Ukrajinu, režim Vladimira Putina pevně drží. Země přešla na válečnou ekonomiku a snaží se válku na Ukrajině po počáteční blamáži za každou cenu zvrátit na svou stranu. Co se může stát s jeho vládou v příštích letech, odhaduje odborník z předního amerického think-tanku Atlantic Council. A nabízí pět scénářů Ruska v roce 2030 seřazených podle pravděpodobnosti.
Na konci druhého roku války na Ukrajině se do popředí dostává problém s nedostatkem rekrutů. Tamní vláda proto předložila nový návrh zákona, jehož cílem je zajistit dostatek vojáků pro obranu proti ruské invazi. Kromě snížení minimálního věku pro odvod udává i maximální délku vojenské služby. Podle vojáků bojujících ve frontové linii u Bachmutu jde o nesmysl. "Neděláme si naděje," říkají.
Od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu uplynou dva roky. Zatímco ukrajinští vojáci na frontě brání svá města, v pozadí války se rozvíjí další krize. Více než 90 procent Ukrajinců trpí alespoň jedním z příznaků úzkostné poruchy. Deník Aktuálně.cz nashromáždil deset svědectví lidí, kteří otevřeně popisují svoje problémy s duševním zdravím.
Frontová linie na Ukrajině se už několik měsíců téměř neposouvá. Navzdory "patové situaci" na východě země pokračují prudké střety. Boje stojí obě armády nejen živé síly, ale také nákladnou techniku, která je ve válce nepostradatelná. I proto jsou nedílnou součástí vojska paramedici a mechanici. Ti se během aktivních bojů starají o to, že okupovaná země nepřijde o důležitou výbavu a své vojáky.
Na zasněženém cvičišti nedaleko hranic s Běloruskem podstupují ukrajinští branci přísný bojový výcvik. Společně s ukrajinskou armádou se ho zúčastnili také cizinci sloužící v mezinárodní legii, ale i pohraničníci a národní garda.
V ukrajinských ozbrojených silách slouží od prvních dní ruské invaze mnoho mužů starších 40 let, kteří po téměř dvou letech trvání války začínají hovořit o únavě a vyčerpání, napsal deník The Times. Tíha obrany Ukrajiny podle něj do velké míry spočívá na mužích středního věku, kteří se mnohdy na začátku války dobrovolně přihlásili do zbraně.
Jeho chování je nestranné, poselství jasné – tak píší o ukrajinském generálovi Oleksandrovi Syrském zpravodajské weby. Velitel pozemních sil v rozhovoru pro Reuters přiznal, že Ukrajina není na bojišti v dobré situaci. Poslední týdny se soustředí především na obranu východního úseku tisíckilometrové válečné fronty. "Blíží se výročí začátku války a Rusko chce převzít iniciativu," říká.
V září 2022 se Ukrajina poprvé pokusila použít námořní drony proti ruským lodím v Sevastopolském zálivu v Černém moři. Na dálku ovládaná bojová plavidla bez posádky ale ztratila asi sedmdesát kilometrů od cíle spojení. Společnost Starlink, která patří americkému miliardáři Elonu Muskovi, totiž přerušila Ukrajincům signál a odmítala ho znovu spustit. Ukrajina se proto rozhodla drony upravit.
Ohlušující výbuch otřese zemí. Do vzduchu se vznese hustý kouř. Zdánlivý klid rána na zamrzlém poli válkou zmítaného východního Donbasu končí. Po téměř dvou letech od začátku války na Ukrajině je zhruba 30 procent území okupované země poseto minami. Jejich odstranění je zásadní, nejen kvůli vojenským operacím, ale i kvůli civilistům.
Šéfka poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová kritizovala výdaje na obranu Česka, podle ní by se peníze měly investovat spíše do dopravy. "My se nechceme připravovat na válku," řekla webu CzechCrunch. Předsedkyně sněmovny ji za to označila za hlásnou troubu ruské propagandy, senátorka Němcová z ODS mluví o kolaboraci s nepřítelem.
Ukrajina bude provádět nábor bojeschopných občanů žijících v zahraničí a může sankcionovat ty, kteří se nedostaví do náborových kanceláří, uvedl ministr obrany Rustem Umerov v rozhovoru pro německý deník Die Welt.
Ulice, které v létě plní davy turistů, v zimě působí skoro opuštěně. Vánoční trhy nabízí jen pár drobností, jinak ale blížící se Vánoce ve městě nic nepřipomíná. Mostar si na oslavu náboženských svátků dává pozor. I téměř 30 let od konce války, která město v Bosně a Hercegovině definitivně rozdělila na dvě části, se tu muslimové a křesťané nepotkávají. Mladá generace se to teď snaží změnit.
Podle páteční analýzy Institutu pro studium války jsou údajné plány Ruska, které ve článku odhalil bulvární deník Bild, v souladu s jeho snahou o prodloužení konfliktu na Ukrajině. Zdroje německého média uvádí, že má Kreml v plánu obsadit území mimo čtyři nelegálně anektované ukrajinské oblasti v letech 2024 až 2026.
