„Na Ukrajině by to byla dlouhá válka a guerillový boj. Doufám, že Putin v sobě má pořád toho rozvědčíka KGB, který uvažuje do té míry chladnokrevně, aby takovou blbost neudělal,” říká bývalý velvyslanec v USA a v Rusku Petr Kolář. Rusko u hranic s Ukrajinou shromáždilo podle západních odhadů více než 150 tisíc vojáků. Západ se obává, že ruský vojenský výpad na Ukrajinu může přijít kdykoliv.
Pokud Rusko na Ukrajinu nezaútočí, bude dál vyvíjet maximální tlak, bude dál hrozit, protože na nic jiného dnes nemá. Neumí si silnou mezinárodní pozici vydobýt jinak než vyhrožováním.
Středa 16. února byla dnem, na který podle zjištění amerických zpravodajských služeb mohl připadnout ruský vpád na Ukrajinu. Jejich varování obdrželi v pátek všichni američtí spojenci v NATO. Obsahovalo informace o možné ruské provokaci, která by mohla posloužit jako záminka pro invazi.
Evropští a američtí spojenci podle diplomatických zdrojů dokončili přípravu sankcí, které by pocítilo Rusko v případě útoku na Ukrajinu. Jsou mezi nimi zákazy obchodování pro celé sektory, stejně jako zákaz vstupu na území EU a USA pro několik Rusů. Plynovod Nord Stream 2 naopak v sankčním balíčku není.
Napětí způsobené hromaděním ruských vojenských sil u hranic s Ukrajinou se stupňuje a sleduje ho celý svět. Krize se začala rovněž významně promítat do dezinformací, které se objevují na českém internetu. Soustředí se masivně na podporu Ruska v konfliktu a v posledním měsíci převažují i nad hoaxy o covidu-19. Na velký nárůst proruských dezinformací ukazují ve své zprávě Čeští elfové.
Olaf Scholz neměl jednoduchý úkol. Když se loni v prosinci stal německým kancléřem, přebíral klíčový úřad po 16 letech vlády Angely Merkelové. Dva měsíce poté čelí kritice na mezinárodní i domácí úrovni: odmítá prý zaujmout jasný postoj, vyhýbá se otázkám a konfrontacím, není dobrý lídr. Teď Scholz vyrazil na Ukrajinu a v úterý ho čeká i jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě.
Když v pondělí přicestoval francouzský prezident Emmanuel Macron do Kremlu, odmítl se testovat ruským PCR testem na covid-19. Dva zdroje z Macronova okolí agentuře Reuters potvrdili, že se Francouzi báli, aby tím Rusové nezískali Macronovu DNA. Macron si proto musel povídat se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o krizi kolem Ukrajiny u obřího stolu.
Letošní výběr kongresmanů a guvernérů otestuje, kam se ubírá Republikánská strana. Pokud se potvrdí, že ji stále ovládá Donald Trump, můžeme od Spojených států do budoucna očekávat, že se budou starat stále více hlavně samy o sebe. V přetlačování Evropy s Ruskem by Washington programově zůstal mimo hru.
Bezprostředně po návratu Emmanuela Macrona z Moskvy se v evropských médiích rozhořel spor o to, zda byla cesta francouzského prezidenta za jeho ruským protějškem úspěšná, nebo ne. Zatímco jedni komentátoři ho chválí, druzí tvrdí, že se nechal Vladimirem Putinem "rozcupovat".
"Ukrajinci se teď obávají, aby se nejednalo o nich bez nich, aby zájmy Ukrajiny nebyly obětovány zájmům velmocí," shrnuje, o co jde samotným Ukrajincům, rusista a historik Marek Příhoda. "Rusko je u nás zjednodušováno pouze na Kreml a jeho politiku. Kdežto v minulosti česká společnost tradičně rozlišovala mezi ruským státem a ruskou společností," říká o vztahu Čechů k Rusku.
Diplomacie v souvislosti s napětím na hranicích mezi Ruskem a Ukrajinou pracuje na plné obrátky. Český ministr zahraničí Jan Lipavský je se svými kolegy ze Slovenska a Rakouska v pondělí na Ukrajině, francouzský prezident Emmanuel Macron letí do Moskvy a v Bílém domě se sejde německý kancléř Olaf Scholz s americkým prezidentem Joem Bidenem.
Říká se jim Wagnerovci. Tato soukromá armáda operuje všude, kam oficiálně nemohou ruští vojáci. Působí mimo jiné v africkém Mali, kde mají své jednotky na oficiálních misích i evropské země - včetně Česka. Teď Evropa řeší, co dál. Panují totiž obavy, že žoldnéři, ovládaní oligarchou blízkým ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, rozpoutají chaos v zemi, kde operují i islamističtí teroristé.
Joe Biden, který se dosud jevil jako slabý prezident, v pravý čas překvapil v dobrém. Cena, kterou by Putin zaplatil za útok na Ukrajinu, by byla přičiněním současné hlavy Spojených států o dost vyšší, než s jakou ruský prezident původně kalkuloval. Svého amerického protivníka podcenil.
Politici některých západních zemí včetně Česka nepřijedou na páteční slavnostní zahájení zimních olympijských her v Pekingu. Bojkotují je kvůli porušování lidských práv v Číně. Ruský prezident Vladimir Putin ale na ceremoniálu na stadionu zvaném Ptačí hnízdo chybět nebude.
Velká Británie a USA připravily ještě před válkou seznam Rusů, které zasáhnou ekonomické sankce, pokud ruský prezident Vladimir Putin vydá rozkaz k invazi na Ukrajinu. Rozkaz vydal, takže Západ sankce schválil. V následujícím přehledu najdete jména lidí z Putinova okolí, kterých se dotknou nebo už dotýkají.
Prezident Joe Biden už dříve vyloučil přímou účast Američanů v případném ozbrojeném konfliktu Ukrajiny s Ruskem. Vojenská pomoc USA pro Kyjev spočívá v dodávkách zbraní. Ruský prezident Vladimir Putin teď ale musí ze strany Washingtonu počítat s tvrdými sankcemi. Nejen proti ruským bankám a vybraným ekonomickým odvětvím, ale i proti nejužšímu okruhu lidí z Kremlu.
Americký prezident hodlá splnit svůj slib, že do nejdůležitějšího tribunálu USA uvede historicky první černošku. Demokraté mluví o kroku na cestě ke spravedlnosti. Republikáni vidí protiústavní upřednostňování barvy kůže před kvalifikací. A v pasti tohoto nezdravého politického rozštěpení uvízlo i samo právo.
Západ i Rusko doprovázejí vzájemné spory ohledně Ukrajiny válkou slov o hospodářských sankcích. Spojené státy a EU varovaly Moskvu, že když ruští vojáci překročí ukrajinskou hranici, Kreml za to tvrdě zaplatí a účet bude vysoký. Ruské vedení zase kontruje, že Evropa se může ocitnout bez ruského plynu. Nabízíme přehled, jaké ekonomické páky na sebe obě strany mají.
Pokud se Rusko rozhodne pro eskalaci, samozřejmě to udělá v oblastech, kde jsou lidé, kteří mají historické nebo rodinné vazby na Rusko. Takovým místem může být Charkov, uvedl nedávno pro deník Washington Post ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jak na hrozbu invaze pohlížejí samotní obyvatelé města ležícího asi 40 kilometrů od ruských hranic? Podívejte se na reportáž Rádia Svobodná Evropa.
