Ani tři nejnovější průzkumy k brexitu nepřinesly přesvědčivé výsledky. V jednom vedou zastánci setrvání země v osmadvacítce, v druhém naopak odpůrci. Třetí anketa dopadla nerozhodně. Jak průzkumy ovlivní násilná smrt poslankyně Coxové, která patřila do tábora podporovatelů setrvání Británie v EU, zatím není jasné, průzkumy vznikaly převážně před tragickou událostí.
Investoři do nemovitostí v Británii se bojí propadu cen po Brexitu. Už teď je přitom realitní trh v útlumu; potenciální kupci své investice raději oddalují na dobu po 23. červnu. Aby prodejci trh aspoň trochu rozhýbali, dávají do smluv speciální klauzuli.
Britská policie formálně obvinila 52letého Thomase Maira z vraždy poslankyně Jo Coxové. V sobotu stanul u soudu v Londýně. Na dotaz, jak zní jeho jméno, odpověděl: "Mé jméno je smrt zrádcům, svobodu pro Británii.". Mair podle vyšetřovatelů jednal pravděpodobně sám. Jednačtyřicetiletou Coxovou napadl vrah ve čtvrtek v jejím volebním okrsku v severoanglickém Birstallu u Leedsu. Podle některých médií nese vinu na vraždě agresivní tón kampaně před referendem o setrvání v EU, Coxová byla proti Brexitu.
Henry Frith svým přátelům tvrdil, že pochází z Ekvádoru a kořeny má i na Novém Zélandu. V Madridu od 90. let pracoval ve své konzultační firmě. V roce 2010 ho navštívil britský agent, druhý den Frith zmizel ze země. Jak se později ukázalo, muž jménem Sergej Jurjevič Čerepanov byl prvním ruským špehem – tzv. "ilegálem", který byl po konci studené války v Evropě veřejně odhalen.
Vražda britské poslankyně Jo Coxové šokovala zemi. Lidé nosí květiny k místu činu i do centra Londýna. Vyjadřují svůj zármutek, šok i podporu pozůstalým, zejména manželovi Benovi a jejich dvěma dětem, které vrah zanechal bez matky.
Pokud se prokáže, že motivy střelce byly politické a Jo Coxovou zavraždil kvůli jejím názorům, může to v referendu o vystoupení z Evropské unie ovlivnit dosud nerozhodnuté voliče. Kampaň byla v posledních dnech vyhrocená, oba tábory se obviňují ze lží a manipulací.
Labouristickou britskou poslankyni Jo Coxovou, která agitovala za setrvání Velké Británie v EU, ve čtvrtek při útoku na veřejném prostranství zabil 52letý muž. Oba tábory - stoupenci setrvání v EU i hnutí Vote Leave – hned po útoku zastavily své kampaně. Do referenda o setrvání království v Unii zbývá necelý týden.
Jo Coxové bylo jedenačtyřicet let, když ji ve čtvrtek na ulici v severoanglickém městě Birstall zavraždil 52letý muž. Byla matkou dvou malých dětí a od loňského roku také poslankyní v britském parlamentu za labouristickou stranu. Zastávala názor, že by Velká Británie měla zůstat součástí Evropské unie a před nadcházejícím referendem se angažovala v kampani Stronger IN. Podle jejího manžela celý život bojovala proti nenávisti. Pracovala pro několik charitativních a humanitárních organizací a zasazovala se o mírové řešení konfliktu v Sýrii.
Velkou Británií otřásla vražda labouristické poslankyně Jo Coxové, velké odpůrkyně Brexitu. Policie v souvislosti s činem zadržela 52letého muže, který podle svědků během útoku na ulici vykřikoval "Britain First". To je název xenofobního militantního hnutí, které je proti EU i multikulturalismu. Z celého světa přicházejí do Británie kondolence.
Jednačtyřicetiletá politička a matka dvou dětí Jo Coxová zemřela po útoku muže, jehož identita zatím nebyla oficiálně potvrzena. V Birstallu ji na ulici odpoledne třikrát střelil a pobodal. Coxová v podvečer v nemocnici podlehla svým zraněním. Svědci ji po útoku našli krvácející na chodníku nedaleko místní knihovny. Krátce poté policie podle deníku Guardian zadržela dvaapadesátiletého Thomase Maira a oznámila, že nikoho dalšího v souvislosti s útokem nehledá. Coxová byla obhájkyní setrvání Velké Británie v EU.
Odpůrci Evrospké unie z krajně pravicové strany Britain First publikovali na Facebooku fotografii československých válečných letců z doby 2. světové války. Pod fotografií 310. československé stíhací perutě RAF je text: "Tito hrdinové bojovali za SVOBODNOU Británii. Hlasujte pro odchod z EU!". Deník The Independent upozornil na fotografii s tím, že "tito hrdinové skutečně bojovali za svobodnou Británii, ale pravděpodobně nejsou nejlepším příkladem, pokud chcete poukazovat na nebezpečí imigrace". Britové rozhodnou o tom, zda jejich země zůstane v Evropské unii, 23. června v referendu. Zastánci Brexitu argumentují kromě jiného příliš velkým počtem imigrantů z jiných zemí EU.
Policie si může odškrtnout – dobrá práce. Strážníkům se ve středu v Lille podařilo odvrátit obávaný střet fanoušků anglické a ruské fotbalové reprezentace. Hlavní problémy v dočasně obleženém městě způsobovalo opilectví a vandalství Angličanů.
Agentura BMG Research popřela pravost průzkumu, který se raketové šířil na sociálních sítích. Zastánci Brexitu v něm měli náskok čtyř procentních bodů. I v pravých průzkumech ale zastánci odchodu z EU dotahují ty, kteří chtějí v osmadvacítce zůstat.
Zatímco průzkumy veřejného mínění favorizují zastánce Brexitu, tedy vystoupení z EU, sázkové kanceláře dosud věří spíše tomu, že Britové se 23. června ve všelidovém hlasování rozhodnou pro zachování současného stavu. Kurzy na možnost vystoupení z EU ale bookmakeři postupně snižují. Jedna z největších britských sázkových kanceláří William Hill na konci května počítala s 85procentní pravděpodobností odmítnutí Brexitu, aktuálně je to 69 procent. Sázky na odchod z EU tak nyní, v případě vítězství odpůrců EU, vynesou vůbec nejnižší výhru. Proto společnost věří, že se podporovatelé Brexitu dostanou do vedení do konce týdne.
Podle nově zvoleného londýnského starosty Sadiqa Khana může taková reklama zejména u mladých lidí vyvolávat potíže spojené s vnímáním vlastního těla. Její odstranění avizoval už ve své předvolební kampani. Zákaz se může dotýkat až 12 tisíc reklam, se kterými se v Londýně každý rok ve vozech a prostorách městské hromadné dopravy setkávají.
„Představa, že nevolený úředník může diktovat právní normy volenému shromáždění, přijde mnoha Britům perverzní, i když se tento vliv Bruselu často démonizuje a přehání.“
Norsko, které příznivci odchodu Británie z EU často uvádějí jako modelový příklad, odmítlo členství v Evropské unii ve dvou referendech v letech 1972 a 1994. Země však přitom zůstává těsně s Unií spjata svým členstvím v Evropském hospodářském prostoru (EHP). A přejímá řadu unijních legislativ, na jejichž přijetí nemá de facto žádný vliv. Když se v Bruselu přijímají klíčová rozhodnutí, Norové musejí opustit jednací sál. "Ano, máme přístup k jednotnému trhu, ale zároveň jsme podřízeni legislativě, na kterou nemáme žádný vliv," vysvětluje generální ředitelka Konfederace norských podniků Kristin Skogenová Lundová.
Případný odchod Velké Británie z Evropské unie, o němž budou Britové hlasovat 23. června, může výrazně zpomalit českou ekonomiku. Dopady Brexitu mohou český průmysl zatížit i na dalších deset let, upozorňuje ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. "Česko by utrpělo jak kvůli úbytku poptávky z Velké Británie samotné, tak i kvůli zpomalení v celé eurozóně," uvádí v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Naopak mezi ekonomická pozitiva patří hlavně slabší libra, díky níž by mohla Čechům zlevnit dovolená ve Velké Británii. Zároveň je ale nutné připravit se na dražší dolar.
Bývalý britský premiér Gordon Brown podpořil setrvání Londýna v Evropské unii. Podle agentury AP vyzval Británii, aby byla vůdčí silou evropského bloku namísto toho, aby ho opouštěla. Průzkumy zatím ukazují, že deset dní před referendem jsou tábory příznivců a odpůrců Brexitu vyrovnané. Podle AP je Brownova podpora setrvání v EU důležitá především pro voliče jeho Labouristické strany. Předseda labouristů Jeremy Corbyn totiž dlouho vystupoval jako kritik evropského bloku, zatímco premiér a šéf konzervativců David Cameron je nejvýraznějším stoupencem zachování členství Británie v Unii. Mnoho voličů labouristů si proto nebylo jistých, jak se jejich strana k Brexitu staví.
Počet jaderných hlavic ve světě během loňského roku klesl, žádná z devíti jaderných velmocí ale nenaznačila, že by byla ochotna se ho vzdát zcela, vyplývá z nové zprávy mezinárodního ústavu pro výzkum míru SIPRI. Spojené státy, Rusko, Británie, Francie, Čína, Indie, Pákistán, Izrael a Severní Korea podle ní k 1. lednu 2016 disponovaly 15 395 jadernými hlavicemi. Z toho je 4120 rozmístěných hlavic, tedy těch, které jsou nasazené na raketách či jsou na základnách s akceschopnými jednotkami. Arzenál se postupně zmenšuje od studené války (v 80. letech bylo hlavic téměř 70 000), Rusko i USA ale "pokračují v rozsáhlých a nákladných programech modernizace svých jaderných sil".
