Snaha zachytit krásu žen, a to jak fyzickou, tak i duševní, je hlavním motivem volné tvorby mezinárodně uznávaného módního fotografa Lukáše Dvořáka. Své snímky nyní představuje v pražské Leica Gallery na výstavě nazvané "XIII". Navazuje tak na stejnojmennou fotografickou knihu, kterou vydal již dříve.
Mohou být obrazy a výtvarné umění víc než krásná ozdoba a povznášející potěšení? Otázku se pokouší zodpovědět nová výstava nazvaná Myšlení obrazem: Vizuální události Miroslava Petříčka, která příští týden začne v pražské Městské knihovně.
Skulinou mezi dvěma nahými těly živých modelů se musí prosmýknout divák, který v těchto dnech přijde na retrospektivu děl srbské umělkyně Mariny Abramović v londýnské Královské akademii. Neobvyklá instalace uvozuje jednu z nejočekávanějších výstav sezony, píše britská BBC.
Moravská galerie v Brně tento pátek zahájila první velkou retrospektivní výstavu děl Pavla Büchlera. Konceptuální umělec žije přes 40 let ve Velké Británii, kde se stal profesorem a je zastoupen v prestižních světových sbírkách. Věnuje se práci s textem a písmem, často využívá překonané technologie, zastaralá média, materiály či předměty, kterým dává nové funkce a souvislosti.
Na první pohled by se mohlo zdát, že takové záběry snad ani nemohou vzniknout bez aranžování scény nebo manipulace v programu pro úpravu fotografií. Ale není to tak. Stojí za nimi výjimečné vidění a cit pro detaily, které v našich životech často míjíme bez povšimnutí. Snímky průkopníka českého barevného subjektivního dokumentu Vladimíra Birguse lze nyní vidět v kladenském Kabinetu fotografie.
Ještě toto úterý a středu lze před pražským Rudolfinem zdarma vidět šestnáctiminutovou audiovizuální projekci Dvořákovy sny. Umělec Refik Anadol, jenž vystavoval v newyorském Muzeu moderního umění nebo na Benátském bienále, seznámil umělou inteligenci s desítkami hodin nahrávek děl Antonína Dvořáka, jeho fotografiemi i záznamy míst, kde skladatel žil. Software se na základě toho všeho "zasnil".
Přes kamenný železniční viadukt v Kryštofově Údolí jezdí vlaky z Liberce do České Lípy. Pohled na ně je jedním z důvodů, proč se sem před lety přestěhovala malířka Zdena Šafka. "Výhled na ten krásný most z roku 1900 je úžasný zážitek, který jsem mockrát zpracovala," říká umělkyně, jež viadukt znázornila v různých barvách i ročních obdobích.
Procházka po nočním městě může být pro někoho plná strachu, pro jiného velkou inspirací. Mnoho fotografů vyráží po setmění - světlo maluje a mění ve stínech tvary věcí i celý svět. Slyšíte běžně neslyšitelné, vnímáte své pocity a vnitřní hlasy. O tom všem vypráví výstava Nocturno fotografa a fotoeditora Aktuálně.cz Daniela Poláčka. Začíná v úterý 5. září.
Až jako čtyřicetiletý debutoval románem Pan Theodor Mundstock, měl úspěch s Myšmi Natálie Mooshabrové či později zfilmovaným Spalovačem mrtvol. Žil v bytě připomínajícím mauzoleum s vycpaným papouškem, obětavě se staral o matku až do její smrti a po srpnové okupaci vyhověl normalizačnímu režimu. 100. výročí narození spisovatele Ladislava Fukse připomíná výstava v pražském letohrádku Hvězda.
Je jen málo lidí, kteří dostanou šanci fotografovat život za zdmi českých věznic. Jan Jirkovský patří mezi ně - a navíc v rámci dlouhodobého projektu, který trvá už třetím rokem. Jak je to možné? "Myslím, že je moje snímky přesvědčily, že nejsem lovec senzací a že se tématem zabývám do hloubky," říká. Jeho snímky z mužských i ženských věznic nyní míří na výstavu v Radě Evropy ve Štrasburku.
Snímky americké krajiny, přetvořené v něco nelidského strukturami velkovýkrmen skotu nebo zařízeními pro těžbu ropy, působí znepokojivě a možná až děsivé. Zpracoval je světově uznávaný belgický vizuální umělec Mishka Henner a momentálně jsou k vidění v pražské Galerii Fotografic. Ve fotogalerii přinášíme ukázky z výstavy, která potrvá do 7. října.
Hned při vstupu návštěvníci pražského Veletržního paláce nově uvidí nad svými hlavami dílo Jakuba Nepraše nazvané Buňka. Dlouhodobá zápůjčka doplňuje stálou expozici umění 20. a 21. století Národní galerie.
Speciální program připravila pražská Galerie Rudolfinum pro návštěvníky aktuální výstavy. V noci z pátku na sobotu zde mohou přenocovat přímo ve výstavním sále. Akce nazvaná Noc s Brianem doprovází zvukovou instalaci hudebníka Briana Ena a umělce Jiřího Příhody, kterou lze jinak vidět až do 24. září. Přenocování má vyzdvihnout její kontemplativní atmosféru.
"O filozofii panují různé předsudky. Že je příliš složitá nebo že lidé, kteří ji dělají, jsou moc chytří. Nic z toho není pravda," říká český fenomenolog Martin Nitsche. V současnosti se zabývá například tématem odolné společnosti. Také připravil přednášku k právě vrcholící výstavě děl Jitky Svobodové, kterou lze vidět už jen do neděle 20. srpna.
Výročí 55 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa připomene festival NeverMore 68 v areálu pražského Výstaviště. Jedním z hlavních témat letošního ročníku jsou dezinformace. Festival na 21. srpna nabídne koncerty, debaty, výstavy a projekce, především ale povede diskusi na téma svobody a pravdy.
Malíř Jan Vytiska prý nikdy nebyl u psychiatra. Kostlivci prorostlí vegetací, oběšenci, červi, vyhřezlé oči i děti s kozími rohy, kteří vykukují z obrazů jeho dosud největší výstavy v pražském Doxu, jsou sugestivním odrazem autorova vnitřního nastavení, nikoli důsledkem arteterapie neboli léčby uměním. Vytiska nicméně zastává názor, že člověk by se svou negativitou měl pracovat, ne ji pohřbívat.
„Představoval jsem si, že přijedu do orientálního města, kde muži bijí na ulicích ženy,“ popisuje svou první cestu do Srbska čtyřiatřicetiletý historik umění a kurátor Jakub Král. Kromě osobních důvodů mají jeho cesty na Balkán i pracovní výsledek. Například výstavu srbského výtvarníka a performera Dragoljuba Raši Todosijeviče v pražském Domě U Kamenného zvonu.
Od začátku tisíciletí v Litomyšli platí, že když odezní koncerty, stále lze navštívit výstavy. Před 18 lety se Smetanova Litomyšl, druhý nejstarší hudební festival v Česku, rozhodla doplnit program cyklem výtvarného umění. Ten i letos potrvá do konce léta a představuje důvod navíc, proč město navštívit.
Dosud největší retrospektivu děl Lubomíra Přibyla otevřelo pražské Museum Kampa. Potrvá do neděle 5. listopadu. Přibližuje významnou postavu poválečné kultury, dnes šestaosmdesátiletého držitele Ceny Vladimíra Boudníka a mezinárodně uznávaného grafika. S originální kombinací malby a tkalcovství měl už v 60. letech úspěch v zahraničí. Přesto dodnes není znám širší veřejnosti.
