Těžké boje se na ukrajinské frontě nadále svádějí o kontrolu nad městem Bachmut v Doněcké oblasti. Ruské síly v regionu pokračují v útočných akcích a podnikají četné letecké nálety. Podívejte se na reportáž Rádia Svobodná Evropa, kde ukrajinští vojáci popisují, jak brání své nebe pomocí přenosných systémů protivzdušné obrany, takzvaných manpadů.
Městský soud v Praze dal za pravdu bývalému vojákovi, který se správní žalobou bránil nucenému odchodu z armády poté, co kvůli zdravotním problémům odmítl očkování. Muž se tak podle své advokátky může rozhodnout, zda se do služby vrátí, a má také nárok na doplacení služebního příjmu za dobu nezákonného propuštění. Rozsudek není pravomocný.
Minulý týden obletěla svět vyjádření amerického generála Marka Milleyho, který mimo jiné prohlásil, že Ukrajina pravděpodobně ve válce doposud přišla až o 100 tisíc vojáků – tedy stejně jako Rusko. Takové odhady je ale podle politického geografa Libora Jelena nutné brát stále s rezervou. "Přesná čísla o tom, kolik vojáků i techniky bylo ztraceno, se stejně dozvíme až po válce," uvádí v rozhovoru.
Novodobí čeští veteráni prošli válkami v Jugoslávii, Perském zálivu, Kosovu, Iráku, Afghánistánu či Mali. Je jich přesně 16 125. Generální sekretář Asociace spolků válečných veteránů Jindřich Sitta hovoří o pohnutkách, proč odcházejí opakovaně do války, ale také o jejich životních zklamáních.
V Donbaském regionu, kde pokračují těžké boje, útočí ukrajinské jednotky i s pomocí českých raketových systémů RM-70 Vampire. Raketomet, který v jedné salvě odpálí až 40 raket ráže 122 milimetrů, Ukrajinci využívají ve chvílích, když chtějí způsobit širší poškození určité oblasti. Podívejte se na reportáž Rádia Svobodná Evropa z bojů na východě Ukrajiny.
Záběry z dronu ukazují, jak se zraněnému ruskému vojákovi v zákopu podařilo zachránit před dvěma svrženými ukrajinskými granáty. Oba z nich dopadly z bezpilotního letounu hned vedle něj. Voják ale v tu chvíli neváhal, chytil granáty do rukou a ještě před jejich výbuchem je odhodil pryč.
Ukrajinci začali postupně odstraňovat ruské miny a další nástražné výbušné systémy z nedávno osvobozených území v Doněcké oblasti. Po prvotním průzkumu nalezli na ploše 84 hektarů přes 1800 různých typů výbušnin. Podívejte se v reportáži Rádia Svobodná Evropa, jak probíhá riskantní práce tamních ženijních jednotek.
Záběry kolující po sociálních sítích ukazují chaotický útěk ruských jednotek z Chersonské oblasti. Na videu je vidět, jak začnou vojáci hromadně naskakovat na bojové vozidlo a pod hrozbou ukrajinské palby v panice ujíždět. Jejich bleskový útěk ale zanedlouho skončí fiaskem - s vozem se kvůli rychlé jízdě všichni převrátí do příkopu.
Ukrajinské síly si při obraně okupovaných regionů pochvalují bezpilotní letouny, díky kterým mohou během dělostřeleckých soubojů zůstat v bezpečné vzdálenosti od protivníka. Pomocí dronů jsou totiž schopny určit polohu blížících se ruských sil a přesně je pak zasáhnout. Podívejte se na reportáž Rádia Svobodná Evropa, jehož reportér navštívil ukrajinskou minometnou jednotku v Doněcké oblasti.
Ruský voják ukradl v ukrajinském Lymanu venkovní kameru, kterou si po návratu do rodného Burjatska instaloval do svého obývacího pokoje. Vzhledem k tomu, že ji ale předtím nezresetoval, může její původní majitel na Ukrajině nyní stále sledovat, co kamera snímá. Záběry z vojákova obývacího pokoje se baví sociální sítě.
Praporem mírových sil UNPROFOR ve válkou rozvrácené Jugoslávii prošlo počátkem 90. let dva a půl tisíce českých vojáků. Zahynulo jich sedm. Mise se zúčastnili prezidentský kandidát Petr Pavel, exministr Jaroslav Tvrdík či šéf generálního štábu Aleš Opata. Akce položila základy pro vysílání českých jednotek do zahraničí. V říjnu 2022, po 30 letech, převzali vojáci vyznamenání na pražském Vítkově.
Obránce jihoukrajinského Mariupolu Mychajlo Djanov, kterého Rusové na konci září propustili, promluvil o nelidských podmínkách v ruském zajetí. Dozorci podle jeho slov ukrajinské zajatce týrali hladem a zacházeli s nimi jako se zvířaty. "V Olenivce jsme jedli krmné směsi bez soli. Ta byla totiž zakázána, abychom nezískali minerály," uvedl v rozhovoru pro ukrajinský server Front 18.
Reportéři Rádia Svobodná Evropa se zeptali obyvatel Ruska, co si myslí o náhlém ústupu ruské armády z Charkovské oblasti na Ukrajině. Většina z oslovených bezvýhradně podporovala narativ Kremlu a uváděla, že stažení vojsk bylo plánované a jejich armáda má situaci na frontě pod kontrolou. V současné době podle nich nedochází ve válce k výraznému posunu.
Ukrajinci zveřejnili na začátku týdne na sociálních sítích video, které mělo ukazovat jejich mrtvé vojáky zabité ruskými silami. Záběry okamžitě převzaly ruské kanály, které je využily jako důkaz jejich schopností na frontě. Později se ale ukázalo, že ve skutečnosti ukrajinští vojáci ve videu svou smrt jen předstírali a záběry natočili pouze pro zmatení nepřítele.
Ruský výsadkář, který zveřejnil otevřený popis svých zkušeností z prvních měsíců ruské invaze na Ukrajině, požádal o politický azyl ve Francii. Napsala o tom v úterý agentura AFP. Pavel Filaťjev v neděli přiletěl do Paříže přes Tunisko a tvrdí, že mu ve vlasti hrozí stíhání a přísný trest za to, že napsal o dysfunkční ruské armádě a o postojích vojáků k válce.
Mají za sebou desítky bojových operací v těch nejdrsnějších klimatických podmínkách. Kromě bojů s islamisty byli ale stejně dobří v pomoci tamním lidem dodávkami potravin či poskytnutím léčby. Velmi si jich cení i američtí velitelé speciálních sil. A přesto čeští speciálové zůstávají pro veřejnost přísně uzavřeným světem. Mlčení prolomil až nyní jeden z nich. Petr Matouš.
Kněz moskevského patriarchátu použil krucifix k útoku na kněze Ukrajinské pravoslavné církve. K incidentu došlo 22. července při pohřbu padlého ukrajinského radisty dělostřelectva v městečku Tomašpil, které leží v centrální části země.
Olga Sidorenková se narodila v Charkově v době Sovětského svazu. Před čtvrt stoletím se přestěhovala do Ruska, kde vychovala dva syny. Jeden z nich je ruský voják, který se 16. března ztratil v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny.
Povinný vojenský výcvik může na válku nepřipravil, také během něj často nebylo co dělat. Vojáci se proto často uchylovali k šikaně a hlavně vysokoškolákům vadilo, že na ní ztrácí čas. Přesto si pamětníci myslí, že by se vojna měla vrátit - ale ve smysluplnější podobě. Zjistil to Jiří Hlaváček společně s kolegy z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd, kteří vyzpovídali sto pamětníků.
