Na travertinovém schodišti leží patinovaný sádrový blok s otisky stop. Vlnky některých podrážek se dotkly jen letmo, jiné podpatky se zabořily s důrazným dupnutím. Je to zhuštěné plynutí času, zviditelněná všednost. A je to také první plastika dnes již nežijící Evy Kmentové, kterou uvidí návštěvník její retrospektivní výstavy. V brněnském Domě umění potrvá ještě do 19. listopadu.
Více než třicítka českých i zahraničních galerií se účastní veletrhu současného umění Art Prague, který toto pondělí začal v pražském Clam-Gallasově paláci. Potrvá do neděle 5. listopadu a zahrnuje práce více než dvou stovek autorů v rozpětí od maleb, kreseb a soch přes skla po instalace či videoprojekce.
Že kukačka klade vejce do hnízd jiných ptáků, ví téměř každý. Co se ale děje potom? Nebo jak pomoct nemocným gorilám či netopýrům? Těmito i dalšími záhadami přírody Česka i celého světa se zabývají vědci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd. Ten slaví letos 70 let od svého vzniku. Ve spolupráci s Aktuálně.cz nyní přináší galerii těch nejlepších fotek, které vznikly v jeho novodobé historii.
V Praze začíná na státní svátek výstava poštovních známek v celkové hodnotě přes půl miliardy korun. V neustále střežených vitrínách v Obecním domě budou k vidění světové rarity, včetně těch z historie Československa. K vidění je nejstarší známka světa nebo třeba jediný dochovaný kus kontrolního tisku známek od Alfonse Muchy. Výstava potrvá jen týden, končí už 5. listopadu.
Kdyby nedlužil, nic o něm nevíme, říká historička umění Andrea Steckerová o Petru Brandlovi, který žil v letech 1668 až 1735. Barokního malíře přirovnává k Rembrandtovi. Stejně jako světově proslulý, o dvě generace starší Nizozemec měl Brandl nevídaný talent. Do malby uměl vtělit emoce a jeho styl byl dynamický.
Na jedné straně chráněné bubliny luxusu a rozkoší v apartmánech, hotelích a obchodních centrech, na druhé straně svět chaosu a chudoby. Právě takové jsou podle předního světového fotožurnalisty Nicka Hannese nově budovaná velkoměsta, jejichž výstavba je řízená především tržními silami. Snímky, které to dokumentují, nyní vystavuje v pražské galerii Czech Photo Centre.
Na přeměně Švýcarského národního muzea v Curychu či nové budově Kunsthistorického muzea v Basileji se podílela architektonická kancelář Christ & Gantenbein, jejíž práci přibližuje nová výstava v českobudějovickém Domě umění. Začala tento pátek, potrvá do 19. listopadu.
Štíhlá žena s nakrátko ostříhanými vlasy v šatech a lodičkách s leopardím vzorem stojí na stupínku a představuje své nejnovější dílo: minimalistickou, elegantně tenkou kliku. „Je subtilní, ale má masivní pevnost. Vaše děti se na ní můžou houpat,“ říká třiačtyřicetiletá Eva Le Peutrec, rodačka z Hořic a úspěšná architektka, která projektovala 24 mrakodrapů převážně v Číně.
Pohled filozofa Miroslava Petříčka na umění a jeho smysl chce zprostředkovat nová výstava Galerie hlavního města Prahy nazvaná Myšlení obrazem. Ve druhém patře Městské knihovny na Mariánském náměstí ji lze navštívit od středy, potrvá do 28. ledna. Jejím cílem je, aby tu divák něco prožil a začal o umění uvažovat.
Na zahradě v pražském Smíchově stojí monumentální sousoší deseti ocelových mužů nazvané Kováci a hutníci. Vítá návštěvníky, kteří si přijdou prohlédnout ateliér sochařů Věry a Vladimíra Janouškových. Jejich dílo a život připomíná nová stálá expozice, již připravilo Museum Kampa.
Snaha zachytit krásu žen, a to jak fyzickou, tak i duševní, je hlavním motivem volné tvorby mezinárodně uznávaného módního fotografa Lukáše Dvořáka. Své snímky nyní představuje v pražské Leica Gallery na výstavě nazvané "XIII". Navazuje tak na stejnojmennou fotografickou knihu, kterou vydal již dříve.
Mohou být obrazy a výtvarné umění víc než krásná ozdoba a povznášející potěšení? Otázku se pokouší zodpovědět nová výstava nazvaná Myšlení obrazem: Vizuální události Miroslava Petříčka, která příští týden začne v pražské Městské knihovně.
Skulinou mezi dvěma nahými těly živých modelů se musí prosmýknout divák, který v těchto dnech přijde na retrospektivu děl srbské umělkyně Mariny Abramović v londýnské Královské akademii. Neobvyklá instalace uvozuje jednu z nejočekávanějších výstav sezony, píše britská BBC.
Moravská galerie v Brně tento pátek zahájila první velkou retrospektivní výstavu děl Pavla Büchlera. Konceptuální umělec žije přes 40 let ve Velké Británii, kde se stal profesorem a je zastoupen v prestižních světových sbírkách. Věnuje se práci s textem a písmem, často využívá překonané technologie, zastaralá média, materiály či předměty, kterým dává nové funkce a souvislosti.
Na první pohled by se mohlo zdát, že takové záběry snad ani nemohou vzniknout bez aranžování scény nebo manipulace v programu pro úpravu fotografií. Ale není to tak. Stojí za nimi výjimečné vidění a cit pro detaily, které v našich životech často míjíme bez povšimnutí. Snímky průkopníka českého barevného subjektivního dokumentu Vladimíra Birguse lze nyní vidět v kladenském Kabinetu fotografie.
Ještě toto úterý a středu lze před pražským Rudolfinem zdarma vidět šestnáctiminutovou audiovizuální projekci Dvořákovy sny. Umělec Refik Anadol, jenž vystavoval v newyorském Muzeu moderního umění nebo na Benátském bienále, seznámil umělou inteligenci s desítkami hodin nahrávek děl Antonína Dvořáka, jeho fotografiemi i záznamy míst, kde skladatel žil. Software se na základě toho všeho "zasnil".
Přes kamenný železniční viadukt v Kryštofově Údolí jezdí vlaky z Liberce do České Lípy. Pohled na ně je jedním z důvodů, proč se sem před lety přestěhovala malířka Zdena Šafka. "Výhled na ten krásný most z roku 1900 je úžasný zážitek, který jsem mockrát zpracovala," říká umělkyně, jež viadukt znázornila v různých barvách i ročních obdobích.
Procházka po nočním městě může být pro někoho plná strachu, pro jiného velkou inspirací. Mnoho fotografů vyráží po setmění - světlo maluje a mění ve stínech tvary věcí i celý svět. Slyšíte běžně neslyšitelné, vnímáte své pocity a vnitřní hlasy. O tom všem vypráví výstava Nocturno fotografa a fotoeditora Aktuálně.cz Daniela Poláčka. Začíná v úterý 5. září.
