Dosud nejvýkonnější teleskop, jaký kdy lidstvo vyslalo do vesmíru, pořídil nové snímky vzdálených kosmických těles. Ty nejnovější zobrazují Sloupy stvoření, které dostaly svůj název proto, že v nich vznikají hvězdy. Podívejte se na jedinečné fotografie z teleskopu Jamese Webba.
Francouzský vědec Étienne Klein se musel omluvit za falešnou fotografii hvězdy Proxima Centauri. Na Twitter totiž na konci července umístil místo snímku nejbližší hvězdy od Slunce obrázek plátku španělského salámu chorizo, čímž chtěl upozornit na bezhlavé sdílení neověřených informací na sociálních sítích. Fotku ale sdílely tisíce lidí.
Ve středu večer se Měsíc dostane nejblíže k Zemi a zároveň bude v úplňku, což vytvoří jev zvaný superúplněk. Sledovat ho bude možné odkudkoliv. Nejlepší je ho ale pozorovat mimo město, aby bylo vidět, jak Měsíc osvětluje noční krajinu. Zajímavou podívanou bude však podle meteorologů kazit částečná oblačnost.
Zajímají nás menší snímky. Je pro nás důležité si to co nejvíc zvětšit, abychom tam viděli co nejvíce galaxií, vysvětluje ředitel Astronomického ústavu Akademie věd Michal Bursa. Vidíme i dovnitř galaxií, tolik nových dat je výzva zpracovat. Jako astronomové máme velkou neznámou, jak to po velkém třesku probíhalo, Webbův teleskop nám představí neznámou oblast vzniku vesmíru, dodává.
Teleskop Jamese Webba, nejvýkonnější, jaký byl kdy vyslán do vesmíru, poslal zpátky na Zemi už pět fotografií. Ukazují několik galaxií a zachycují, jak vypadal vesmír nedlouho po svém vzniku, tedy před více než 13 miliardami let. Než se však mise dočkala úspěchu, několikrát jí hrozilo zrušení. Změna přišla až s příchodem muže, který ji dost možná zachránil.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v úterý se svými partnery z evropské vesmírné agentury ESA a kanadské CSA zveřejnil první plně barevný snímek pořízený vesmírným teleskopem Jamese Webba. Jde o doposud nejhlubší pohled do vesmíru, na němž je zachyceno světlo z galaxií z období před miliardami let, uvádí britská BBC na svých internetových stránkách.
Krásy polárních září, tajuplné mlhoviny v hlubokém vesmíru i neobvyklé pohledy na povrch Slunce a Měsíce. To vše přináší nejlepší astronomické snímky roku, které postoupily do finále mezinárodní soutěže Astronomy Photographer of the Year 2022, pořádané britskou Královskou observatoří v Greenwichi. Nominované záběry si můžete prohlédnout ve fotogalerii.
Jsme ve vesmíru sami? Lidstvo si otázku klade od nepaměti, není tedy divu, že si nevysvětlitelné úkazy na obloze spojuje s mimozemšťany. Připomeňte si na dnešní Světový den UFO nejslavnější případy pozorování záhadných objektů na obloze. Tajemné létající koule se v minulosti objevily i v Česku a například tajemné UFO ze středočeského Miličína je dodneška opředeno hromadou otázek.
„Celý život věřím, že kosmický průmysl je jeden z mála, kde může Česká Republika ještě hrát první ligu. Máme zázemí, přístroje a infrastrukturu, teď už si musíme jen odžít to, že dáme dohromady obrovský systém, jako třeba sondu k Měsíci,” říká Petr Kapoun, generální ředitel TRL Space a dodává: „Rozdíl mezi mnou a Elonem Muskem je ten, že já dávám reálné termíny.”
Jde o první družici typu Cubesat vyrobenou v Česku, která slouží k testování nových technologií, jako je třeba rentgenový dalekohled, kterým vědci měří koncentraci kyslíku v atmosféře. Její životnost přitom byla původně odhadována na jeden rok. I po pěti letech jsou ale systémy družice stále plně funkční a poskytují vědecká a technologická data.
Lidé mají v těchto dnech šanci, že spatří takzvaná noční svítící oblaka. Působivý úkaz se každoročně objevuje v týdnech kolem slunovratu, k vidění bývá do počátku srpna. Tři dny po slunovratu, 24. června časně ráno, pak lze pozorovat vzácné seskupení všech pěti očima viditelných planet společně s Měsícem, uvedl astronom Petr Horálek. Jde o Merkur, Venuši, Mars, Jupiter a Saturn.
Krteček už není jediným českým pohádkovým hrdinou, který se podíval do vesmíru. Další postavou, které se dostalo pocty letět do kosmu, se stal Hurvínek. Skleněná loutka už dokonce stihla pozemšťanům poslat z oběžné dráhy první pozdrav - fotografii, kterou zachytila palubní kamera družice Planetum-1.
Vědci plánují při komunikaci napříč Mléčnou dráhou mimozemšťanům posílat ilustrace nahých lidských těl. Bytosti z jiných planet totiž podle nich bude přirozeně zajímat, jak člověk v celé své kráse vypadá, a mohly by se díky obrázkům ke vzájemnému dialogu stavět vstřícněji.
V poušti Gobi v sobotu po 4:00 SELČ přistáli tři čínští astronauti ve vesmírné lodi Šen-čou 13, kteří strávili poslední půl rok na čínské vesmírné stanici. Překonali tak dosavadní čínský rekord pro délku pobytu mimo Zemi. Oznámila to státní televize CCTV, která sestup živě vysílala.
