WikiLeaks

Reality Leigh Winnerová, obviněná z úniku přísně tajných informací

Američanka poskytla přísně tajné informace o ruských hackerech. Zatkli ji dřív, než je média vydala

Mladá Reality Leigh Winnerová pracovala pro Pluribus International Corporation, která spolupracuje s Národní bezpečnostní agenturou (NSA). Nyní čelí obvinění, že stojí za únikem přísně tajného dokumentu, který detailně pojednává o ruském hackerském útoku na volební software před americkými prezidentskými volbami loni v listopadu. Dokument zveřejnil v pondělí server The Intercept. Hodinu na to americké ministerstvo spravedlnosti oznámilo, že Winnerovou kvůli úniku vyšetřuje FBI. Policie ji zadržela už dva dny předtím. 25leté ženě nyní hrozí až desetiletý trest.

Švédsko zastavuje vyšetřování zakladatele WikiLeaks. Assange mluví o vítězství i o hrozném bezpráví

Švédská prokuratura zastavuje předběžné vyšetřování zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange v případu znásilnění, kterého se údajně dopustil v roce 2010. Australan to dnes v projevu na balkóně ekvádorského velvyslanectví v Londýně označil za "významné vítězství". Na ambasádě se Assange ukrývá od roku 2012 z obavy, že by ho Švédsko vydalo do USA. Podle londýnské policie mu ale v případě opuštění diplomatické mise nadále hrozí zatčení kvůli pět let starému zatykači. Ekvádorský ministr zahraničí vyzval Británii, aby umožnila Assangeovi bezpečně odejít do jihoamerické země, která mu udělila azyl.

Konečně jako žena ucítím svobodu. Manningová souzená v kauze WikiLeaks je na svobodě

Chelsea Manningová, která byla v roce 2013 - ještě jako vojín Bradley Manning - odsouzena za to, že serveru WikiLeaks poskytla přes 70 000 utajovaných dokumentů amerického ministerstva zahraničí a Pentagonu, je na svobodě. Někdejší prezident USA Barack Obama jí v lednu ještě před odchodem z úřadu stihl zmírnit trest, původně měla strávit za mřížemi 35 let. Manningová před týdnem vydala prohlášení, ve kterém opakovaně děkuje svým podporovatelům. Především se ale těší na pocit svobody, který jako žena nikdy nezažila.

Hillary Clintonová se vrací, ale američtí demokraté nejásají. Velký "comeback" se zatím nekoná

Po šesti měsících, které uplynuly od jejího neúspěšného útoku na Bílý dům, se Hillary Clintonová vrací na americkou politickou scénu. Zakládá organizaci, která by měla podporovat aktivity sdružení Demokratické strany v boji proti politice republikánského prezidenta Donalda Trumpa. Mezi demokratickými voliči a politiky se ale Clintonová žádného velkého ohlasu na svůj "comeback" nedočkala. Podobně jako v loňské prezidentské kampani se ptají, co konkrétního nabízí. Clintonová bude muset americké demokraty přesvědčit, že jim ještě má co nabídnout.

WikiLeaks naznačil, že v úniku dat z Macronova štábu může mít prsty Rusko

WikiLeaks v noci na neděli na Twitteru zveřejnil tabulku s metadaty, v nichž je devětkrát uvedeno v azbuce jméno Georgij Petrovič Roška. Podle serveru jde o zaměstnance společnosti Evrika, která smluvně pracuje pro ruskou vládu. Ukradené dokumenty a emaily se objevily na internetu dva dny před nedělním druhým kolem prezidentských voleb.

Na internetu se objevily e-maily a fotky Macrona. Stali jsme se obětí hackerů, říká

Velký balík e-mailů, fotek a dalších dokumentů je označován za uniklá data ze štábu francouzského prezidentského kandidáta Emmanuela Macrona. Jeho volební tým vzápětí ohlásil, že se stal cílem "masivního útoku hackerů, uvedla agentura Reuters. V sobotu tým apeloval, aby média nezveřejňovala napadený obsah, který by mohl ovlivnit volby.

Clintonová viní z volební prohry WikiLeaks a vyšetřování FBI. Nebyla to dokonalá kampaň, přiznala

Neúspěšná prezidentská kandidátka Hillary Clintonová neodmítla osobní odpovědnost za svou prohru, část viny však podle ní má i ruský prezident Vladimir Putin, který se podle tajných služeb snažil kampaň ovlivnit v Trumpův prospěch. "Nebyla to dokonalá kampaň, ale byla jsem na cestě k vítězství, dokud nepřišla kombinace Comeyho dopisu a ruských WikiLeaks," prohlásila někdejší první dáma, kterou většina průzkumů i těsně před volbami odhadovala jako vítězku.

Pro šéfa CIA je WikiLeaks nepřátelská agentura podporovaná Ruskem

Šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Mike Pompeo ve čtvrtek označil server WikiLeaks za nestátní nepřátelskou zpravodajskou agenturu, kterou často podporují země jako je Rusko. Ruská vojenská rozvědka GRU prý serveru využila k šíření dokumentů získaných při hackerských útocích zacílených na ovlivnění amerických prezidentských voleb. Pompeovo vyjádření kontrastuje s pochvalným vyjádřením Donalda Trumpa před podzimními prezidentskými volbami na adresu WikiLeaks v souvislosti se zveřejněním soukromé e-mailové korespondence Johna Podesty, volebního manažera jeho soupeřky v souboji o Bílý dům Hillary Clintonové.

Úniky z WikiLeaks jsou jako granát. Můžou rozmetat "ruskou stopu" v Trumpově kampani

Kontroverzní server WikiLeaks zveřejnil tento týden údajné vnitřní dokumenty CIA o metodách a postupech kybernetické špionáže zpravodajské agentury. Dokumenty, jejichž pravost zatím experti ověřují, obsahují i informace o programu, kterým CIA dokáže maskovat vlastní kybernetické útoky na cíle v USA i v zahraničí a vydávat je za akce jiných, třetích hráčů. "Ruská stopa" v americké prezidentské kampani 2016, kterou v rámci amerických tajných služeb šetří i CIA a která může být pro prezidenta Donalda Trumpa potenciálně zničující, tím může být zpochybněna.

Dokáže CIA opravdu odposlouchávat chytré telefony a televize? Hlavní odpovědi k nové kauze WikiLeaks

Podle nejnovějších informací kontroverzního serveru WikiLeaks má americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) k dispozici rozsáhlou špionážní techniku včetně softwaru, který se dokáže napojit na zvolený chytrý telefon nebo televizi a odposlouchávat danou osobu. Věrohodnost dokumentů, které server vypustil zkraje týdne do světa, zatím nikdo oficiálně nepotvrdil. Podle řady expertů ale vypadají autenticky. Vyvolaly řadu otázek ohledně bezpečnosti smartphonů a jiných zařízení připojených k internetu. Zde najdete souhrn hlavních otázek a odpovědí k celé kauze.

CIA se podle WikiLeaks zaměřila i na český Avast. Apple tvrdí, že většinu mezer už odstranil

V dokumentech o útočném programovém arzenálu CIA, které v úterý zveřejnil server WikiLeaks, se objevuje i česká firma Avast. Tajná stránka však podle agentury Reuters neobsahuje žádné další informace. Desítky technologických firem musejí rychle rozšířit objem sdílených informací, aby uchránily uživatele svých zařízení před slíděním, píše Reuters. Viceprezident společnosti Avast Sinan Eren vyzval tvůrce mobilního softwaru Apple a Google, aby antivirovým firmám poskytli přednostní přístup ke svým produktům a umožnili jim zjednat okamžitou opravu bezpečnostních mezer. Apple tvrdí, že už odstranil většinu bezpečnostních mezer ve svých produktech, které by tajné služby mohly zneužít.

Obří skandál CIA, nebo sofistikovaný útok z Ruska? Experti se hádají o výbušnou zprávu WikiLeaks

Nejnovější bezpečnostní skandál, rozpoutaný zveřejněním dokumentů portálem WikiLeaks, rozděluje komunitu bezpečnostních expertů. Jedni tvrdí, že téměř 9000 dokumentů, popisujících detailně techniky americké kyberšpionáže, je autentických a že jde o jedno z největších dosavadních selhání hlavní americké rozvědky CIA. Jiní varují, že může jít o sofistikovaný útok, který má americké tajné služby kompromitovat. A hlavně odvést pozornost od současných skandálů prezidenta Donalda Trumpa i jeho možného vydírání ze strany Kremlu. Ten přitom portál WikiLeaks k podobným akcím pravděpodobně využil už v minulosti.

Špionáž přes chytré televize i postupy z Ruska. CIA přišla o hackerský arzenál, tvrdí WikiLeaks

8000 dokumentů zveřejněných v úterý portálem WikiLeaks popisuje praktiky americké kyberšpionáže a má pocházet přímo ze serverů CIA. Obsah dokumentů se podle agentury AP prakticky nedá ověřit, samotná CIA odmítla aféru komentovat. Experti však mluví o dalším úniku, který otřese hlavní americkou rozvědkou, pokud by se potvrdila pravost souborů. Dokumenty mluví mimo jiné o možnostech hackerských útoků na chytré televizory nebo detaily o pokusech proniknout do iPhonů nebo operačního systému Android.

Ukrajinský oligarcha Dmytro Firtaš přijel k soudu ve Vídni.

Plyn a vysoká politika. Trumpovi může uškodit ukrajinský oligarcha, cenné informace má i o Rusku

Rakouský soud povolil tento týden vydání zadrženého ukrajinského oligarchy Dmytra Firtaše do USA. Vlivný podnikatel tam čelí obvinění z poskytnutí mnohamilionových úplatků politikům v Indii ve snaze získat licenci pro obří důlní projekt. Konečné slovo ve Firtašově vydání bude mít ještě rakouské ministerstvo spravedlnosti. Případný přesun oligarchy do Spojených států ale může ohrozit nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Firtaš totiž úzce spolupracoval s jeho někdejším poradcem Paulem Manafortem. A může mít k dispozici řadu dalších výbušných informací - o Trumpovi i politicích v Rusku nebo na Ukrajině.

Marjanovič: Obamova milost pro Manningovou je rozporuplná. Čechům pomohla odsoudit Dalíka

Měl udělit Barack Obama milost Chelsea Manningové? Ta ještě jako voják předala serveru WikiLeaks statisíce utajovaných depeší. Co nám zkrátka pomohlo, USA ohrozilo, tvrdí komentátor Teodor Marjanovič.

Zdroj WikiLeaks dostal od Obamy milost. Šéf serveru slíbil, že se pak vydá do USA, teď ale váhá

Omilostnění jednoho z klíčových zdrojů úniků tajných amerických dokumentů na serveru WikiLeaks - Chelsey Manningové - budí v USA rozporuplné reakce. Podle tamních republikánů tím odcházející prezident Obama de facto řekl, že je možné ohrožovat americkou bezpečnost. Manningová - před hormonální léčbou muž jménem Bradley Manning - se ke svým činům přiznala a odseděla si sedm z vyměřených 35 let. Její někdejší únik dokumentů proslavil server WikiLeaks a patřil k největším únikům utajovaných dokumentů. Spoluzakladatel WikiLeaks Julian Assange slíbil, že opustí svůj nedobrovolný azyl na ekvádorském velvyslanectví v Londýně, pokud bude Manningová volná. Teď ale váhá.

Fotogalerie: Jak se Moskevské letiště stalo pro Snowdena vězením

Snowden bude moci zůstat v Rusku ještě pár let, sdělila Moskva. Obama mu trest nepromine

Bývalý spolupracovník amerických tajných služeb Edward Snowden, který zveřejnil utajované informace, bude moci zůstat v Rusku dalších několik let. Oznámilo to ruské ministerstvo zahraničí. Snowden v Rusku pobývá od roku 2013, v USA mu za vyzrazení státního tajemství hrozí desítky let vězení. Vzhledem ke končícímu mandátu amerického prezidenta Baracka Obamy se objevily spekulace, že by Obama mohl vůči Snowdenovi učinit vstřícný krok, podobně jako zmírnil trest Chelsea Manningové. To ale Bílý dům odmítl.

2017 místo 2045. Obama promine zbytek trestu Manningové, která předala WikiLeaks statisíce depeší

Ještě jako vojín Bradley Manning byla Chelsea Manningová v roce 2013 odsouzena k 35 letům vězení za to, že poskytla serveru WikiLeaks v letech 2009 a 2010 přes 700 000 utajovaných dokumentů amerického ministerstva zahraničí a Pentagonu. V úterý Bílý dům oznámil, že končící prezident Barack Obama devětadvacetileté Manningové výrazně zkrátí trest. Bývalá vojenská analytička, která se loni dvakrát pokusila o sebevraždu, se dostane z vězení 17. května. Původně měla vyjít na svobodu až v roce 2045.

Jsem fanoušek tajných služeb, říká Trump. Spor o ruské hackery přesto nabírá na síle

Ostrý konflikt mezi nastupujícím americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho tajnými službami nabírá před pátečním jednáním Kongresu na síle. Trumpovo veřejné zpochybňování zpráv CIA a FBI o ruských hackerech a jejich zapojení do americké prezidentské kampaně vyvolává podle televizní stanice CNN obrovské pnutí uvnitř tajných služeb. Jejich šéfové ale nechtějí riskovat otevřený konflikt s novým šéfem Bílého domu, na kterém budou hodně záviset. Sám Trump se v pátek na Twitteru označil za "velkého fanouška" zpravodajských služeb.

Máme důkaz, že server WikiLeaks získal ukradené dokumenty od Ruska, tvrdí americké tajné služby

Americké tajné služby přišly poprvé s tvrzením, že mají přímý důkaz o pokusu Ruska ovlivnit výsledek amerických prezidentských voleb. Tři jejich představitelé sdělili anonymně agentuře Reuters, že mají důkaz o tom, že ukradené dokumenty Demokratické strany, které měly poškodit Hillary Clintonovou, předalo serveru WikiLeaks Rusko. Bližší podrobnosti k tomu, jak se k důkazu dostali, neuvedli z obav, aby nevyzradili metodiku své práce.