Zatím neidentifikovaný útočník najel ve středu autem v centru Londýna u budovy britského parlamentu opakovaně do lidí. Poté vyskočil z auta a napadl nožem policistu. Policie ho nakonec zneškodnila. Podle posledních informací má útok čtyři oběti, pátým mrtvým je pachatel. Dalších čtyřicet lidí včetně zahraničních občanů bylo zraněno. Britská policie vyšetřuje událost jako teroristický útok.
Ve věku 66 let v úterý zemřel někdejší místopředseda severoirské vlády a bývalý vysoký vojenský činitel Irské republikánské armády (IRA) Martin McGuinness. Býval jedním z hlavních velitelů IRA, která vedla ozbrojený boj za odtržení Severního Irska od Londýna. Později se stal strůjcem mírového procesu v této britské provincii. Po loňském červnovém referendu, ve kterém se voliči Spojeného království rozhodli opustit Evropskou unii, byl zastáncem tvrdé linie volající po vypsání regionálního plebiscitu o sjednocení Severního Irska s Irskou republikou. Letos v lednu pak McGuinness, který se v roce 2011 neúspěšně ucházel o funkci prezidenta Irské republiky, na vládní post rezignoval.
Ve skotském parlamentu v úterý začne dvoudenní debata o novém referendu o nezávislosti. První ministryně Nicola Sturgeonová usiluje o jeho vypsání kvůli chystanému vystoupení Británie z Evropské unie. Ve Skotsku se přitom v loňském referendu o takzvaném brexitu většina obyvatel této části Spojeného království vyslovila pro setrvání ve svazku evropských zemí. Skotská národní strana (SNP) první ministryně Sturgeonové usiluje o nezávislost na zbytku Británie dlouhodobě. První referendum o odštěpení v roce 2014 ale vyhráli příznivci setrvání v Unii s Anglií, Walesem a Severním Irskem. Po loňském plebiscitu o brexitu je však pozice skotských separatistů silnější.
Britská premiérka Theresa Mayová zahájí oficiálně brexit neboli odchod Spojeného království z Evropské unie 29. března. Tento den aktivuje článek 50 Lisabonské smlouvy o EU, který umožňuje vystoupení členské země. Londýn o tom oficiálně informoval předsedu Evropské rady Donalda Tuska.
Premiérka Theresa Mayová avizovala, že brexit bude "tvrdý" a nekompromisní. Britové opustí evropský jednotný trh nebo Soudní dvůr EU a plánují kontrolu počtu migrantů z Unie. Většina všech Britů se sice loni v referendu vyslovila pro brexit, zato Skotové chtěli v Unii zůstat. "Považuji za málo pravděpodobné, že by se Británie rozpadla," myslí si však místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička.
Britský princ přijel do Paříže poprvé od doby, kdy tu zemřela jeho matka Diana. Se svou chotí Kate v sobotu navštívil Invalidovnu, kde se sešli s přeživšími teroristických útoků v Paříži a Nice.
Buckinghamský palác má připravený podrobný plán na to, co se bude dít, až zemře nejdéle vládnoucí britská panovnice Alžběta II. Nese název Operace London Bridge a její detaily zveřejnil britský list The Guardian. Alžbětina smrt otřese Spojeným královstvím, které v současnosti prochází velkými změnami. Londýn se proto pečlivě připravil na chvíli, kdy odejde jeden z tmelicích symbolů stability a pořádku.
Britská zpěvačka se proslavila především během druhé světové války, kdy zpívala vojákům např. v Egyptě, Indii či Barmě. Její poslední skladba I Love This Land byla vydána v roce 1982 pro ukončení desetitýdenní války na Falklandských ostrovech mezi Velkou Británií a Argentinou. Ve svých sto letech je nejstarší žijící umělkyní, které vyjde album. Zároveň se na její počest chystá v sobotu v Londýně koncert.
Britská královna Alžběta II. udělila ve čtvrtek premiérce Therese Mayové formální svolení, aby zahájila výstupní rozhovory s Evropskou unií. Informovala o tom agentura Reuters. Mayová tak může proces tzv. brexitu zahájit kdykoliv. Podle parlamentního mluvčího se tak ale pravděpodobně stane koncem března.
Vyjednávání o odchodu Velké Británie z EU se sice mírně komplikují debatami v londýnském parlamentu, britská premiérka Theresa Mayová chce ale jejich hlavní část stále uzavřít do dvou let. Na podmínkách odchodu se ale s Bruselem nemusí vůbec dohodnout. Pro tento případ má Mayová záložní řešení. To by předpokládalo úplné odstřižení Velké Británie od EU, snížení daní pro britské výrobce a naopak zavedení cel pro dovoz do země.
Britská premiérka Theresa Mayová v úterý potvrdila, že počítá se spuštěním procesu odchodu Velké Británie z Evropské unie na konci března. Dodala, že zákon, který vládě umožní zahájit tzv. brexit, podepíše královna v nadcházejících dnech. V pondělí už zákon schválily obě komory parlamentu. To Mayová označila za "určující moment pro celou zemi". Premiérka také řekla, že parlament uvědomí, až oficiálně aktivuje článek 50 Lisabonské smlouvy o fungování unie. Tímto momentem začnou rozhovory mezi Londýnem a Bruselem o konkrétních podmínkách brexitu.
Britský parlament v pondělí večer schválil zákon, který vládě umožní spustit proces odchodu země z Evropské unie. Premiérka Mayová by tak teoreticky mohla spustit Brexit již v úterý, o čemž spekulovala některá média o uplynulém víkendu. Ministr pro Brexit David Davis ale vzápětí po schválení zákona zopakoval, že vláda hodlá rozluku zahájit koncem března.
Mluvčí britské premiérky Theresy Mayové odmítl spekulace médií, že vláda spustí proces vedoucí k odchodu země z Evropské unie již v úterý. Podle agentury Reuters při tom zdůraznil, že kabinet mnohokrát hovořil o "konci" března. Některá média o uplynulém víkendu psala, že pokud v pondělí v obou komorách britského parlamentu projde příslušný zákon, který má vládě umožnit Brexit zahájit, mohla by tak premiérka učinit už v úterý. S aktivací článku 50 lisabonské smlouvy o fungování Unie, kterou oficiálně začnou rozhovory Britů s EU o podmínkách Brexitu, však podle mluvčího vláda počítá až na konci měsíce. "Řekl jsem 'na konci' mnohokrát, ale zdá se, že nedostatečně důrazně," uvedl mluvčí.
Konzervativní vláda ve Varšavě se jen těžce vzpamatovává z neúspěšného pokusu zablokovat znovuzvolení bývalého polského premiéra Donalda Tuska předsedou Evropské rady. Při něm zůstala minulý čtvrtek v Bruselu úplně osamocená a Tusk byl hlasy ostatních 27 zemí znovu potvrzen v roli šéfa evropských summitů. Pravicová polská média popisují porážku v "aféře Tusk" jako německé spiknutí. A mluví o osamocení podobném roku 1939, kdy Polsko bojovalo samo proti Hitlerovi i Stalinovi.
Skotská premiérka Nicola Sturgeonová potvrdila, že chce prosadit v pořadí druhé referendum o skotské nezávislosti na Velké Británii. Podle premiérky by se všelidové hlasování mohlo konat v období mezi podzimem roku 2018 a následujícím jarem. Příští týden podá oficiální žádost skotskému parlamentu, který bude o jejím plánu hlasovat. Ve svém pondělním projevu v Edinburghu premiérka prohlásila, že Skotové musí mít šanci vybrat si mezi takzvaným tvrdým Brexitem a šancí vytvořit nezávislý stát. V prvním hlasování v září 2014 obyvatelé Skotska možnost odpojení od Londýna těsnou většinou odmítli.
Britští poslanci zřejmě už v pondělí odhlasují zákon, který Británii umožní vystoupit z EU. Vláda premiérky Theresy Mayové po nich chce, aby odmítli pozměňovací návrhy, se kterými přišla Sněmovna lordů. Prý by jí svázaly ruce pro vyjednávání s Evropskou unií. Mayové ale hrozí, že někteří její vlastní konzervativní poslanci by se mohli vzbouřit a návrhy lordů podpořit. Pokud zákon projde, premiérka Mayová následně spustí článek 50 Lisabonské smlouvy. V tu chvíli začnou vyjednávání s EU o konkrétních podmínkách Brexitu.
Přestože Bohuslav Sobotka na víkendovém sjezdu ČSSD obhájil post předsedy strany a získal lepší mandát, než ve který doufal, jednoznačným vítězem brněnského setkání sociálních demokratů je Lubomír Zaorálek. Jeho slovům se nejvíce tleskalo, právě pro něj hlasovalo řádově víc delegátů než pro ostatní kandidáty na místopředsednické posty. V zákulisí brněnského sjezdu proto stále častěji zaznívalo, že právě Zaorálek bude příštím předsedou strany. On sám ale zatím prý takové plány nespřádá.
Indierocková kapela The Kooks zahraje 26. května v Praze. Seskupení z jihoanglického Brightonu vystoupí poprvé v České republice na samostatném koncertu v Malé sportovní hale na Praze 7. Čtyřčlenná skupina se již dříve objevila na festivalech Metronome v Praze nebo Rock for People v Hradci Králové. Kapela dosud vydala čtyři alba, poslední v roce 2014 s názvem Listen.
Podle nejnovějších informací kontroverzního serveru WikiLeaks má americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) k dispozici rozsáhlou špionážní techniku včetně softwaru, který se dokáže napojit na zvolený chytrý telefon nebo televizi a odposlouchávat danou osobu. Věrohodnost dokumentů, které server vypustil zkraje týdne do světa, zatím nikdo oficiálně nepotvrdil. Podle řady expertů ale vypadají autenticky. Vyvolaly řadu otázek ohledně bezpečnosti smartphonů a jiných zařízení připojených k internetu. Zde najdete souhrn hlavních otázek a odpovědí k celé kauze.
Británie po léta ignorovala rozsáhlé celní podvody se zbožím dováženým z Číny a způsobila tak Evropské unii značné ztráty. Uvedl to ve středu evropský Úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Dodal, že během tří let tyto podvody připravily unijní rozpočet o téměř dvě miliardy eur (54 miliard Kč), které by EU nyní měla po Británii požadovat. Podvody se týkaly zboží nakupovaného v Číně a dodávaného přes Británii do Evropy. Podvodníci se podle úřadu vyhýbali placení cel pomocí falešných faktur a celních prohlášení. OLAF tvrdí, že tyto podvody v Británii vzkvétaly, zatímco jiné členské země EU podnikaly kroky k jejich zastavení. Britská celní a berní služba však výpočty OLAF zpochybnila.
