Cyklus České televize Nemocnice v první linii zve diváky přímo na nemocniční oddělení, kde léči pacienty s covid-19. Sleduje příběhy lékařů, sester i pacientů a snaží se toto téma odtabuizovat. Klid, rozvaha a humor zdravotníků tváří v tvář obávané nemoci působí na diváky jako určitý druh terapie. "Seriál může rozpouštět společenské strachy," říká scenárista Zdeněk Holý.
Porodnice v Praze znovu zavedly možnost přítomnosti doprovodu u porodu. Přítomnost otce nebo jiného člověka z domácnosti rodičky od čtvrtka znovu povolilo ministerstvo zdravotnictví. Podmínkou však je, že otec musí mít aspoň chirurgickou roušku a nesmí vykazovat příznaky nemoci covid-19 způsobované koronavirem.
"Všem lidem, co mi tu pomáhají, bych chtěl vzkázat, že jim hrozně moc děkuji. Obdivuji, jak tu lékaři a sestry dennodenně nastavují svůj krk. Přitom vědí, jak je to nakažlivé, mají rodiny, děti a stejně pomáhají," říká 53letý Robert, jediný pacient v ČR s covid-19 léčený experimentálním lékem Remdesivir. Video zveřejnila Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, ve které lékaři muže léčí.
Lékaři v Česku by mohli k léčbě nemoci Covid-19 brzy začít používat krevní plazmu od uzdravených. Schválil to Státní ústav pro kontrolu léčiv. Nyní se pracuje na přípravě přesného postupu.
Pacient s jedním z nejvážnějších průběhů nemoci Covid-19 v Česku, který se léčil ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze experimentálním lékem Remdesivir, je při vědomí a podle ošetřujícího lékaře je ve fázi uzdravování. Lékaři ale mírní nadšení a upozorňují, že role Remdesiviru nemusela být vůbec zásadní, pacientův stav se začal zlepšovat už před jeho prvním podáním.
Zdravotní stav pacienta Všeobecné fakultní nemocnice v Praze se tři dny potom, co začal užívat experimentální lék remdesivir, zlepšil. Jeho lékař Martin Balík však upozorňuje, že pacient dělal pokroky ještě před podáním léku a není tak jisté, na kolik pomohl samotný remdesivir. Navíc pacient nadále zůstává ve vážném stavu a vyhráno ještě nemá, jak připomíná v rozhovoru pro Aktuálně.cz jeho lékař.
Máme obavy z přenosu koronaviru mezi otcem a personálem, porod trvá i deset hodin, možnost nákazy je obrovská. Objevuje se panika mezi personálem, sestřičku jsme museli uklidňovat, snažíme se omezit kontakt v porodnici, říká porodník Antonín Pařízek. Nechceme se stavět do role polobohů, víme, že partnera u porodu nenahradíme, ale je to mimořádná situace, dodává porodní asistentka Nika Daňková.
Americká firma Gilead ve spolupráci se zdravotníky vytvoří schéma, podle nějž se experimentální lék remdesivir v Česku dostane k nejpotřebnějším pacientům. Do Česka se podle zástupce přednosty anesteziologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Martina Balíka dostane možná pár desítek nebo pár stovek ampulí léku, který může pomáhat proti nemoci Covid-19 způsobované novým koronavirem.
Krkolomnou cestu má za sebou výzva primáře kliniky respiračních onemocnění Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jiřího Votruby, aby mu lidé na boj s nemocí Covid-19, způsobenou novým koronavirem, posílali peníze. Vedení špitálu mu iniciativu důrazně vytklo, nevědělo o ní. Primář výzvu následně upravil a našel pro ni oficiální kanál. Za první peníze se do nemocnice pořídila dezinfekce vzduchu.
"Tělo to zvládá i bez paralenu," říká mladý muž nakažený koronavirem, který je stejně jako velká většina pacientů s nemocí COVID-19 v domácím léčení. Ti obvykle berou pouze léky proti kašli či na snížení teploty. Nemoc má však i závažnější průběh. Těmto pacientům by mohl pomoci experimentální lék, jehož použití ministerstvo tento týden dočasně povolilo.
Předseda KSČM a místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip měl infarkt. Lékaři ho zachytili v časném stadiu a Filip je po jejich zákroku ve stabilním stavu a má naději na brzké propuštění. Filip napsal, že nemocnici opustí ve čtvrtek a v pátek bude zpět v práci.
Po objevení inzulinu a zavedení glukometrů je to třetí historický milník, říkají lékaři o nových senzorech, které mají výrazně zlepšit život lidí s cukrovkou. Jsou implantované pod kůží a jejich hlavní výhodou je, že má člověk neustálý přehled o hodnotě krevního cukru v těle. Vlastní zkušenost má už i Kateřina Vargová, dvaadvacetiletá hráčka amerického fotbalu, která trpí diabetem prvního typu.
Zanedbáváme prevenci a výchovu pacientů, za přetížené zdravotnictví může naše výchova a to, jak vyhledáváme lékařskou péči. Zdravotnictví se nehroutí, přesčasy jsou problém, ale budou vždycky. Kdyby se fakultám nepřidaly peníze, mohly zkolabovat, říká Aleksi Šedo, předseda Asociace děkanů lékařských fakult. Dodává, že lékař v akademické sféře měl poloviční plat než lékař u lůžka, to se nyní mění.
Trosek mezi lékaři je dost, otrokářství je adekvátní pojem popisující situaci ve zdravotnictví, kdybysme nepotili krev, systém zkolabuje. Bez přesčasů by pacienty neměl kdo ošetřit. Odmakáme 250 hodin měsíčně a víc, polovina platu lékaře je daná přesčasy, to nikde na světě není, říká Šimon Reich, chirurg Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Dodává, že současný ministr je horší než cokoliv předtím, peníze pro zdravotnictví prý leží na účtech zdravotních pojišťoven.
Velké nemocnice musí ošetřovat čím dál více pacientů s problémy, které dříve zvládly okresní nemocnice. V posledních letech malé špitály ruší pohotovosti, takže pacienti míří se zlomenou rukou či vyvrtnutým kotníkem rovnou do velkých specializovaných nemocnic, které jsou státní a uzavírat oddělení nemohou. Přetížení lékaři musí ošetřit i ty, za které nemocnice nedostane adekvátně zaplaceno. "Péči v některých oborech nedostaneme dostatečně zaplacenou. Například úrazová chirurgie je extrémně špatně hrazená, neurochirurgie je oproti tomu placená velmi dobře. Co tato zpráva říká lidem? Nelámejte si ruku, rozbijte si hlavu?" říká nový ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze David Feltl.
Dnešní studenti medicíny nemají v rukou takový cit, jaký měli před lety jejich předchůdci, myslí si Zdeněk Krška, přednosta 1. chirurgické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice. Vinu dává počítačům a mobilním telefonům, které v dětských pokojích nahradily tradiční hračky, jakými byly třeba stavebnice Merkur či Lego. Podle jeho kolegů hraje svou roli i nezájem nejlepších studentů o medicínské obory, zejména o chirurgii, na kterou tak zbývají méně schopní uchazeči než v minulosti.
Dlouholetá ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice Dana Jurásková v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že své páteční odvolání nečekala. Ve funkci ředitelky končí dle rozhodnutí ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha už od pondělí.
Vše začalo černou pihou na zádech. Pokračovalo vyoperováním 32 uzlin z podpaží, nálezem na obratli a metastázemi v játrech. Nyní se díky imunoterapii Martin Topol (29) uzdravuje.
Všeobecná fakultní nemocnice jako jediná v Česku zachraňuje děti s dechovou nedostatečností. Jenže původní přístroj dosluhuje a na nový nejsou peníze.
