Ráno se podíváte do zrcadla a místo svěžího pohledu vás přivítají tmavé kruhy nebo nevzhledné váčky? Ne vždy za ně může probdělá noc. Kromě únavy hraje roli genetika, věk, stres, pitný režim, ale někdy také zdravotní stav.
Na první pohled mohou vypadat jen jako kosmetická vada. Žlutavé, lehce vystouplé skvrnky kolem očí ale podle nové studie mohou upozorňovat na něco mnohem závažnějšího – vyšší riziko infarktu, mrtvice nebo takzvané mini-mrtvice. Lékaři proto radí je nepřehlížet.
Najdete si na kůži malou červenou tečku, která tam ještě před pár týdny nebyla. Začnete ji pozorovat, hledáte na internetu a během chvíle máte pocit, že by mohlo jít o něco vážného. Červené tečky, skvrny a drobné bouličky přitom patří mezi velmi běžné kožní změny a ve většině případů nejsou nebezpečné. Pozor ale na signály, kdy byste měli jednoznačně zbystřit.
Sice se snažíte pravidelně hýbat, ale stejně většinu dne prosedíte u počítače? Možná nezáleží jen na tom, kolik času denně prosedíte, ale také jak dlouhé úseky strávíte bez pohybu. Nová studie na více než 91 tisících lidech ukázala výraznou souvislost mezi dlouhým nepřerušovaným sezením a rizikem úmrtí na rakovinu. Zajímavé přitom je, co se stane, když část tohoto času nahradíte pohybem.
Člověk se může cítit zdravý, sportovat a nemít jediný příznak. Přesto už se mu v cévách může tiše rozbíhat proces, který jednou skončí infarktem nebo mrtvicí. „Aterosklerózu lze přitom odhalit desítky let před klinickými projevy,“ říká kardiolog Henning Bundgaard. Nová studie ukázala, jak překvapivě brzy se změny objevují a také koho postihují nejčastěji.
Stačí málo, aby se z obyčejného jablka stala nejchytřejší svačina dne nebo perfektní aperitiv. Kdy si ho dát, aby dodalo energii – a kdy naopak nadělá v břiše paseku?
Změnu tělesného pachu bývá snadné vysvětlit vedrem, stresem, jídlem nebo zhoršenou hygienou. Někdy ale tělo podobným způsobem upozorňuje na problém, který se odehrává uvnitř našeho organismu. Zpozornět je podle farmaceutky vhodné především tehdy, pokud nový pach vznikne bez zjevné příčiny, přetrvává nebo se k němu přidají další obtíže.
Měla být šetrnější alternativou k plastu. Jenže papírová brčka mohou mít vlastní problém. Vědci v nich opakovaně našli takzvané věčné chemikálie, které se v přírodě rozkládají jen velmi obtížně. Nejnovější výzkum ukázal, že právě papírová brčka jich obsahovala ze zkoumaných materiálů nejvíce. Prostá výměna plastu za papír tak nemusí být ekologickým řešením, za jaké jsme ji považovali.
Káva pro miliony lidí znamená především ranní dávku kofeinu. Nový výzkum ale ukázal, že množství, které lidé běžně vypijí, souvisí s překvapivými rozdíly uvnitř jejich těla. Týkají se množství tuku a svalů, metabolismu cukrů, ale také pohlavních hormonů. A právě u nich vědci narazili na rozdíl mezi muži a ženami, který přetrval i po zohlednění životního stylu.
Tisíce let zmrzlá půda není jen zásobárnou ledu a dávných ostatků. Ukrývá také mikroorganismy a jejich genetickou výbavu, která vznikala dávno před érou moderní medicíny. Nová studie ukazuje, že součástí tohoto „zamrzlého archivu“ jsou i geny spojené s odolností vůči antibiotikům. A případ antraxu na Sibiři ukázal, že některé patogeny mohou po rozmrznutí skutečně znovu představovat problém.
Počet diagnóz rakoviny prsu se každým rokem zvyšuje, přesto čtyři z deseti českých žen nepodstupují pravidelně screening prsou, který je zásadní pro včasné odhalení onemocnění. Nádory zachycené včas přitom lépe reagují na léčbu a je i vysoká šance na úplné uzdravení.
Jennifer Anistonová se v roce 2005 nečekaně stala jednou z nejcitovanějších tváří moderní neurovědy. Ne proto, že by sama bádala v laboratoři, ale díky snímku, který posloužil přelomovému experimentu. Ten zásadně proměnil představy o tom, jak lidská hlava ukládá klíčové vzpomínky.
Na plážích Francie a Španělska se letos ve velkém objevuje měchýřovka portugalská. Na hladině připomíná modrofialový balónek, pod vodou ale ukrývá chapadla dlouhá až 30 metrů. Ve francouzském Baskicku kvůli ní úřady od konce července zaznamenaly více než tisíc případů požahání a opakovaně zavíraly pláže. Vědci zkoumají, proč je jí tolik. Roli mohou hrát změny teploty vody, větru i mořských proudů.
Když se mluví o zdravé snídani, obvykle se řeší hlavně to, co si člověk položí na talíř. Rozsáhlá studie více než 31 tisíc dospělých ale naznačuje, že roli může hrát také čas. Vědci sledovali první i poslední jídlo dne a následně úmrtnost. Výsledky ukázaly výrazný vzorec. Zároveň však varují před jednoduchým návodem, kdy přesně bychom měli jíst.
Krev lidí, kteří překročili věk 110 let, ukrývá nečekanou zbraň. Výzkumníci zjistili, že jejich imunitní systém v pozdním věku neslábne, ale naopak vytváří početnou armádu buněk schopných ničit zárodky nádorových onemocnění.
Je to scéna, kterou znají rodiče po celém světě. Dítě sedí u mobilu nebo tabletu, rodič oznámí, že je konec, a během několika sekund přijde pláč, vztek nebo vyjednávání o „ještě pěti minutách“. Není divu, že právě podobné situace posilují představu, že obrazovky jsou pro děti něco jako droga. Jak moc jim skutečně škodí?
Parkinsonova nemoc může na sebe upozornit mnohem dřív, než se objeví typický třes. Nenápadné změny se mohou ukrývat ve spánku, pohybu, čichu, a dokonce i v tom, jak člověk mluví.
Když teploty překračují třicítku, většina z nás automaticky zamíří pro zmrzlinu. Jenže právě ta nemusí být tím nejlepším způsobem, jak si v parném dni ulevit - i když vás krátkodobě ochladí, během jejího trávení se začnete znovu zahřívat. Přinášíme proto tipy na pět jídel, která vás během tropických dní osvěží víc.
Každý pátý Čech podle průzkumu sahá po alkoholu kvůli stresu a negativním emocím. Následky přitom nemusí být dlouho vidět. „Játra nemají receptory bolesti. Varováním, že něco není v pořádku, může být tmavá moč, velmi světlá stolice nebo zežloutnutí kůže a očí, “ upozorňuje lékárnice Kamila Horníčková. Tichý zánět nebo ztučnění se tak podle ní mohou rozvíjet bez příznaků dlouhou řadu let.
