Britská Dolní sněmovna nebude v pondělí znovu hlasovat o různých variantách postupu v otázce plánovaného odchodu Británie z Evropské unie. Pro návrh, který požadoval, aby poslanci opět převzali kontrolu nad programem sněmovny, se ve středu vyslovilo 310 poslanců, proti se jich postavil stejný počet. Předseda sněmovny John Bercow remízu rozhodl v neprospěch návrhu.
Ochranný soud v Londýně, dohlížející nad lidmi se sníženou mentální kapacitou, řeší případ muže, který žádá o povolení mít sex se svou ženou. Ta se již sama nedokáže rozhodnout, zda chce, nebo nechce mít pohlavní styk. Soudce podle britského tisku uvedl, že základním lidským právem muže je mít sex se svou manželkou. Jeho prohlášení řada lidí kritizovala.
Drtivá většina Britů má plné zuby každodenního zpravodajství o brexitu a v době aktuální krize není nadšena působením ani jedné ze dvou hlavních politických stran. Taková jsou zjištění výzkumu společnosti Britain Thinks provedeného v týdnu, na jehož konci měla Británie podle původního plánu opustit Evropskou unii. Ve většině respondentů vyvolává nevyzpytatelný vývoj kolem brexitu zmatení a lidé příliš nevěří, že se politici dokážou s chaosem vypořádat.
Když dvacetileté Xsaře Sandersonové z britského města Scunthorpe loni diagnostikovali poslední stadium zhoubného nádorového onemocnění Hodgkinův lymfom, lékaři jí moc šancí na přežití nedávali. Dívka se po absolvování několika náročných chemoterapií rozhodla léčby zanechat. Přátelé mezitím založili sbírku na její pohřeb. K překvapení všech ale lékaři v březnu zjistili, že nádory z jejích mízních uzlin jsou pryč.
Britská premiérka Theresa Mayová dnes po více než sedmihodinovém zasedání své vlády oznámila, že hodlá požádat Evropskou unii o další odklad termínu brexitu. Aktuální termín odchodu Británie z EU je 12. dubna. Východisko z brexitové krize chce premiérka nyní hledat v jednáních s předsedou opozičních labouristů Jeremym Corbynem. Ten už její nabídku k jednání "s velkou radostí" přijal. Předseda Evropské rady Donald Tusk v reakci na prohlášení Mayové zdůraznil, že není jasné, jaký bude výsledek jednání, a vyzval k trpělivosti.
Evropská unie nemůže být trvale rukojmím politické krize ve Spojeném království. Při setkání s irským premiérem Leem Varadkarem to v úterý řekl francouzský prezident Emmanuel Macron, informovala agentura AFP. Zároveň vyzval, aby Británie konečně přišla s nějakým plánem, nebo ji na konci příštího týdne čeká odchod z EU bez dohody.
Na severu Londýna během uplynulých čtyř dnů pobodali již pět lidí. Policie v úterý informovala, že po sérii čtyř útoků z víkendu vyšetřuje další případ pobodání člověka na ulici. V souvislosti s činy zadrželi policisté dvě osoby. Nárůstem počtu útoků nožem se v pondělí zabývala i britská vláda.
Skupina vládních i opozičních britských poslanců připravila návrh zákona, kterým chce vládu přinutit k žádosti o dlouhý odklad brexitu. Cílem iniciativy je zabránit tomu, aby Británie 12. dubna opustila Evropskou unii bez dohody, která by upravovala podmínky brexitu. O návrhu informují na Twitteru britští novináři.
Reset politiky by byl i v kolébce parlamentní demokracie nevypočitatelnou operací.
Proevropské strany budou mít v Evropském parlamentu po květnových volbách opět jasnou většinu. Podpora dvou největších frakcí, lidovců a socialistů se od počátku roku navíc neustále zvyšuje. Ukazuje to poslední průzkum veřejného mínění.
Německý státní tajemník pro EU Michael Roth se ohledně toho, co se děje ve Velké Británii, vyjádřil hodně otevřeně. „Brexit je velký průšvih. Říkám to, byť je to velmi nediplomatické.“ Vyjádřil tak evropské rozčarování z toho, že se britští politici řadu měsíců nedokážou ohledně brexitu dohodnout vůbec na ničem. Potvrdilo se to i v noci na dnešek během dalšího hlasování v britském parlamentu. Poslanci hlasovali o čtyřech variantách toho, co by se vlastně mělo s plánovaným brexitem stát. A, jako už několikrát v minulosti, ani jedna možnost nezískala většinu.
Krize kolem brexitu mohla obyvatele Británie sjednotit ve vzteku vůči Evropské unii, místo toho ale jejich hněv míří proti vlastním politikům. Spokojeni s jejich výkonem nyní nejsou ani zastánci setrvání v unii, ani vítězná strana z referenda roku 2016. Proces odchodu z EU má za následek erozi důvěry v demokracii jako takovou, píše americký list The New York Times.
Projděte se s námi multikulturním britským městem přeplněným graffiti. Navštívili jsme Bristol, kdysi přístavní a dnes kulturní centrum na západě Anglie, v němž vedle sebe žijí přistěhovalci i rodilí Britové, tradiční kultura i ta alternativní. Bristol je i proto ne náhodou domovem ikonických triphopových kapel Massive Attack nebo Portishead a byl také finalistou evropského města kultury v roce 2008. Jeho obyvatelé navíc jako první mohli objevit Banksyho kritické graffiti, stále zdobící centrum města.
Více než šest milionů Britů podepsalo petici proti vystoupení Spojeného království z Evropské unie. V pondělí budou o petici debatovat poslanci Dolní sněmovny.
Premiérka Theresa Mayová by mohla vypsat předčasné volby, pokud se jí v parlamentu nepodaří prosadit její již třikrát odmítnutý návrh brexitové dohody, ve hře je i podpora celní unie s EU. Napsaly to britské nedělníky s tím, že konzervativní poslanci budou chtít předčasným volbám zabránit a že vládě hrozí rozpad, pokud se premiérka rozhodne pro odklad brexitu, pro celní unii, nebo pro odchod z Evropské unie bez dohody.
Pravděpodobnost, že Británie nakonec opustí Evropskou unii bez dohody, po pátečním hlasování britského parlamentu významně vzrostla. V prvních reakcích to uvedli vrcholní politici některých unijních zemí. Například nizozemský premiér Mark Rutte řekl, že riziko brexitu bez dohody je nyní naprosto reálné. Stále pravděpodobnější je tato varianta i podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, rakouského kancléře Sebastiana Kurze nebo šéfa německé diplomacie Heika Maase.
Pro některé Brity měl být pátek důvodem k velkým oslavám, pro jiné zase k hlubokému zármutku. Právě dnes měla Velká Británie podle původního plánu vystoupit z Evropské unie. Jenže na brexit nakonec nedošlo a místo toho země upadla do ještě většího chaosu. Britský parlament opět odmítl dohodu o podobě brexitu, kterou v Bruselu vyjednala britská premiérka Theresa Mayová. Britové tak stále nevědí, jak a jestli vůbec z EU odejdou.
Britská vláda si už objednala vyražení pamětních mincí s datem 29. března 2019, které měly připomínat britské vystoupení z Evropské unie. Jenže tyto mince teď může prodávat maximálně jako sběratelskou kuriozitu – Spojené království v pátek navzdory původním předpokladům z EU neodchází. O odklad požádali sami Britové, protože se na podobě brexitu stále nejsou schopni domluvit. Další šanci mají už dnes, kdy britský parlament hlasuje o dohodě o podobě brexitu, kterou s EU vyjednala premiérka Theresa Mayová. Poslanci ji už dvakrát odmítli, žádnou jinou variantu ale nepředložili. Podívejte se na možnosti, jak to může s brexitem nakonec dopadnout.
Ani v den, který byl před dvěma lety určen jako termín brexitu, není jasné, jak, kdy a zda vůbec Británie Evropskou unii opustí. Změnit by to mohlo třetí hlasování o brexitové dohodě v dolní komoře parlamentu, které je naplánované na 15:30 SEČ. Když poslanci dokumentu dají zelenou, Británie by zřejmě z EU vystoupila v noci z 22. na 23. května. Většinovou podporu se ale vládě premiérky Theresy Mayové stále nedaří zajistit.
Britští poslanci budou dnes, tedy v původním termínu odchodu své země z Evropské unie, znovu hlasovat o schválení dohody o rozluce s EU. Součástí vládního usnesení však nebude politická deklarace o vztazích obou stran po brexitu. Vláda se podle všeho k oddělení dvou částí brexitového balíčku uchýlila proto, aby hlasování nezablokoval šéf Dolní sněmovny John Bercow, který nechtěl umožnit opakované rozhodování o totožném návrhu.
