Zatímco americký prezident Donald Trump zahajuje mírová jednání s Vladimirem Putinem o Ukrajině, analytici agentury Bloomberg nastínili možné scénáře, jak by mohla ruská agrese skončit.
Prezident Donald Trump oznámil, že absolvoval dlouhý a "velmi produktivní" telefonický hovor s prezidentem Vladimirem Putinem. Hlavním tématem jejich diskuse byla bezpochyby válka na Ukrajině a její ukončení. Oba se shodli na tom, že je zapotřebí "mírové jednání". Kreml potvrdil, že k rozhovoru opravdu došlo. Bezprostředně poté Trump kontaktoval také ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Mezi předními Rusy, kteří podporují agresi na Ukrajině, začínají vznikat ostré spory. Vrchní kremelská propagandistka Margarita Simonjanová před inaugurací Donalda Trumpa navrhla "kompromis" k řešení ruské invaze, zastánci tvrdší linie ji okamžitě obvinili z příchylnosti k Západu.
Sankce proti Rusku, které v lednu zavedla Bidenova administrativa, jsou efektivní. Více než třetina ruské stínové flotily čelí přísným omezením a Washington je připraven zajít ještě dál. Podle zvláštního vyslance Keitha Kellogga pro Rusko a Ukrajinu chce Donald Trump sankce zdvojnásobit. Zasáhnout proti ruské flotile v Baltském moři se chystá i Evropská unie.
Americký deník New York Post o víkendu přinesl překvapivou zprávu: Donald Trump měl telefonovat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a řešit s ním konflikt na Ukrajině. Podle deníku bývalý americký prezident uvedl, že Putin "chce, aby lidé přestali umírat".
Prémiový díl Kaviárových toustů na deníku Aktuálně.cz nabízí romanci, která nevychází. Donald Trump a Vladimir Putin si vyjadřují úctu od prvního zvolení amerického byznysmena do Bílého domu. Pokračují v tom dodnes. Putin nedávno složil Trumpovi velký kompliment, když se nechal slyšet, že v roce 2020 mu byla ukradena výhra v amerických volbách. Ale přesto jim to neklape.
Uplynulý týden přinesl řadu zajímavých zpráv týkajících se ruské agrese na Ukrajině a s ní souvisejících okolností. Šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno v názorovém seriálu přináší další díl komentovaného souhrnu toho nejzajímavějšího, o čem informovala světová média.
Ruský program mezikontinentálních balistických raket (ICBM) stále nedokáže zprovoznit novou raketou RS-28 Sarmat, kterou se opakovaně chlubí prezident Vladimir Putin. Podle expertů je jedním z důvodů fakt, že program byl desetiletí závislý na firmách a odbornících z Ukrajiny.
V ruských školách přibývají muzea věnovaná válce na Ukrajině jako nástroje státní propagandy. Pod rouškou vlastenectví mají tyto expozice formovat pohled nejmladší generace na konflikt, ospravedlnit jeho pokračování a vštěpovat dětem loajalitu k oficiálnímu narativu Kremlu.
Koncem týdne americký prezident Donald Trump uvedl, že telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Politolog Jan Šír z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje mimo jiné to, jak lidem v Rusku vadí praktické komplikace v souvislosti s válkou, ale zároveň řada z nich nemá problém jít za peníze k sousedům zabíjet.
Ruští vládní politici a podnikatelé přestali být hybateli politického života v zemi. Alexandra Prokopenková z Carnegie Russia Eurasia Center se je proto zdráhá označovat za elitu. Tato novodobá ruská „šlechta“ podle ní nyní spoléhá na jednoho člověka - a tím je paradoxně Donald Trump.
Severokorejci jsou tváří v tvář smrti neústupní, téměř fanatičtí. "Jejich taktika je zastaralá, ale brutální," hodnotí asijské vojáky po měsících bojů Ukrajinci, experti i západní zpravodajské služby. Momentálně se Severokorejci z kurské fronty stáhli. Podle jihokorejské armády se ale diktátorský režim chystá vyslat na pomoc Rusku další vojáky.
V posledních dnech přichází z Washingtonu nové požadavky za pomoc Ukrajině. O víkendu Keith Kellogg, zvláštní vyslanec Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko, vyzval Kyjev k uspořádání prezidentských a parlamentních voleb. V pondělí Trump prohlásil, že chce dohodu, podle níž by Kyjev výměnou za americkou pomoc dodával USA vzácné kovy.
Konec války přinese režimu Vladimira Putina mnohem větší výzvy než samotný konflikt. Politolog Jem Morrow pro ruský opoziční web Meduza vysvětlil, jak agrese na Ukrajině prohlubuje propast mezi chudými a bohatými Rusy.
Ruští propagandisté zpochybňují zlepšení vztahů mezi Moskvou a USA. Mezi nimi i ruský prokremelský vojenský analytik Igor Korotčenko, který během vysílání státní televize tvrdil, že by se Moskva při budování vztahů s novou americkou vládou měla mít na pozoru. "Cílem Washingtonu je zničení Ruska. Trump je predátor. Amerika byla a bude naším hlavním strategickým protivníkem," hlásal během vysílání.
Ruský prezident Vladimir Putin přikázal dekretem své vládě, aby obnovila hudební soutěž Intervize. Ta se konala za časů sovětského vládce Leonida Brežněva. Klání by se mělo uskutečnit ještě letos v Moskvě s cílem nahradit mezi Rusy populární Eurovizi, ze které bylo Rusko kvůli invazi na Ukrajinu vyloučeno.
Do Damašku minulý týden dorazila delegace z Ruska. Tématem jednání byla budoucnost ruských vojenských základen v Sýrii. Představitelé obou zemí se setkali poprvé od Asadova pádu. Damašek i Moskva v posledních týdnech vysílaly ohledně vzájemné spolupráce rozporuplné signály. EU zmírní protisyrské sankce, přesto stále apeluje na odchod Rusů ze země. Izrael mezitím expandoval na jihu Sýrie.
Rusko má sice největší arzenál jaderných zbraní na světě, postrádá ale moderní raketu, která by je ve velkém množství dopravila na velkou vzdálenost. Po selháních vychvalované RS-28 Sarmat musí spoléhat na mezikontinentální balistické rakety ze sovětské éry.
“Zelenskému nezávidím. Jeho obliba klesá, na počátku války byl na 90 %, teď je na 51 %. Válka skončí neslavně a první, kdo to odskáče, bude právě prezident Zelenskyj, a to vcelku nevinně.” říká ve Spotlightu komentátor ČRo Plus Libor Dvořák. “Stále víc lidí si uvědomuje, že vojensky tahle válka vyhrát nepůjde,” dodává.
Vědecký ředitel ruského think-tanku Fjodor Lukjanov nastínil plány Kremlu na nadcházející jednání se Spojenými státy. Rusko podle něj nehodlá učinit žádné územní ústupky na Ukrajině a bude se snažit prezentovat Vladimira Putina jako rovnocenného partnera Donalda Trumpa. Řekl to v rozhovoru pro státní tiskovou agenturu TASS, který analyzovali pracovníci amerického Institutu pro studium války.
