


Proti všem. V Bruselu jsme dnes prohráli. Naštěstí. Naše zájmy hájili jiní
Bylo v bytostném zájmu exportního Česka, aby se dnes Evropa dohodla, jak bude čelit ekonomické krizi. I když tomu Andrej Babiš v převleku za Josefa Švejka dlouho bránil.



Bylo v bytostném zájmu exportního Česka, aby se dnes Evropa dohodla, jak bude čelit ekonomické krizi. I když tomu Andrej Babiš v převleku za Josefa Švejka dlouho bránil.



Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se po čtyřech dnech a nocích vyjednávání na začátku pátého dne své schůzky dohodli na parametrech fondu obnovy ekonomik a budoucího sedmiletého rozpočtu. Oznámil to v úterý ráno předseda Evropské rady Charles Michel.



Letošní bouřlivé jednání Rady České televize a odvolání dozorčí komise Rady ČT podnítily debatu o tom, jakou úlohu mají veřejnoprávní média plnit. A zda se v Česku dostávají pod tlak vládních stran nebo některých zájmových skupin. Zopakujte si proto seriál o veřejnoprávních médiích v dalších středoevropských zemích, který deník Aktuálně.cz dřív publikoval. Tento díl se zabývá Maďarskem.



Maďarský zákon, který zavádí zvláštní požadavky pro nevládní organizace financované ze zahraničí, je v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom Soudní dvůr EU. Pro organizace, jejichž příspěvky z ciziny překročí určitou hranici, zákon zavádí mimo jiné registrační povinnost. Stanoví i možnost uložení sankce, pokud tuto povinnost nesplní.



Přesně před sto lety, dva roky po konci první světové války, ztratilo tehdejší Uherské království dvě třetiny svého území a třetinu obyvatel. Tři miliony Maďarů se na základě mírové smlouvy ocitly v cizím státě. Trauma z křivdy přežívá dodnes. I kvůli politikům, kteří tyto pocity využívají pro své vlastní cíle.



Maďarsko ruší tranzitní zóny na hranicích se Srbskem, kde zadržovalo uchazeče o azyl po dobu, kdy maďarské úřady posuzují jejich žádosti. Ve čtvrtek to oznámil šéf kanceláře premiéra Viktora Orbána Gergely Gulyás. Soudní dvůr Evropské unie minulý týden rozhodl, že tranzitní zóny se rovnají zadržování bez zákonného důvodu a že tato praxe má skončit.



Maďarsko v úterý navzdory četným mezinárodním protestům zakázalo úřední registraci změny pohlaví a právní uznání nové identity transgenderových osob, uvedla agentura AFP. Příslušnou změnu v zákonech přijal maďarský parlament, kde má vláda premiéra Viktora Orbána dvoutřetinovou většinu.



Maďarský nejvyšší soud potvrdil verdikt soudu nižší instance, podle kterého romské děti z města Gyöngyöspata mají nárok na odškodnění za segregaci ve škole.



Maďarsko niž není demokratickou zemí a stalo se "hybridním režimem", Polsko se ubírá stejným směrem. Tyto závěry vyplývají z hodnotící zprávy americké nevládní organizace Freedom House, která monitoruje úroveň demokracie a vlády práva ve 29 státech východní Evropy a Střední Asie. Česko naopak podle zprávy patří k posledním plně demokratickým zemím v postkomunistické Evropě.



Nacionalista Klaus junior se svým hnutím není žádný český národovec ani ho nenapadne se zastat Čecha Koláře, nebo se podivit nad tím, že jistě nějaké ohrožení existuje, když starostu Prahy 6 ukrývají. Typicky ruský nacionalista.



Nejde „jen“ o obejití sněmovny a soudu (nebo alespoň pražského městského soudu a jeho postoje). V první řadě jde o obejití českých občanů, o obejití základů parlamentní demokracie.



Maďarský premiér Viktor Orbán se svými mocenskými snahami nikdy netajil. "Stačí nám vyhrát jednou, ale pořádně," prohlásil ještě jako zástupce opozice. Později Orbán, jeden z vůdců maďarské revoluce z roku 1989, přislíbil vybudování "nového, neliberálního Maďarska".



Nemálo k smrti vyděšených lidí nyní říká: „Kašlu vám na svobodu, já chci přežít, dělají to dobře.“ Česká zkušenost však radí: kašlat na svobodu se krutě nevyplácí.



Maďarský parlament podle očekávání schválil kontroverzní zákon, který podle kritiků vládě umožňuje bez přesného časového vymezení řídit zemi v době nouzového stavu pomocí dekretů a dává jí větší kontrolu nad novináři. Podle dat na vládním portálu počet lidí nakažených koronavirem v Maďarsku vzrostl na 447, 15 z nich nákaze podlehlo.



Maďarský premiér Viktor Orbán v pondělí před poslanci prohrál. Opozice mu nedovolila narychlo schválit zákon, který by autoritářskému šéfovi vlády na neomezeně dlouho svěřil rozsáhlé pravomoci. Je ale jen otázkou času, než si prosadí svou. V novém hlasování příští úterý už totiž k prosazení opatření, které zdůvodňuje epidemií koronaviru, bude potřebovat jen vládní hlasy. A ty má Orbán jisté.



Utlumení výhrad Milionářů proti vládám v Polsku a Maďarsku na nedělní demonstraci v Praze bylo rozumné. Smyslem dnes není zasévat svár i v opozici.



Severomaďarská Gyöngyöspata je s dvěma a půl tisíci obyvateli jedním z nejmenších měst v zemi. Asi pětina obyvatel tu patří k romské menšině a zprávy o jejím soužití se zbytkem obce v posledních letech plní stránky celostátního i zahraničního tisku.



Když maďarská vláda nedávno přijala nové školní osnovy, nejen zahraniční média referovala o protestech tamních pedagogů a širší veřejnosti. Na vině je především seznam doporučených autorů. Ocitli se na něm někteří literáti, kteří sympatizovali s fašismem, a nikoliv třeba jediný maďarský nositel Nobelovy ceny za literaturu, dnes již nežijící Imre Kertész.



Babišova vláda už zřetelně kope nikoli za nás, za české zájmy, ale za holding Agrofert a jeho zájmy. Tahle firma má přednost před normálními vztahy s EU. A od slibu platit dvě procenta HDP na obranu premiér začíná couvat.