Je dokonce možné, že nejnovější informace o Lesinově smrti jsou signálem pro Putina: Washington má důkaz o jeho účasti na další politicky motivované vraždě.
Den po nečekaném oznámení prezidenta Vladimira Putina začalo Rusko stahovat své armádní vybavení ze Sýrie. Západní diplomaté krok opatrně vítají. Zároveň ale spekulují, zda Putinovi dochází trpělivost se syrským prezidentem Bašárem Asadem a tímto krokem se na něj snaží vyvinout nátlak. Spojené státy o chystaném Putinově kroku nevěděly. I Washington ale v posledních týdnech vykazuje změnu taktiky. Namísto výlučných náletů na majetek a "vojenské" objekty teroristické organizace se USA začaly více zaměřovat na dopadávání konkrétních islamistických lídrů. V Ženevě byla v pondělí po více než dvou letech obnovena syrská mírová jednání.
Ruská armáda začala stahovat své vybavení ze Sýrie, jak v pondělí rozkázal prezident Vladimir Putin. Podle něj už vojáci v zemi splnili své úkoly. "Technici na letecké základně začali připravovat letadla na dlouhý přelet na domácí letiště v Ruské federaci. Nakládá se vybavení a technický materiál," uvedlo ministerstvo obrany. Do Ruska se má vrátit velká část leteckých sil nasazených v Sýrii.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil stažení „podstatné části“ ruských vojenských sil ze Sýrie. Zásah podle něj do značné míry dosáhl svých cílů. Stahování by mělo začít v úterý, Rusko by zároveň mělo posílit svou roli v mírovém procesu. Putin to prohlásil při setkání s ministry zahraničí Sergejem Lavrovem a obrany Sergejem Šojguem. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že hlava státu už telefonicky informovala syrského prezidenta Bašára Asada. Putinovo rozhodnutí přišlo uprostřed mírových rozhovorů probíhajících v Ženevě. Zvláštní vyslanec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura řekl, že tyto rozhovory jsou „okamžikem pravdy".
Modernizaci výzbroje ruské armády by nemělo ohrozit škrtání v rozpočtu, řekl ruský prezident Vladimir Putin. Armáda by podle něj neměla být závislá na dovozu ze zahraničí. Přes posílení domácího obranného průmyslu se bez zahraničních dodávek Rusko zatím neobejde.
Není jasné, z jakého důvodu pobýval na konci loňského roku Lesin ve Washingtonu. Podivné je, že muž s jeho majetkem a minulostí bydlel v druhořadém, rozhodně ne luxusním hotelu. Lesin vedl holding Gazprom Media a zakládal také televizi Russia Today a velkou reklamní agenturu Vi. Měl neshody s Dmitrijem Medveděvem.
O možnosti výměny se zmínil ukrajinský prezident Petro Porošenko. Zároveň ve středu večer uvedl, že Moskva zatím na nabídku nereagovala. To potvrdil mluvčí Vladimira Putina Dmitrij Peskov. Rovněž ruské ministerstvo vnitra oznámilo, že žádná jednání o výměně se nevedou a ani se nepovedou, dokud soud neskončí. Ukrajinská pilotka se dozví výši trestu 21. března. Očekává se minimálně dvacetileté vězení.
Srbský prezident Tomislav Nikolić při dnešním setkání se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem dal najevo pochybnost, že by se Srbsko mohlo stát členem Severoatlantické aliance. Podle ruských agentur se v této souvislosti vyslovil pro vojenskou neutralitu své země. "Srbsko by mělo zůstat vojensky neutrální. Jde o vyváženou pozici, bez členství v nějakém vojenském svazku," prohlásil podle agentury TASS Nikolić v Moskvě. Média ještě před jeho cestou do Ruska očekávala, že Putin bude Bělehrad odrazovat od dalšího přibližování k NATO. Aliance nabídla vyjednávání o členství již v minulosti, Srbsko ale odmítlo a podepsalo s ní pouze individuální plán partnerství.
Ukrajinská pilotka Nadija Savčenková v závěrečné řeči před ruským soudem prohlásila, že prezident Vladimir Putin si neudrží moc. Savčenková podle obžaloby navedla palbu ukrajinské armády na ruské novináře, z nichž dva zahynuli. Podle obhajoby byla důstojnice tou dobou již zajata proruskými separatisty, kteří ji předali Rusům. Kyjev a Západ žádají osvobození Savčenkové, která odmítá jakoukoliv vinu. Kreml to i pod hrozbou sankcí odmítá.
Předseda lidovců Pavel Bělobrádek napíše dopis prezidentu Putinovi, kde ho vyzve k propuštění ukrajinské letkyně Nadiji Savčenkové. Bělobrádek se v něm chce vymezit proti porušování lidských práv a mezinárodního práva v její kauze. Předseda TOP 09 Miroslav Kalousek na úterním jednání Sněmovny neprosadil návrh, aby dolní komora podpořila dopis polských a ukrajinských intelektuálů evropským lídrům, aby se zasadili o propuštění Savčenkové. Zařazení bodu na program schůze vetovala skupina poslanců KSČM.
Příměří, které je podmínkou pro pokračování ženevských jednání, se v Sýrii stále porušuje. Za dva dny podle Ruska teroristé útočili 41krát. Syrská organizace ochránců lidských práv uvedla, že vládní letectvo v pátek útočilo na opozicí ovládané oblasti severně od Damašku. V dubnu se mají v Sýrii konat volby. Situaci v pátek projednávali představitelé Německa, Francie, Británie a Ruska. Francouzský prezident François Hollande míní, že uspořádat volby je nerealistické, naopak ruský prezident Vladimir Putin v nich nevidí problém.
Pracují u nás stovky ruských špiónů. Jejich cíl je jasný: zpochybnit NATO, oslabit Česko, rozbít Evropskou unii.
"Válka je, bohužel, zřejmě normálním jevem a my jí můžeme předejít jen tím, že s ní budeme počítat," varuje v rozhovoru s Aktuálně.cz expert na válečné konflikty Otakar Foltýn. Ostatně již staří Římané podle něj říkali: Doufáš-li v mír, připravuj se na válku. "Takže pokud válku chápete v kontextu užívaní agresivní kombinace působení politických, obchodních či propagandistických metod, tak Česká republika ve válce už je."
Chystané parlamentní volby se podle ruského prezidenta Vladimira Putina snaží ovlivnit zahraniční nepřátelé Ruska. Putin proto vyzval tajné služby, aby možnému vnějšímu vměšování do hlasování zabránily.
Syrský prezident Bašár Asad ujistil v telefonátu ruského prezidenta Vladimira Putina, že je připraven dodržet dojednané příměří. Má začít platit v pátek ve 23:00 SEČ. Podle Kremlu Asad potvrdil, že syrská vláda je připravena přispět k tomu, aby příměří začalo platit. Je to podle něj "důležitý krok směrem k politickému řešení" syrského konfliktu. Jak Damašek, tak Moskva ale dohodu chápou tak, že boj proti teroristickým skupinám Islámský stát a fronta An-Nusra bude pokračovat. Syrská vláda spolu s Ruskem dohodne, jakých skupin a jakých oblastí se bude příměří týkat. Dohodu o přerušení bojů v pondělí zveřejnily Rusko a USA. Syrská opozice oznámila, že má na vyjádření k příměří čas do pátku.
Srbský odstřelovač Dejan Berić patří k nejznámějším postavám války o východní Ukrajinu. Před necelými dvěma lety se podílel na anexi Krymu Ruskem, pak se přesunul na Donbas, aby po boku proruských separatistů bojoval proti novému kyjevskému režimu. "Válka je v současné době mým životem. To ale není způsob života, kterým bych chtěl v budoucnu žít. Až se tady se mnou rozloučí, až tu nebudu potřeba, odjedu a budu dál žít jako obyčejný civilista. Jako předtím," říká v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Příměří v Sýrii začne platit 27. února. Oznámilo to americké ministerstvo zahraničí, které zveřejnilo společné prohlášení Ruska a Spojených států. Příměří se netýká radikálních skupin Islámský stát a fronta An-Nusrá a útoky na ně budou pokračovat.
Samotný fakt, že ve významné sousední zemi došlo ke svržení zdiskreditovaného mocipána, zasel v srdcích ruských politických a ekonomických elit strach.
Ukrajinské národní kolo mezinárodní pěvecké soutěže Eurovize vyhrála dvaatřicetiletá zpěvačka Jamala. Ve Stockholmu připomene deportaci krymských Tatarů za Stalina. Útlak muslimského etnika je podle ní po ruské anexi Krymu znovu aktuální, pravidla soutěže podle všeho neporušuje.
Americký ministr zahraničních věcí John Kerry oznámil, že se USA a Rusko dohodly na podmínkách příměří v Sýrii. Dohodu co nejdříve stvrdí prezidenti Barack Obama a Vladimir Putin. Mírové rozhovory o Sýrii, kterou už několik let sužuje občanská válka, obě strany vedou prostřednictvím OSN od ledna. Dohody se neúčastní islámští radikálové.
