Indonéští přívrženci radikálního islámu vyzývají úřady k zatčení křesťanského guvernéra Jakarty. Volají též po zavedení práva šaría v Indonésii. Ulice plné demonstrantů usměrňují ozbrojené jednotky.
Senát schválil vyslání českého týmu vojenských chirurgů a instruktorů do Iráku. Měli by tam působit do konce roku 2018 v rámci operací proti takzvanému Islámskému státu. "Sedmnáctičlenný lékařský tým má do Iráku odletět ještě letos v prosinci, instruktoři až příští rok," řekl dnes senátorům ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Misi musí ještě stvrdit Sněmovna, zatím ji podpořil její branný výbor. Armádní chirurgové by měli působit v rámci polní nemocnice amerického námořnictva asi 70 kilometrů jižně od Mosulu, který irácká armáda se svými spojenci začala v těchto dnech osvobozovat od islámských extremistů. Zároveň čeští zástupci s Irákem jednají o vyslání instruktorů ženijního vojska.
Řecko zamítlo žádost o azyl dalším čtyřem tureckým vojákům a důstojníkům, kteří z vlasti uprchli do Řecka po červencovém neúspěšném pokusu o převrat. Dalším třem z osmičlenné skupiny Atény zamítly žádost o azyl minulý měsíc. Ve všech sedmi případech šlo o prvoinstanční rozhodnutí, proti němuž se mohou odvolat. O žádosti posledního vojáka zatím úřady nerozhodly. Dva majoři, čtyři kapitáni a dva poddůstojníci přiletěli do Řecka na palubě vrtulníku krátce poté, co turecká vláda potlačila pokus o převrat. Ankara je označila za zrádce a v srpnu oficiálně požádala o jejich vydání. Řecké úřady již dříve uvedly, že vojáci dostatečně neprokázali, že do červencového pokusu o převrat nebyli zapleteni.
Kvůli nezdařenému puči v Turecko úřady postavily mimo službu bezmála 13 tisíc vojáků. Odvolali je kvůli podezření z napojení na hnutí, které podle úřadů za nezdařeným pučem stojí. Kvůli pokusu o puč byl v Turecko propuštěno či odvoláno na 100 tisíc státních zaměstnanců včetně policistů, vojáků, soudců nebo učitelů.
Ruské výsadkové jednotky budou poprvé cvičit na africké půdě. S kolegy z Egypta budou trénovat ničení teroristických uskupení v poušti. Manévry, které budou sledovat zástupci tří desítek států, se uskuteční tento měsíc, oznámilo ruské ministerstvo obrany. Vůbec první rusko-egyptské manévry se odehrály loni v červnu. Námořní cvičení Most přátelství 2015 bylo zaměřeno na nácvik ochrany námořních cest před "nejrůznějšími hrozbami". Do týdenních manévrů se zapojil ruský raketový křižník Moskva, vrtulníková loď Alexandr Šabalin a řada podpůrných plavidel. Egyptská armáda vyslala do Středozemního moře dvě fregaty a raketové čluny. Oba státy nasadily i bojové letectvo a vrtulníky.
Švédsko zřejmě od roku 2018 obnoví všeobecnou brannou povinnost, kterou zrušilo před šesti lety. O návrhu ministra obrany Petera Hultqvista bude muset ještě hlasovat parlament, podle serveru Spiegel Online má ale mezi poslanci dostatečnou podporu. Důvodem chystaného kroku je zhoršující se bezpečnostní situace a zároveň nedostatek dobrovolníků. Všeobecnou brannou povinnost Švédsko zrušilo v roce 2010 po téměř 200 letech. Základní vojenskou službu poté absolvovali pouze dobrovolníci. Obnovená branná povinnost by se měla dotknout všech Švédů – mužů i žen – narozených po roce 1999.
Další američtí vojáci mají pomoci irácké vládě dobýt strategické město Mosul držené radikály z organizace Islámský stát. V Mosulu žily dva miliony Iráčanů, než ho bojovníci Islámského státu v roce 2014 bez boje ovládli.
Vojáci, policisté i celníci od úterního rána nacvičují kontroly na hranicích se Slovenskem. Řidiče budou kontrolovat namátkově. Další část cvičení proběhne na 11 hraničních přechodech mezi s Rakouskem a Německem. Vojáci podle prvního zástupce náčelníka generálního štábu armády Jana Balouna chtějí procvičit hlavně sladěnost s policií, systém velení a prostupnost informací.
Na chrudimském letišti se sešlo pět desítek lidí, kteří se chtějí přidat k výsadkářům a v případě nutnosti jsou připraveni bránit svou zem. Při drsné zkoušce v cestě za svým snem však prošly jen dvě třetiny z nich. Zbytek skolil vyčerpávající běh, plavání, silový trénink, tvrdé tresty i nedostatek spánku. Jedinec tu prý nezmůže nic, tým naopak vše. Zástupce velitele chrudimského praporu Ivo Zelinka uchazeče povzbuzoval krédem: Pot šetří krev. To potvrzují i sami dobrovolníci, kteří se výsadkáři chtějí stát proto, že nechtějí spoléhat v případě konfliktu na spojence a chtějí bránit své rodiny, děti i zemi.
Vláda se dohodla na tom, že úředníci, vojáci, policisté či hasiči dostanou přidáno. Od listopadu jim plat stoupne o 4 procenta. Někteří specialisté na klíčových pozicích ve státní správě by mohli dostat až dvojnásobek svého platu. Finanční motivace by měla zatraktivnit pro experty služby pro stát. Pod služební zákon bude od 1. ledna nejspíš spadat 69 994 úředníků, o 819 víc než letos. Celkem bude ve státních úřadech v Česku pracovat 77 241 lidí, což je meziroční růst o 1044.
Izraelští vojáci v úterý na Západním břehu Jordánu zastřelili Palestince, který na jednoho z nich zaútočil nožem. Podle agentury DPA o tom informovala izraelská armáda. Od pátku je to už šestý případ, kdy palestinský útočník napadl izraelskou hlídku a při útoku zemřel. Podle izraelské armády Palestinec vytáhl nůž na jednoho izraelského vojáka nedaleko Hebronu a pokusil se ho napadnout. Zranit ho nestačil, protože ho další příslušníci bezpečnostních sil zastřelili. Od loňska zemřelo při podobných útocích 34 Izraelců a více než 200 Palestinců. Většina jich útočila na Izraelce nožem nebo pomocí auta.
Damaris se k Revolučním ozbrojeným silám Kolumbie (FARC) připojila, když jí bylo pouhých čtrnáct let. Prý dobrovolně. Po ukončení půl století trvajícího konfliktu mezi kolumbijskou vládou a levicovými revolucionáři se teď ale pokusí o návrat do normálního života. Uzavřená mírová dohoda totiž mluví jasně – propusťte dětské vojáky.
Při dvou výbuších v pákistánském Péšávaru zemřelo nejméně šest lidí. Další čtyři desítky byly zraněny. Křesťanskou osadu v pátek brzy ráno přepadli nejméně čtyři sebevražední útočníci. Místní stráž je společně s bezpečnostními silami při rychlém zásahu zlikvidovala, jednoho civilistu ale útočníci zabili. Zranění utrpěli dva strážci a tři vojáci.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek jako vrchní velitel ozbrojených sil nařídil mimořádnou prověrku bojové pohotovosti armády. "Dnes podle rozhodnutí vrchního velitele ruských ozbrojených sil začala další mimořádná prověrka. Vojska Jižního, část sil Západního a Centrálního vojenského okruhu, hlavního velení vzdušných a kosmických vojsk a velení výsadkových vojsk se od 7:00 moskevského času (8:00 SELČ) převádějí do plné bojové pohotovosti," oznámil ministr obrany Sergej Šojgu. Cílem je podle ministra prověřit schopnost vojsk lokalizovat krizové situace, což se týká především "jihozápadního strategického směru", tedy oblasti, v níž Rusko sousedí s Ukrajinou.
Akce se zúčastnily asi čtyři tisícovky vojáků se dvěma stovkami kusů bojové techniky, včetně tanků, samohybných děl a raketometů. Vojáci se také předvedli s novými puškami Fort, což je licenční kopie izraelské útočné pušky Tavor, či novými obrněnými transportéry. "Budeme potřebovat ještě roky a desítky miliard (investic do ozbrojených sil), abychom mohli klidně spát, ale už teď můžeme vidět, že za dva roky jsme vybudovali novou armádu," prohlásil během vojenské přehlídky prezident Petro Porošenko.
Už od začátku srpna při vstupu na Pražský hrad musí každý návštěvník projít bezpečnostní kontrolou. V úterý byly k bočnímu vchodu z Hradčanského náměstí navíc nainstalovány dva bezpečnostní rámy. Návštěvníci tak čekali v dlouhých řadách. Podle hradního mluvčího se očekává, že se situace během několika dnů zklidní. Nyní Hrad s bezpečnostními rámy zahájil jen zkušební provoz. Zda budou rámy zavedeny i třeba u vstupu z Prašného mostu, nechtěl Ovčáček z bezpečnostních důvodů komentovat.
Bolivijský prezident Evo Morales odstartoval nové tažení proti Spojeným státům, a to velmi neobvyklým způsobem. Nechal ve městě Santa Cruz zřídit novou vojenskou školu antiimperialismu, která má bojovat právě proti zahraniční politice USA a potlačovat její vliv v Jižní Americe.
Zástupcům cestovního ruchu se nelíbí zpřísněné kontroly na Pražském hradě. Podle nich to turisty zbytečně zdržuje. Cestovním agenturám tím tak vznikají náklady navíc. Pražský hrad kritiku odmítá, podle mluvčího Jiřího Ovčáčka má bezpečnost přednost před penězi.
Turečtí vojáci zabili 35 kurdských bojovníků poté, co se povstalci ze Strany kurdských pracujících (PKK) pokusili zmocnit vojenské základny ve východoturecké provincii Hakkari. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na představitele armády. V pátek zahynulo při střetech s Kurdy v Hakkari osm tureckých vojáků a více než 25 jich bylo zraněno. PKK bojuje od roku 1984 za autonomní Kurdistán a za práva Kurdů v Turecku. Za teroristickou organizaci ji kromě Ankary považuje také Evropská unie a Spojené státy. Ankara proti PKK vede znovu válku od loňského léta, kdy s ní přerušila mírový proces. Při násilnostech přišlo od té doby o život přes 40.000 lidí, většinou Kurdů.
Afghánská armáda při ofenzivě zabila jednoho ze zakladatelů Islámského státu (IS) v Afghánistánu Saada Emirátího. Spolu s ním vojáci v provincii Nangarhár zneškodnili dalších 120 radikálů. Informoval o tom zpravodajský server BBC. Emirátí byl v minulosti velitelem hnutí Tálibán, po smrti zakladatele hnutí mully Umara ale přísahal věrnost IS a patřil k zakladatelům pákistánsko-afghánské pobočky této organizace. Od té doby stál údajně v čele několika útoků IS proti Tálibánu a také proti afghánské vládě. Podle analytiků byl Emirátí jednou z klíčových postav IS v regionu, jeho smrt bude znamenat velkou ránu pro schopnost IS operovat v oblasti východního Afghánistánu.
